ŠTRÚDL TROCHU JINAK

Kdybyste měli chuť trochu upgradovat tenhle všem důvěrně známý moučník, zkuste tuhle verzi, zaručeně nebudete litovat.
Nejlepší je samosebou domácí lístkové těsto, můžete ale klidně použít koupené. 
700 g na kostičky nakrájených jablek vložíme do rendlíku spolu se 60 g arašídového másla, dvěma lžícemi rumu, dvěma lžícemi rapadury (nebo cukru) a dvěma lžícemi kdoulové šťávy (nebo citrónové šťávy). Dusíme, dokud se arašídové máslo s jablky nespojí a nevytvoří krémovou (ne však rozvařenou!) náplň. Plát lístkového těsta posypeme kukuřičnou strouhankou nebo jemně mletými ovesnými vločkami a poklademe jablečnou náplní. Zatočíme nebo z obou stran přehneme ze stran, podle toho, jak to máme raději. Šál přeneseme na plech s pečicím papírem, potřeme rumem a pečeme při 200 stupních dozlatova. Množství jablek je na jeden šál.


KALENDÁŘ DOGPOINT

Na čem si nejraději pochutnávají naši psi? Útulek Dogpoint ve svém charitativním kalendáři odhalil tajný život psů a kromě jiných překvapivých zjištění přináší i nevyvratitelný důkaz, že psi toužící po zdravém životním stylu, ale i ti s mlsnými jazýčky vaří především podle Kuchařky ze Svatojánu.
Přesvědčte se sami.  Kalendář plný ilustrací a odhalení můžete objednat na jejich charitativním eshopu: http://bit.ly/charitativni-kalendare-2018 

Z výtěžku z prodeje útulek pomáhá psům, kteří zatím neměli štěstí na dobré páníčky, nebo o ně třeba za smutných okolností přišli.


KUSKUSOVÝ SALÁT S PEČENOU ZELENINOU

Opravdu famózní salát! Doporučuji k vyzkoušení.
Jeden lilek, jednu malou cuketu a tři kapie pokrájíme a vložíme do pekáčku. Promícháme se třemi lžícemi olivového oleje, solí, aromatickými bylinkami (šalvěj, dobromysl, tymián, bazalka...) a 100 g nahrubo nalámaných vlašských ořechů. Pečeme nezakryté při 200 stupních asi hodinu, často promícháváme. 
100 g kuskusu osolíme a v misce zalijeme 200 ml vroucí vody a zakryjeme talířkem. Po deseti minutách nakypříme vidličkou a promícháme se zeleninou a 100 g zelených oliv. Podáváme na listech salátu.


