MAKOVEC S JABLKY

Nechala jsem se inspirovat receptem na stránce Veselé Borůvky, trochu jsem ho pozměnila.
Je to výtečně vláčný bezlepkový koláč plný vápníku. Pokud nemáte vlastní slepičky, nekupujte prosím alespoň vejce z velkochovu.
V míse promícháme 4 nahrubo nastrouhaná jablka, 80 g špaldového sirupu (nebo jiného sladidla), 3 celá vejce, 200 g mletého máku a 100 g mletých mandlí. Nakonec vmícháme 2 lžičky kypřicího prášku a ½ lžičky jedlé sody. Pečeme v malém vymaštěném pekáčku asi 45 minut při 180 stupních.


POLÉVKA ZE ZELENÉ ČOČKY

V hrnci rozehřejeme dvě lžíce oleje a zlehka na něm osmahneme pokrájený pórek. Přidáme sušenou libečkovou nebo celerovou nať, lžičku koření ras el hanout (nebo půl lžičky tlučeného koriandru a půl lžičky kurkumy) a čerstvě mletý pepř. Chvíli společně mícháme a přidáme 300 g propláchnuté zelené čočky (nemusí se předem namáčet) a 400 g oloupaných a nakrájených rajčat (v zimě použijte rajčata sterilovaná). Osolíme, zalijeme 1,4 l horké vody a vaříme asi půl hodiny, dokud není čočka měkká.


DEN ŠTĚSTÍ

20. březen byl před několika lety vyhlášen Mezinárodním dnem štěstí. Proč je vůbec zapotřebí vyhlašovat Den štěstí? Možná abychom si alespoň tenhle jediný den v roce připomněli, za co můžeme pociťovat vděk a kvůli čemu máme proč být šťastní.
V Bhútánu zavedl v roce 1972 tamější král Džigme Singjä Wangčhug ukazatel Hrubé národní štěstí. V této zemi je osobní štěstí jejích obyvatel vysoce ceněno a stát o ně usiluje. U nás se o vlastní štěstí musíme přičinit sami :)
Pro mě je štěstím být v přírodě, nejraději sama. Poslouchat, dívat se, přemýšlet. Vnímat všemi smysly. 
 A co znamená štěstí pro vás? Podělte se!


POLENTA S BROKOLICÍ V PÁNVI WOK

Do hrnce nasypeme 300 g kukuřičné polenty, osolíme, zalijeme 500 ml ovesného mléka, 500 ml vody, přidáme lžíci oleje a vaříme do zhoustnutí. Polentu rozetřeme na navlhčený vál a necháme vychladnout a ztuhnout. Nakrájíme na kostky. 
Hlávku brokolice nakrájíme na růžičky, spaříme vroucí vodou a ochladíme. 
V zahřáté pánvi wok rozehřejeme dvě lžíce oleje, přidáme na půlměsíčky nakrájenou cibuli, na kostičky nakrájenou papriku, brokolici a po pěti minutách i polentu. Opékáme 5 minut a nakonec osolíme a vmícháme misku jarních bylinek (kopřiva, sedmikráska, pampeliška, bršlice, orsej, popenec, ptačinec...) a necháme zavadnout.


