Sbíráme kvetoucí nať před úplným rozvitím a bez dřevnatých stonků v červenci a srpnu. Sbíráme pouze čistě bílé květy, ty do červena zabarvené mají nižší obsah účinných látek. Svými silicemi (především azulen) poněkud připomíná heřmánek, se kterým má i srovnatelné účinky. Pro vnitřní použití volíme nálev, slabý odvar nebo tinkturu.
Řebříček má široký okruh působení, především je znám pro svůj obdivuhodný účinek na krev. Stahuje a vysušuje, zastavuje vnitřní i vnější krvácení, především plic, tlustého střeva, dělohy, močového měchýře, nosu (ve formě řebříčkového prášku) a hemoroidů. Zvyšuje krevní srážlivost, zároveň rozpouští krevní sraženiny (záleží na dávkování), pomáhá při poruchách periferního prokrvování, při křečových žilách a snižuje krevní tlak. Už ve starověku byl řebříček používán vojáky pro zástavu krvácení, stejně jako čistec a jitrocel. Jan Černý ve svém Herbáři – zelináři píše, že „Achilles, král řecký, rány čerstvé jím hojil.“ To moudrý kentaur Cheirón poučil Achillea o moci řebříčku. Odtud latinské jméno řebříčku – achillea.
Kromě toho se nejčastěji užívá ve směsích s dalšími bylinami (např. kontryhelem, kokoškou, hluchavkou, třezalkou, měsíčkem a šalvějí) k léčbě ženských obtíží, ať už jsou to poruchy menstruačního cyklu, děložní krvácení, bolesti v podbřišku, potíže v klimakteriu a podobně.
Mezi další oblasti působení řebříčku díky tomu, že je protizánětlivý a bakteriostatický, patří střevní chřipka, bolesti v zažívacím traktu, žaludeční a dvanáctníkové vředy, záněty očí, žlučníku, jater, močových cest, dýchacích cest, dásní, žaludku a střev, průjem, nadýmání, nechutenství, nedostatečné vylučování žaludečních šťáv a žluči. Posiluje játra, podporuje látkovou výměnu, harmonizuje nervovou činnost a podílí se na léčbě chudokrevnosti a revmatismu. Ve směsi s tužebníkem vyhání močové kameny. Spolu s kopřivou „čistí krev“ a prospívá ledvinám. Dokonce dokáže povzbudit při vyčerpání, melancholii a depresi, zřejmě díky svému působení na nervovou soustavu. Řebříček se užívá při sklonu k angině pectoris, zde se výjimečně aplikuje dlouhodobě. Také pomáhá při astmatu a kašli obecně. Při otylosti a celulitidě vyplavuje z ledvin škodlivé látky. V dřívějších dobách se jím léčily i nádory (toto působení potvrzují nejnovější výzkumy), kapavka, a s jeho pomocí se vyháněli z těla paraziti.
Zevně se s úspěchem používá ve formě odvarů a mastí na akné, nehojící se rány, popáleniny, otoky, ekzémy, zánětlivé onemocnění kůže a sliznic, hemoroidy (u těch kombinujeme léčbu řebříčkem vnitřní i zevní) a pohmožděniny. Šťáva z čerstvého řebříčku léčí lupénku. Při dlouhodobém zevním používání však může způsobit záněty kůže. Jako kloktadlo ve směsi s mátou, jitrocelem a kozlíkem pomáhá léčit zubní neuralgii. Často pomůže žvýkat čerstvé listy nebo kořen. Při nachlazení podáváme řebříček ve směsi s černým bezem a mátou jako podporu pocení.
Řebříček není z důvodů silně působících složek řebříčkových silic vhodný pro dlouhodobé užívání (maximálně 1 měsíc), hrozí totiž riziko alergické reakce. To platí pro vnitřní i zevní léčbu. Nedoporučuje se ani překračovat dávkování, což je 2 x denně šálek nálevu (asi 5 g suché drogy denně) a max. 70 kapek tinktury. V těhotenství a při kojení se doporučuje řebříčku zcela vyhnout. Pro silné působení užíváme řebříček raději ve směsích.
Mladé lístky řebříčku se používají jako bylinné koření a jsou součástí jarních bylinkových směsí do omáček, nádivek, polévek a pomazánek, řebříček neutralizuje tuk v jídle. Kvůli hořčinám, které řebříček obsahuje, slouží jako náhražka chmele při vaření piva, dokonce se po takovém pivu dříve opijeme, jak píše Linné.
V rostlinolékařství je jícha nebo nálev z řebříčku s úspěchem používán proti plísni, v kompostu urychluje rozklad. Rostliny rostoucí v blízkosti řebříčku netrpí chorobami.
Řebříček je jedna z bylin zasvěcených svatému Janu, používal se k zahánění zlých duchů od chlévů a stájí, byl nošen ve váčku na těle jako ochrana. Po celý středověk byl řebříček považován za jednu z nejúčinnějších magických bylin. Druidové pomocí řebříčku předpovídali počasí a čínští mudrci zase budoucnost. Řebříčkový amulet nošený partnery na těle zaručuje prý sedm let lásky a věrnosti, zavěšuje se také nad svatební lože. V místech, kde roste velké množství řebříčku, se nám bude dobře meditovat a relaxovat.