TĚLO, DUŠE A JEJICH SPASENÍ ANEB KAPITOLY O MOCI, NEMOCI A PSYCHOSOMATICE

Profesor Stanislav Komárek se skvěle čte, jeho smysl pro humor mi vyhovuje. Známé skutečnosti má krásně porovnané a dokáže je skvěle interpretovat, takže si kapitoly i jednotlivé jeho knihy stavíte jako Lego. 
Ukázka:
„Oproti časté domněnce není cílem medicínsko-průmyslového komplexu (MPK) zisk, ale primárně moc, byť vyjádřením moci peníze v jistém smyslu také jsou – praktiky různých farmaceutických firem s korumpováním lékařů rozmanitými dary a výlety jsou známou záležitostí, ale netvoří samo jádro problému, byť občas jistě nabývají skandálních forem.(...) Holá moc a společenská výlučnost jsou vysoko nad plným měšcem.
(...)
Dojmem zacházení s desetiletými dětmi působí evropský zákaz prodeje většiny léků mimo předpis. V Turecku, v zemi s mnohem menší úrovní vzdělanosti, lze koupit v lékárně cokoli, a Turecko přesto vzkvétá. Jak by asi občané reagovali na všeobecnou ekonomickou péči, kdy by všechna vydání nad 500 Kč revidoval diplomovaný odborník-ekonom a tu zakázal, tu povolil, tu pokáral, tu doporučil? Vlastnoručně si dávkovat v podstatě neškodný penicilin je občanu zakázáno, uzavřít hypotéku na dům za zcela vražedných okolností nikoliv.
(...)
Středověkou a raně novověkou upadlou církevní praxi strašit věřící peklem a nástrahami ďáblovými, jež je třeba bedlivě odhalovat v neustálé pozornosti a sebezapírání, kopíruje MPK zcela pozoruhodnou formou: zdravotnická osvěta, jdoucí v posledních desetiletích do absurdních detailů – viry, karcinogeny, cholesterol a lipidy působící srdeční ischémie atd. číhají na každém kroku -, a v podstatě znechucují všechny smyslové radosti. Obava z jejich přítomnosti a téměř nezvratitelného účinku je zcela jistým zdrojem neuróz – málokdo si uvědomuje, že život je svou nejvnitřnější podstatou záležitost riskantní, nezdravá, nebezpečná a končící smrtí.
(...)
Je také pozoruhodné, jak křivolace, ode zdi ke zdi, jdou zásady, které MPK během svého vývoje v posledních dvou stoletích razil: masturbace, přízrak pubescentů 19. a raného 20. věku, kořen všech tělesných a psychických onemocnění, se v závěru 20. století stává po období velkomyslné tolerance zdrojem všeho zdraví a blaženosti, už nechrání jen před infekcemi, předčasnými graviditami a nezvyšuje plodnost v reprodukčním věku: nedávná příručka britského ministerstva zdravotnictví chlapcům přímo předepisuje alespoň jeden orgasmus denně.(...) Ze slunění jako všespásného zdroje zdraví a vitaminu D (kam nechodí slunce, chodí lékař), se stal přízrak vyvolávající k životu melanomy, dnešním neustálým obsesivním obavám z dehydratace organismu předcházela v první polovině 20. století obava z přílišného pití. Už takovýto stručný přehled radí k jisté opatrnosti se zásadami, které MPK v tom kterém okamžiku nadšeně propaguje. Naopak třeba důvodné podezření, že chronické přejídání živočišnými bílkovinami je zdrojem mnoha civilizačních chorob, je dlouhodobě zametáno pod koberec, protože živočišné proteiny jsou ´dobré´ podle logiky ´čím více tím lépe´. Radikální omezení konzumace masa by bylo ovšem tahem snižujícím průtok peněz společností – kdo nedá utržit ani průmyslu masnému, ani MPK, jako by ani nebyl.
(...)
Takzvané ´doporučené postupy´, vydávané vlivnými mezinárodními lékařskými asociacemi, nápadně připomínají fatvy, nábožensko-právní nálezy vydávané významnými islámskými univerzitami. Tato praxe pak vede k unifikaci celého systému, podobně jako třeba po tridentském koncilu probíhal v celém katolickém světě mešní obřad jednotně, a lokální, jakkoliv kreativní klerik nemohl nic ponechat vlastní variační schopnosti. Tímto způsobem se potom ze systému vypuzují všichni samostatně myslící jedinci a zbývají ´administrátoři´, ať už zásvětní či časné spásy – systém tvorby diagnóz na základě sady kvantitativních laboratorních dat, ve vojenském slangu označitelný jako ´blbuvzdorný´, si intuice či samostatného myšlení příliš nežádá.
(...)
Nelze než apelovat na pozorovací talent oproti nekritické důvěře, vlastní odpovědnost oproti jejímu delegování na jiné, odvahu oproti malicherným obavám z budoucnosti a kreativní svépomoc tam, kde struktury selhávají. Je třeba začít u sebe a svého okolí, a nečekat spásnou reformu shora, byť občanská neposlušnost je až prostředkem krajním.“



