KAMENY A HVĚZDY

Václava Cílka mám tím raději, čím více ho čtu. Zřetelně z jeho knih cítím svobodu, opravdovost a upřímnost. To jsou dneska vzácné květinky, nemyslete si. Ačkoliv mne osobně menhiry a kameny obecně nijak zvlášť nezajímají, Cílek o nich dokáže vyprávět se sobě vlastní poetickou věcností. 
Musím se vám přiznat, že přemluvit pana Cílka na rozhovor ve Svatojánu je můj (patrně nesplnitelný) sen a on byl asi podvědomě ten důvod, proč jsem se do toho pustila.
Ale zpět ke knize, autor se v ní zabývá menhiry na českém území, především Kounovskými řadami, ale podíváme se také do francouzského Carnaku, Súdánu nebo do Svaté země.
„Myslím si, že stará místa rozechvívají ty části duše, o kterých bychom ani nevěděli. Přístup do předkřesťanských poloh neznamená jen nějakou krutost přírody a barbarství válčících kmenů, ale také kontakt s živým reálným světem, se zemí a vesmírem.
Tento kontakt jsme nahradili filmy, jako je Hobit nebo Hvězdné války, ale to jsou jen velmi vzdálené připomínky živého vztahu ke světu, ve kterém se nejednalo o vítězství nad temným pánem, ale o to aby dítě nezemřelo hladem, a aby bylo na sůl. Být v kontaktu s pravěkem znamená větší úplnost duše.
Součástí této obohacující citlivosti je romantický přístup ke světu. Romance bývaly milostné a hrdinské příběhy psané románským jazykem. Byly nepraktické a hrdinové někdy hynuli na přemíru citů, ale přesto romantický vztah k lidem, přírodě a minulosti je způsob, jak žít plný život. Na úspěch v bance vám stačí něco jako počítač v hlavě. Mentální kalkulačku zapnete na plný výkon a ve jménu úspěchu odpojíte všechny hluboké emoce.“




3 komentáře:

  1. Dobrý den, s panem Cílkem to cítím podobně. Mé nejoblíbenější - „Krása je rozmanitost plazů“ a „ Tichý břeh světa“ s fotografiemi Hany Rysové.
    Krásný prosluněný den Tomáš

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, Krása je rozmanitost plazů je i moje nejoblíbenější, také jsem o ní psala: http://kucharkazesvatojanu.blogspot.cz/2015/01/krasa-je-rozmanitost-plazu.html
      Krásný den, Tomáši :)

      Smazat
  2. Václav Cílek je můj letošní objev. Můj tatínek je jeho vášnivým příznivcem, ale to přemýšlivý a s přírodou souznící lidé bývají, jak jsem zjistila :-) Takže, vedena intuicí jsem ho požádala, aby mi zapůjčil některou jeho knihu ze své sbírky. Musím říct, že je potřeba jiný styl čtení než jsem zvyklá, ale, ano už to chápu, to zaujetí...a těším se na další...

    OdpovědětSmazat