SOUDY

Přečetla jsem si diskuzi k pořadu Kouzelné bylinky, ačkoliv mě manžel a mnoho dalších lidí varovalo, abych to nedělala. Jenže já jsem ženská zvědavá a říkala jsem si, že mě snad už nic nemůže překvapit, že jsem o sobě četla mnoho zlého.

Nějaký divák nebo divačka tam píše, že jsem nenormální, když nutím děti nejíst maso. Uvědomila jsem si, co vlastně děláme my všichni celý život. Hodnotíme, posuzujeme a soudíme lidi jen z toho zlomku, který máme možnost poznat. Tolik lidí pronikne do našich životů prostřednictvím internetu, časopisů a televize a my máme dojem, že je známe a že je máme právo hodnotit. Samozřejmě to dělám taky, nejsem svatá. Přečtu si článek a řeknu si: no co je tohle za blbce! Akorát to tedy neventiluju veřejně :)

Uvědomte si třeba, jak málo vlastně znáte například svého souseda, ačkoliv jste s ním mnohokrát mluvili, denně ho potkáváte a víte, jak žije. Ale co vlastně o něm víte jako o člověku, o jeho vnitřním životě, o tom, co si myslí a nad čím přemýšlí? Co ho trápí nebo těší. Vlastně nic. A šmahem odsoudíme někoho, koho vidíme tři minuty v televizi.

Já se vlastně nezlobím na toho člověka, aspoň mě to donutilo trochu si dávat pozor na své vlastní soudy.

A moje děti jsem nikdy nenutila maso nejíst. Přestaly s tím samy o své vlastní vůli, v 15, 17 a 13 letech. Nepopírám ale, že jsem na ně pyšná. :)

více ZDE