PÓRKOVÉ RIZOTO

Tohle jídlo je jedno z prvních, které jsem vařívala ve své mladé a chudé domácnosti před 30 lety. A také mi jako jedno z mála zůstalo v repertoáru. Jenom jsem vyměnila Eidam za veganský sýr a přidala sušená rajčata. 
Půl kila kulatozrnné rýže propláchneme v cedníku teplou vodou a necháme okapat. V hluboké pánvi rozehřejeme dvě lžíce oleje a necháme na něm změknout pokrájenou cibuli. Přidáme tři lžíce nadrobno nasekaných sušených rajčat a společně deset minut dusíme. Často mícháme. Nasypeme rýži, osolíme, mícháme, a jakmile se rýže začne přichytávat ke dnu, zalijeme 800 ml horké vody. Přivedeme k varu, zmírníme teplotu a pod pokličkou necháme zvolna vydusit vodu, trvá to asi půl hodiny. Mezitím pokrájíme 3 – 4 pórky na centimetrové kousky, vložíme je do kastrólu a podlijeme sběračkou vody. Dusíme doměkka, osolíme, opepříme, ochutíme třemi lžícemi kečupu (nejlepší je domácí) a vmícháme do rýže. Na talíři sypeme veganským sýrem.


JALOVCOVÝ OLEJ NA REVMA

Jalovec je u nás přísně chráněný, můžeme použít tedy jalovčinky pouze koupené nebo ze stromů pěstovaných v zahradě! Jalovec prohřívá a prokrvuje a tím napomáhá hojivému procesu. Kdysi se používal jako silné diuretikum, od toho se ale kvůli neblahému vlivu na kůru nadledvin upustilo. Ze zevního použití ale nemusíme mít obavy.
100 g jalovčinek usušíme a podrtíme. Vložíme je do sklenice, zalijeme 200 ml panenského slunečnicového oleje a ve vodní lázni zahříváme půl hodiny, aby se do oleje uvolnily účinné látky. Voda nesmí vřít! Zavíčkujeme a necháme na teplém místě týden vyluhovat. Denně protřepáváme. Po týdnu přecedíme a uchováme v tmavé lahvičce v lednici. Používáme na jemnou masáž postižených kloubů nebo svalů nebo na masáž reflexních bodů příslušných orgánů.


POLÉVKA S ŘEPOU A VEJCI

Tahle polévka je nejlepší vychlazená, ale i teplá vám bude chutnat.
Půl kila oloupané červené řepy nakrájíme na kostičky, v hrnci zalijeme 1 l vody se lžící jablečného octa a půl hodiny vaříme doměkka a ochutíme umeoctem a rýžovým sirupem (nebo cukrem). Můžeme dosolit. 200 g oloupaných a na kostičky nakrájených brambor uvaříme ve slané vodě s kmínem a slijeme. 4 vejce uvaříme natvrdo, 2 sterilované okurky nasekáme nadrobno. Do talířů rozdělíme vařenou řepu i s vodou, ve které se vařila, posypeme bramborami, okurkou a vejci a nakonec ozdobíme dvěma lžícemi kysaného sojového nápoje a koprem.


SALÁT S ČERVENOU ŘEPOU

Výborný salát, který může posloužit i jako salát přílohový, podobně jako ten bramborový.
Uvaříme do poloměkka 400 g červené řepy a 1 mrkev. Obojí oloupeme, nakrájíme a vložíme do mísy. Nakrájíme a přidáme 3 naťové cibulky, jednu červenou papriku a misku rukoly. 80 g zeleného hrášku a 80 g zelených fazolek krátce povaříme, scedíme a vmícháme do salátu. Osolíme, opepříme, osladíme lžičkou rýžového sirupu, okyselíme šťávou z půlky citrónu a vše spojíme avokádem, které jsme rozmixovali se 40 g kysaného sojového nápoje. Necháme odležet.


RADY ZKUŠENÉHO ĎÁBLA

Tenká knížka proslulého C. S. Lewise je souborem dopisů s radami, který píše jeden ze zkušených ďábelských pokušitelů Zmarchrob mladému, začínajícímu podřízenému jménem Tasemník. Rady udělované zkušeným praktikem se týkají „pacienta“, jehož má Tasemník získat pro Peklo. Chvílemi je knížečka na můj vkus příliš prvoplánová a bigotní, ale má i moc pěkná místa, z nichž jsem pro vás opsala poměrně aktuální část o zbabělosti a strachu:
„Ale nejlepší je nenávist spojená se strachem. Zbabělost – jakožto jediná ze všech neřestí – je jenom bolestná; je strašná, ať ji člověk cítí, tuší nebo na ni vzpomíná, zato nenávist má i své příjemné stránky. Proto je často tou kompenzací, kterou se člověk odškodňuje za utrpení způsobené strachem. Čím více se bojí, tím více bude nenávidět. A nenávist také skvěle utišuje pocit hanby. Pokud tedy chceš těžce zranit jeho lásku k bližnímu, měl bys nejprve porazit jeho statečnost.“



