ZELŇAČKA Z ČASOPISU DOBROTY

Výborná, ještě mě žádný recept z tohoto časopisu nezklamal. Vyzkoušejte!
Na hodinu až dvě namočíme 12 sušených švestek do teplé vody, poté nakrájíme, vodu vylijeme.
Do rendlíku dáme 200 g kysaného zelí, přidáme 3 bobkové listy, zalijeme vodou jenom tak, aby bylo zelí pod hladinou, a vaříme 20 minut. Prozatím odložíme stranou.
Na lžíci oleje osmahneme pokrájenou cibuli, přidáme 2 lžíce mleté papriky, lžičku kmínu, a po chvíli 50 g loupané červené čočky, 20 g ovesných vloček, tři menší (asi 180 – 200 g) na kostičky nakrájené brambory a sušené švestky. Osolíme, zalijeme 1 l vody a vaříme dohusta a doměkka. Vmícháme zelí i s vodou a dvě lžíce lahůdkového droždí. Krátce povaříme, vmícháme 200 – 220 ml rostlinné smetany a ihned odstavíme.


ČTVERO ROČNÍCH OBDOBÍ V ŘÍMĚ

Půvabnou, čtivou, zábavnou knížku Anthony Doerra jsem přečetla za dvě odpoledne. Není to dramatický příběh, je to prosté vyprávění o ročním pracovně-studijním pobytu v Římě, což je mimochodem jediné město na světě, které miluju, a kde bych si uměla představit život, s manželkou a dvěma malými dvojčaty. Bála jsem se, že mě povídání o miminech bude nudit, ale bylo to v mezích, které jsem snesla. Popisy římských reálií jsou více než povedené, nálada města, jeho světlo, obyvatelé, každodenní střípky, to vše je dokonale autentické. Jo, líbilo se mi to.
"Mysl touží po klidu; podporuje smysly k rozpoznání symbolů, ke glosování. Vytváří mapy našich kuchyňských šuplíků a ulic v sousedství; vyrábí nám ze života jakousi algebru... Bez zvyků by nás krása světa přemohla. Omdleli bychom pokaždé, když bychom uviděli - opravdu uviděli - květinu. Představte si, že bychom mohli vidět cumulonimbus nebo souhvězdí Kasiopeji nebo sníh jen jednou za sto let: na ulicích by bylo peklo. Lidé by po tisících leželi na zádech na polích.
Habitualizace, napsal v roce 1917 Viktor Šklovskij, ruský armádní komisař, ze kterého se později stal literární teoretik, zhltne práci, oblečení, nábytek, manželku a strach z války. Tvrdil, že časem přestáváme vnímat známé věci - slova, přátele, byty - tak, jak opravdu jsou.
...
Úpadek republiky, rozklad impéria, neustálý rozpad církve – smrt je řeka tekoucí městem, která se žene pod mosty a víří v peřejích u nemocnice na Tiberském ostrově. Smrt je ve skvrnách na zdech; je to tíha Keatsova náhrobního kamene na travnatém drnu; je to povolení, které Římané podepisují, když dlouhovlasá dívka sedá za přítele na motocykl značky Vespa; když bankéř prudce zabrzdí a vezme knihovnici do náručí. Rozhodl jsem se žít v přítomnosti, žít tak sladce, jak to jen půjde, naplnit šaty větrem a oči světlem, ale přitom si uvědomuji, že jednou přijde konec.
...
Naturalis historia, borovice pinie, Borominiho Sant´Ivo, otázka špačků a otázka otcovství – můj zájem o všechny tyto věci se točí kolem jediné otázky: Jestli jsme my tvorové na zemi jen proto, abychom zajistili přežití druhu, jestli se příroda stará jen o reprodukci, jestli máme vychovávat děti jen do věku, kdy se budou moct samy rozmnožovat, a pak jen chřadnout a zvolna se propadat do smrti, tak proč se svět vůbec obtěžuje být tak neuvěřitelný, komplikovaný a nádherně úžasný? Je to jen pouhá genetická variace? Geologie a počasí? Chemické cuknutí, elektrický impulz, peří a tokání?“



