Tento termín zavedl Francouz André Simoneton (nar. 1949), který vychází z takzvané Bovisovy stupnice vibračních hodnot (podle André Bovise,1871-1947). Tato teorie nebyla nikdy uznána oficiální vědou, protože měření radiovitality nelze provést žádnou známou vědeckou metodou. Měření se provádí za pomoci kyvadla, desky a měřítka, je to tedy veskrze nevědecká a subjektivní metoda. Tuto metodu používají lidé, kteří měří geopatogenní zóny a podobně. Přesto je to teorie zajímavá a stojí za pozornost.
Podle teorie radiovitality každá živá buňka produkuje záření o určité vlnové délce, které jsou měřeny v jednotkách bovis, pro zjednodušení (ale pohříchu i zmatení pojmů) je někdy tato jednotka ztotožňována s nanometrem. Záření vysílají nejen buňky, ale i Slunce, horniny a léky.
Orgány zdravého člověka a vyšších živočichů vysílají do svého okolí záření o vlnové délce okolo 6 500 jednotek. Slunce vysílá zhruba také tolik, 4 000 – 7 000 jednotek. Záření o vlnové délce 1 000 – 3 000 jednotek je pro živé organismy smrtící, například radonové a uranové záření. 11 000 jednotek vykazují energeticky nabitá, magická a prokazatelně léčivě působící místa na Zemi. Nemocný nebo vyčerpaný člověk vyzařuje pouhých 4 500 – 5 000 jednotek.
Při konzumaci mrtvých produktů a masa radiovitální radiace člověka prudce klesá. Pokud chceme v těle zničit baktérie, které mají radiaci 3 000 – 6 000 jednotek, musíme sami dosáhnout radiace vyšší.
Aby byl člověk trvale zdráv, je třeba si svou vysokou radiovitalitu udržet. Současné lidstvo je na tom ale údajně tak špatně, že běžná úroveň radiovitality je jen 3 000 – 5 000.
A teď k jídlu. Simoneton tvrdí, že výživa musí spolupůsobit radioaktivně se zářením přiměřeným pro daný organismus. Zdravé jsou pouze ty potraviny, které buňkám předávají radiaci o vyšší vlnové délce. Nejvyšší radiaci (6 500 – 10 000) má čerstvá čistá pramenitá voda, dužnina čerstvého ovoce, čerstvě vylisované ovocné šťávy, čerstvě rozlousknuté ořechy, čerstvá zelenina, zejména listová, naklíčená semena, celá obilná zrna a čerstvě namletá celozrnná mouka, čerstvý neupravený med do tří týdnů stáří, čerstvě nadojené mléko, čerstvě snesené vejce, čerstvě připravené bylinkové čaje, zastudena lisovaný olivový a slunečnicový olej. Vysokou a trvalou radiovitalitu si uchovávají obiloviny, obilí nalezené v egyptské pyramidě si uchovalo radiaci o vlnové délce 3 900 jednotek!
Mezi potraviny s radiací 3 000 – 6 500 jednotek patří kořenová zelenina, vyloupané a déle skladované ořechy, přezrálé ovoce, mléko 12 hodin po nadojení a kyselé mléko, med po třech týdnech, vejce stará 2 – 3 dny, máslo, ostatní oleje, luštěniny a maso do 6 hodin po zabití zvířete (i člověka) J
Potraviny s radiací 1 000 – 3 000 jednotek : 10 – 15 dní stará vejce, běžné pasterizované mléko, káva, čaj, čokoláda, zavařeniny, fermentované sýry, dlouho skladovaná zelenina, nedozrálé ovoce, ohřívané a skladované potraviny.
Potraviny mrtvé, s radiací 0 – 1 000 jednotek: konzervy, maso, alkohol, rafinovaný bílý cukr, bílá mouka, rafinované potraviny, tuhé pokrmové tuky a další potraviny.
Radiaci zeleniny ničí tepelná úprava, výjimku tvoří brambory, celá obilná zrna a luštěniny, musí se ale konzumovat ihned po uvaření. Přijatelnou formou konzervace je sušení, mražení nebo mléčné kvašení. Je zajímavé, že u sušených potravin a bylin radiace klesne, po namočení ve vodě většinou získávají svou původní hodnotu, napařené sušené byliny mají radiaci 7 000 – 9 000 jednotek.
Lidskou radiaci snižuje pobyt v geopatogenních zónách, hluk, stres a dlouhodobý pobyt mezi nemocnými. Děti by neměly spát v jedné místnosti se starými lidmi a nemocný člověk by měl spát sám v místnosti. Během akutní nemoci bychom měli pouze pít a nic nejíst.
André Simoneton měřil i radiaci některých léků. Například Penicilin má vlnovou délku 8 500 jednotek, Streptomycin 8 000 jednotek, homeopatické léky 4 000 – 8 000 jednotek. Alopatické (chemické) léky mají zpravidla nulovou radiaci.
(Zdroj: MUDr. Vilma Partyková a internet)
více ZDE
Žádné komentáře:
Okomentovat