Na dvou lžících oleje osmahneme pokrájenou cibuli, tři stroužky česneku a deset sušených rajčat naložených v oleji a nakrájených na proužky. Přidáme 300 g nakrájené ačokči (nebo bílé papriky) a jednu cuketu nakrájenou na kostičky. Osolíme, maličko podlijeme vodou a dusíme 10 – 15 minut za občasného zamíchání. Zjemníme 100 ml mandlové smetany, odstavíme a vmícháme svazek bazalky. Podáváme se semolinovými těstovinami.
Recept je pouhým příslibem jídla, avšak teprve chutná krmě svědčí o mistrovství jejího tvůrce kuchaře.
NOVÝ LUNÁRNÍ KALENDÁŘ A DIÁŘ
Martina Lukášková napsala a sestavila už poněkolikáté báječný lunární kalendář a pro lidi, kteří jsou zvyklí si psát poznámky rukou, i šikovný diář. Mě nejvíce zajímá, které dny jsou vhodné nebo nevhodné k sázení, setí, sklizni a zpracování úrody, sběru konkrétních bylin, nebo ve které dny má organismus zvýšené nároky na vodu, kdy je náchylnější k prochladnutí nebo únavě a kdy je nejlépe zajít ke kadeřnici nebo na masáž. Měla jsem v ruce už několik lunárních kalendářů, ale tenhle je opravdu nejlepší a naprosto vyčerpávající.
Obojí může být i skvělým dárkem!
Sama autorka říká: „Nový lunární kalendář (diář) je zaměřen na to, aby vás podpořil a v momentech, kdy budete váhat, vás inspiroval a ukázal vám cestu, jak z obtíží. Od nepaměti se lidé zaobírali tím, co se dělo kolem nich a co se dělo na obloze. Bylo otázkou času, kdy se zformují pravidla spojená s postavením Měsíce. O Měsíci můžeme opravdu říci, že má na náš život vliv. Všímáme si přílivu a odlivu. Vnímáme nárůst síly do úplňku a její rozptýlení v době novoluní. Sledujeme, jak rostliny nabývají šťávy ve dnech do úplňku, a když mine, jak jim ubývá. Vidíme, jak se při měsíčních fázích chová zvěř a jak se jich drží život ryb a mnohé další. Luna je pro astrology symbolem adaptace na podmínky, které nás obklopují. Ukazuje nám naše nálady a způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Pozice Luny nám v kalendáři ukazuje, jaký typ energie a jaké možnosti přichází na pořad dne. Druhou linkou kalendáře (diáře) jsou pozice planety Venuše, kterou spojujeme s funkcí hodnotící; s tím, co se nám líbí a co nelíbí, s našimi emocemi.“
Kalendář je možné objednat zde Diář zde
Sama autorka říká: „Nový lunární kalendář (diář) je zaměřen na to, aby vás podpořil a v momentech, kdy budete váhat, vás inspiroval a ukázal vám cestu, jak z obtíží. Od nepaměti se lidé zaobírali tím, co se dělo kolem nich a co se dělo na obloze. Bylo otázkou času, kdy se zformují pravidla spojená s postavením Měsíce. O Měsíci můžeme opravdu říci, že má na náš život vliv. Všímáme si přílivu a odlivu. Vnímáme nárůst síly do úplňku a její rozptýlení v době novoluní. Sledujeme, jak rostliny nabývají šťávy ve dnech do úplňku, a když mine, jak jim ubývá. Vidíme, jak se při měsíčních fázích chová zvěř a jak se jich drží život ryb a mnohé další. Luna je pro astrology symbolem adaptace na podmínky, které nás obklopují. Ukazuje nám naše nálady a způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Pozice Luny nám v kalendáři ukazuje, jaký typ energie a jaké možnosti přichází na pořad dne. Druhou linkou kalendáře (diáře) jsou pozice planety Venuše, kterou spojujeme s funkcí hodnotící; s tím, co se nám líbí a co nelíbí, s našimi emocemi.“
Kalendář je možné objednat zde Diář zde
DÝŇOVÉ NOKY S MÁKEM
Tyhle skvělé noky můžete podávat nejen na sladko s mákem, ale i místo knedlíků k omáčkám.