CELER S MÁKEM

Receptů na celer s mákem je na internetu hned několik, a protože jsem velký milovník jak syrového celeru, tak máku, říkala jsem si, že mi to bude určitě chutnat. No, snědla jsem to, ale příště si dám radši celer jen tak samotný a mák třeba v makovci.
Syrový celer oloupeme a nastrouháme nahrubo, zalijeme vodou, aby byl potopený, přidáme šťávu z 1 citronu a dobře promícháme. Mák umeleme a promícháme s jakýmkoliv oblíbeným sladidlem, já zvolila můj nejmilejší Sladovit.
Celer v sítku propláchneme a dobře vyždímáme a poté smícháme s mákem.


FAZOLOVÝ GULÁŠ

Jeden z nejlepších gulášů, které jsem kdy jedla, doporučuji!Večer předem namočíme 250 g velkých strakatých fazolí do teplé vody se lžící jablečného octa, děláme to kvůli aktivaci prospěšné fytázy. Druhý den fazole propláchneme a v čisté vodě uvaříme doměkka. Slijeme, ale vodu nevyléváme, naopak ji doplníme na 500 ml a prozatím dáme stranou.
V rendlíku rozehřejeme tři lžíce oleje a opečeme na něm 3 velké cibule nakrájené na půlkolečka. Přidáme 1 mrkev nakrájenou na tenká kolečka a ještě deset minut opékáme, mícháme. Oloupeme a nakrájíme na kostičky 300 g rajčat a 3 brambory, jedno jablko oloupeme a nastrouháme najemno, v hmoždíři nadrtíme lžičku obyčejného a lžičku římského kmínu a půl lžičky pepře. Všechno to vmícháme k cibulovému základu, přidáme sůl, lžíci sladké a lžíci uzené papriky a 2 lžíce rajčatového protlaku. Zalijeme připravenou vodou z fazolí, dobře promícháme, přivedeme k varu a dusíme zvolna 30 minut, dokud není zelenina měkká a fazole krémové. Nakonec vmícháme utřený stroužek česneku a odstavíme. Jíme s tmavým chlebem posypané kroužky cibule. Guláš je lepší, když se alespoň přes noc uleží.


PERNÍK S KVAŠENÝM OVESNÝM NÁPOJEM

Tento nebo podobný perník se běžně dělá s kyselým mlékem a vejcem, je nádherně vláčný. Zkusila jsem ho pojmout čistě rostlinně a využít kysaný ovesný nápoj, který velice snadno vyrobíme doma z obyčejných ovesných vloček. 
V míse promícháme 240 g polohrubé mouky, 100 g žitné mouky, špetku soli, 100 g rapadury (nebo cukru), 2 lžičky jedlé sody, 1 lžičku kypřicího prášku a 3 lžíce kakaa. V jiné nádobě rozkvedláme 450 ml kysaného ovesného nápoje, 80 ml slunečnicového oleje a 1 vrchovatou lžíci Hrašky. Vlijeme k mouce, krátce, ale důkladně promícháme a nalijeme do menšího (30/20 cm) vymaštěného a vysypaného pekáčku. Pečeme při 180 stupních půl hodiny, zdobíme čokoládovou nebo citronovou polevou.


TAJNÁ HISTORIE

V tomto románu Donny Tartt je vylíčen příběh skupinky znuděných univerzitních studentů řečtiny, věčně zfetovaných a ožralých snobů, které vede charismatický psychopat. Tito mladí lidé se dopustí dvou vražd a zapletou do toho i svého spolužáka, zamindrákovaného slabošského troubu, který se jim chce podobat. Vraždy zcela rozloží jejich malou partičku zevnitř a ani sentimentální závěr nedokáže smazat odpor a pohrdání, jaký jsem ke všem hrdinům cítila. Tento román je totiž pozoruhodný tím, že v něm nenajdete kladnou sympatickou postavu, i hlavní hrdina, vypravěč, je natolik bezpáteřní zbabělec, že se s ním nemůžete ztotožnit.
Knížka je ale skvěle napsaná, výtečně se čte, po dlouhé době jsem se nemohla od knihy odtrhnout, jak byla napínavá, zhasínala jsem lampičku u postele mnohem déle, než jsem zvyklá. Když ji ale nezařadíte do svého čtenářského seznamu, vůbec o nic zásadního nepřijdete.