LUNÁRNÍ KALENDÁŘ NA 12. TÝDEN ROKU 2017


JARO

Zítra začíná astronomické jaro, i když pro mě jaro začíná prostě březnem.
Podělím se s vámi o malou ukázku z mé připravované knížky:
Bohyně Morana umírá a rodí se Vesna, trnkové květy jsou jejím pláštěm. 
Je čas nasbírat časné jarní byliny – měkké lístky kopřivy, šťovík, bršlici, popenec, mladé lístky kostivalu, sedmikrásky, orseje a břízy a uvařit z nich jarní očistnou polévku nebo připravit salát, který má přímo magický význam. Čistí krev, v tom fyzickém i metafyzickém smyslu.
Brzy po jarní rovnodennosti začínají Zeleným čtvrtkem i Velikonoce, křesťanské svátky oslavující mystérium Zmrtvýchvstání Krista, Oslava vegetace se tím z tohoto svátku téměř vytratila.
Mnohé pohanské, původní zvyky „zelených lidí“ se však staly součástí těchto oslav. Jarní vzkříšení zdánlivě mrtvé přírody má v osobě Ježíše Nazaretského svou paralelu.
Opět se polím a sadům přinášejí oběti, tentokrát duchům přírody a růstu, kdysi byly vskutku krvavé, aby krev obětovaných jinochů, býčků, kohoutů a jiných plodných samců kropila čerstvě vyoranou brázdu a oplodnila půdu. Slavnosti jarní rovnodennosti byly spojeny s oslavou plození a praktikoval se i nevázaný sex v panenské půdě připravené k osetí. Smrt a život, trýzeň a extáze se v tento den nerozlučně spojily, všechny konvence a morálka pro tento den upadly v zapomnění. Pán a Panna se setkávají jako mládenec a dívka a spojují se v rituálu setí pod dohledem mýtické bohyně Lady. Pokud se necítíme na to pomilovat se v záhonu, můžeme alespoň symbolicky zabodnout falický totem do jarní země. Ale pokud marně toužíte po děťátku, láskyplný akt na čisté zemi nemůže nic pokazit a třeba budete silou tohoto kouzla překvapeni.
Záhony založené ve dnech mezi jarní rovnodenností a Velkým pátkem jsou zárukou té nejlepší úrody. Vždyť Kristova krev pokropila, požehnala a oplodnila zemi.
Zvykem, který můžeme s chutí a vervou provádět dodnes, je šlehání dívek a samiček domácích zvířat čerstvě pučícími pruty vrby, lísky nebo jeřábu, tento prastarý pohanský zvyk jim totiž zajistí krásu, zdraví a plodnost. Ani nemusíme plést pomlázky, ty jsou už relativně nové. Krásným zvykem v den jarní rovnodennosti je také cesta, výlet na posvátný kopec. Je to dobrá příležitost se s nějakým takovým místem v našem okolí seznámit. Česká kotlina je plná posvátných kopců a na mnohých z nich dnes stojí namísto posvátných hájů kapličky.


BUCHTY SE ŠVESTKAMI

Pohádkově výborné!
V míse promícháme půl kila polohrubé mouky, 40 g mletého máku, špetku soli, mletou vanilku a 1,5 lžíce instantního droždí. V jiné nádobě dobře rozšleháme 100 g špaldového sirupu, 100 g jablečné přesnídávky, lžíci rumu, 60 ml oleje a 100 ml horké vody. Tekutou složku vmícháme do sypké a dobře zpracujeme pružné nelepivé těsto, které necháme v teple hodinu kynout. Rozdělíme na 24 dílů, z každého vyválíme placičku, zabalíme do ní švestku a rovnáme do dobře vymaštěného pekáčku. Necháme ještě půl hodiny nakynout a pak pečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů asi 40 minut dozlatova. Vyklopíme na tác a cukrujeme nebo posypeme sušeným mandlovým mlékem.


CIZRNOVÁ POLÉVKA S ČERVENOU ŘEPOU



Na dvou lžících oleje necháme zesklovatět pokrájenou cibuli, přidáme nadrobno nakrájený stroužek česneku, půl lžičky koření ras el hanout (lze nahradit kurkumou) a lžičku čerstvého strouhaného zázvoru. Chvíli společně opékáme, a jakmile se koření začne přichytávat ke dnu hrnce, vmícháme 400 g nakrájené červené řepy a 400 g předem uvařené cizrny (nebo cizrny z plechovky). Osolíme, zalijeme 1 l horké vody a vaříme půl hodiny, dokud řepa nezměkne. Rozmixujeme ponorným mixérem, zjemníme 200 ml mandlové smetany a vmícháme sekanou petrželku.


SEITANOVÉ PLÁTKY

500 g seitanu nakrájíme na půlcentimetrové plátky, osolíme a obalíme je ve směsi koření (paprika, pepř) a celozrnné špaldové mouce. Opečeme na oleji a podáváme s polníčkem nebo rukolou, a rýží.


ZÁSADY OCHRANNÉ CESTY NAVAHŮ

Zásady Ochranné cesty Navahů (z knihy Václava Cílka Co se děje se světem?)

- Nebuď líný
- Nebuď netrpělivý
- Neváhej příliš
- Nenech se snadno zranit
- Nebuď přecitlivělý
- Nebuď příliš odmítavý
- Moc se nehádej
- Měj v úctě posvátné
- Nepřetěžuj se
- Měj disciplínu a buď připraven na změny
- Naplň své schopnosti
- Neostýchej se
- Nešil
- Neroznášej špatnou atmosféru

Krása, viďte?