PEČENÉ BRAMBORY S KAPUSTIČKAMI A OMÁČKOU

Kilo brambor oloupeme, nakrájíme na čtvrtky, vložíme do pekáčku, promícháme se solí, mletým rozmarýnem a dvěma lžícemi oleje a pečeme v dobře vyhřáté troubě doměkka, občas promícháme.
400 g kapustiček uvaříme do poloměkka na páře a osolíme. Na lžíci oleje osmahneme pokrájenou cibuli s kmínem, přidáme 500 g na plátky nakrájených žampionů a dusíme, dokud se tekutina neodpaří. Vmícháme 400 g oloupaných nakrájených rajčat (divoká rajčátka, která jsem použila já, krájet ani loupat nemusíme), osolíme a odkryté dusíme 15 minut. Zaprášíme lžičkou hladké kukuřičné mouky, zalijeme 250 ml rýžové smetany a povaříme. Můžeme dochutit citrónovou šťávou a špetkou cukru.


LUNÁRNÍ KALENDÁŘ MARTINY LUKÁŠKOVÉ NA 8. TÝDEN ROKU 2017


JABLEČNÁ BÁBOVKA Z POHANKOVÉ MOUKY

Tato výtečná bábovka je přesně tím zdravým moučníkem na neděli, pochutnat si mohou i bezlepkáři.
V míse promícháme 400 g (asi 4 jablka) najemno nastrouhaných jablek, dvě celá vejce, 100 g sušené třtinové šťávy (nebo cukru), šťávu z poloviny citrónu, lžičku skořice, lžičku mleté vanilky, 80 g hrozinek, 80 g sekaných vlašských ořechů, 100 ml dobrého rostlinného oleje (třeba arašídového), 40 g kukuřičného nebo bramborového škrobu a 300 g pohankové mouky (já si mouku melu sama, ale lze ji i koupit). Nakonec vmícháme dvě vrchovaté lžičky kypřicího prášku. Pečeme ve vymaštěné a kokosem vysypané bábovkové formě při teplotě 180 stupňů asi 40 minut, stav kontrolujeme špejlí. Po vyklopení zdobíme čokoládovou polevou, není to však nutné.


SALÁT S ŘAPÍKATÝM CELEREM

Očistíme a nakrájíme pět řapíků celeru, tři naťové cibulky a jednu červenou papriku. V míse zeleninu promícháme s jednou strouhanou mrkví, 100 g baby špenátu a 100 g černých oliv. Na zálivku promícháme dvě lžíce panenského olivového oleje, dvě lžíce balzamikového octa, lžíci agávového sirupu, pepř, sůl a dvě lžíce salátových řas. Necháme deset minut odstát a vmícháme do salátu. Zdobíme sezamovými semínky.


MUNGO S RÝŽÍ A KVĚTÁKEM

Inspiroval mě recept v časopise Dobroty a trochu jsem ho upravila.
V hluboké pánvi rozehřejeme dvě lžíce sezamového oleje a postupně na něm opékáme lžičku černého hořčičného semínka, lžičku římského kmínu a po půl lžičce kurkumu a garam masalu. Mícháme, abychom koření nepřipálili. Jakmile se rozvoní, přidáme 120 g propláchnutých mungo fazolí, zalijeme je 200 ml horké vody, zamícháme, přiklopíme a 15 minut dusíme. Přidáme 120 g rýže basmati, zalijeme 200 ml vody, osolíme, promícháme, zakryjeme a dusíme 25 minut do změknutí. Nakonec vmícháme 100 g hrášku čerstvého či mraženého, 200 ml rostlinné smetany a prohřejeme. Ochutíme lžící citrónové šťávy a sekanou petrželku. Podáváme s květákem uvařeným v páře.


DÝŇOVÁ POLÉVKA S RAJČATY

V hrnci rozehřejeme dvě lžíce oleje a osmahneme na něm pokrájenou cibuli. Přidáme kilo na kostky nakrájené dýně hokkaido, osolíme, okořeníme dobromyslí, přidáme 500 g spařených, oloupaných a nakrájených rajčat, zalijeme 1 l vody nebo vývaru a vaříme doměkka, trvá to asi 30 – 40 minut. Polévku rozmixujeme ponorným mixérem a zjemníme 250 ml rostlinné smetany. Na talíři zdobíme nasucho praženými dýňovými a slunečnicovými semínky a lžící dýňového oleje.


