RYBÍZOVÁ ROLÁDA

Zajímavé těsto, vynikající krém...no a ten rybíz! 
V rendlíku rozehřejeme 30 g přepuštěného másla, vsypeme 200 g polohrubé mouky a deset minut mícháme. Vlijeme 500 ml vroucího mléka a umícháme na hladkou, hustou kaši. Odstavíme a necháme vychladnout. Utřeme 4 žloutky a 50 g moučkového cukru a postupně vmícháme 50 g mletých mandlí, uvařenou a prochladlou kaši a tuhý sníh ze 4 bílků.Těsto rozetřeme v tenké vrstvě na plech vyložený pečicím papírem a pečeme při 200 stupních asi 30 - 40 minut. Upečený plát vyklopíme na utěrku, papír sloupneme a povrch potřeme nádivkou: Svaříme 400 ml mléka, 30 g kukuřičného škrobu, 30 g mletého kokosu a lžíci agaru. Necháme vychladnout a vyšleháme s 500 g tvarohu a 50 g moučkového cukru do hladkého krému. Povrch nádivky posypeme červeným rybízem a opatrně srolujeme, necháme dobře vychladit a povrch pocukrujeme nebo pokapeme javorovým sirupem.


více ZDE

ČERVENEC

JULIUS
Nyní mají se červivé jablka, zvláště ty, které stromy hrubě obtěžují a jinším překážejí, pilně snímati a sviním dáti, aby jiným tím lépeji růsti mohly.
Teď zanech lékův, žilou nepouštěj, žádným nápojem se neopíjej. Červenec lázně a denního spaní, žilou pouštění, lékařství brání. Ryby suché, uzené škodí, šalvějový truňk k zdraví přivodí.
To činí i veroniková voda, jestli v životě jaká bolest a škoda. Nech lázně, snu denního, pouštění, měj se vážně. Truňk z šalvěje posiluje žaludku, srdce, plic, jater dle svého užitku.
Červenec měsíce mdlého střez se, hleď zdraví svého, slunce ke lvu přikračuje, činí horko, den zkracuje. Užívej v rychlosti, co zdraví v platnosti.


více pranostik ZDE

TŘEŠŇOVÉ ROLKY

Správně by se měly sušit přes noc v sušičce, ale tu nemám.
150 g lněného semínka namočíme na dvě hodiny do vody, slijeme a rozmixujeme. Vypeckujeme 500 g třešní a rozmixujeme je na kaši, přidáme lněné semínko a společně promixujeme dohladka. Na dva plechy dáme pečicí papír, rozetřeme na oba tenkou vrstvičku kaše a na 90 – 100 stupňů pečeme asi 5 hodin. Během té doby často kontrolujeme, těsto by se mělo spíš sušit než péct, nesmí se spálit, ale nesmí ani zůstat tekuté. Opatrně sloupneme pomocí špachtle nebo obracečky, nakrájíme na čtverce a srolujeme.


více ZDE

KUSKUS SE ZELENINOU

Rychlý a dobrý oběd pro 6 lidí. 
400 g kuskusu osolíme, pokapeme dvěma lžícemi olivového oleje, zalijeme 900 ml vroucí vody a necháme nabobtnat. Promícháme vidličkou a postupně vmícháme 2 rajčata rozmixovaná se třemi stroužky česneku, salátovou okurku, cibuli i s natí a zelenou kapii pokrájené na kostičky, dvě lžíce olivového oleje, dvě lžíce balsamikového octa, sůl a čerstvě mletý pepř. Na dvou lžících oleje osmahneme naťovou cibulku, přidáme 200 g smaženého tempehu pokrájeného nadrobno, 5 mladých mrkví nakrájených na kolečka a misku čerstvě vyloupaného hrášku. Vmícháme 2 lžíce sojové omáčky a asi 10 minut opékáme, mrkev musí zůstat křupavá. Teplou zeleninu s tempehem vmícháme ke kuskusu, podle chuti přisolíme a podáváme teplé nebo studené jako salát.


více ZDE

KOLÁČ S KVĚTÁKEM A MANGOLDEM

Na makovém mlýnku umeleme 50 g sezamu, v míse promícháme s půl lžičkou bylinkové soli, 150 g celozrnné špaldové mouky, 2 lžícemi olivového oleje a 80 ml studené vody. Vypracujeme těsto, které vtlačíme do vymaštěné koláčové formy. Necháme zvýšené okraje a propícháme vidličkou. 
Hlávku květáku rozebereme na růžičky a vaříme 5 minut v osolené vodě, scedíme a rozmačkáme vidličkou. 300 g mangoldu spaříme vroucí vodou, nasekáme a osmahneme na olivovém oleji, cibulce a dvou stroužcích česneku a vmícháme do květáku. Přidáme několik sušených rajčat naložených v oleji nakrájených na proužky, 100 g nahrubo nastrouhaného lahůdkového tofu, sůl a 250 ml sojové smetany. Navrstvíme na korpus a pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů asi půl hodiny.



