VELIKONOČNÍ BERÁNEK S TOFU A HROZINKAMI

Druhý pokus o velikonočního beránka v rostlinné verzi, tentokrát s trochu „divočejším“ složením. Ale nebojte, je skvělý, pěkně šťavnatý a akorát sladký.
Do mixéru vložíme 350 g silken tofu (pokud používáte klasické bílé hrudkovaté tofu, doporučuji jej před přípravou asi 20 minut povařit ve vodě, bude jemnější), 130 g sojového jogurtu, 130 g jablečného pyré (neslazené přesnídávky), 90 g čokoládovo-ořechového krému (něco jako zdravá Nutella, použila jsem Šufánek), 100 g datlového sirupu, 50 g arašídového nebo jiného dobrého oleje a rozmixujeme na hladký krém.
V míse promícháme 200 g celozrnné špaldové mouky, 80 g pohankové mouky, mletou vanilku, 2 lžíce kypřicího prášku a 80 g drobných hrozinek. Přidáme tofu krém a promícháme. Těstem naplníme dobře vymazanou a vysypanou formu na beránka, přiklopíme druhou částí a pečeme při 180 stupních třičtvrtě hodiny. Odklopíme, a vrátíme ještě na 15 minut do trouby. Stav kontrolujeme špejlí.



BROKOLICOVÁ POLÉVKA

Opravdu výtečná polévka. Pokud máte, přidejte ke konci i trochu jarních bylinek, polévka bude ještě chutnější a zdravější.
Do hrnce vložíme pokrájenou zeleninu - jednu brokolici a jeden pórek, přidáme polévkové koření, nejlépe to domácí, a 3 lžíce ovesných vloček. Zalijeme 1 litrem vody a vaříme 15 minut. Ponorným mixérem částečně pomixujeme, ale ne zcela, aby v polévce zůstaly kousky zeleniny, zjemníme 200 ml rostlinné smetany (použila jsem sojovou), dosolíme a prohřejeme. Po odstavení vmícháme sekanou petrželku a lžíci panenského oleje, třeba dýňového.


CHLEBA S JARNÍMI BYLINKAMI

Letos si jaro dává na čas a po pečlivém hledání v zažloutlé loňské trávě jsem přece jen našla pár lístečků kopřivy, orseje, pampelišky, řeřišnice a dokonce šťovíku. Ale byly tak vzázné, že mi bylo úplně hloupé je trhat. Vzala jsem tedy zavděk divokou pažitkou, která nám na zahradě roste v celých trsech. Tu ale nelze považovat za jarní bylinku, protože je zelená po celou zimu a na léto zatahuje.
Tenhle chleba sice není kváskový, ale jednou za čas to nevadí. Nakonec by určitě šel upéct i s tím kváskem.
V míse promícháme 150 g hladké kukuřičné mouky, 150 g hladké bílé pšeničné mouky, 80 g celozrnné špaldové mouky, 1,5 lžičky instantního droždí, ½ lžičky soli, ½ lžičky tmavého cukru, ½ lžičky kurkumy, misku nakrájených jarních bylinek, 2 lžíce olivového oleje a 250 ml vlažné vody. Dobře zpracujeme rukama (od kopřiv si popálíte dlaně!) hladké a pružné těsto, které necháme v zakryté míse hodinu kynout na teplém místě. Znovu prohněteme, zformujeme do koule a vložíme do zapékací mísy s víkem vyložené pečicím papírem. Zakryjeme a necháme ještě 15 – 20 minut kynout. Nastřihneme nůžkami do kříže, zakryjeme pokličkou a dáme do trouby vyhřáté na 180 stupňů péci. Po půl hodině sejmeme pokličku a chleba potřeme olejem. Vrátíme do trouby a už bez pokličky dopečeme 15 minut.



BROKOLICE S KAROTKOU A TOFU

Tohle jídlo se dá jíst třeba jako příloha například k zeleninovým karbanátkům, můžete si k němu uvařit brambory nebo to sníst jen tak s chlebem – tak jsme to měli my k lehkému obědu. A moc jsme si pochutnali.
400 g karotky nakrájíme asi na třícentimetrové čtvrtinky, osolíme a dáme vařit na páru. Po 10 minutách přidáme hlávku brokolice rozebranou na růžičky a taktéž osolenou a vaříme ještě 5 minut. Mrkev i brokolice musí zůstat křupavá. Uvařenou zeleninu přesypeme do mísy, přidáme 250 g na kostičky nakrájeného lahůdkového tofu a spojíme zálivkou: 4 lžíce sojového jogurtu, 2 lžíce rýžového octa, 1 lžíce tamari, 1 lžička rýžového sirupu, 1 lžíce sezamového oleje, pepř a sůl, je-li třeba. Sypeme nasucho opraženou slunečnicí.



