ČTYŘI ROKY S KUCHAŘKOU ZE SVATOJÁNU

Zítra, 29. března, to budou na den přesně čtyři roky, kdy jsem na facebooku spustila stránku Kuchařka ze Svatojánu. Na prstech jedné ruky bych spočítala dny, kdy jsem nevložila žádný recept. Je to z mého dnešního pohledu neuvěřitelné množství práce, zapálení pro věc a disciplíny. Zatím mě to pořád baví, jinak bych to nedělala. Ztráta zájmu je u mě ale vždycky zlomová a nevratná. Ze dne na den přijdu o motivaci a je po všem. Jakoby se zadrhnul motor, který až doteď bezchybně pracoval. Ale to je snad v nedohlednu, chystám se ještě vydržet.
Přemýšlím o tom, co mi ty čtyři roky vzaly a co mi daly. Protože se z Kuchařky stala víceméně moje profese, vzala mi mou výtvarnou práci, moje milované grafiky, na které mi už nezbývá dech. Kuchařka mi na druhou stranu dala možnost výdělku, tedy procenta z prodaných knížek. Svým způsobem jsem přišla o svobodu, o anonymitu, o klid. Každý se může vyjádřit k mé osobě, každý má dojem, že má právo mě hodnotit a soudit, to jsem dřív neznala. Ale díky tomu se učím sebeovládání, učím se kočírovat svou zbrklou povahu a prostořekost. Poznávám pomalu a klopotně hodnotu dobromyslnosti. Stručně řečeno, tahle internetová existence mě učí, jak být lepším člověkem – přičemž spoustu práce mám samozřejmě ještě před sebou.
Za čtyři roky se radikálně proměnil i můj způsob vaření. Kromě toho, že jsem postupně vyřadila mléčné výrobky, naučila jsem se používat nové suroviny a koření, pro mě do té doby neznámé. Vařím teď zdravěji a lehčeji než dřív. Všechny změny jídelníčku ale vyplynuly přirozeně, hladce, ze změny mě samotné, bez pocitu omezování nebo „musu“. Měním se já, mění se i moje kuchyně. A tyto změny samozřejmě nejsou u konce.
Poznala jsem spoustu báječných lidí, se kterými bych se jinak neměla příležitost seznámit, to je pro mě krásná odměna za celou tu práci. Získala jsem úplně nové zkušenosti – jak se vydává kniha, jak se natáčí televizní pořad, jak se mluví spatra před lidmi. Ale nejdůležitější je pro mě zjištění, že přibývá lidí, kterým není lhostejný osud zvířat, kterým není jedno, jak trpí pro naše uspokojení. Ano, přiblížila jsem se díky facebooku i těm na opačném pólu, ale s tím se musí počítat a naštěstí je nepotkávám tak často.
Musím upřímně napsat, že je to krásná a důležitá kapitola v mém životě a že jsem se naučila hodně o sobě i o ostatních lidech. Bez této zkušenosti by nikdy nemohla být má číše plná, jak říká Sinuhet.
A co bude dál? O zítřku předem nikdo nic neví :)



14 komentářů:

  1. Evičko, děkujeme ..... moc vám to sluší ....
    Marki

    OdpovědětSmazat
  2. Jsem moc ráda, že Vás stále kuchtění po novém způsobu baví a že mohu tím pádem nakouknout k Vám pod pokličku. Těším se na další díl kuchařky, opravdu. Vyzařuje z vás klid a pohoda.
    Děkuji.
    Alena

    OdpovědětSmazat
  3. Milá paní Evo,obdivuji, co všechno zvládáte. Recepty,rozhovory se zajímavými lidmi, komentování přečtených knih, tarotové karty... Váš blog otevírám každý den a vždy mě potěší a den je pak příjemnější. Přeji Vám, abyste "nezadřela" svůj motor. Ještě jednou děkuji

    OdpovědětSmazat
  4. Milá paní Evo, musím se usmát, protože to za týden bude rok, co jsem na Vás narazila na facebooku a našla si i tento Váš blog. Byla jste pro mě jeden z podnětů jak začít měnit k lepšímu můj život, který tehdy stagnoval ve stínu. Moc Vám děkuji za to, jak vnímáte svět, za Vaše recepty, které vylepšily moje vaření a za možnost nahlédnout do jiného stylu myšlení. Přeji Vám mnoho úspěchů, mnoho síly a inspirace a děkuji.

    OdpovědětSmazat
  5. Všem vám moc děkuju za podporu a milá slova, krásný jarní den! :)

    OdpovědětSmazat
  6. jj, jak píše paní shora, jste překrásná žena, víc takových! jste má inspirace nejen co se vaření týká, přemýšlím o blogu (vaření, děti, život na samotě v přírodě), stále to oddaluji, asi se bojím těch negativních reakcí, ale jak píšete, bude to dobré pro sebepoznání, je stále co vylepšovat, živit toho dobrého vlka v sobě....děkuji, že jste Zuzana

    OdpovědětSmazat
  7. omlouvám se, před jménem jsem již neudělala čárku, vím, že nejste Zuzana:))

    OdpovědětSmazat
  8. Krásné. A to tvé háro bych brala okažitě ... Mně po dětech vlasy hrozně prořídly, je to děs.

    OdpovědětSmazat
  9. Evo, těšíme mě !
    Také k Vám ráda chodím na návštěvu a nechám se inspirovat :-)
    Krásné jaro !

    OdpovědětSmazat
  10. Je krásné, co děláte. Přeji Vám ještě spoustu inspirativních let!

    OdpovědětSmazat
  11. Paní Evo, gratuluji ke 4. výročí. I já jsem Vaší vášnivou čtenářkou, čerpám od Vás inspiraci k bezmasému vaření a moc ráda čtu Vaše životní postřehy. Ať se daří i nadále a těším se na další příspěvky. Margita

    OdpovědětSmazat
  12. Buďte i nadále svá. I kdybyste přestala veřejně vařit, nadále budete inspirovat. Vaše kuchařky jsou a budou našim rodinným pokladem. Děti si v nich rády listují a vybírají, co bude k obědu. Všichni se těšíme na tu třetí!
    Já se od vás učím vytrvalosti a odvahy. Úvahy, které jsou ve vašich knihách mezi recepty, mě přiměly nebát se za své názory a stát si za nimi. Děkuji!

    OdpovědětSmazat
  13. Přidávám se k ostatním i se svými skromnými díky. Jste neuvěřitelně inspirativní ženou. A v tomto článku velmi oceňuji (velmi moc), jak jste krásně vystihla přínosy digitálního působení a jeho přesahy do reality. Moc děkuji za tyto podnětné myšlenky a novou sílu pustit se do práce! Kdo neriskuje, nezíská nic!

    OdpovědětSmazat