KOŃSKÉ MAZÁNÍ

Všichni jistě znáte koňskou mast, kterou prodávají v lékárně. Mnohem lepší ale je si mazání z kaštanu koňského vyrobit sami. Sběr, zpracování, osobní angažovanost, to všechno je už samo o sobě součástí léčebného procesu!
300 g kaštanů oloupeme a nasekáme nadrobno. Vložíme je do lahve nebo sklenice z tmavého skla a zalijeme 300 ml 45% pálenky nebo lékárenského lihu. Necháme minimálně dva měsíce vyluhovat při pokojové teplotě, denně protřepeme! Přefiltrujeme a mažeme revmatické klouby i bolestivé svaly a šlachy. Pouze zevně!






ČOČKA S PEČENÝM CELEREM

Výborné pochutnání pro milovníky čočky a celeru, což jsem přesně já!
200 g hnědé čočky namočíme přes noc do teplé vody se lžící jablečného octa, druhý den propláchneme, vrátíme do hrnce, přidáme celou oloupanou cibuli, zalijeme vodou a uvaříme doměkka. Scedíme a cibuli vyhodíme. Vrátíme do hrnce a zalijeme 200 ml sojového kysaného nápoje, ve kterém jsme metličkou rozšlehali 3 lžičky hladké kukuřičné mouky. Vmícháme oloupané a nakrájené rajče, osolíme a povaříme do zhoustnutí. Odstavíme a vmícháme 100 g zeleného hrášku čerstvého či mraženého, dvě lžíce sekaného kopru a snítku sekaného libečku. Ochutíme jablečným octem. Už nevaříme, pouze prohřejeme.
300 g celeru nakrájíme na drobné kostičky, vložíme do pekáčku, osolíme, vmícháme lžičku rapadury (nebo cukru) a pokapeme dvěma lžícemi olivového oleje. Pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů asi 20 minut. Občas během pečení promícháme.



STERILOVANÝ CELER

Co s úrodou celeru?
1 kg očištěného celeru uvaříme do poloměkka ve vodě se třemi lžícemi vinného octa a lžičkou soli. Scedíme, vychladíme pod studenou vodou a nakrájíme na špalíky, které vrstvíme do čistých sklenic a proléváme nálevem: 250 ml vinného octa, 250 ml vody, lžička soli, 30 g cukru svaříme. Navrch dáme do každé sklenice 1 lžíci olivového oleje. Sterilujeme deset minut při 90 stupních. Z tohoto množství jsou asi 2 velké a jedna malá sklenička.


PERNÍK S POLEVOU

Vynikající jemný a nadýchaný perník. Poprvé jsem v něm vyzkoušela sojový zakysaný nápoj a výborně se osvědčil. Míchat těsto mi pomáhala vnučka Zorinka a mohla za to oblízat zbylé těsto. Taky jste to jako malí dělali? 
V míse promícháme 70 g celozrnné žitné mouky, 80 g celozrnné špaldové mouky, 90 g hladké bílé mouky, špetku soli, 60 g rapadury (nebo cukru), dvě lžičky kypřicího prášku, půl lžičky jedlé sody, lžíci mletého lněného semínka a 20 g kakaa. V jiné nádobě metličkou rozšleháme 400 ml sojového kysaného nápoje (lze nahradit sojovým mlékem se šťávou z půlky citrónu, mléko se zrazí a zhoustne) a 100 ml slunečnicového oleje. Směs nalijeme k mouce, krátce, ale důkladně zamícháme a rozetřeme do vymaštěného a vysypaného pekáčku (cca 23/30 cm) a pečeme při 180 stupních 20 minut.
V rendlíku metličkou rozšleháme 100 ml vody, 50 ml citrónové šťávy, 1 lžíci Solamylu (nebo jiného škrobu) a 2 lžíce moučkového cukru. Svaříme dohusta za stálého míchání a rozetřeme na perník, Necháme ztuhnout v chladu.