více ZDE

TŘEŠŇOVÝ NÁKYP

Vypeckujeme 600 g třešní, v misce je zalijeme 50 ml rumu a posypeme 2 lžícemi třtinového cukru a necháme dvě hodiny odležet, až pustí šťávu. 150 g strouhanky a 30 g másla zalijeme 350 ml vroucího mléka, zamícháme a necháme nabobtnat. Vmícháme 7 lžic cukru, 3 žloutky a tuhý sníh z 5 bílků. Polovinu těsta narovnáme do vymaštěné a vysypané zapékací misky nebo dortové formy, posypeme polovinou třešní, navrstvíme zbytek těsta a povrch poklademe zbylými třešněmi. Pečeme na 180 stupňů asi 50 – 60 minut, kontrolujeme špejlí. Rozpustíme v rendlíčku dvě lžíce másla, odstavíme, vmícháme dvě lžíce sladového sirupu a lžíci kakaa, ušleháme na hladký krém metličkou a ozdobíme upečený nákyp. Jíme horký, ale dá se jíst i jako studený moučník.


více ZDE

VEGANSKÁ PAŠTIKA

Uvaříme dvě větší brambory ve slupce, oloupeme a vložíme je do mixéru. Přidáme 100 g tempehu, 100 g lahůdkového tofu, lžičku mleté papriky, sůl, čerstvě mletý pepř, dvě lžičky sušené šalvěje, jednu cibuli dozlatova osmaženou na oleji a jednu cibuli syrovou, stroužek česneku, lžíci lahůdkového droždí, dvě lžíce dobrého domácího nebo bio kečupu a rozmixujeme na hustou kaši. Svaříme 100 ml vody ochucené lžičkou citrónové šťávy se dvěma lžičkami agaru a vlijeme do mixéru. Společně promixujeme dohladka a necháme v kelímku v chladu ztuhnout.


více pomazánek najdete ZDE

BORŮVKOVÉ KOŠÍČKY

Do mixéru vložíme 200 g ovesných vloček, 50 g mandlí, 50 g třtinového cukru, 100 g celozrnné špaldové mouky a 100 ml slunečnicového oleje. Rozmixujeme na tužší drobivé těsto, které pečlivě vtlačíme do formiček na muffiny (12 kusů). Pečeme na 180 stupňů asi 20 minut.
Povaříme 400 ml ovesného nápoje s vanilkovou příchutí a 30 g kukuřičného škrobu na hustý puding a naplníme jím asi do ¾ každý košíček. Posypeme borůvkami a povrch trochu pokropíme želé: svaříme 120 ml čiré 100% ovocné šťávy (třeba hruškové, je sladká sama o sobě a nemusí se doslazovat cukrem) se dvěma lžičkami agaru. Necháme ztuhnout a opatrně vyklopíme z formiček.


více ZDE

SMETANOVÉ RIZOTO S CUKROVÝM HRÁŠKEM

Jemné, krémové rizoto mě svou chutí úplně uchvátilo, nenechte ale příliš změknout hrášek, musí křupat!
Na dvou lžících oleje osmahneme půlku velké pokrájené cibule, vsypeme 450 g propláchnuté jasmínové rýže a ještě chvíli mícháme, dokud se nezačne rýže přichytávat. Osolíme, zalijeme 750 ml horké vody, přivedeme k varu, ztlumíme teplotu na minimum a pozvolna dusíme pod pokličkou asi 20 minut, dokud se všechna voda nevsákne a na povrchu se nevytvoří dírky.
Druhou půlku cibule necháme změknout na dvou lžících oleje v hluboké pánvi, přidáme 10 květů denivek pokrájených na proužky (lze vynechat) a deset minut opékáme. 500 g cukrového hrášku očistíme, sloupneme tuhá vlákna a překrojíme napolovic nebo na třetiny. Přidáme do pánve, opepříme, osolíme, podlijeme 100 ml horké vody a pod poklicí dusíme doměkka, trvá to asi 10 minut. Vmícháme 250 ml sojové smetany, prohřejeme, do pánve vsypeme dušenou rýži a dobře promícháme.



více ZDE

BORŮVKOVÝ KOLÁČ

4 celá vejce ušleháme se lžičkou mleté vanilky a 80 g cukru do husté pěny, postavíme na mírně zahřátou plotýnku a za stálého šlehání zahříváme, dokud nezhoustne dotuha. Odstavíme a dále šleháme do vychladnutí. Zlehka vmícháme 120 g bramborového škrobu a 40 g rozpuštěného a zchladlého másla. Nalijeme na vymaštěný pekáček vysypaný hrubou moukou, posypeme borůvkami a pečeme zvolna na 170 stupňů 20 - 25 minut.