JABLEČNÝ KOLÁČ S MÁKEM

Téměř rustikální, téměř nesladký, ale velmi chutný koláč. Udělejte ho do té nejmenší formy, kterou máte. Já ho udělala do 20 cm dortové, a je příliš tenoučký.
Rukou uhněteme těsto ze 70 g celozrnné špaldové mouky, 2 lžic nemletého máku, 2 lžic kokosového oleje, 2 lžic javorového sirupu a 1 lžíce vody. Prsty vtlačíme do malé vymaštěné formy a pečeme deset minut při 180 stupních.
4 velká jablka nastrouháme najemno, vmícháme šťávu z půlky citrónu, 2 lžíce javorového sirupu a 1 lžíci agarových vloček. Zvolna vaříme asi 15 minut, dokud se agar zcela nerozpustí. Navrstvíme na předpečený korpus, uhladíme a posypeme dvěma lžícemi umletého máku. Necháme vychladnout.


POHANKOVÁ "FOCACCIA"

Víme, že pravá italská focaccia je z mouky pšeničné, ale věřte mi, že ani tahle zdravější, bezlepková varianta vůbec není k zahození. Recept jsem našla v kuchařské knize „Lahodně s Ellou“ a byla jsem velmi nedůvěřivá ještě ve chvíli, když jsem focacciu vytahovala upečenou z trouby. Ale nebojte se nic, je opravdu výborná!
Nejprve namočíme alespoň na dvě hodiny 100 g sušených rajčat. Propláchneme je a nakrájíme na proužky.
V míse promícháme půl kila pohankové mouky (já si v mlýnku pohanku umlela, ale můžete ji koupit), bazalku čerstvou či sušenou, půl lžičky soli, 1 lžíci chia semínek (lze vynechat) a čerstvě mletý pepř. Promícháme a vmícháme 3 lžíce jablečného octa, 120 ml panenského olivového oleje, 400 ml vody, sušená rajčata a 150 g oliv (černé, zelené nebo oboje). Dobře promícháme a rozprostřeme do olejem vymaštěné zapékací misky (35/25 cm). Posypeme hrubou solí a pečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů 15 minut, potřeme olivovým olejem, vrátíme do trouby a pečeme ještě 15 – 20 minut. Podáváme se salátem, jak jinak.



VELIKONOČNÍ BERÁNEK S JABLEČNÝM PYRÉ

Můj první beránek se povedl, je upečený tak akorát, nikde se mi nepřichytil a záda má pěkně kulatá. Je bez cukru, bílé mouky a vajec. Je méně sladký, tak kdo má raději sladší život, přisladí si, nebo beránka ozdobí sladkou čokoládovou polevou.
V míse promícháme 280 g celozrnné špaldové mouky, 100 g mletých mandlí, 100 g bramborového škrobu, špetku soli, lžičku mleté vanilky, 2 lžičky kypřicího prášku a 1 lžičku jedlé sody. Rozehřejeme 70 g kokosového oleje a rozšleháme jej s 330 ml ovesné smetany, 100 g jablečného pyré (neslazené přesnídávky) a 100 g javorového sirupu. Tekutou složku nalijeme k mouce a rozmícháme. Dobře vymazanou a hrubou moukou vysypanou formu na beránka (30 cm) naplníme těstem, přiklopíme duhou částí a pečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů 45 minut. Sundáme víko a ještě 15 minut dopečeme.





LUNÁRNÍ KALENDÁŘ MARTINY LUKÁŠKOVÉ NA 13. TÝDEN ROKU 2018


POLENTA SE ŽAMPIONOVOU SMĚSÍ

Nejprve si uvaříme polentu: 150 g hrubé kukuřičné krupice (polenty) vsypeme do směsi 250 ml sojového (nebo jiného rostlinného) mléka a 250 g vody, osolíme a vmícháme deset pokrájených sušených rajčat naložených v oleji. Vaříme dohusta asi deset minut, odstavíme, špachtličkou rozprostřeme v tenké vrstvě na navlhčené prkénko a uhladíme. Necháme vychladnout a ztuhnout a nakrájíme na kostičky.
V hluboké pánvi rozehřejeme dvě lžíce oleje a deset minut na něm zprudka opékáme čtyři pokrájené stroužky česneku, žlutou papriku nakrájenou na kostičky, 200 g žampionů nakrájených na plátky a 100 g černých oliv. Okořeníme chilli, dobromyslí, osolíme a vmícháme 300 g nakrájených rajčat (použila jsem mražená) a 50 g nahrubo nasekaných vlašských ořechů. Dusíme deset minut bez pokličky, dokud se téměř nevydusí voda. Přemístíme do mísy a promícháme s polentovými kostičkami. Zdobíme čerstvou bazalkou a podáváme s polníčkem.