PIZZA S KYSANÝM ZELÍM

Výborná!
V míse promícháme 400 g celozrnné špaldové mouky, půl lžičky soli, 1 lžíci instantního droždí, 4 lžíce olivového oleje a 180 – 200 ml vlažné vody. Vyklopíme na vál a rukama důkladně zpracujeme v pružné, nelepivé těsto. Vrátíme do mísy, zakryjeme ubrouskem a necháme 45 minut kynout v teple. Vykynuté těsto rozdělíme na dvě poloviny a rozválíme do tenka na plechu vyloženém pečicím papírem. Necháme mírně zvýšené okraje. Metličkou rozšleháme 200 ml mandlové smetany, 1 lžíci mleté papriky, ½ lžičky soli a čerstvě mletý pepř. Každou placku potřeme čtyřmi lžícemi této směsi a poklademe celkem 80 – 100 g kysaného okapaného bílého zelí, 150 g rajčat, 150 g hrášku (čerstvého či mraženého), 1 velkou cibulí nakrájenou na kolečka a jednou malou nakrájenou cuketkou. Pokapeme zbylou ochucenou smetanou a pečeme v troubě vyhřáté na 220 stupňů asi dvacet minut až půl hodiny. Dáváme pozor, abychom nepřipálili.


STOPY KENTAURŮ

Tento svérázný cestopis kanadského antropologa a právníka Larryho Frolicka je jedním slovem VÝBORNÝ. Během jednoho léta procestuje Ukrajinu, Rusko, Krym, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Mongolsko, Čínu. Svým specifickým, chytrým a vtipným způsobem vypráví o téměř neuvěřitelných setkáních. Ačkoliv jeho cesta nevede vždycky veselou krajinou a nestýká se vždy jen se sympatickými lidmi, téměř jej neopouští humor a optimismus. Knížku jsem si užila a vychutnala a bez zaváhání ji řadím mezi své oblíbené. Velmi doporučuji!
„Německý kupec a amatérský archeolog před sto lety šokoval svět agresivním odkrytím pohřbených pokladů Tróje; dnes ho oficiální turistické plakety označují za technického břídila a vandala. Co řeknou vědci z naší čím dál dokonalejší budoucnosti o našich primitivních technikách, o ztrátách, které nevyhnutelně působíme? Získal jsem dojem, že úkolem starobylé Asie bylo zůstat tam, kde byla, navždy pohřbená pod pahorky zarostlými býlím. Větry prohánějící se po jejích travnatých stepích budou stále vát; slunce vyjde nad nekonečnou plání zítra i pozítří. Její dějiny nám zvěstují prostou pravdu: že ze všech čtyř živlů – vzduchu, ohně, vody a země – je to právě vítr, který neomezeně vládne. Nic nestojí v jeho cestě dlouho. Všichni se ohýbáme a klesáme jako tráva.“



STARÉ MILETÍNSKÉ LÁZNĚ

Dnes jsem neměla čas vařit, byla jsem v lese a u studánky a stavěla s Martinou mandalu, kterou jsme slavnostně zasvětily zdraví lesa :)



Kaplička v bývalých Miletínských (jinak též Svatojánských) lázních u obce Úhlejov. Takové drobné sakrální stavby mám mnohem raději než pompézní chrámy, jsou nějak upřímnější.


Tenhle pohled pod kamenný most mě nikdy neomrzí


Kaplička a mostek přes Bystřici 


Kamenný můstek přes Bystřici s mým milovaným Kubátkem (správně je to ale Kerry senden-ay) :)


Pramen léčivé - a výtečné! - vody. Tady děláme malé soukromé oslavy v den Letního slunovratu. 


Svah nad Bystřicí je posetý pískovcovými balvany porostlými mechem, které zhusta tvoří větší či menší jeskyně. Tuhle už si někdo zabral. Asi poustevník.


No není to přenádhera?


Mlha a slunce, vždycky je na ně spolehnutí


Houby na pařezu. Ale ty barvy! 