V míse promícháme 500 g polohrubé mouky (lze použít i celozrnnou), špetku soli, sáček instantního droždí (10 g), 500 g dýňového pyré (dýni nakrájíme, upečeme a rozmixujeme) a cca 350 ml teplého rostlinného mléka (přidáváme ho postupně). Zpracujeme tužší homogenní těsto, které necháme v teple hodinu kynout. Vykynuté těsto znovu krátce prohněteme a lžící vykrajujeme noky do vroucí mírně slané vody. Vaříme za občasného promíchání asi 5 - 7 minut. Pozor, musíme vařit na etapy, všechno těsto se do hrnce nevejde! Na talíři sypeme mákem s cukrem a mastíme rozpuštěným rostlinným máslem.
V míse promícháme 500 g polohrubé mouky (lze použít i celozrnnou), špetku soli, sáček instantního droždí (10 g), 500 g dýňového pyré (dýni nakrájíme, upečeme a rozmixujeme) a cca 350 ml teplého rostlinného mléka (přidáváme ho postupně). Zpracujeme tužší homogenní těsto, které necháme v teple hodinu kynout. Vykynuté těsto znovu krátce prohněteme a lžící vykrajujeme noky do vroucí mírně slané vody. Vaříme za občasného promíchání asi 5 - 7 minut. Pozor, musíme vařit na etapy, všechno těsto se do hrnce nevejde! Na talíři sypeme mákem s cukrem a mastíme rozpuštěným rostlinným máslem.
POHANKA SE ŠPENÁTEM A ŽAMPIONY
Dnes jsem zužitkovala něco ze zahrádky – špenát a žampiony vyrostlé v trávě.
Uvaříme 250 g světlé pohanky obvyklým způsobem, jak jsme zvyklí. Na dvou lžících oleje necháme zesklovatět pokrájenou cibuli, přidáme 150 g žampionů a deset minut dusíme ve vlastní šťávě. Vmícháme 300 g pokrájeného špenátu, osolíme a necháme zavadnout. Promícháme s pohankou a sypeme rostlinným parmazánem: kešu, sezam pomeleme a promícháme se solí a lahůdkovým droždím.
Uvaříme 250 g světlé pohanky obvyklým způsobem, jak jsme zvyklí. Na dvou lžících oleje necháme zesklovatět pokrájenou cibuli, přidáme 150 g žampionů a deset minut dusíme ve vlastní šťávě. Vmícháme 300 g pokrájeného špenátu, osolíme a necháme zavadnout. Promícháme s pohankou a sypeme rostlinným parmazánem: kešu, sezam pomeleme a promícháme se solí a lahůdkovým droždím.
TYKEV
Dýně, nebo také turek, je pěstovaná jednoletka mnoha rozličných odrůd. Léčivá jsou nejen semena, ale i samotná dužina. Dýňová semena obsahují velké množství zinku a vitamínu A. Z tohoto důvodu příznivě ovlivňují zrak a pokožku. Semena se dříve používala jako antiparazitikum, dnes jsou oblíbená jako prevence a zmírnění obtíží při stařeckém zbytnění prostaty. Dýňový olej je výborný jako pleťový olejíček, pokud máte suchou, šupinatou kůži. Dužina i semena mají preventivní protinádorové účinky. Dužina má optimální poměr sodíku a draslíku, působí výtečně při poruchách ledvin a krevního oběhu. Už Matthioli doporučoval dýňová semena při ledvinových kamenech, jaterních poruchách a vůbec pro povzbuzení látkové výměny. Okurku (která též patří k tykvovitým) můžeme použít jako účinnou pleťovou masku. Čerstvá dýňová šťáva vypitá před spaním zaručí klidný spánek. Dýňová kaše léčí chronickou zácpu.
DÝŇOVÁ KAŠE S ČERVENOU ŘEPOU
Dýně se nám urodilo letos opravdu hodně a jíme ji skoro pořád. Nejraději mám dýňové kaše, dýni uvařím a rozšťouchám buď spolu s brambory, nebo třeba s jablkem. Taková kaše je výborná jenom s osmaženou cibulkou, tempehem a kyselým zelím nebo zeleninovým salátem. Tohle je trochu odlehčená verze, ale cibulku a tempeh můžete přidat také.