NÁVŠTĚVA V TŘEBIHOŠTI

Pár kilometrů od Svatojánu leží malá vesnička Třebihošť, kde se Hanka s Kubou starají ve svém azylu o spoustu zvířat, která by byla pravděpodobně touto dobou už dávno po smrti. Mají psa Agara, několik koček, ovečky Bubu, Luisu a Lotku, beránka Vojtu, jehož jsem hrdou patronkou, kozenku Bětušku, několik morčátek, potkanů a králíka Žvejku, snad jsem na nikoho nezapomněla! 
Uvítají jakoukoliv materiální, finanční i pracovní výpomoc, je to totiž doopravdy náročné.

 Kozička Bětka se postupně zotavuje z ošklivého zacházení a získává důvěru k lidem. Jejím kamarádem se stal pes Agar.


 Na statku se stále pilně pracuje, jak můžete vidět za mnou.


 Krmení oveček suchým chlebem.


 Dokud máte co nabídnout, je o vás zájem, inu, jako v životě :)


 Buba se nerozpakuje nabídnout si sama.


 Jen tak málo?


 Buba je fešanda


 Aplikace odčervení se neobešla bez zádrhelů, ovečky nechtějí spolupracovat.


 A tohle je prosím krasavec Vojta.


 Potkanka jménem Paní krtečková, krátce po operaci nádoru na mléčné žláze. Stehy si vytahala sama, ale rána se hezky hojí.


 Paní krtečková je zlaté zvířátko, klidné a přátelské.


Paní krtečková se mi uvelebila v kapuci :)

EPITAF ZA SVATOJÁNSKOU LÍPU

Dnešek je pro mě velmi, velmi smutný den. Kácejí překrásnou, prastarou lípu u svatojanského kostelíka svatého Jana, která byla maličká, když ještě nikdo z těch, kdo ji dnes vraždí, nebyl na světě. Dotvářela atmosféru naší malé vesničky, ze které postupně všechno krásné mizí. Nejprve to byly majestátní a vzácné jedle, nyní přišla na řadu jedna ze dvou vesnických lip. Tento symbol sounáležitosti, bratrství a dobré vůle komusi překážel. Zastupitelstvo obce rozhodlo o jejím pokácení. Povolení dostali. Říkám si, co bohulibého, užitečného a krásného, zbude po takových lidech? Jaká památka na starostu a zastupitele zůstane v naší vesničce? Pařezy. V době, kdy se stále více klade důraz na ozeleňování, na zachování stromů a remízků, městských a venkovských parků a parčíků, u nás ve Svatojánu se kácí.
Moje srdce pláče a nikdy nezapomenu, co pro mne tato nádherná, obrovská lípa znamenala, právě z ní jsem měla bohatou zásobu lipového květu na zimní nachlazení a kašel, právě ona každý červen bzučela včelami. Když jsem přijížděla domů, právě ona mi vždy říkala”jsi doma”. Tolik lásky a užitečnosti dávala zcela zdarma po tolik let a tohle je lidský vděk. Nedostane se jí péče a ochrany, přijde člověk s pilou. Je mi hanba, že jsem součástí téhle společnosti. Odpusť, lípo krásná, strome lásky a přátelství, slibuji, že za tebe vysadím deset jiných. Nevím, co dál napsat, slova se mi špatně hledají, zůstává jen smutek a beznaděj.
Zápis z jednání obecního zastupitelstva z 12.11. 2017:
"8) Dále ZO jednalo o poražení lípy u kostela. Kromě nepořádku z plodů a listí na hřbitově a okolo něj, hrozí nebezpečí, že větve zasahující na hřbitov poškodí pomníky. Jejich ořezáním by však lípa vypadala nevzhledně a navyváženě. Rozhodnuto bylo tedy o celkovém poražení. Hlasování: 5 pro." - tedy 5 zastupitelů z 5 přítomných hlasovali pro, nenašel se ani jediný z nich, který by se toho krásného stromu zastal. Jednomyslně vinen.