Osvícení :)


Naše mandalka, nakonec nám ji rozmetala šílená Mišule (kříženec raťafáka s ještě horším raťafákem)

BROKOLICE NAZELENO

Taková jídla jsou podle mého gusta! Taky jsem se ostudně přežrala! 
50 g kešu a 30 g sezamu opražíme na suché pánvi a umeleme. Promícháme se dvěma lžícemi lahůdkového droždí a půl lžičkou himálajské soli. 
Hlávku brokolice rozebereme na růžičky a uvaříme v páře. Půl kila špenátových těstovin uvaříme podle návodu na obalu a uvařené a scezené je promícháme se 4 lžícemi bazalkového oleje (nebo olivového oleje a čerstvou bazalkou). Vmícháme brokolici a na talíři sypeme posypkou. Podáváme s rozličným listím.


BĚGUNI

Nejznámější román Olgy Tokarczuk se skládá z několika příběhů, jejichž fragmenty se během čtení vynořují a opět zanořují do textu. Tyto příběhy mě zajímaly a dojímaly, jak se mi to s Tokarczukovou běžně stává. Naproti tomu drobné eseje, zamyšlení, fejetony, krátké arabesky bez pointy chcete-li, mě často uvrhly v nejistotu, protože představují autorčiny ryze soukromé postřehy, popisují subjektivní hnutí mysli a asociace, se kterými se čtenář může snadno minout. Je to také první dílo této skvělé spisovatelky, kde mi citelně scházel humor a nadhled. Přemýšlela jsem o tom a napadlo mě, že humor najdeme hned u povrchu a poté opět až hodně, hodně hluboko. Obrovský prostor mezi těmito dvěma oblastmi je vážný.


SUŠENKY S MANDLEMI

Recept jsem trochu upravila, originál zde.
V míse promícháme 230 g celozrnné špaldové mouky, větší špetku soli, 100 g Solamylu, 2 lžičky kypřicího prášku, půl lžičky jedlé sody, špetku strouhaného muškátového oříšku, půl lžičky mleté skořice a lžičku mleté vanilky.
Metličkou ušleháme v jiné nádobě 80 ml slunečnicového oleje, 80 ml rostlinného mléka, 40 g rapadury (nebo cukru; sušenky jsou málo sladké, komu to vadí, trochu přisladí), 40 ml řepného sirobu a 2 lžíce rumu. Tekutou složku vlijeme do sypké a promícháme. Necháme asi čtvrt hodiny odpočinout a lžící odkrajujeme kousky, které tvarujeme do kuliček a ty dobře obalíme v nahrubo sekaných mandlích (celkem budete potřebovat 80 g mandlí). Rovnáme na plech s pečicím papírem dál od sebe a pečeme při 180 stupních 10 – 15 minut. Nesmí zhnědnout. Z tohoto množství dostanete 30 sušenek.


KROUPY S DÝŇOVOU OMÁČKOU

Je to jedno z takových těch zdravých jídel, takže lidem, kteří nemají návyk, nemusí příliš chutnat. My jsme to snědli docela s chutí a hlavně se zaradovala naše játra  
200 g ječných krup namočíme přes noc do teplé vody se lžíci jablečného octa (kvůli fytáze) a druhý den je po propláchnutí uvaříme ve 400 ml osoleného zeleninového bujónu spolu se 150 g spařeného a nakrájeného špenátu.
Na dvou lžících oleje necháme změknout cibuli a stroužek česneku, okořeníme kurkumou, přidáme 300 g papriky a 400 g dýně hokaido a jedno jablko, všechno nakrájené na kostičky. Podlijeme 150 ml horké vody nebo vývaru, osolíme a dusíme doměkka. Ve 200 ml ovesné smetany rozšleháme metličkou 1 - 2 lžíce kukuřičné hladké mouky a pět minut povaříme do zhoustnutí. Odstavíme a ochutíme citrónovou šťávou podle chuti.



