NA ÚTĚKU

Tuhle útlou knížku, jejímž autorem je Španěl Jesús Carrasco, jsem přečetla za jediné odpoledne, protože mě příběh prostě nepustil. Atmosféra je naplněná až po okraj suchem, žízní, prachem, špínou, smradem, bolestí, strachem, ale depresivní pocity drží v únosných mezích pokora, soucit, víra a lidskost a díky tomu kniha nepůsobí tragicky, ale pouze melancholicky. Je to příběh bolestného osudu dítěte, které se rozhodne vzepřít a které nalezne lidskost tam, kde by ji člověk nečekal. Kniha vám nedovolí plakat, protože je v ní navzdory všemu naděje.


OVESNÉ VLOČKY

Ovesné vločky tvoří už bezmála dvě desetiletí moji snídani. Nedokážu si ráno bez vloček skoro představit a jen velice zřídka se stane, že snídám něco jiného. 
A co píše o ovesných vločkách pan Jiří Janča ve své knize Co nám chybí?
„Ovesné vločky jsou velice užitečnou potravinou, ale nesmějí se vařit, protože varem se zničí buď zcela nebo částečně celá řada látek. Ovesné vločky obsahují: z vitamínů B1, B2, E a PP, dále třísloviny, kysličníky fosforu a síry (varem se úplně zničí) a pak minerály vápník, železo, mangan, hořčík, měď, draslík a stopy molybdenu, křemíku, bóru, jódu a kobaltu.
Poměr obsahu látek ve vařených a nevařených vločkách je 1:6!
Spolu s vločkami je třeba jíst nebo pít potraviny, které mají zvýšený obsah vápníku, jednak, že vločky vápník neobsahují, jednak, že vločky vápník značně snižují, jednak jako prevence proti nemocem z nedostatku vápníku. Vločky totiž obsahují dost kyseliny šťavelové.“
Aby mohl člověk jíst vločky syrové, musí si je sám připravit na vločkovači, protože při průmyslové výrobě se ovesné zrno namočí a pak suší horkým vzduchem. Tím se zajistí, že vločky nežluknou, protože se zničí enzymy – a s nimi samozřejmě další prospěšné látky. Doma si připravíte vloček jen tolik, kolik zrovna potřebujete.
Já si před pár lety koupila mlýnek na mouku kombinovaný s vločkovačem, nechci dělat zjevnou reklamu nějakému výrobku, ale musím říct, že jsem velmi spokojená, a kdybych se měla dnes znovu rozhodnout, neváhala bych. Obilí nakupuji v bezobalových obchodech po deseti kilech.
Vločky si namáčím večer do vody, do rána změknou a nabobtnají, vařit se nemusí. Zmíněný vápník doplňuji buď mákem sezamem, slunečnicí, chia semínky, mandlemi nebo sojovým jogurtem.



ŠVESTKOVÝ KOLÁČ S OŘÍŠKOVÝM MÁSLEM

Hned zpočátku vás chci upozornit, že struktura tohoto moučníku je poněkud neobvyklá, totiž jakoby gumovité konzistence a někoho z vás by to mohlo odradit. Žádný cukrář by mě za tenhle moučník asi nepochválil, ale chuť by ho možná mohla obměkčit. Mě obměkčila snadno, jsem totiž zastáncem názoru, že pokud se má něco u jídla ošidit, bude to spíš vzhled a nikoliv chuť.
Já v pět odpoledne snědla hnedle čtyři (!) kousky najednou, tak jsem z těch výčitek svědomí musela jít navečer na pětikilometrovou procházku. 
V míse rozmícháme do hladka 200 g sojového jogurtu (v kelímku mělo být 200 g, ale bylo tam pouhých 190, to víte gramíček ke gramíčku a firma ušetří) a 150 g oříškového másla. Postupně vmícháváme 100 g rapadury (nebo cukru), 250 ml rostlinného mléka a 200 g polohrubé mouky (lze použít i celozrnnou). Nakonec vmícháme dvě lžičky kypřicího prášku a těsto rozetřeme do vymaštěné koláčové formy (20 cm). Poklademe půlkami švestek, které vmáčkneme do těsta. Pečeme při 180 stupních dorůžova, trvá to asi půl hodiny až 40 minut.