Pro 2 osoby. Menší dýni hokkaido rozčtvrtíme, vybereme semínka, nakrájíme na kostičky a vložíme do hrnce. Jedno kyselejší jablko oloupeme a nakrájené přidáme k dýni. Osolíme, zalijeme vodou asi do poloviny a dusíme asi 20 – 30 minut doměkka. Přebytečnou vodu slijeme a rozšťoucháme nebo rozmixujeme s přidáním trošky mandlové smetany na příjemnou konzistenci.
Červenou řepu oloupeme a nakrájíme na špalíčky. Vaříme ji v páře 15 – 20 minut do poloměkka. Slijeme, necháme vychladnout a vložíme do mísy. Jedno jablko zbavíme jádřince, nakrájíme i se slupkou na kostičky a přidáme k řepě stejně jako dvě naťové cibulky nakrájené na kolečka. Připravíme zálivku ze lžíce olivového oleje, dvou lžic citrónové šťávy, soli a pepře a vmícháme ji do salátu. Nakonec přidáme hrst sekaných vlašských ořechů. Necháme odležet. Kaši podáváme se salátem, můžeme ji ochutit smaženou cibulkou a tempehem.
Pro 2 osoby. Menší dýni hokkaido rozčtvrtíme, vybereme semínka, nakrájíme na kostičky a vložíme do hrnce. Jedno kyselejší jablko oloupeme a nakrájené přidáme k dýni. Osolíme, zalijeme vodou asi do poloviny a dusíme asi 20 – 30 minut doměkka. Přebytečnou vodu slijeme a rozšťoucháme nebo rozmixujeme s přidáním trošky mandlové smetany na příjemnou konzistenci.
Červenou řepu oloupeme a nakrájíme na špalíčky. Vaříme ji v páře 15 – 20 minut do poloměkka. Slijeme, necháme vychladnout a vložíme do mísy. Jedno jablko zbavíme jádřince, nakrájíme i se slupkou na kostičky a přidáme k řepě stejně jako dvě naťové cibulky nakrájené na kolečka. Připravíme zálivku ze lžíce olivového oleje, dvou lžic citrónové šťávy, soli a pepře a vmícháme ji do salátu. Nakonec přidáme hrst sekaných vlašských ořechů. Necháme odležet. Kaši podáváme se salátem, můžeme ji ochutit smaženou cibulkou a tempehem.
AROMATICKÁ ZELENINOVÁ SMĚS
Na dvou lžících oleje za stálého míchání pět minut opékáme pokrájenou cibuli, 150 g najemno nastrouhané brambory a kousek čerstvého zázvoru. Zalijeme 100 ml horkého zeleninového vývaru, osolíme a 10 minut vaříme. Vmícháme roztlučené nebo pomleté koření: 2 hřebíčky, 4 tobolky kardamomu, ¼ lžičky skořice, ½ lžičky bílého pepře, ½ lžičky fenyklu a ½ lžičky kari lístků. Přidáme na kostičky nakrájenou zeleninu – 150 g mrkve a 150 g cukety, zalijeme 100 ml vody a odkryté dusíme doměkka, občas promícháme, připaluje se. Zjemníme 70 ml kokosové smetany, prohřejeme, odstavíme a vmícháme misku pokrájených bylinek - petrželky a bazalky. Podáváme s rýží basmati, kterou jsme podusili klasicky na cibulce, ale s přidáním kurkumy a hrozinek. S tímto jídlem výtečně ladí syrová rajčata.
FOCACCIA ZE ŠPALDOVÉ MOUKY
Zdravá varianta výtečného italského pečiva, vyzkoušejte!
V míse promícháme 300 g celozrnné špaldové mouky, sůl, 5 g instantního droždí, sušenou dobromysl, 30 ml panenského olivového oleje (výborný je olej z naložených sušených rajčat) a 150 – 170 ml teplé (ne horké) vody. Vyklopíme na vál a rukama dobře zpracujeme, až je těsto hladké a pružné. Nakonec zapracujeme asi 10 sušených rajčat naložených v oleji a nakrájených na nudličky. Kouli těsta vložíme do mísy a necháme 30 minut kynout v teple. Znovu na vále prohněteme, rukama roztlačíme do vymaštěného menšího pekáčku, klouby prstů uděláme důlky a necháme zakryté kynout ještě hodinu.