VEGANSKÉ ŠPAGETY PO BOLOŇKSU

Na dvou lžících oleje necháme změknout pokrájenou cibuli a tři stroužky česneku. Okořeníme bazalkou a vmícháme 200 g karotky nakrájené na droboučké kostičky. Osolíme a deset minut opékáme. Přidáme 2 bobkové listy (ty na konci vaření vyhodíme), 300 g seitanu nakrájeného taktéž nadrobno, 100 g černých oliv bez pecky, 400 g spařených, oloupaných a nakrájených rajčat, 100 g rajského protlaku a podlijeme 300 ml zeleninového vývaru. Několik minut dusíme, dokud není mrkev měkká. Opepříme a podáváme se semolinovými špagetami. Můžeme posypat rostlinným sýrem.


JABLEČNÝ DORTÍK SE SNĚHEM A ČOKOLÁDOU

V míse ušleháme do husté pěny 7 vaječných žloutků s 80 g rapadury (nebo cukru), vmícháme 280 g najemno nastrouhaných a vymačkaných jablek a postupně zapracováváme 160 g mletých mandlí, 50 g celozrnné špaldové mouky, dvě lžičky kypřicího prášku, půl lžičky jedlé sody, 40 g kakaa a tuhý sníh ze 7 bílků. Těsto rozetřeme do vymaštěné a vysypané rozevírací dortové formy (já použila zbytečně velkou, stačí 20 cm) a pečeme při 160 stupních 40 minut. Vychladlý dortík potřeme zavařeninou a ozdobíme čokoládovou polevou.


OLYMPUS OM-D E-M10 II

Možná si někteří z vás vzpomenou, v jak zoufalé situaci jsem byla v roce 2014, kdy jsem si v kuchyni doslova odrovnala náš letitý Canon, na nový jsme neměli a já neměla čím fotit a tím pádem ani zásobovat vás novými a novými recepty. Mnozí z vás mi radili, na koho se obrátit, aby mi byl foťák zapůjčen s tím, že blogeři tuhle nabídku občas využívají. Napsala jsem tenkrát tedy přímo Canonu, zda by mi vyšli vstříc, ale moje prosba zůstala bez odpovědi.
Ale mého fňukání si povšimli z Olympusu a sami od sebe mi nabídli, zda nechci půjčit jejich Olympus. S vděkem jsem tu velkorysou nabídku přijala a od té doby si na ten skvělý, malý, šikovný foťák tak zvykla, že bych už ani jiný nechtěla.
Jenže i tenhle se po těch třech letech dennodenního focení mastnýma rukama, v páře, vlhku a oblacích mouky vyčerpal a musel do nemocnice. Obratem mi přišel nový, abych nemusela udělat nucenou pauzu a díky vstřícnosti a velkorysosti Olympusu mohu fotit dál. Podotýkám, že po mně nikdy nechtěli jakoukoliv reklamu ani veřejnou recenzi a že tenhle příspěvek je pouze moje vlastní volba a způsob poděkování.
Jde o tenhle model, je nový a vylepšený, má šikovnější ovládání, spoustu prima filtrů na "blbnutí" a celkově jsme si ihned porozuměli.




BRAMBORY S ČOČKOU A TEMPEHEM

Výborné podzimní jídlo.
100 g čočky namočíme přes noc a druhý den v čisté vodě uvaříme doměkka, slijeme v cedníku, ale tekutinu uchováme. Na dvou lžících oleje necháme zesklovatět pokrájenou cibuli a 4 stroužky česneku, přidáme 200 g uzeného tempehu nakrájeného na drobné kostičky, okořeníme bylinkovou solí - nejlépe domácí výroby, když jsme byli pilní, a chvíli společně opékáme. Vmícháme 600 g oloupaných brambor nakrájených také na drobné kostičky, trošku podlijeme vývarem z čočky a dusíme, dokud brambory nezměknout, občas promícháme. Nakonec přidáme uvařenou čočku, 100 ml ovesné smetany a krátce provaříme. Ochutíme jablečným octem, případně dosolíme. Podáváme s pickles nebo kysaným zelím.