INDICKÁ OMÁČKA S CIZRNOU

Tahle omáčka je doopravdy lahodná a můžete ji použít klidně i k těstovinám, nokům, bramborám, rýži nebo plackám.
Večer předem namočíme do teplé vody se lžící jablečného octa (kvůli aktivaci fytázy) 350 g cizrny, druhý den ji propláchneme a v čisté vodě uvaříme doměkka.
Do rendlíčku nalijeme 50 ml dobrého oleje, třeba sezamového, zvolna jej rozehřejeme, vložíme 4 celé oloupané cibule, přiklopíme pokličkou a na MÍRNÉM ohni je zvolna dusíme 40 minut. Nesmí se zprudka smažit. Přidáme svazek petrželky, lžičku tymiánu, lžičku saturejky, 1 bobkový list, 1 lžíci kari koření, sůl, pepř a 300 ml kokosového mléka z plechovky. Vaříme ještě dalších 30 minut, aby se chutě a vůně dokonale propojily. Rozmixujeme, dochutíme citrónovou šťávou a podáváme s vařenou cizrnou a salátem.


DATLOVÉ KOSTKY

Variace podle knihy Lahodně s Ellou. Moc dobré!
Rozmixujeme 400 g vypeckovaných čerstvých datlí (pokud používáme sušené, musíme je předem namočit, aby změkly), 140 g mandlí a 3 lžíce nepraženého kakaa. Pokud ve směsi zůstanou větší kusy mandlí, ničemu to nevadí. Vzniklou hustou směs upěchujeme do malé formy vyložené potravinářskou fólií a necháme hodinu v mrazáku. Krájíme na kostky.


TĚSTOVINOVÝ SALÁT S MANDLOVÝM TOFU

200 g mandlového tofu (koupíte v DM drogerii) nakrájíme na drobné kostičky a osmahneme na oleji. Vložíme do mísy, vmícháme 200 g mraženého hrášku a 200 g mražené cukrové kukuřice propláchnuté v cedníku vroucí vodou, dvě pokrájené naťové cibulky a jednu červenou papriku nakrájenou na kostičky. Uvaříme 250 g semolinových těstovin ve slané vodě a salát spojíme 150 ml sojanézy. Pokud je třeba, dosolíme.


VAMPYRISMUS & MAGIA POSTHUMA

Kdo čeká něco na způsob Stmívání nebo tak něco, bude nepochybně zklamán. Kniha Guiseppa Maiella, italského historika a slavisty shromažďuje s velkou pečlivostí dobové prameny zabývající se fenoménem vampyrismu. Dozvíte se spoustu velmi zajímavých informací o revenantech, morách, vlkodlacích a upírech, nikoliv ale v populárně bulvárním podání. Autor hledá pravdu mezi dvěma extrémy - racionalistickým, psychologickým až psychiatrickým odmítnutím těchto jevů a vysvětlením magickým a náboženským.
V knize najdete mnoho historických příběhů, které byly dobře zaznamenány tehdejšími duchovními i světskými úřady a autoritami. Součástí knihy je i proslulý spis Magia posthuma Karla Ferdinanda Schertze z roku 1704.
Já jsem například až dosud nevěděla, že zpopelnění mrtvoly bylo kdysi bráno jako vykonání trestu na mrtvém a lidé se ho velmi děsili a rozhodně nechtěli, aby bylo jejich vlastní tělo po smrti spáleno. Je s podivem, jak se náhled veřejnosti během jednoho nebo dvou století na kremaci změnil.
V 18. století dosáhla hysterie okolo upírů takové míry, že docházelo k hromadným exhumacím, hanobením a spalováním pohřbených těl, že musela zakročit Marie Terezie svým dekretem a toto šílenství bylo postupně zcela utlumeno. Dnes už snad nikdo z nás nemá pocit, že za ním v noci chodí zemřelý soused, sedí mu na hrudi a kouše ho do krku.


POMAZÁNKA Z KEŠU A SUŠENÝCH RAJČAT

Tahle skvělá pomazánka na mě vykoukla ze stránky PGFoodies.com. Zkuste! 
Na dvě hodiny namočíme každé zvlášť do horké vody 100 g kešu a 40 g sušených rajčat. Slijeme, kešu propláchneme a 30 ml vody z rajčat uchováme. Do mixéru vložíme kešu a postupně přidáváme rajčata, tři stroužky česneku, šťávu z půlky citrónu, lžičku datlového sirupu, jednu chilli papričku a 30 ml vody z namáčení rajčat. Mixujeme dohladka a na závěr vmícháme sekanou pažitku. Pokud je třeba, dosolíme.