POJMY A DOJMY

Ráda bych uvedla na pravou míru jednu věc, na kterou často narážím v komentářích, v e-mailech, na různých besedách, i v osobních rozhovorech. Jde o to, že lidé často směšují vegetariánství nebo veganství a zdravou výživu. Pro většinu vegetariánů a veganů je prioritou minimalizace utrpení, soucit a láska ke zvířatům. Pro člověka stravujícího se podle zásad zdravé výživy je prioritou jeho vlastní zdraví. Tyto dva způsoby stravování se mohou prolínat, třeba v osobě vegetariána ze zdravotních důvodů. Na druhou stranou se nikdy nemusí ani potkat, existuje totiž cosi jako junk veggie. Pro mě osobně je prvořadé co nejméně ubližovat, i když na mé stránce a v knížkách najdete množství zdravých receptů. Zjistila jsem, že se se zdravým jídlem cítím lépe a proto vařím spíš zdravěji. Rozhodně se ale nepovažuji za osobu, která může někomu radit ohledně výživy, na tohle jsou jiní odborníci. Já se s vámi pouze dělím o své recepty, názory a nápady, které nemám podložené příslušným vzděláním. A budu to dělat dál, pokud to bude vás a mě bavit :)


POLENTOVÝ KOLÁČ

Výborný slaný a k tomu bezlepkový koláč, doporučuji k vyzkoušení.
Do hrnce se silným dnem nalijeme 250 ml vody a 250 ml rostlinného (např. rýžového) mléka, osolíme, opepříme a vmícháme 150 g kukuřičné polenty, jeden pokrájený pórek, jeden utřený stroužek česneku, tři lžíce strouhané rostlinné mozzarelly a lžíci panenského olivového oleje. Přivedeme k varu a za častého míchání uvaříme na hustou kaši, trvá to asi 10 minut. 
Polentu rozetřeme do větší (30 cm) koláčové formy vytřené olejem a uhladíme. Poklademe 70 g zelených oliv, 200 g na kostičky nakrájeného bylinkového tofu, 100 g strouhané rostlinné mozzarelly, červenou cibulí nakrájenou na půlkolečka a zalijeme 150 ml rostlinné (například rýžové) smetany. Pečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů asi hodinu, v závislosti na zkušenostech s vlastní troubou. Podáváme se salátem.


JAKTO, ŽE ČÁP NOSÍ DĚTI

Čáp Adebar, jenž je nositelem štěstí a požehnání, přináší ve svém zobáku dětské dušičky, které se mají teprve narodit, k posvátným pramenům řek, studánkám a tůňkám, ale i do skalních rozsedlin, do větví ovocných stromů a bezových keřů rostoucích na dvoře. někdy je dokonce spustí komínem do domu. Na těchto místech čekají tyto nezrozené duše na své maminky, až půjdou pro vodu ke studánce, vyjdou na dvůr a zavadí o bezový keř, přijdou si utrhnout jablko nebo až roztopí oheň v kamnech. Duše vklouzne své mamince do klína, pěkně se tam uvelebí a roste a čeká na den narození.
Podobné mýty mají i přírodní národy na druhém konci zeměkoule. tam čekají duše nenarozených dětí v okolí vesnice v kamenech, keřích a tůních, až půjde kolem jejich budoucí maminka, duše do ní vstoupí a v jejím těle dostane své vlastní tělo a může se narodit do fyzického světa.
Otec a matka dítě nestvoří, to už coby duchovní bytost dávno existuje Rodiče a jejich vášnivé spojení pouze umožní duši předka, která se rodí zas a znovu v jednom rodu, získat fyzické tělo.


TAJNÝ ŽIVOT STROMŮ

Knížka lesníka Petera Wohllebena se stala světovým bestsellerem. A proč vlastně? Píše o stromech s láskou a pokorou, které jsou podložené mnohaletými zkušenostmi. Zaujalo mě, co píše o městských stromech, a taky jeho názor na invazivní druhy. S našimi šumavskými obhájci likvidace kůrovcem napadených stromů by si patrně moc nerozuměl. Knížka je poučná a rozhodně zajímavá, mně osobně ale mnohem víc sedí přístup a knihy Freda Hagenedera.