ZELENINOVÁ OMÁČKA S KOPREM

Výtečná bezlepková omáčka podobná klasické koprovce, jenom mnohem lehčí a zdravější, doporučuji vyzkoušet!
Pokud chceme podávat omáčku s kynutým knedlíkem a rádi bychom uvařili zdravější verzi, musíme začít už večer předem. Omáčku můžeme podávat ale klidně i s klasickým houskovým či bramborovým knedlíkem, s rýží nebo brambory.
Takže nejprve knedlík: V míse promícháme 200 g celozrnné špaldové mouky, 200 g bílé polohrubé mouky, 100 g pohankové mouky, lžičku soli, dvě lžíce sušené petrželky, ¼ lžičky instantního droždí a zpracujeme se 400 ml vlažné vody. Mísu zakryjeme pokličkou a necháme 12 hodin při pokojové teplotě kynout. Poté důkladně zapracujeme 100 g celozrnné strouhanky, znovu přiklopíme a necháme ještě dvě hodiny kynout. Vytvarujeme dva knedlíky a vaříme je v osolené vodě půl hodiny, občas převrátíme vařečkou. Po vyjmutí z vody ihned nakrájíme nebo propícháme špejlí, aby vyšla pára a knedlíky se nesrazily.
A teď k omáčce, ta je natošup: Na dvou lžících oleje necháme změknout pokrájenou cibuli, vmícháme nakrájenou zeleninu - 700 g cukety (pokud má měkkou slupku a dosud malá semínka, klidně ji použijeme celou) a 200 g kořenové petržele. Ochutíme bylinkovou solí, a pokud je třeba, maličko podlijeme vodou. Dusíme doměkka a rozmixujeme ponorným mixérem spolu s 250 ml mandlové smetany. Odstavíme a ochutíme pepřem, citrónovou šťávou, rýžovým sirupem a miskou sekaného kopru, případně dosolíme. Můžeme podávat s vařenými vejci, seitanem nebo tofu, ale omáčka chutná skvěle i bez toho.




BATÁTOVÁ SMĚS S BAGETKOU

Skvělé letní jídlo, doporučuji!
V míse promícháme 350 g celozrnné špaldové mouky, 350 g polohrubé bílé mouky, lžičku soli, špetku cukru nebo půl lžičky rýžového sirupu, jeden sáček instantního droždí, dvě lžíce mleté moringy (lze vynechat), dvě lžíce drcených sušených rajčat, 70 ml olivového oleje a 400 ml vlažné vody. Vyklopíme na vál a rukama důkladně zpracujeme na hladké pružné těsto, které vrátíme do mísy a necháme zakryté v teple 45 minut kynout. Vykynuté těsto znovu prohněteme, rozdělíme na dvě poloviny a vytvarujeme bagety (podlouhlou placku podélně přeložíme a pevně smotáme, jako bychom ji ždímali), dáme na plech vyložený pečicím papírem, zakryjeme ubrouskem a necháme ještě 45 minut kynout. Potřeme olivovým olejem a při 220 stupních pečeme 20 minut.
2 batáty oloupeme a nakrájíme na kostky, vložíme je do zapékací misky, na ně poklademe asi 20 rozpůlených cherry rajčat, posypeme oblíbenými bylinkami (bazalka, dobromysl, tymián, estragon, šalvěj, rozmarýn...), pokapeme olivovým olejem, osolíme a pečeme při 200 stupních asi 20 minut. Promícháme se dvěma lžícemi olivového oleje, zelenými olivami, lžící vinného octa, pepřem a rukolou, případně dosolíme. A hodujeme!



CUKETOVÝ PERNÍK

Cuketová klasika 
Nastrouháme nahrubo 300 g cukety a tři jablka a v míse je promícháme se 3 celými vejci, 80 g kokosového cukru (nebo obyčejného cukru), 4 lžícemi švestkového sirupu (či povidel), 100 ml slunečnicového oleje, lžící kypřicího prášku, lžičkou skořice, 4 lžícemi kakaa, 70 g mletých mandlí, 150 g celozrnné špaldové mouky a 200 g polohrubé bílé mouky. Vzniklé těsto rozetřeme do vymaštěného pekáčku a posypeme 3 lžícemi mletých mandlí. Pečeme při 180 stupních asi 25 minut.


RAJČATA NALOŽENÁ V OCTĚ

Podle tohoto postupu vydrží rajčata pěkně pevná a chutná až do zimy. Zkouším to poprvé, tak to zatím nemohu potvrdit, ale zatím to vypadá nadějně 
Tvrdá, pevná, neporušená rajčata zalijeme v čisté sklenici vinným octem (já jsem použila červený) a necháme otevřené v chladu stát 8 dní. Já jsem sklenici umístila do studeného sklepa a volně zakryla gázou, aby do ní nepadal bordel. 
Po osmi dnech sklenici převážeme celofánem, údajně nic jiného není vhodné, tak jsem poslechla a celofán si v papírnictví koupila.



LUNÁRNÍ KALENDÁŘ MARTINY LUKÁŠKOVÉ NA 29. TÝDEN ROKU 2018


TEPLÝ ČOČKOVÝ SALÁT S PEČENOU CUKETOU A RAJČATY

Jednu větší cuketu bez jadýrek a slupky (pokud je tuhá) a tři velká rajčata nakrájíme na kostky a vložíme je do zapékací misky. Pokapeme olivovým olejem, osolíme a ochutíme sušenými nebo čerstvými bylinkami (dobromysl, tymián, estragon, šalvěj, petrželka...) a třemi prolisovanými stroužky česneku. Pečeme při 200 stupních asi hodinu, občas promícháme.
Mezitím propláchneme 250 g červené čočky a v hrnci ji zalijeme dostatečným množstvím vody. Osolíme a vaříme 10 minut. Scedíme a necháme okapat. Upečenou zeleninu promícháme s vařenou čočkou a deseti pokrájenými sušenými rajčaty naloženými v oleji. Ochutíme dvěma lžícemi krémového balzamikového octa.



