ŽITNÝ KVÁSEK

Nejsem samozřejmě žádný pekař, ale takhle to dělám já a takhle se mi to osvědčilo, je možné a dokonce pravděpodobné, že odborník má úplně jiný postup.
Ve skleničce rozmícháme na hladkou kašičku dvě lžíce žitné mouky s vodou. Kašička by měla mít konzistenci těsta na lívance. Skleničku volně zakryjeme víčkem, ale nešroubujeme, musí tam maličko vzduchu. Skleničku necháme někde v teple, dříve kvásek nechávali za pecí nebo nahoře na kamnech, takže žádných 18 stupňů. Pokud můžu radit, použijeme pramenitou nebo studniční vodu, podle mých zkušeností se zdá, že upravovaná voda z veřejného vodovodu kvasinky ničí, ale nemusí to být pravda, je to jen můj odhad, kdy se snažím rozluštit příčiny nezdarů. Druhý den bychom měli vidět, že kvásek ožívá, je cítit kysele, ale příjemně, ovocně. A na povrchu se začínají dělat bubliny. Musíme ho přikrmit. To se dělá tak, že přidáme trošku vody, asi tři lžíce a zase tu žitnou mouku a umícháme opět do stejné konzistence. Zakryjeme a necháme v teple. Takhle to děláme po tři až čtyři dny. Pátý den můžeme zadělat na chleba. Když nebudeme péct každý den, skleničku zašroubujeme a dáme do chladničky, vydrží tam až 14 dnů. Pokud budeme chtít péct, ráno skleničku vyndáme, kvásek přikrmíme, necháme v teple a večer můžeme zadělávat. Kvásek by měl vonět po zkvašeném ovoci, nesmí smrdět jako aceton. Pokud je ale ta vůně jenom výraznější, přikrmením se to většinou spraví. Na zdravém kvásku prostě vidíme, že žije, mrtvý poznáme.

více ZDE