více ZDE

BORŮVKOVÍ BLBOUNI

Včera jsem byla na borůvkách nad Miletínem a přivezla jsem si jich tak akorát na blbouny a koláč.
500 g polohrubé mouky prosejeme do mísy, do důlku uprostřed rozdrobíme 10 g čerstvého droždí a posypeme lžičkou cukru. Zahřejeme 300 ml mléka a jeho částí rozmícháme z droždí a mouky kašičku. Zakryjeme ubrouskem a dáme do tepla vzejít kvásek. Vmícháme špetku soli a zbytek mléka, do kterého jsme rozkvedlali žloutek. Dobře zpracujeme tužší těsto a dáme do tepla na hodinu vykynout. Z vykynutého těsta rozválíme placku, vykrajujeme velké čtverce, plníme borůvkami, dobře přimáčkneme a zavařujeme do dostatečného množství vroucí vody. Vaříme 10 – 15 minut podle velikosti. Po uvaření knedlíky roztrhneme vidličkou, aby vyšla pára. Na talíři pokropíme karamelovou omáčkou: Rozehřejeme tři lžíce másla, přidáme 6 lžic cukru a za stálého míchání necháme cukr rozpustit a zkaramelizovat. Po troškách vléváme smetanu, stále mícháme a umícháme tak hustou omáčku.


více ZDE

FAZOLE S KŘÍŽALAMI

Starobylý krkonošský recept z knihy Jiřího Marholda se mi náramně hodí, našla jsem ve špajzce zapomenutou pixlu s křížalami! Recept je navíc veganský :)
50 g křížal přes noc namočíme do vody. Druhý den slijeme a nakrájíme na menší kousky. Večer do vody namočíme též 200 g bílých fazolí a druhý den je uvaříme doměkka. Na dvou lžících oleje osmahneme velkou cibuli, přidáme pokrájené křížaly, podlijeme trochou vody z fazolí a půl hodiny podusíme. Okořeníme špetkou skořice, třemi tlučenými hřebíčky, osolíme, vmícháme lžíci celozrnné špaldové mouky a trochu naředíme vývarem z fazolí. Povaříme a vmícháme fazole. Podle chutí dosolíme, osladíme nebo okyselíme. Tradičně se jedla s uzeným masem, ale my si ho dáme s uzeným tempehem.



více ZDE

TVAROHOVÝ KOLÁČ S DROBNÝM OVOCEM

Rychlý, snadný a výborný letní koláč, dokáže ho vyrobit i dítě.
V míse smícháme 100 g celozrnné špaldové mouky, 100 g polohrubé bílé mouky, 100 g másla, 70 g třtinového cukru a 2 lžičky kypřicího prášku. Rukou uhněteme drobenku, kterou vtlačíme do vymaštěné rozevírací dortové formy s průměrem asi 23 cm. Vytvarujeme trochu zvýšené okraje a v troubě rozehřáté na 170 stupňů pečeme 20 minut. Necháme zcela vychladnout a mezitím připravíme tvarohovou náplň. 500 g tužšího tvarohu (ne vaničkového) rozmixujeme spolu s 500 g husté zakysané smetany a 4 lžícemi medu na hladký krém, kterým naplníme vychladlý korpus. Tvaroh poklademe drobným ovocem, například jahodami, rybízem, angrešty, borůvkami a malinami. V rendlíku svaříme 250 ml červené stoprocentní ovocné šťávy (třeba jahodové nebo malinové) se lžící agaru. Odstavíme a částečně prochladlé nalijeme na koláč. Necháme v chladničce ztuhnout, nejlépe do druhého dne, korpus trochu změkne vlivem tvarohu, který zase trochu ztuhne.