UPROSTŘED LÉTA


MOLICOVÁ MAST

Mast z molice (rýmovníku) můžeme s úspěchem použít na poprskané rty a koutky, bolestivé vřídky, zanícené rány, záděry a nebo ji mazat pod nos při rýmě. 
Ve vodní lázni rozehřejeme 300 g bambuckého másla, vmícháme 100 g nakrájených molicových listů a necháme v teple týden macerovat, nejlépe na přímém slunci na parapetu. Pokud máslo tuhne, jednou denně je opatrně zahřejeme ve vodní lázni a rozpustíme. Po týdnu přefiltrujeme a plníme do kelímků.


ŠAMANSTVÍ


I když si někdy myslím, že Wolf-Dieter Storl mě už ničím nepřekvapí a že se (nevyhnutelně) ve svých knihách opakuje, pokaždé se u něj najde něco, co je pro mě svěží a nové nebo alespoň skvostně zformulované. Mně jsou jeho myšlenky skutečně niterně blízké a dotýkají se na té nejhlubší, nevědomé úrovni přímo mého srdce.
Z knihy:
„Skutečné šamanství nelze vyjmout z kulturního ani ekologického kontextu. Šamanství je produktem, extraktem konkrétní etnické komunity, její kultury, jejích tradic. Bez těchto aspektů ztrácí hloubku. Kdokoli sice může použít k rituálu vykuřování pelyněk třeba po vzoru prérijních indiánů, ale pro ty to má mnohem hlubší význam. Indián se narodil na rohoži z této byliny. Její vůně bylo to první, co ve svém životě ucítil. Při každém posvátném obřadu, při každé bohoslužbě se pelyněk zapaloval. Tanec k poctě slunečního božstva se tančil na podlaze vystlané pelyňkem. Od dětství, dříve než se zformulovalo indiánovo ego, to pro něho byla pevná součást sakrální kultury. Když dnes někdo z jiného prostředí použije k vykuřování pelyněk, nemůže se nikdy dostat do stejné hloubky. Samotná jeho vůně sice působí na limbický systém, otvírá jej, ale účinkuje jinak, protože rituál byl vytržen z kulturního kontextu.
Dnešní neošamanismus se stává součástí běžné globální ideologie, ideologie ´jednoho světa´. Modrý globus, tedy Země, ten krásný klenot ve vesmíru, působí jako vyznání víry, jako ikona nového sekulárního náboženství. A my musíme tuto malou planetu, na níž žijeme, chránit před nebezpečím.
Ale pro šamanské národy a lidi spjaté s přírodou je to obraz absolutního odcizení. Šaman, tradiční šaman, stojí na Zemi. Pro něho je Země nekonečná, obrovská. Není to jen malý, modrý bod ve vesmíru. Šaman je plodem Matky Země a ta je posvátná. Dává život. Můžeme zemi, humus, lesní půdu vzít do rukou a ucítíme vůni života. Nahoře je obloha s věčnými hvězdami a tyto hvězdy jsme pozorovali už ve všech předchozích generacích. Jsou to naši věční průvodci. Existuje podsvětí, horní svět a naše Středozemě – takový je šamanský obraz světa.
A ten je lokálně určen. To, kde teď právě jsem, je posvátná země.
Stále si myslíme, že musíme být aktivní na rozdíl od indiánů, kteří zachovávají klid. Rostlinná bytost přichází sama ve své božské podstatě a učí nás. Domýšlivý člověk jí nenaslouchá a dělá z ní objekt svého zkoumání, analyzuje ji a rozkládá na jednotlivé části v přesvědčení, že se dá všechno postihnout rozumem. To, co mu vyjde, je však jenom karikatura. Šamanský princip otevření duše, vstřícnosti a vnímavosti dovoluje rostlinné bytosti, aby se nám sama přiblížila. Tu se objeví duševně vyhladovělý Evropan, požije nějakou drogu a řekne. ´Právě jsem byl v Brazílii a zúčastnil se šamanského rituálu s ayahuascou!´ Projevuje se tím jeho zbytnělé ego. Nikdo si nemůže myslet, že jen tak přijde, koupí si drogy a uvede se do kýženého stavu. Tak jednoduché to není, k tomu je třeba znát staré a vyzkoušené techniky.“


POLÉVKA Z PEČENÉ ZELENINY

Výtečná hustá krémová omáčka, chutí ne nepodobná „svíčkové“ trochu šmrncnuté indickou kuchyní 
Očištěnou zeleninu: 300 g mrkve, 300 g petržele a 300 g zelených paprik narovnáme do zapékací misky, pokapeme olejem, osolíme, opepříme a pečeme doměkka při 180 stupních. V hrnci rozehřejeme lžíci oleje a necháme na něm změknout tři pokrájené stroužky česneku. Přidáme lžíci čerstvého strouhaného zázvoru, lžičku koření garam masala, lžičku mleté papriky, a jakmile se koření začne přichytávat, vsypeme pokrájenou upečenou zeleninu, zalijeme 1 l horké vody a vmícháme plechovku propláchnutých bílých fazolí. Vaříme pět minut a rozmixujeme ponorným mixérem. Zjemníme 250 ml rostlinné smetany, ochutíme Shoyu a šťávou z půlky citrónu, případně ještě dosolíme.