Promícháme 30 ml oleje, 3 stroužky utřeného česneku a těsto potřeme. Posypeme hrubou solí, klouby prstů opět pomačkáme a ozdobíme bazalkou a rajčaty. Pečeme při 200 stupních asi 20 – 30 minut. Podáváme se salátem.
V míse promícháme 300 g celozrnné špaldové mouky, sůl, 5 g instantního droždí, sušenou dobromysl, 30 ml panenského olivového oleje (výborný je olej z naložených sušených rajčat) a 150 – 170 ml teplé (ne horké) vody. Vyklopíme na vál a rukama dobře zpracujeme, až je těsto hladké a pružné. Nakonec zapracujeme asi 10 sušených rajčat naložených v oleji a nakrájených na nudličky. Kouli těsta vložíme do mísy a necháme 30 minut kynout v teple. Znovu na vále prohněteme, rukama roztlačíme do vymaštěného menšího pekáčku, klouby prstů uděláme důlky a necháme zakryté kynout ještě hodinu.
Promícháme 30 ml oleje, 3 stroužky utřeného česneku a těsto potřeme. Posypeme hrubou solí, klouby prstů opět pomačkáme a ozdobíme bazalkou a rajčaty. Pečeme při 200 stupních asi 20 – 30 minut. Podáváme se salátem.
POZDRAVPÁNBŮH
Zdá se, že moje ranní vyjížďky na kole jsou nekonečným zdrojem zkušeností
a úvah. Tentokrát jsem přemýšlela nad pozdravy. Inspirací mi byla skutečnost,
že dnes stejně jako několikrát předtím se mi nepodařilo získat odpověď na mé Dobrý
den od muže, kterého po ránu často potkávám v Bažantnici a okolí.
Vzhledem k tomu, že je to vážený muž, který u nás v městečku vede
kursy tance, trochu mě to překvapuje. Možná si mylně spojuji společenský tanec
i se společenským chováním. Nebo možná jen s prostým slušným chováním. U
nás se říká, že pozdravit můžeš, odpovědět musíš. Přimělo mě to zamyslet se nad
tím, proč asi někteří lidé nezdraví.
Myslím, že to není dané vzděláním a společenským statusem. Na rozdíl od pana tancmajstra mě vždycky slušně a nahlas pozdraví dělníci pracující na stavbě nového sportovního areálu u fotbalového hřiště, stejně jako bagrista, který celé léto hloubil výkop pro vodovodní potrubí podél silnice do Bělohradu. Ani byste nevěřili, jak vám takové halasné „dobré ráno!“ dokáže zvednout náladu.
Není to dáno ani věkem. Mohu se spolehnout, že děti v Šárovcově Lhotě, které míjím, jak spěchají ráno na vlak do školy, mě vždycky pěkně zřetelně a nahlas pozdraví, zatímco starší paní na kole, kterou občas potkám pod Bertoldkou, se na mě ani nepodívá, dělá, že mě neslyší a nevidí. Starý pán s turistickými hůlkami rázující si to okolo Javorky mě zdraví první a vždy s úsměvem: Dobré jitro!
Není to dáno ani pohlavím. Ženy nějak obecně zdraví méně než muži, to je zajímavé, nemyslíte? Pozdravu se vždycky dočkám od muže, který pravidelně venčí na vodítku světlého labradora, a pravidelně nedočkám od mladé maminky u nás ve vesnici. Zdravit můžeme různě, náš pan starosta zdraví z kola mávnutím, a bělovlasý sympatický cyklista ze Lhoty zase úsměvem a zvednutou pěstí. Dokonce i stromy zdraví, zlehka vás švihnout větvičkou nebo vám nechají spadnout pár kapek vody za krk.
Sama se řídím tím, že jakmile navážu oční kontakt, pozdravím pokaždé, když mě někdo míjí, zdravím podle situace, někdy ano, někdy ne. Samozřejmě na pozdrav vždy odpovím, to považuji za naprostý základ slušného chování.
Kuriózní situace nastává pro vesničana ve městě. Když jsem jezdila za dcerou, která studovala v Brně, zdravila jsem v šalině. Vysloužila jsem si smích od dcery a zamžené tupé výrazy od pozdravených. Nechala jsem se poučit, že ve městě zdravíme jen toho, koho známe, což dává samozřejmě smysl. Tohle pravidlo ale už smysl postrádá, jakmile přijede městský člověk k nám na venkov. Míjím před domem mladé lidi, kteří přijeli na návštěvu k sousedům, a tak nějak samozřejmě čekám, že pozdraví. Nikoliv, oni přece nezdraví, koho neznají, no ne?