více ZDE

PEČENÉ PAPRIKY PLNĚNÉ KRUPKAMI A TEMPEHEM

100 g trhaných ječných krupek – perliček nebo lámanky (prodávají je v každé sámošce) namočíme na půl hodiny do vody a potom je uvaříme doměkka. Na pánvi rozehřejeme dvě lžíce panenského olivového oleje a osmahneme na něm dvě velké pokrájené cibule a dva stroužky česneku, přidáme 200 g nadrobno nakrájeného tempehu (já použila smažený), okořeníme mletou paprikou a čerstvě mletým pepřem a opečeme. Vmícháme krupky, osolíme a lžičkou naplníme do 4 velkých paprik, kterým jsme opatrně odřízli vršek, ten nevyhazujeme, papriky jím zavíčkujeme a připevníme párátky.
500 g rajčat rozmixujeme spolu s cibulí, čtyřmi stroužky česneku, dvěma lžícemi olivového oleje, dvěma lžícemi hladké mouky a solí na omáčku, kterou nalijeme do zapékací misky. Do omáčky narovnáme papriky, zakryjeme víkem a pečeme v troubě zahřáté na 200 stupňů půl hodiny. Víko sejmeme a ještě půl hodiny dopečeme.
Podáváme s celozrnnými kynutými knedlíčky: V míse smícháme 400 g celozrnné špaldové mouky, lžičku bylinkové soli, lžičku cukru, 5 g instantního droždí, lžíci olivového oleje a 250 ml teplé, ne však horké vody. Zpracujeme těsto a dáme ho v zakryté míse na hodinu vykynout do tepla. Z vykynutého těsta tvarujeme knedlíčky velké jako míčky na ping-pong a zavařujeme je do vroucí slané vody. Vaříme 15 minut, raději nadvakrát, knedlíčky musí mít v hrnci dostatek prostoru, nebo se srazí.




více ZDE

BYLINNÝ OCET

Do velké skleněné lahve narovnáme čerstvé byliny: řeřichu zahradní, klidně i s květy a semeny, tymián, meduňku, šalvěj, mátu, dobromysl, dále 3 přepůlené stroužky česneku, 3 celé hřebíčky, 5 kuliček nového koření, 10 kuliček pepře, 2 bobkové listy a tři malé sušené feferonky. Zalijeme 1 litrem červeného vinného octa, zakryjeme potravinářskou fólií a dáme do chladu a temna na 4 týdny louhovat. Během té doby několikrát promícháme. Přecedíme a uchováme v lahvi s uzávěrem. Výtečný na dochucení salátů.


více ZDE

PLNĚNÉ KVĚTY DENIVEK

Zajímavá a vynikající pochoutka. Denivky můžete jíst i syrové v salátu nebo květy sušit a použít jako ochucovadlo.
Do mixéru vložíme po 50 g nasucho pražených slunečnicových semínek a mandlí, 10 šalvějových lístků, 2 stroužky česneku a rozmixujeme. Přilijeme 5 lžic panenského olivového oleje, osolíme, přidáme 2 krajíce bílého chleba a rozmixujeme na drobenku, kterou zvlhčíme rostlinnou smetanou na dobře tvarovatelnou pastu. 30 květů denivek opereme, vytrhneme pestíky a do každého vložíme lžičku náplně. Plněné květy narovnáme do vymaštěné zapékací misky. Na dvou lžících oleje osmahneme menší cibuli a dva stroužky česneku nasekané najemno, přidáme lžíci lahůdkového droždí, půl lžičky čerstvě tlučeného pepře a lžíci celozrnné špaldové mouky a umícháme jíšku. Vlijeme 150 ml mandlového mléka, osolíme a krátce povaříme do zhoustnutí. Omáčkou pokropíme květy v misce a pečeme na 200 stupňů dvacet minut až půl hodiny. Podáváme s pečivem.


více ZDE

VEGANSKÝ OVOCNÝ KOLÁČ S KŘUPAVOU DROBENKOU

Vynikající, jemný a nadýchaný koláč.
V míse smícháme 375 g polohrubé mouky, 100 g třtinového cukru, 1 lžičku kypřicího prášku a 1 lžičku jedlé sody, přidáme 500 g najemno nastrouhaných jablek, 100 ml oleje a 170 ml rostlinného mléka. Dobře rozmíchané těsto rozetřeme na vymaštěný a vysypaný plech, poklademe ovocem a posypeme drobenkou: 6 lžic ovesných vloček, 2 lžíce strouhaného kokosu a 2 lžíce sladového sirupu. Pečeme při 200 stupních 30 minut, dokud drobenka nezrůžoví.


více ZDE

ČOKOLÁDOVÝ DORT

Ušleháme 3 celá vejce a 80 g třtinového cukru do husté pěny, postupně zašleháváme 100 ml slunečnicového oleje a 300 g najemno strouhané mrkve. Ve vodní lázni rozpustíme 150 g čokolády. V jiné nádobě smícháme 190 g polohrubé mouky, 1 lžičku kypřicího prášku, 1 lžičku mleté vanilky, špetku soli a 200 g nadrobno nasekaných datlí. Do mrkvového základu vešleháme rozpuštěnou čokoládu a vmícháme mouku s datlemi.
Dortovou formu o průměru 20 cm vymažeme máslem a těsto do ní navrstvíme. Pečeme na 180 stupňů asi 45 – 50 minut. Těsto by nemělo vyschnout, musí zůstat vláčné.
Ve vodní lázni zahřejeme 120 ml smetany, přidáme 150 g nalámané čokolády a společně rozpustíme na čokoládovou polevu. Dort potřeme polevou, ozdobíme ovocem a částí polevy ještě pokropíme. Dáme dobře vychladit.


více ZDE

ČESKÝ KRAS - KLÍČ K ČESKÉ KRAJINĚ

Krásná a zajímavá výpravná publikace s mnoha fotografiemi je společným dílem autorů Václava Cílka, Karla Žáka a Martina Majera.
V krasovém území mezi Prahou a Zdicemi bylo v posledních letech učiněno mnoho geologických a archeologických objevů. V krasových dutinách byly například objeveny důkazy o tom, že v Čechách žily hyeny a makakové!


