TEPLÝ ČOČKOVÝ SALÁT S PEČENOU CUKETOU A RAJČATY

Jednu větší cuketu bez jadýrek a slupky (pokud je tuhá) a tři velká rajčata nakrájíme na kostky a vložíme je do zapékací misky. Pokapeme olivovým olejem, osolíme a ochutíme sušenými nebo čerstvými bylinkami (dobromysl, tymián, estragon, šalvěj, petrželka...) a třemi prolisovanými stroužky česneku. Pečeme při 200 stupních asi hodinu, občas promícháme.
Mezitím propláchneme 250 g červené čočky a v hrnci ji zalijeme dostatečným množstvím vody. Osolíme a vaříme 10 minut. Scedíme a necháme okapat. Upečenou zeleninu promícháme s vařenou čočkou a deseti pokrájenými sušenými rajčaty naloženými v oleji. Ochutíme dvěma lžícemi krémového balzamikového octa.



UPROSTŘED LÉTA


MOLICOVÁ MAST

Mast z molice (rýmovníku) můžeme s úspěchem použít na poprskané rty a koutky, bolestivé vřídky, zanícené rány, záděry a nebo ji mazat pod nos při rýmě. 
Ve vodní lázni rozehřejeme 300 g bambuckého másla, vmícháme 100 g nakrájených molicových listů a necháme v teple týden macerovat, nejlépe na přímém slunci na parapetu. Pokud máslo tuhne, jednou denně je opatrně zahřejeme ve vodní lázni a rozpustíme. Po týdnu přefiltrujeme a plníme do kelímků.


ŠAMANSTVÍ


I když si někdy myslím, že Wolf-Dieter Storl mě už ničím nepřekvapí a že se (nevyhnutelně) ve svých knihách opakuje, pokaždé se u něj najde něco, co je pro mě svěží a nové nebo alespoň skvostně zformulované. Mně jsou jeho myšlenky skutečně niterně blízké a dotýkají se na té nejhlubší, nevědomé úrovni přímo mého srdce.
Z knihy:
„Skutečné šamanství nelze vyjmout z kulturního ani ekologického kontextu. Šamanství je produktem, extraktem konkrétní etnické komunity, její kultury, jejích tradic. Bez těchto aspektů ztrácí hloubku. Kdokoli sice může použít k rituálu vykuřování pelyněk třeba po vzoru prérijních indiánů, ale pro ty to má mnohem hlubší význam. Indián se narodil na rohoži z této byliny. Její vůně bylo to první, co ve svém životě ucítil. Při každém posvátném obřadu, při každé bohoslužbě se pelyněk zapaloval. Tanec k poctě slunečního božstva se tančil na podlaze vystlané pelyňkem. Od dětství, dříve než se zformulovalo indiánovo ego, to pro něho byla pevná součást sakrální kultury. Když dnes někdo z jiného prostředí použije k vykuřování pelyněk, nemůže se nikdy dostat do stejné hloubky. Samotná jeho vůně sice působí na limbický systém, otvírá jej, ale účinkuje jinak, protože rituál byl vytržen z kulturního kontextu.
Dnešní neošamanismus se stává součástí běžné globální ideologie, ideologie ´jednoho světa´. Modrý globus, tedy Země, ten krásný klenot ve vesmíru, působí jako vyznání víry, jako ikona nového sekulárního náboženství. A my musíme tuto malou planetu, na níž žijeme, chránit před nebezpečím.
Ale pro šamanské národy a lidi spjaté s přírodou je to obraz absolutního odcizení. Šaman, tradiční šaman, stojí na Zemi. Pro něho je Země nekonečná, obrovská. Není to jen malý, modrý bod ve vesmíru. Šaman je plodem Matky Země a ta je posvátná. Dává život. Můžeme zemi, humus, lesní půdu vzít do rukou a ucítíme vůni života. Nahoře je obloha s věčnými hvězdami a tyto hvězdy jsme pozorovali už ve všech předchozích generacích. Jsou to naši věční průvodci. Existuje podsvětí, horní svět a naše Středozemě – takový je šamanský obraz světa.
A ten je lokálně určen. To, kde teď právě jsem, je posvátná země.
Stále si myslíme, že musíme být aktivní na rozdíl od indiánů, kteří zachovávají klid. Rostlinná bytost přichází sama ve své božské podstatě a učí nás. Domýšlivý člověk jí nenaslouchá a dělá z ní objekt svého zkoumání, analyzuje ji a rozkládá na jednotlivé části v přesvědčení, že se dá všechno postihnout rozumem. To, co mu vyjde, je však jenom karikatura. Šamanský princip otevření duše, vstřícnosti a vnímavosti dovoluje rostlinné bytosti, aby se nám sama přiblížila. Tu se objeví duševně vyhladovělý Evropan, požije nějakou drogu a řekne. ´Právě jsem byl v Brazílii a zúčastnil se šamanského rituálu s ayahuascou!´ Projevuje se tím jeho zbytnělé ego. Nikdo si nemůže myslet, že jen tak přijde, koupí si drogy a uvede se do kýženého stavu. Tak jednoduché to není, k tomu je třeba znát staré a vyzkoušené techniky.“