A co vy? Zdravíte?
Myslím, že to není dané vzděláním a společenským statusem. Na rozdíl od pana tancmajstra mě vždycky slušně a nahlas pozdraví dělníci pracující na stavbě nového sportovního areálu u fotbalového hřiště, stejně jako bagrista, který celé léto hloubil výkop pro vodovodní potrubí podél silnice do Bělohradu. Ani byste nevěřili, jak vám takové halasné „dobré ráno!“ dokáže zvednout náladu.
Není to dáno ani věkem. Mohu se spolehnout, že děti v Šárovcově Lhotě, které míjím, jak spěchají ráno na vlak do školy, mě vždycky pěkně zřetelně a nahlas pozdraví, zatímco starší paní na kole, kterou občas potkám pod Bertoldkou, se na mě ani nepodívá, dělá, že mě neslyší a nevidí. Starý pán s turistickými hůlkami rázující si to okolo Javorky mě zdraví první a vždy s úsměvem: Dobré jitro!
Není to dáno ani pohlavím. Ženy nějak obecně zdraví méně než muži, to je zajímavé, nemyslíte? Pozdravu se vždycky dočkám od muže, který pravidelně venčí na vodítku světlého labradora, a pravidelně nedočkám od mladé maminky u nás ve vesnici. Zdravit můžeme různě, náš pan starosta zdraví z kola mávnutím, a bělovlasý sympatický cyklista ze Lhoty zase úsměvem a zvednutou pěstí. Dokonce i stromy zdraví, zlehka vás švihnout větvičkou nebo vám nechají spadnout pár kapek vody za krk.
Sama se řídím tím, že jakmile navážu oční kontakt, pozdravím pokaždé, když mě někdo míjí, zdravím podle situace, někdy ano, někdy ne. Samozřejmě na pozdrav vždy odpovím, to považuji za naprostý základ slušného chování.
Kuriózní situace nastává pro vesničana ve městě. Když jsem jezdila za dcerou, která studovala v Brně, zdravila jsem v šalině. Vysloužila jsem si smích od dcery a zamžené tupé výrazy od pozdravených. Nechala jsem se poučit, že ve městě zdravíme jen toho, koho známe, což dává samozřejmě smysl. Tohle pravidlo ale už smysl postrádá, jakmile přijede městský člověk k nám na venkov. Míjím před domem mladé lidi, kteří přijeli na návštěvu k sousedům, a tak nějak samozřejmě čekám, že pozdraví. Nikoliv, oni přece nezdraví, koho neznají, no ne?
A co vy? Zdravíte?
Autorem obrazu je slovinský malíř Franc Kavčič
SALÁT S LAHŮDKOVÝM TOFU
V míse promícháme na nudličky nakrájený ledový salát, na kolečka nakrájené tři naťové cibulky a na nudličky nastrouhanou karotku. Osolíme, ochutíme jablečným octem a panenským olivovým olejem, opepříme a nakonec vmícháme 250 g na kostičky nakrájeného lahůdkového tofu (se semínky a řasou). Ozdobíme konopným semínkem.
OSTRUŽINOVÉ MUFFINY S ČOKOLÁDOU
V míse promícháme 200 g celozrnné mouky z dvouzrnky (nebo špaldové mouky), 100 g bramborového škrobu, špetku soli, půl lžičky jedlé sody a lžičku kypřicího prášku. Nastrouháme jedno jablíčko a spolu se 100 g datlí (sušené předem namočíme), 70 ml slunečnicového oleje a 175 ml rostlinného mléka (použila jsem kokosové) rozmixujeme dohladka a vmícháme k mouce. Nakonec vmícháme zlehka 250 g ostružin a rozdělíme do muffinových formiček. Pečeme při 180 stupních asi 20 – 25 minut, stav kontrolujeme špejlí. Rozehřejeme ve vodní lázni 80 g bezmléčné hořké čokolády se lžící kokosového oleje a dvěma lžícemi rostlinného mléka a hotové muffiny ozdobíme.
BROKOLICE S PAPRIKOU
Skutečně výtečné jídlo!