Vydala ACADEMIA
Více tipů ZDE

MARINOVANÁ ZELENINA

Velkou červenou řepu omyjeme a uvaříme doměkka a pokrájíme na plátky, svazek jarní mrkvičky povaříme velmi krátce v osolené vodě a spolu s bílou část dvou pórků nakrájíme na kousky. Můžeme použít i další zeleninu: květák, zelené fazolky, ředkvičky… 
V mixéru rozmixujeme 4 jarní cibulky, lžíci francouzské hořčice, čerstvě mletý pepř, sůl, 50 ml panenského olivového oleje, 4 stroužky česneku, 1 lžíci vinného octa, 1 lžíci citrónové šťávy, a pokud máme zajímavou a pikantní marmeládu, můžeme dvě lžíce přidat (já jsem přidala bezové želé). Marinádu vmícháme do zeleniny a v uzavřené nádobě marinujeme v chladničce alespoň 48 hodin. Podáváme jako přílohu nebo můžeme zapéct s těstovinami, sýrem a smetanou nebo k zelenině připravíme kuskus.


více ZDE

LEVANDULOVÉ SUŠENKY

Do mixéru s kovovými noži dáme 100 g nakrájeného studeného másla a 50 g krupicového cukru a mixujeme do pěny. Přidáme 120 g hladké mouky, 40 g mletých mandlí, 2 lžíce hladké kukuřičné mouky, 2 lžíce citrónové šťávy, 8 g čerstvých nebo 2 lžičky sušených levandulových květů a jedno vajíčko. Mixujeme, dokud se nevytvoří těsto, které poprášíme moukou, zabalíme do fólie a dáme na půl hodiny do chladu. Z těsta odebíráme kousky velké asi menší vlašský ořech, v prstech namočených v mouce vytvarujeme placičky a klademe je na plech vyložený pečicím papírem. Potřeme žloutkem rozšlehaným s mlékem a pečeme na 200 stupňů 12 minut, vypneme troubu a necháme 5 minut dojít. Necháme trochu zchladnout na plechu a potom je přemístíme na mřížku.


více ZDE

PIROŽKY PLNĚNÉ LIČIDLEM A SÝREM

300 g listů ličidla jedlého povaříme krátce ve vodě, slijeme a pokrájíme na nudličky (můžeme použít i špenát nebo mangold). V hluboké pánvi rozpálíme dvě lžíce olivového oleje, necháme na něm změknout velkou červenou cibuli a 4 utřené stroužky česneku, přidáme ličidlo, půlku hlávky římského salátu a jeden pórek, obojí nakrájené na nudličky. Osolíme a dusíme 10 – 15 minut. Odstavíme a vmícháme 200 g čerstvého sýra. Listové těsto rozválíme na tenkou placku, vykrájíme kolečka o průměru cca 10 cm, potřeme je vejcem rozšlehaným s trochou mléka, doprostřed dáme lžíci náplně a okraje pevně smáčkneme k sobě. Narovnáme na plech vyložený pečicím papírem, potřeme vejcem a pečeme na 200 stupňů asi 30 minut, dokud nezezlátnou. Podáváme se salátem.


více ZDE

CITRÓNOVÝ OLEJ

Kdysi byl ke koupi citrónový olej Estermann, ale už se nejspíš nevyrábí. Oblíbila jsem si ho jako voňavou ingredienci do moučníků, tak jsem si řekla, že si vyrobím vlastní. Koupila jsem 5 bio citrónů (budu věřit údajům na obale), oloupala z nich kůru, vložila ji do velké šroubovací sklenice a zalila litrem slunečnicového oleje. Tak, a teď ho nechám zavíčkovaný stát 10 dní za oknem na sluníčku, denně protřepu, potom ho sliju a uložím do lahve.


více ZDE

KVĚTÁK PEČENÝ S MARINÁDOU

Podle Veganotic – veganské recepty.
Květák omyjeme, očistíme, vložíme do zapékací misky a potřeme olivovým olejem. Troubu rozehřejeme na 200 stupňů a květák v ní pečeme půl hodiny. Mezitím si připravíme marinádu: 2 lžíce oblíbené hořčice, 3 lžíce olivového oleje, domácí bylinková sůl, čerstvě mletý pepř a koriandr, tři lžíce bílého vína a šťáva z půlky citrónu. Marinádou potřeme předpečený květák, vrátíme do trouby a ještě asi 15 minut dopečeme. Podáváme s novými brambory a čerstvou zeleninou.


