VĚČNÍK

Když jsem si kupovala knihu bosenského spisovatele Nedžada Ibrišimoviće, čekala jsem podle anotace něco mezi Egypťanem Sinuhetem a Dávnými večery od Mailera. Vůbec nic takového ale od knihy nečekejte. Není v ní melancholická moudrost Waltariho ani surová magie Mailera. Tohle vůbec není snadné čtení a kniha není pro každého. Na druhou stranu je to nejpozoruhodnější a nejkrásnější kniha, kterou jsem za poslední dobu četla. Působí málem hypnoticky. Jsme zvyklí prožívat udobrých knih emoce, nejčastěji napětí, strach, radost, pobavení, někdy hluboký vhled a pochopení. U téhle knihy jsem snad poprvé v životě prožívala pocit štěstí. Ten ale vlastně nebyl zapříčiněný dějem, ale pouze zásluhou autorova umění (a také překladatele), kde jsou slova a věty přesně takové, abyste štěstí cítili.
Jde o příběh dlouhověkého (snad nesmrtelného?) písaře Nefertiho, který se narodil v Egyptě v době faraona Hora-Aha z První dynastie zhruba před pěti tisíci lety. A který sepisuje svůj život jako zbožný muslim v Bosně v polovině dvacátého století. Neví, proč žije tak dlouho, protože se necítí být ničím výjimečný. Setkal se s Ahasverem, věčným Židem, sedm let strávil na korábu Bludného Holanďana a zažil jeho vykoupení, v Himálaji mluvil s nesmrtelným arhatem Pindolou Bháradvájou (to je mimochodem jedna z nejhezčích scén knihy). Prožil množství životů, protože nemohl zůstávat na jednom místě, vypadal totiž stále stejně mladě. Účastnil se mnoha historických událostí. Průvodcem a nejbližším přítelem mu byl Hazrat a-Chidr, islámská mystická postava, taktéž z rodu dlouhověkých. Autor přizpůsobuje jazyk danému období a místu, kde Neferti zrovna žije, takže na začátku se v textu orientujete velmi těžce, protože možná takhle nějak mluvili a přemýšleli Egypťané před pěti tisíci lety. Také Turecká část není jednoduše čitelná, člověk se ztrácí v arabských jménech, která mu znějí všechna stejně a typické muslimské mnohomluvnosti až užvaněnosti. Bludný Holanďan je ponurý, hrubý a záludný, je to prostě nešťastný zloduch. Ale nakonec se polepší a zemře. Nejtragičtější postavou je ale Ahasver, který se staletí toulá po světě a v duši si nese křivdu.
Kniha je opravdu zvláštní a výjimečná a doporučuji ji z celého srdce.



5 komentářů:

  1. Evo, četla jste Kámen mudrců od Ankera Larsena? A Poutníkův návrat od C. S. Lewise?
    Pozdravuju. Markéta H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, bohužel ani jedno z toho.

      Vymazat
    2. tak jsem si obě dvě koupila a uvidíme :) díky za tip

      Vymazat
  2. Milá Evo, přikupte si ještě Červeného Lva od Márie Szepes. Athanasius Pernath

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro teď mám mystiky, alchymie a zasvěcenců plné zuby, čtu Zelatora, ale třeba na to časem dojde :) Díky za tip!

      Vymazat