SVATOJANSKÝ LUNÁRNÍ KALENDÁŘ

Na podzim tohoto roku vyjde kalendář, o který už tolik z vás projevilo zájem. Spoluautorkou je samozřejmě Martina Lukášková a krásné ilustrace namaloval skvělý umělec Karel Jerie. Grafickou úpravu a sazbu dělá jako obvykle můj milý muž Jirka. Kniha vyjde u nakladatelství Motto. Moc se těším!


JARNÍ ROVNODENNOST


Aby se něco krásného, čistého a nového mohlo zrodit, musí něco jiného, starého a temného, zemřít. Není to nikterak exotická představa, vždyť můžeme tento zázrak znovuzrození vidět každý rok na jaře. Z černých větví a hnědých tlejících listů vypučí zářivá záplava listů a květů. 20. až 21. března, kdy je den stejně dlouhý jako noc, přichází bohyně jara a rozprostře nad krajinou svůj světelný šat. Chodí krajinou a vstupuje do našich srdcí, copak někdo může říct, že nikdy necítil ve vzduchu, že přišlo jaro bez ohledu na panující počasí?
Chudá zimní strava, chlad a strádání jsou u konce a my se můžeme začít radovat. Je čas nasbírat časné jarní byliny – měkké lístky kopřivy, šťovík, bršlici, popenec, mladé lístky kostivalu, sedmikrásky, orseje a břízy a uvařit z nich jarní očistnou polévku nebo připravit salát, který má přímo magický význam. Čistí krev, v tom fyzickém i metafyzickém smyslu.
Brzy po jarní rovnodennosti začínají Zeleným čtvrtkem i Velikonoce, křesťanské svátky velmi dobře zmapované a popsané. Jde o mystérium Zmrtvýchvstání Krista, které oslavuje celý křesťanský svět jako jeden ze svých nejvýznamnějších svátků vůbec. Oslava vegetace se tím z tohoto svátku téměř vytratila.
Polím a sadům se přinášejí oběti, tentokrát duchům přírody a růstu, kdysi byly vskutku krvavé, aby krev oplodnila půdu. Nám se už podobné obřady bytostně příčí a považujeme je pouze za barbarské a nesmyslné násilí. Musíme si ale uvědomit, že na úrodě závisel život celého společenství, hrůza z hladovění a nedostatku byla tak silná, že se někteří lidé sami dobrovolně nabídli jako oběť, aby zajistili svým soukmenovcům dobrý rok. To je pro nás už dnes naprosto nepředstavitelné, ale v přírodě můžeme taková sebeobětování pro celek stále vidět. My můžeme pro bohy vegetace položit pod keř třeba to nejhezčí jablíčko, které máme, jablko je totiž prastarým symbolem plodnosti. Záhony založené ve dnech mezi jarní rovnodenností a Velkým pátkem jsou zárukou té nejlepší úrody. Můžeme také uplést věnec z různých zelených rostlin, nejlépe z tisu, buku, jedle, vrby a smrku, a připevnit jej na rovnoramenný kříž z pečlivě oloupaných bezových větví. Takový věnec se vyráběl dávno před Kelty i křesťany a použité rostliny byly zasvěcené bohyni střežící podsvětí, semena a duše zemřelých i nenarozených. Zavěšoval se na vrata nebo vchodové dveře a chránil dům proti čertům a démonům způsobujícím nemoci. Věnec je možné také umístit do severovýchodního koutu místnosti, ve kterém tradičně stávaly domácí oltáříky. Do dnešního dne se podobné věnce s křížem zdobí barevnými vajíčky a zavěšují se nad stůl nebo v květnu na májku. Zvykem, který můžeme s chutí a vervou provádět dodnes, je šlehání dívek a samiček domácích zvířat čerstvě pučícími pruty vrby, lísky nebo jeřábu, tento prastarý pohanský zvyk jim totiž zajistí krásu, zdraví a plodnost. Ani nemusíme plést pomlázky, ty jsou už relativně nové. Přímo z Čech pochází zvyk dotýkat se takového proutku pouze rukou obalenou čistým bílým plátnem nebo šátkem, je to znak uctivosti. Převažovat by ale měla radost a veselí, nejde v řádném případě o násilí nebo opilecké excesy. Svižným, nikoliv bolestivým, dotykem zázračného proutku nebo pomlázky se popožene krev v lidech a zvířatech a míza v ovocných stromech a zaručí obnovu sil, krásy a zdraví. Pěkným zvykem v den jarní rovnodennosti je také cesta, výlet na posvátný kopec. Je to dobrá příležitost se s nějakým takovým místem v našem okolí seznámit. Česká kotlina je plná posvátných kopců a na mnohých z nich dnes stojí namísto posvátných hájů kapličky.