DOKUD NEMÁME TVÁŘ

C. S. Lewisem převyprávěný mýtus o lásce Kupida k Psýché je knížka podle mého gusta. Stylem vyprávění, zápletkou, jazykem, tahle kniha zkrátka konvenuje mému vkusu. Je to příběh o lásce, žárlivosti, sobectví a sebelítosti, o tom, co je ukryté hluboko v nás a proč musíme zemřít ještě před smrtí. 
„Kdybych však žila podle zásad pravé filosofie, jak si to představuje Sokrates, má ohavná duše by se stala krásnou. A tohle, s pomocí bohů, udělám. Pustím se do toho hned.
S pomocí bohů..., ale pomohou mi bohové? Začít jsem nicméně musela. A vypadalo to, že mi bohové pomoci nechtějí. Každé ráno jsem si statečně předsevzala, že budu přemýšlet a jednat spravedlivě, klidně a moudře, ale dříve než mě oblékli, jsem zjistila, že se už zase (a ani nevím, jak dlouho) dusím nějakou svou starou zlostí či záští, že se užírám nějakou představou nebo zahořklou mrzutostí. Nevydržela jsem ani půl hodiny. A do srdce se mi vkrádala děsivá vzpomínka na dny, kdy jsem se pokoušela napravit ošklivost své tváře novými účesy nebo líčením. Mrazilo mě pomyšlení, že se znovu pokouším o totéž, že svou duši nemohu napravit o nic víc než svou tvář. Proč mi bohové nepomohou?
Ano, proč? Jako olbřímí útes přede mnou vyvstávalo hrozné tušení, nekonečně pravděpodobné. Žádný muž, i kdybys za něj položila život, tě nebude milovat, pokud nemáš hezkou tvář. A proto (může to snad být jinak?) tě nebudou milovat ani bohové (jakkoliv se jim snažíš zalíbit, cokoliv pro to vytrpíš), pokud ti chybí ona krása duše.“



TŘAPATKA NACHOVÁ

Třapatka nachová neboli echinacea purpurea, jinak též rudbeckie, se k nám dostala ze Severní Ameriky, kde byla tato vytrvalá rostlina odedávna používaná Indiány jako univerzální protizánětlivý prostředek s významným antibiotickým působením jak proti bakteriím, tak i proti virům a kvasinkám. Kořen žvýkali při namáhavých pochodech a rány zasypávali sušenou bylinou nebo potírali čerstvou šťávou. Třapatku používali i jako protijed při uštknutí chřestýšem.
Třapatka má dokonce i analgetické působení, a čerstvá šťáva znecitlivuje i místně. Novější výzkumy naznačují, že rudbeckie je i vhodným léčivem při nádorovém onemocnění, především rakoviny střev, jater nebo žaludku, a také AIDS. Byly prokázány i afrodiziakální účinky.
Léčebně můžeme používat i třapatku úzkolistou nebo žlutě kvetoucí rudbeckie.
V našich podmínkách jde o poměrně nedávno objevenou léčivou bylinu a její účinky nejsou ještě prozkoumány zcela vyčerpávajícím způsobem.
Ačkoliv jsou všechny části rostliny léčivé, nejúčinnější je užívání kořene, ze kterého se připravuje nejčastěji tinktura, ale lze použít i nálev nebo odvar, účinnost je pak ale nižší. Tinktura z třapatky je oblíbená jako preventivní přípravek proti chřipce, opakujícím se zánětům močových a dýchacích cest, jako podpora celkové imunity organismu, odolnosti lymfatického systému, ale i při léčbě chřipky už probíhající, kdy se nasazuje ihned při prvních příznacích nemoci. Pomáhá také při bolestech hlavy, v léčbě žaludečních vředů, prostaty a chronických kloubních onemocnění. Zevně (jako tinktura nebo mast) třapatka účinně léčí různá poranění a hnisavé boláky, a jako kloktadlo se užívá při zánětu v ústní dutině a v krku. Zevně i vnitřně zároveň užíváme třapatkovou tinkturu při revmatismu, hemoroidech, křečových žilách a bércovém vředu. Při chronických zánětech vedlejších nosních dutin je vhodná inhalace horké páry s třapatkovou tinkturou.
Kořen sbíráme jako obvykle na podzim nebo brzy na jaře, květ, nať a list během kvetení v létě. Tinkturu připravujeme výhradně z čerstvé byliny obvyklým způsobem. Sušením se výrazně snižuje množství účinných látek.
Rudbeckii můžeme užívat bez obav z vedlejších účinků, pouze kvůli obsahu alkoholu v tinktuře jsme v těhotenství a u malých dětí opatrní. Jako prevenci neužíváme nepřetržitě nikdy déle než dva týdny, protože by stimulace imunity vedla naopak k jejímu oslabení. Nutná je vždy dvoutýdenní přestávka.