ZELENINA ZAPEČENÁ V TĚSTÍČKU

Velmi dobrý, jednoduchý recept, doporučuji.
Na lžíci oleje osmahneme pokrájenou cibuli a tři stroužky česneku, přidáme dva pokrájené pórky, 300 g mrkve, 100 g petržele a a 150 g celeru – vše nastrouhané na hrubém struhadle. Osolíme, okořeníme čerstvě mletým pepřem a dusíme asi 10 – 15 minut do poloměkka ve vlastní šťávě, často mícháme.
Rozkvedláme 300 ml rostlinného mléka, sůl, ½ lžičky jedlé sody, 3 lžíce oleje, 3 lžíce hrachové mouky (Hrašky), bylinky sušené či čerstvé (oregano, dobromysl,tymián, bazalka), a 100 g celozrnné špaldové mouky. Těstíčko nalijeme na zeleninu, zlehka promícháme a pečeme při 200 stupních asi 40 minut dozlatova. Podáváme se salátem.


OKURKOVÁ POLÉVKA

Tenhle recept jsem našla v kuchařce od Petra Klímy a opět nezklamal 
Půl kila brambor oloupeme, nakrájíme na kolečka, vložíme do hrnce, zalijeme vodou a spolu se solí a kmínem uvaříme doměkka. Dáme prozatím stranou, vodu nevyléváme.
Na 2 lžících oleje necháme zesklovatět dvě pokrájené cibule, přidáme 2 mrkve (200 g) a 2 petržele (100 g) nastrouhané na nudličky, dva bobkové listy a pár kuliček nového koření. Chvíli společně opékáme, pak osolíme, zalijeme 1,5 l vody a přivedeme k varu. Vaříme 15 minut, vmícháme 40 g pohanky a 200 g na nudličky nastrouhaných kvašených okurek (v nouzi lze použít i obyčejné nakládačky, ale prý to není ono) a vaříme ještě 10 minut. Vmícháme uvařené brambory i s vodou, 200 ml rostlinné smetany, dvě lžíce sekaného kopru, čerstvě mletý pepř, a prohřejeme.

PAŠTIKA Z HLÍVY

Vynikající paštika z Luštěninové kuchařky Petra Klímy, doporučuji.
Večer předem namočíme 100 g černých fazolí a druhý den je v čisté vodě uvaříme doměkka. 400 g hlívy nakrájíme, vložíme do zapékací misky, promícháme se 3 celými stroužky česneku, 2 lžícemi shoyu, 3 lžícemi oleje, a pečeme pod pokličkou 30 minut při 200 stupních. 80 g vlašských ořechů opražíme nasucho a umeleme. Do mixéru vložíme pečené houby, uvařené a zcezené fazole, mleté ořechy, 1 stroužek česneku, špetku strouhaného muškátového oříšku, mletý pepř, 1 lžičku uzené papriky, sůl, špetku mletého chilli, dobromysl a 2 lžíce citronové šťávy. Rozmixujeme dohladka.


KVAŠENÝ OVESNÝ NÁPOJ

Kvašeným nápojem z obyčejných ovesných vloček můžeme nahradit klasické acidofilní mléko nebo zakysanou smetanu. Je výborný do ovocných koktejlů, do bílých houbových polévek nebo do moučníků, třeba do perníku, těsto po něm (spolu s jedlou sodou) krásně vyskočí. Můžete ho vypít jen tak, je velmi výživný a zdravý.
100 g ovesných vloček zalijeme 300 ml převařené vychladlé vody a necháme 8 hodin stát. Poté důkladně rozmixujeme co nejvíce dohladka, přelijeme do čisté sklenice a lehce přiklopíme víčkem, nešroubujeme. Necháme v teple kuchyně 1 – 3 dny kvasit, několikrát denně promícháme. Zda je nápoj takový, jakým ho chceme mít, zjistíme ochutnáním, čím déle bude kvasit, tím bude kyselejší. Po ukončení kvašení uchováme v chladničce a spotřebujeme do dvou dnů.