JARNÍ ROVNODENNOST U NÁS
 Dnes bylo po dlouhé době nad nulou, sluníčko se činilo!


 Symboly Slunce jsou u nás všudypřítomné.


 Obětina pro bytosti přírody a především pro zahradní skřítky. To nejčervenější jablíčko a drobky domácího chleba.


 Slunce je ještě poměrně nízko a bezlisté větve vytvářejí překrásné stínové divadlo.


 Jeden zahradní skřítek se hned pustil do hodování!


 Ty skřítku jeden nenažranej!


 Modré nebe nad mou milovanou zahradou, jsem šťastná. Mimochodem, v tom jehličnatém ostrůvku dole žije bažantí párek. Naši psi jsou moulové.


 Příprava věnce pro jarní rovnodennost. Větvičky z bezu, pečlivě oloupané, větvičky jedle a vrby.


Nakonec došlo i na krvavou oběť.


Věnec pro jarní rovnodennost ochraňuje obyvatele domu před zlem.

BULGUR S CUKETOU A BROKOLICÍ

Máte rádi bulgur? Já ano a tohle je skvělý recept na lahodný a zdravý oběd 
200 g bulguru propláchneme v cedníku, vložíme do hrnce, zalijeme 400 ml horké vody, ochutíme lžící citrónové šťávy, dvěma lžícemi Shoyu a přivedeme k varu. Vaříme na mírném ohni 10 minut, potom odstavíme a necháme pod pokličkou 15 minut dojít.
V hluboké pánvi rozehřejeme dvě lžíce oleje, přidáme lžíci Shoyu, trochu soli, mletý pepř a nadrobno nakrájenou hlávku brokolice a jednu menší cuketku. Za občasného promíchání dusíme ve vlastní šťávě 5 – 8 minut, vmícháme hotový bulgur, dvě lžíce tahini a prohřejeme. Podáváme se salátem.


CRUMBLE S OSTRUŽINAMI

Vynikající dobrota!
V hluboké pánvi rozehřejeme tři polévkové lžíce kokosového oleje, vmícháme 100 ml javorového sirupu a dvě lžíce mleté skořice, nasypeme 130 g mletých mandlí, 130 g mletých vlašských ořechů a 130 g ovesných vloček. Dobře promícháme a prozatím dáme stranou.
Oloupeme a na kostičky nakrájíme 6 jablek, vložíme je do hluboké pánve, která může přijít do trouby (mám bezvadnou litinovou pánev s odnímacím držadlem), vmícháme 400 g ostružin (mražených), lžíci skořice a zvolna dusíme ve vlastní šťávě 15 minut. Poklademe ořechovou směsí, vložíme do trouby a pečeme při 200 stupních 30 minut. Jíme nejlépe horké.



LUNÁRNÍ KALENDÁŘ MARTINY LUKÁŠKOVÉ NA 12. TÝDEN ROKU 2018


ŽAMPIONY S FAZOLEMI A ČERVENÝMI KROUPAMI

Recept je inspirován knihou Lahodně s Ellou. Výsledek mě nijak nenadchnul, ale úplně špatné to není. V původním receptu je v houbách ještě víno, to jsem vynechala.
Na dvou lžících oleje necháme změknout pokrájenou cibuli a dva stroužky česneku, přidáme 400 g žampionů pokrájených na plátky, osolíme, opepříme a deset minut dusíme ve vlastní šťávě. Okořeníme uzenou paprikou a tymiánem, vmícháme plechovku propláchnutých červených fazolí a ještě deset minut dusíme.
Na oleji osmahneme další cibuli a dva stroužky česneku, přidáme čtvrtlitrový hrnek předem na tři hodiny namočených a propláchnutých ječných krup, osolíme, opepříme, okořeníme bobkovým listem, zalijeme 375 ml horké vody a vaříme 20 minut. Vmícháme 370 g na nudličky nastrouhané červené řepy a ještě 20 minut dusíme. Ochutíme citrónovou šťávou a koprem.