více ZDE

CIZRNA S ŘASOU A HOUBAMI

Večer předem namočíme 200 g cizrny a 10 g řasy wakame do vody. Druhý den v té samé vodě přivedeme k varu, vaříme 20 minut společně, řasu vyjmeme, nakrájíme na nudličky a ještě 40 minut dovaříme samotnou cizrnu.
20 g sušených hřibů namočíme na půl hodiny do vody, slijeme, vymačkáme a nakrájíme na nudličky, stejně jako jednu červenou kapii a 100 g sušených rajčat namočených v oleji.
Na třech lžících oleje necháme v hluboké pánvi změknout dvě velké cibule a tři stroužky česneku, vše pokrájené nadrobno. Přidáme houby a několik minut mícháme, dokud se houby neosmahnou a nezačnou intenzivně vonět. Přidáme cizrnu, papriku, sušená rajčata, řasu, plechovku konzervovaných krájených rajčat, osolíme, okořeníme kurkumou, kari kořením a čerstvě mletým pepřem, podlijeme trochou vody a dusíme asi 15 minut.
Podáváme s rýží.



více ZDE

MAKOVÝ KOLÁČ S TŘEŠNĚMI

Jsem nezdolný bojovník a svoje excesy v pečení veganských moučníků z obyčejných a dostupných surovin považuju za osobní selhání, takže jsem to nevzdala a vyzkoušela tenhle, který má konečně tu správnou konzistenci a skvělou chuť k tomu.
200 g vylisované suché makové drtě z výroby makového mléka smícháme v míse s 50 ml švestkového sirupu, 50 ml slunečnicového oleje, 100 ml rostlinného mléka, 50 g polohrubé mouky, 100 g bramborového škrobu, 2 lžičkami jedlé sody, 50 g třtinového cukru a nakonec opatrně vmícháme rostlinný sníh vyrobený takto:
Večer smícháme 50 g nenamletého lněného semínka a 500 ml vody, přivedeme k varu a mírně vaříme 20 – 30 minut. Vytvoří se nevábná kaše gelovité konzistence, kterou přecedíme přes cedník a dáme do rána chladit do chladničky. Vyšleháme elektrickým šlehačem na nejvyšší rychlost na hustý sníh.
Do vymaštěné koláčové formy dáme vrstvu makového těsta, posypeme ho vypeckovanými třešněmi, navrstvíme zbytek těsta a povrch posypeme zbytkem třešní. Pečeme na 180 stupňů asi 20 minut až půl hodiny.



více ZDE

HALUŠKY SE ZELÍM

Jednoduché, tradiční jídlo, jistě ho všichni dobře znáte.
Hlávku zelí pokrájíme nadrobno a dáme dusit na máslo s osmahnutou cibulkou. Podlijeme trochou vody (ale ne moc!), osolíme, přidáme lžičku kmínu a dusíme do poloměkka. Před koncem varu zaprášíme lžící mouky a necháme zhoustnout. Ochutíme octem a cukrem, případně dosolíme.
Z 220 g hladké mouky, 220 g polohrubé mouky, soli, 4 vajec a 200 ml vlažného mléka nebo vody zaděláme řidší těsto, které protlačujeme sítem na halušky do vroucí osolené vody. Vaříme do vyplavání, scedíme, promícháme se zelím a podáváme.


více ZDE

JAHODOVÁ ZMRZLINA SE SNĚHEM

1 kg jahod rozmixujeme se třemi lžícemi třtinového cukru. 200 g jogurtu, dvě lžíce medu a 5 žloutků šleháme ve vodní lázni deset minut, odstavíme a šleháme do vychladnutí na hustý krém. Vmícháme do jahod a nakonec opatrně přimícháme tuhý sníh z pěti bílků. Dáme zmrazit. Používejte jen zcela čerstvá vejce z ověřeného zdravého chovu!


více ZDE

MAGICKÝ HERBALISMUS

Jedna z mých oblíbených knih o bylinách se jmenuje Magické rostliny a napsaly ji dvě dámy Susan Lavender (jak příhodné jméno!) a Anna Franklin. Často z ní čerpám hlavně historické a tradiční použití bylin v oblasti magického využití. Musím se s vámi ale podělit o názor autorek na magické rituály s použitím rostlin, protože s ním ve všem všudy souhlasím a lépe bych to napsat nedokázala. Snad tohle moudré sdělení alespoň někteří pochopíte opravdu do hloubky:

V současné době pochopilo staré učení o rostlinách jen několik západních mágů, a také se jím řídí. Naproti tomu tak zvané "magické bylináře" dávají nejrůznější novodobé návody jak sbírat rostliny: doporučují načrtnout kolem nich magický kruh, odříkat před vlastním sběrem nějaké verše, nebo nechat na místě penízek či špetku tabáku jako náhradu za trauma způsobené rostlinám. Zůstává však záhadou, co dobrého to přinese.