CUKETOVÝ MAKOVEC

Podařilo se nám koupit větší množství máku ze dvora a mohou tedy začít makové orgie 
Také cukety stále rostou a i když slepice se stále činí (aby ne, když je zásobuju oblíbeným melounem), upéct cuketový koláč bez vajec byl výzva. A podařilo se! Je výtečný, jednoduchý, veganský a k tomu bezlepkový! 
V míse promícháme půl kila najemno nastrouhané cukety, dvě lžíce citrónové šťávy, 100 g rapadury (nebo cukru), 300 g mletého máku, lžičku mleté vanilky, 100 g bramborového škrobu a 2 lžičky kypřicího prášku. Rozetřeme do vymaštěné koláčové formy (20 cm) a pečeme při 180 stupních asi 30 – 40 minut.


LUNÁRNÍ KALENDÁŘ MARTINY LUKÁŠKOVÉ NA 34. TÝDEN ROKU 2017


BAZALKA

Bazalka, lidově bazalika, bazilika, bazalička, bazilikum či indická bazalka má původ v Přední Indii, a podnes je posvátnou hindskou bylinou boha Višnu pěstovanou v okolí chrámů i domů. Ve starém Egyptě byla bazalka součástí balzamovacích směsí. V některých pravoslavných kostelech v Řecku se dosud používá při přípravě svěcené vody. Do Evropy ji přivezl Alexandr Veliký a na jihu Evropy je oblíbená už dlouho. My ji také dobře známe jako oblíbenou kuchyňskou bylinku a používat ji tímhle způsobem je nejpříjemnější a nejpřirozenější. Občas ale zapomínáme, že i notoricky známé kuchyňské bylinky jsou léčivky a pro bazalku to platí samozřejmě také. Když bazalku nasušíte, ztrácí značnou část svého charakteristického aroma, takže čaj z ní se dá pít. Na sušení sklízíme nejlépe v červnu a červenci celou kvetoucí nať a začerstva konzumujeme lístky, které si můžeme na zimu i zmrazit.
Bazalka je letnička, kterou vyséváme na záhon až v květnu, případně ji můžeme pěstovat i doma v květináči.
Bazalku znali již staří Řekové a považovali ji za krále všech koření, „basileus“ totiž znamená král. Starověcí Římané připisovali bazalce zázračné účinky a v Itálii je nejoblíbenějším kořením dodnes. Paracelsus doporučoval bazalku ženám pro zvýšení plodnosti a pohlavního pudu. Dříve se používala jako abortivum a porodní báby s její pomocí vypuzovaly placentu po porodu. Bazalkovými semínky se léčila srdeční nedostatečnost. V klášterní středověké medicíně ale bazalka příliš oblíbená nebyla, přisuzovaly se jí jako rostlině ďábla nepěkné účinky, prý vysušuje mozek, kalí zrak, přináší neštěstí, způsobuje šílenství a rodí se z ní štíři – ve starověkém Řecku byla při uštknutí štírem nebo hadem používána, takže nějakou souvislost se štírem možná opravdu má, kdoví. Bazalka bývala rozporuplnou rostlinou odedávna. Je symbolem lásky, blahobytu, ale i neštěstí, chudoby nebo dokonce smrti a nesmrtelnosti.