POLÉVKA Z PEČENÉ ZELENINY

Výtečná hustá krémová omáčka, chutí ne nepodobná „svíčkové“ trochu šmrncnuté indickou kuchyní 
Očištěnou zeleninu: 300 g mrkve, 300 g petržele a 300 g zelených paprik narovnáme do zapékací misky, pokapeme olejem, osolíme, opepříme a pečeme doměkka při 180 stupních. V hrnci rozehřejeme lžíci oleje a necháme na něm změknout tři pokrájené stroužky česneku. Přidáme lžíci čerstvého strouhaného zázvoru, lžičku koření garam masala, lžičku mleté papriky, a jakmile se koření začne přichytávat, vsypeme pokrájenou upečenou zeleninu, zalijeme 1 l horké vody a vmícháme plechovku propláchnutých bílých fazolí. Vaříme pět minut a rozmixujeme ponorným mixérem. Zjemníme 250 ml rostlinné smetany, ochutíme Shoyu a šťávou z půlky citrónu, případně ještě dosolíme.



JEDLÉ LETNIČKY

ČERNUCHA
Černucha, zvaná také černý kmín nebo latinsky nigela sativa, je koření prospěšné zdraví, léčivka a navíc krásná letnička, která vám ozdobí záhon. 
Nemusíte kupovat semínka v zahradnictví, kde zaplatíte zhruba jednu korunu za jedno semínko (!), ale klidně zasejte koření, jako jsem to udělala já. To se dá pořídit mnohem levněji, zhruba od 60 do 70 korun za 100 g.




LEN
Len je vysoká a něžně kvetoucí modrá letnička, která se odpradávna používá na tkaní látek (vzpomeňte na Krtka a kalhotky!) a zároveň je to velice zdravá potravina, lněné semínko lnu by mělo tvořit trvalou součást našeho jídelníčku.
Kupte za pár korun lněné semínko v obchodě s potravinami a na jaře je zasijte na záhon, odvděčí se vám krásnými bleděmodrými kvítky (mně už pomalu odkvétá).


CRUMBLE S NEKTARINKAMI A KOKOSEM

Výtečný svěží a navíc bezlepkový letní dezert!
Půl kila pokrájených nektarinek promícháme se dvěma lžícemi kukuřičného škrobu, dvěma lžícemi rumu, dvěma lžícemi agávového sirupu a dvěma lžícemi citrónové šťávy. Zapékací misku vymastíme kokosovým olejem a ovoce do ní navrstvíme. Prsty dobře promícháme 50 g kokosového oleje, špetku soli, lžičku skořice, 50 g strouhaného kokosu, 100 g mletých mandlí a 60 g panely (nebo cukru). Směsí posypeme ovoce, lžící uděláme několik důlků a pečeme při 180 stupních asi 15 - 20 minut.


NALOŽENÁ RAJČATA S ČESNEKEM A TYMIÁNEM

Skvělá rajčátka na italské pečené bagety – bruschetty nebo klidně k těstovinám.
Malá soudková rajčátka rozpůlíme a narovnáme na plech řeznou stranou nahoru. Posypeme sušeným nebo čerstvým tymiánem, osolíme a trochu osladíme panelou (nebo cukrem). Pečeme při 200 stupních 45 minut. Do každého rajčete vložíme kousek česneku, půlky k sobě přiložíme a těsně narovnáme do čisté sklenice. Zalijeme panenským olivovým olejem a uložíme v chladu.


PEČENÝ KVĚTÁK S ARAŠÍDOVOU OMÁČKOU

Zajímavé propojení chutí, velmi doporučuji! Inspirace je z několika kuchařských knih (Ella a Isa Chandra Moskowitz), já jsem recepty jen propojila a mírně zmodifikovala.
Hlávku květáku rozebereme na drobné růžičky a dobře obalíme ve směsi připravené z 50 ml olivového oleje, lžičky kurkumy, lžičky drceného římského kmínu, půl lžičky soli a půl lžičky pepře. Pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů asi 30 minut dokřupava.
350 g rýže udusíme obvyklým způsobem a promícháme se dvěma lžícemi misa, lžící Tamari a dvěma lžícemi sezamového oleje.
100 g vyloupaných pražených arašídů rozmixujeme se třemi šalotkami, šťávou z jednoho citrónu, lžičkou soli, lžící rýžového sirupu, chilli podle chuti a 100 ml vody.