Některé z těchto knih vám poradí, že máte stromy a byliny před sběrem napřed požádat o souhlas - např. třikrát je obejít a poprosit: "mohu si kousek vzít?". Kolik lidí kdy dostalo odpověď? Slyší to vůbec rostlina? Právě tak jste si ji mohli místo toho koupit v obchodě, nebo sebrat uschlé větvičky v lese ze země. Tyto pokyny patří do folkloru nebo k lidovým pověrám, které jen znehodnocují zpola zapomenutou podobu skutečných znalostí.

K rostlinám a stromům musíme pokaždé přistoupit jako k individualitě a respektovat je jako živé cítící organismy. Žádné dva duby totiž nezosobňují úplně totéž, žádné dvě rostliny řebříčku nemají tytéž vlastnosti. A obrazně řečeno: některé rostliny se vám vzdávají ochotně, o jiné se musíte dlouho ucházet, za dalšími se dokonce musíte honit, a o některé se budete téměř rvát. Některé vůbec nikdy nedostanete.

Dnes je snad zřejmé, že stromy, keře a byliny ve skutečnosti vůbec nemohou být kouzelným prostředkem nějaké "magie", i když taková slova v této knize obrazně používáme. Zacházíme-li s rostlinami správně, mohou nám jen poskytnout něco ze své životní síly, ze své "duše". Opravdová bylinářská magie skutečně není zacházení s recepty jako podle nějaké kuchařky - dej špetku toho a špetku onoho. Jediné kouzlo se skrývá uvnitř rostlin, v jejich vlastnostech, a přijmeme-li rostliny za své učitele, získá tím své kouzlo i dlouholeté intimní studium jejich vlastností.


více TADY

BROKOLICOVÝ SALÁT S PAPRIKOU A TĚSTOVINAMI

Dvě hlávky brokolice očistíme, rozebereme na růžičky a vhodíme do dostatečného množství vroucí osolené vody se lžící citrónové šťávy. Pět minut vaříme, scedíme, propláchneme studenou vodou, necháme okapat a pokrájíme nadrobno. Dáme do mísy a promícháme s jednou kapií pokrájenou na kostičky a nakrájenou cibulí. Uvaříme 200 g semolinových těstovin a vmícháme je k zelenině.
Rozmixujeme 200 g bílého tofu, 5 lžic panenského olivového oleje, lžíci dijonské hořčice, půl lžičky třtinového cukru, půl lžičky soli a dvě lžíce jablečného octa dohladka.
Zeleninu s těstovinami promícháme se zálivkou a posypeme nasucho praženými slunečnicovými a dýňovými semínky. Případně dosolíme nebo dokyselíme.



více ZDE

JAHODOVÝ KOLÁČ Z PÁLENÉHO TĚSTA

Koláč jemný jako obláček.
V rendlíku rozehřejeme 70 g másla, v misce rozšleháme 125 ml mléka a 80 g hladké mouky a postupně moučnou kaši přidáváme do horkého másla. Mícháme na plotně tak dlouho, až se těsto nechytá vařečky a necháme vychladnout. 4 žloutky třeme se lžičkou citrónové kůry a 60 g moučkového cukru do husté pěny a po lžících zašleháváme vychladlé pálené těsto. Šleháme společně 5 – 10 minut a nakonec opatrně vmícháme tuhý sníh ze 4 bílků. Rozetřeme na plech vymaštěný máslem a vysypaný hrubou moukou, poklademe jahodami a pečeme na 180 stupňů asi půl hodiny, dokud nezrůžoví. 
Můžeme použít i rybíz, borůvky nebo maliny.


více ZDE

MAĎARSKÉ KEDLUBNY

Na třech lžících rozehřátého oleje zpěníme dvě velké pokrájené cibule, přidáme 600 g kedluben nakrájených na plátky (jsou to asi dvě velké kedlubny), jednu červenou papriku nakrájenou na kostičky a lžičku třtinového cukru. Mícháme pět minut a přidáme 100 g rajského protlaku, lžičku mleté papriky, sůl a najemno nastrouhanou bramboru. Podlijeme trochou vody a dusíme za občasného zamíchání tak dlouho, dokud není kedlubna měkká „na skus“. Podáváme s vařenými novými brambory.