Na dvou lžících oleje necháme v hluboké pánvi změknout pokrájenou cibuli. Na kostičky nakrájíme dvě žluté a dvě červené papriky a přidáme je do pánve a za častého míchání deset minut opékáme. Hlávku brokolice rozebereme na růžičky, vmícháme k paprice, osolíme, opepříme, okořeníme kurkumou a pískavicí (lze vynechat), podlijeme 250 ml zeleninového vývaru a bez pokličky dusíme 5 – 10 minut. Brokolici nesmíme rozvařit, byla by nechutná. Zjemníme 200 ml mandlové smetany, vmícháme pokrájené čerstvé bylinky (kopr, petrželka, libeček a pažitka nebo naťová cibulka). Podáváme s vařenými brambory (nebo rýží) a rajčaty.
Na dvou lžících oleje necháme v hluboké pánvi změknout pokrájenou cibuli. Na kostičky nakrájíme dvě žluté a dvě červené papriky a přidáme je do pánve a za častého míchání deset minut opékáme. Hlávku brokolice rozebereme na růžičky, vmícháme k paprice, osolíme, opepříme, okořeníme kurkumou a pískavicí (lze vynechat), podlijeme 250 ml zeleninového vývaru a bez pokličky dusíme 5 – 10 minut. Brokolici nesmíme rozvařit, byla by nechutná. Zjemníme 200 ml mandlové smetany, vmícháme pokrájené čerstvé bylinky (kopr, petrželka, libeček a pažitka nebo naťová cibulka). Podáváme s vařenými brambory (nebo rýží) a rajčaty.
JABLEČNÁ PŘESNÍDÁVKA
Příprava je prostá: rozvaříme jablka, rozmixujeme je tyčovým mixérem dohladka, naplníme do čistých skleniček a 20 minut zavařujeme při 80 stupních. Necháme vychladnout hlavou dolu.
Jablečnou přesnídávku využijete nejen jako svačinku pro prcky, ale i na pečení moučníků (lžíce poslouží místo vejce) nebo i do vaření, třeba na ochucení dušeného zelí nebo různých zeleninových směsí, rizot a podobně.
Jablečnou přesnídávku využijete nejen jako svačinku pro prcky, ale i na pečení moučníků (lžíce poslouží místo vejce) nebo i do vaření, třeba na ochucení dušeného zelí nebo různých zeleninových směsí, rizot a podobně.
ČOČKOVÁ POLÉVKA S POHANKOU A ZELENINOU
200 g mrkve a 150 g celeru nakrájíme na kostičky, 150 g pórku na kolečka. Ve velkém hrnci rozehřejeme dvě lžíce oleje a zeleninu na něm 10 minut za častého míchání opékáme. 150 g červené čočky a 150 g světlé pohanky propláchneme v cedníku a přidáme do hrnce spolu s kouskem mořské řasy a pokrájeným libečkem. Zalijeme 2 l zeleninového vývaru nebo vody, osolíme a vaříme 10 – 15 minut. Podáváme s kváskovým chlebem.
DORTÍK BOUNTY
V robotu rozmixujeme 60 g vypeckovaných čerstvých datlí (je to asi 6 – 7 kusů, pokud máte datle sušené, musíte je předem namočit, aby změkly), 120 g lískových oříšků a 60 g mletého kokosu. Vzniklé měkké těsto vtlačíme do vymaštěné formy na koláč (20 cm). 3 banány nakrájíme na kolečka a narovnáme na korpus. Do mixéru vložíme 180 g mletého kokosu a mixujeme tak dlouho, dokud z něj není měkká pasta (je třeba výkonného mixéru), přidáme 50 g agávového sirupu a 30 ml rostlinného mléka nebo vody. Rozmixujeme na pastu a přitlačíme na banány. V rendlíku nebo na sluníčku pozvolna rozehřejeme 40 g kokosového oleje, vmícháme 40 g agávového sirupu a zašleháme 20 g kakaa. Rozetřeme na dort a necháme v chladu ztuhnout.