Má především blahodárný vliv na trávicí procesy, podporuje činnost jater, povzbuzuje apetit, působí proti zácpě, nadýmání a mírní křeče v zažívacím traktu a také křeče menstruační. Kojícím maminkám pomáhá při tvorbě mléka, nejnovější výzkumy ale užívání bazalky těhotným a kojícím ženám, jakož i malým dětem nedoporučují pro potenciální nebezpečnost obsaženého estragolu a metyleugenolu. Ani dlouhodobé užívání se ze stejného důvodu nepředepisuje. Vysoké dávky mohou způsobit bolesti hlavy, předráždění a žaludeční nevolnost. Z občasného, krátkodobého používání a užití v kuchyni ale rozhodně mít obavy nemusíme. Bazalka pomáhá při migréně a horečce, je účinná při léčbě zánětů ledvin, močových cest a pochvy, ale i při kapavce. Podporuje vykašlávání a zároveň tlumí křečovitý kašel, a tím je pomocnou bylinkou při léčbě černého kašle. Jako kloktadlo můžeme bazalku použít při zánětech v krku a paradontóze. Užívá se naložená ve víně při nespavosti a psychogenně podmíněných závratích, protože uklidňuje. Mírně zvyšuje krevní tlak. Zevně můžeme bazalku použít jako koupel při zahnisaných a špatně se hojících poraněních. Bazalková mast léči popraskané bradavky při kojení. Rozmačkaný list vložený do nosní dírky pomáhá při rýmě. Čerstvá šťáva z listů nakapaná do ucha léčí zánět středního ucha. Pokud vás bodne včela nebo vosa, a nemáte po ruce cibuli, použijte rozmačkaný list bazalky.
Sušená bazalka je nejlepší ve směsích s heřmánkem, meduňkou, řebříčkem, řepíkem a dalšími bylinami s podobnými účinky, ale dá se užívat i samostatně.
Bazalka má prý moc tišit partnerské vády, umí přivést k člověku lásku a též přináší do domu štěstí a peníze. Bazalková vůně prý člověka uchrání před zlovolností davu. Při magických obřadech dodává odvahu čelit smrti. Kromě toho prý odpuzuje mouchy a komáry.



ANANASOVÉ NANUKY

Tenhle recept jsem si odkudsi opsala už v zimě, že ho udělám v létě, ale nevím, odkud, tak jen podotýkám, že není můj 
Rozmixujeme jeden ananas, 6 kiwi a 2 lžíce agávového sirupu. Do formiček na nanuky dáme plátky kiwi a zalijeme rozmixovaným ovocem. Dáme zmrazit.


RÁNO

Dnes hned po rozednění jsem vzala pejsky na procházku, zrovna svítalo a hned za humny jsem litovala, že nemám foťák. Byl mlhavý opar a vycházející slunce tvořilo nad obzorem a nad lukami kouzelnou záři. Pavučinky snovaček byly prosvětlené sluncem a nohy jsem měla mokré od rosy až po kolena. U lesa mi spadl do cesty žalud. nejdřív jsem ho překročila, ale pak jsem se pro něj vrátila a uložila do kapsy. Podle mě je kouzelný. Na louce jsem si nasbírala bylinky pro ranní čaj. Lepší ráno si sotva představíte.
Když jsem vyšla ze vrat, vyděsily mě sirény z Mlázovic i Bělohradu. Vždyť není první středa v měsíci! Chvíli jsem stála nerozhodně na místě a uvažovala, že se vrátím a všechny probudím a pak...co pak? Máme pět nebo deset minut na to, abychom se připravili na chemický nebo jaderný útok. No, tak to umřu radši na louce nebo v lese. Vidíte, jak jsem zpitomělá z těch zpráv a to ani nemáme televizi! :)