více ZDE

OVOCNÁ BÁBOVKA Z KEFÍRU

V míse promícháme 350 g polohrubé mouky, 100 g cukru, dvě rovné lžičky jedlé sody a špetku soli. V jiné nádobě rozšleháme 2 žloutky s 375 ml kefíru a 100 ml slunečnicového oleje. Vmícháme do mouky a nakonec zapracujeme tuhý sníh ze dvou bílků a 500 g ovoce (jahody, třešně…). Přemístíme do velké bábovkové formy vymaštěné máslem a vysypané hrubou moukou a pečeme na 180 stupňů 30 – 40 minut.


více ZDE

FAZOLOVÁ POLÉVKA S KYSANÝM ZELÍM

120 g bílých fazolí namočíme na tři hodiny do půl litru vody a uvaříme doměkka. 300 g kysaného zelí zalijeme v jiném hrnci 400 ml vody a také uvaříme doměkka. Vmícháme k fazolím a v hrnci po zelí rozpálíme tři lžíce oleje a osmahneme na něm dvě pokrájené cibule se lžící mleté papriky, přidáme 40 g celozrnné špaldové mouky a umícháme jíšku. Zalijeme 1 l vody, přidáme zelí s fazolemi, ochutíme domácím polévkovým kořením, dvěma lžícemi lahůdkového droždí, osolíme a povaříme do zhoustnutí. Pokud by byla polévka příliš hustá, můžeme přidat trochu vody. Na talíři zdobíme naťovou cibulkou a jíme s (nejlépe domácím) kváskovým chlebem.


více ZDE

LETNÍ SLUNOVRAT

Slunce každého 21. června dosahuje své maximální síly a vše je Slunci podřízeno. Je to svátek vzájemné lásky Slunečního Otce a Matky Země. My, pozemské děti, oslavujeme s nimi, zapalujeme ohně a předáváme jejich prostřednictvím dar světla Slunci a tím přidáváme něco k jeho síle.

Pravé a prastaré významy magických pohanských rituálů už jsme dávno zapomněli, přesto se lidé pokouší je oživit. Nejspíš se s nějakou takovou základní potřebou rodíme.
Je těžké odlišit skutečné znalosti, které našim předkům prakticky, nikoli pouze symbolicky, umožňovaly orientovat se v tvořivých silách přírody a pochopit pravou podstatu a smysl veškerého života, od pouhých pověr a folklóru. Postačí, když se budeme snažit pochopit božské principy projevující se v přírodě, když si uvědomíme, že vše, co bylo stvořeno, je posvátné a hodné úcty, když budeme pozorně a trpělivě sledovat přírodní děje, běh ročních období, zrod, růst, zrání, smrt a rozklad a přemýšlet na tím vším.

Takzvaný Starý Slunovrat se slavil o pár dní později, jako Svatojánská noc z 23. na 24. června. Zapalovaly se svatojánské ohně, přes které skákali mladí i staří pro udržení zdraví, nad kouřem z ohně se nakuřovaly byliny, jako třeba krtičník, a ty se pak zavěšovaly v domě pro ochranu a žehnalo se jimi dobytku a polím. Popel z posvátného svatojánského ohně se odnášel na pole a do sadů, kde se jím rituálně pohnojila půda. 
Během Svatojánské noci se sbíralo devatero bylin, bez ohlédnutí a beze slova. Strážci a duchové rostlin, kteří si v tuto noc, kdy mají byliny nejsilnější energii, svoje rostliny chránili silněji než obvykle, dokázali vyděsit sběrače a znepříjemnit mu noční vycházku. Devatero svatojánských bylin nemělo pevné určení, mělo se ale sbírat na devíti různých místech, posvátné číslo devět je totiž číslem výjimečné síly a moci. Mezi svatojánské byliny patři v první řadě kapradí, které v tuto noc vykvétá a modře světélkuje a z jehož výtrusů se uhněte takzvaný lesní vosk působící jako silné afrodisiakum a prostředek k porozumění řeči zvířat. Důležitou svatojánskou bylinou je také třezalka, která roní krev svatého Jana. Mezi magickou devítku můžeme dále zařadit některou z těchto bylin: pelyněk černobýl, mateřídoušku, heřmánek, mátu, diviznu, libeček, dobromysl, majoránku, úročník, devětsil, chrpu, jitrocel, řebříček nebo okvětí šípkové růže.

Velice důležitou úlohu hrála také voda. Noční koupel ve studánce nebo prameni zaručovala zdraví, lásku i ochranu před uhranutím a projít se v ranní rose po východu Slunce následujícím po Svatojánské noci bylo nutností. Studánkám se také věnovala zvláštní pozornost, vyčistily se a ozdobily květinami s pěkným poděkováním.

Pokusme se alespoň připomenout si, co pro nás Slunce znamená, zaslouží si naši lásku a úctu, vždyť dnes je z něho málem nepřítel, před kterým se musíme schovávat, natírat chemikáliemi a dávat si kryty z plastu na oči.


více ZDE