SÁČKY NA PEČIVO A ZELENINU
Plastové sáčky nám už lezou krkem. Ačkoliv poctivě třídíme odpad, nemáme jistotu, že se vytříděný plast nakonec skutečně zrecykluje a neskončí na skládce nebo ve spalovně. Dcera Bára ušila tedy ze staré záclony sáčky, které jsou lehké, skladné, pratelné a průsvitné a snadno je můžete nosit v kabelce a pečivo, zeleninu a ovoce v obchodě dávat do nich místo do obligátních mikrotenových sáčků. Doufám, že alespoň někoho z vás inspirujeme a zkusíte to také. Dokonce věřím, že mnoho z vás to už dávno tak dělá :)
:)Bára k tomu ještě nakreslila srozumitelný návod, jak na to.
:)Bára k tomu ještě nakreslila srozumitelný návod, jak na to.
CUKETOVÁ POLÉVKA S PÓRKEM
Obyčejná rychlá polévka s využitím všudypřítomných cuket (lze použít i dýně).
Na dvou lžících oleje osmahneme jeden pokrájený pórek, přidáme 500 g na kostičky nakrájené cukety, okořeníme oblíbeným kořením (já mám nejraději dobromysl), zalijeme 750 ml silného zeleninového vývaru, osolíme a vaříme 30 minut. Rozmixujeme ponorným mixérem. Na talíři zdobíme dozlatova opečeným uzeným tofu a syrovým pórkem.
Na dvou lžících oleje osmahneme jeden pokrájený pórek, přidáme 500 g na kostičky nakrájené cukety, okořeníme oblíbeným kořením (já mám nejraději dobromysl), zalijeme 750 ml silného zeleninového vývaru, osolíme a vaříme 30 minut. Rozmixujeme ponorným mixérem. Na talíři zdobíme dozlatova opečeným uzeným tofu a syrovým pórkem.
LEHKÝ CUKETOVÝ DORTÍK S KOKOSEM
V míse promícháme 200 g nastrouhané cukety, ze které jsme vymačkali vodu, 100 g jemných ovesných vloček, 100 g umletých lískových oříšků, lžičku jedlé sody, lžičku mleté skořice, lžičku mleté vanilky a 3 lžíce slunečnicového oleje. 10 datlí zbavíme pecek, pokud máme datle sušené, namočíme je předem na půl hodiny do teplé vody. Datle rozmixujeme se šťávou z poloviny citrónu a přidáme do mísy. Rukou rychle, ale důkladně prohněteme a navrstvíme do vymaštěné dortové formy (prům. 20 cm). Pečeme při 170 stupních 20 – 25 minut.
Rozmixujeme na hladký krém 350 g silken tofu (nebo přírodní obyčejné tofu s trochou rostlinného mléka), šťávou z 1 citrónu a 50 g agávového sirupu. Na sucho opražíme 100 g strouhaného kokosu a vmícháme jej do krému, který rozetřeme na korpus. Zapečeme 5 minut v troubě a dáme vychladit. Dortík je opravdu lahodný.
Rozmixujeme na hladký krém 350 g silken tofu (nebo přírodní obyčejné tofu s trochou rostlinného mléka), šťávou z 1 citrónu a 50 g agávového sirupu. Na sucho opražíme 100 g strouhaného kokosu a vmícháme jej do krému, který rozetřeme na korpus. Zapečeme 5 minut v troubě a dáme vychladit. Dortík je opravdu lahodný.
SETKÁNÍ V ČESKÉM RÁJI
Dnes jsem se spolu s dalšími lidmi nechala provést Martinem kouzelnými místy Prachovských skal. Zasvěceně nám povídal něco o geniu loci těchto tajemných míst, o vyzařování kamenů, o strážcích svatohájů, o nebezpečných a nepřátelských místech i o místech schopných poskytnout moudré vedení, Dozvěděli jsme se něco o přirozených energetických vlastnostech jevů, o živlech, které se ve skalách setkávají a ovlivňují naše vnímání.
Ve druhé části dne jsme navštívili kapli svaté Anny nedaleko Jičína. Toto místo původních pohanských kultů si uchovalo starou sílu a Martin ji ještě umocnil magickou hrou na šakuhači.
Díky, Martine, žes nám dal nahlédnout do tohoto světa.
Fotek je sto třicet, tak se nelekejte :)
Ve druhé části dne jsme navštívili kapli svaté Anny nedaleko Jičína. Toto místo původních pohanských kultů si uchovalo starou sílu a Martin ji ještě umocnil magickou hrou na šakuhači.
Díky, Martine, žes nám dal nahlédnout do tohoto světa.
Fotek je sto třicet, tak se nelekejte :)