MASKA NA VLASY NEW

Poslední z „kosmetických“ příspěvků, tak snad to ještě přežijete 
Olejová rozpustná maska od Lush s názvem New krásně voní po skořici a hřebíčku. Musíte ji rozpustit v horké vodě a po vychladnutí je z ní voňavý krém, který vetřete do suchých vlasů, po dvaceti minutách opláchnete, umyjete šampónem a hotovo. Umíchaná maska vydrží ještě pár dní v chladničce, mně vystačila na třikrát. 
Vlasy jsem jen vyfoukala, žádné další přípravky jsem nepoužila. Jsou lesklé, ale ne zplihlé a příjemně voní až do dalšího umytí. S maskou se pracuje moc hezky, dobře se vymývá a zdá se, že vlasům prospívá. Asi si ji párkrát do roka dopřeju :)


EXOTICKÝ KVĚTÁK

Výborné zeleninové jídlo, doporučuji. Dělávám ho v různých obměnách už dlouho a ještě se nám neomrzelo.
V pánvi WOK rozehřejeme dvě lžíce sezamového oleje a necháme na něm změknout cibuli nakrájenou na půlkolečka. Přidáme lžičku kari koření a po chvíli dvě mrkvě nakrájené na nudličky a jednu menší hlávku květáku rozebranou na růžičky. Osolíme, podlijeme sběračkou zeleninového vývaru a dusíme do poloměkka, zelenina se v žádném případě nesmí rozvařit, ale zůstat křupavá. Vmícháme plechovku ananasu a 100 ml mandlové smetany a prohřejeme. Odstavíme a okyselíme asi dvěma lžícemi citrónové šťávy. Podáváme s dušenou jasmínovou rýží a salátem.


JABLEČNÝ DROBENKOVÝ KOLÁČ

Rychlý, zdravý a výborný!
Umeleme 100 g vlašských ořechů a 100 g ovesných vloček, smícháme je se 150 g celozrnné špaldové mouky, špetkou soli, 30 g kokosového oleje, 60 g pšeničného sirupu a rukama zpracujeme drobenku. Polovinu vtlačíme do vymaštěné koláčové formy, poklademe 750 g na nudličky nastrouhaných jablek, pokapeme citrónovou šťávou, posypeme hrozinkami a kešu ořechy a okořeníme skořicí. Rukou přimáčkneme, rozprostřeme druhou půlku drobenky a opět přimáčkneme. Pečeme při 180 stupních asi 45 minut do zrůžovění.


PLACIČKY Z QUINOY A DÝNĚ

Inspirace pochází opět z časopisu Dobroty, mírně jsem si recept pozměnila.
100 g quinoy uvaříme podle návodu na obalu ve vodě s kostkou zeleninového bujónu. 200 g dýně upečeme v troubě a rozmixujeme ji se dvěma lžícemi olivového oleje. Dýni promícháme s quinoou, osolíme, ochutíme majoránkou, lžící lahůdkového droždí a vmícháme 2 lžíce Hrašky. Navlhčenými prsty tvoříme placičky (celkem cca 15), které opékáme na pánvi s olejem dozlatova. Podáváme s bramborovou kaší a salátem.


ŠTRŮDL ZE ŠPALDOVÉ MOUKY

Štrůdl je téměř národní moučník (i když podle jména bude asi spíš německý)  Klasika z lískového těsta je asi nejchutnější, ale když zkusíte tuhle zdravější verzi, neprohloupíte, protože je doopravdy výborný.
Ze 150 g celozrnné špaldové mouky, 100 g hladké bílé mouky, 150 g rostlinného másla (např. Cocovit), 2 lžic studené vody, 1 lžíce rumu. 2 lžiček octa a špetky soli zpracujeme těsto, které necháme 30 minut zabalené ve fólii odpočívat v chladu. Mezitím si nastrouháme 900 g jablek a promícháme je se 4 lžícemi rapadury (nebo cukru), šťávou a kůrou z ½ citrónu a kořením v množství podle vlastní chuti a zvyklostí: mletá skořice, tlučený hřebíček, kardamom, pepř a nové koření strouhaný galgánový kořen.
Odpočinuté těsto rozdělíme na dva díly a z každého vyválíme tenkou placku, kterou posypeme strouhankou a jablky s kořením. Ozdobíme vlašskými ořechy a hrozinkami, smotáme v závin, přeneseme na plech s pečicím papírem, potřeme vodou a pečeme asi 45 minut v troubě vyhřáté na 170 stupňů.