Vynikající letní polévka, doporučuji k vyzkoušení.Na lžíci oleje necháme změknout pokrájenou cibuli i s natí. Přidáme lžičku tlučeného kmínu a půl lžičky tlučené černuchy (můžete ji vynechat, ale dává polévce specifickou, lahodnou chuť). Chvíli společně mícháme, přidáme 250 g pokrájeného mangoldu, zalijeme 1 l zeleninového vývaru, osolíme a vaříme 10 - 15 minut. Vsypeme 150 g hrášku, vaříme 5 minut a odstavíme. Zjemníme 50 ml rostlinné smetany (ovesné, sojové nebo mandlové) a částečně rozmixujeme ponorným mixérem. Prohřejeme, ale už nevaříme.
Konopí bylo považováno za léčivou rostlinu zvláštní síly už v antice a starém Egyptě. Nechybělo ani v evropské lidové medicíně středověku a tradičním čínském lékařství.
V Africe, Nepálu, Indii, Mexiku a v dalších zemích je léčiteli, šamany, čaroději a fakíry konopí používáno pro cesty do nemateriálních světů, protože produchovňuje. Bylo uctíváno už od védských dob jako „utěšitel zármutku“ a průvodce mrtvých na onen svět. Aztékové užívali konopí jako pomocníka k cestě do nebes a k rozmlouvání s bohy.
Konopí je možná první rostlinou pěstovanou člověkem, prokazatelně se pěstuje nejméně deset tisíc let. Je to všestranně použitelná bylina, na provazy, tkaniny, papír, léčiva, rostlinnou naftu, stavební materiály, plastické hmoty, jako potravina.
Konopí působí jako analgetikum a má dobře známé omamné účinky. Kromě toho má velmi dobré výsledky při léčbě astmatu (roztahuje průdušky), zeleného zákalu, rakoviny (pomáhá významně i proti nevolnosti po chemoterapii a ozařování), revmatismu, epilepsie, roztroušené sklerózy, ulcerózní kolitidy, neuralgie, migrény, svalových a menstruačních křečí, kapavky, vodnatelnosti, bolestivém močení, kašli a žloutence. Působí antibioticky, snižuje krevní tlak, tiší krvácení z nosu a hojí oční záněty. Obklady z vařeného semence (konopného semínka) se přikládají na zanícené rány a vředy, které léčí také prášek ze sušených listů. Odvar ze semence se také pije – a to při kašli, chrapotu, průjmu a zánětu močového měchýře.
Roztlučený kořen se přikládá na spáleniny, v odvaru z kořene koupeme revmatické klouby.
Dr. Raphael Mechoulam (objevitel THC, což je účinná látka konopí) uvádí, že v případě legalizace (bylo už v mnoha státech světa legalizováno pro léčebné účely) by bylo možno nahradit deset až dvacet procent léků na předpis extrakty z konopí. Konopí nečiní z lidí sexuální ďábly, vrahy a maniaky, jak se tvrdilo od 30. let minulého století. Není návykové a nemá tolik nežádoucích účinků jako káva či alkohol, nelze se jím předávkovat. Po propagandistické lavině iniciované v USA a v Evropě dřevařskými koncerny, výrobci chemikálií, plastů, papíru a v neposlední řadě i farmaceutickými firmami, bylo konopí postaveno mimo zákon. Je smutné a nezodpovědné, že o marihuaně se hovoří jedním dechem spolu s opravdu nebezpečnými drogami, jako je heroin, kokain a pervitin. Výsledek toho je ten, že konopí se pěstuje pokoutně ve sklepích a při umělém osvětlení, osivo je často geneticky manipulované a omamné účinky jsou u takových rostlin neporovnatelně silnější než u těch, které rostou v přirozeném prostředí. I kuřáci takového konopí se cítí stejně – odtržení a uzavření. Konopí je dnes už také zdrojem zisku organizovaného zločinu – a to vše je naprosto zbytečný výsledek represí. Z posvátné rostliny a jejího léčebného potenciálu už nezbylo prakticky nic. Úplná legalizace konopí by ohrozila zisky nejen mafie, ale také farmaceutických koncernů a výrobců alkoholu.
Na konopné provazy se kdysi věšeli za krk zločinci na Odinovu počest, proto je mu konopí zasvěceno. Konopí jako léčebný prostředek bylo naproti tomu zasvěceno bohyni Freye. Semena byla nabízena jako pokrm zemřelým předkům v době zimního slunovratu.
Konopné semínko obsahuje cenný olej, bílkoviny a používá se k potravinářství jako surovina pro výrobu kvalitního oleje, jako posyp salátů a smoothies, jako přídavek do pečiva, musli a na výrobu konopného mléka.
Více o konopí z pera Dalea Pendella najdete zde
Promícháme 200 g ovesné mouky, 70 g polohrubé pšeničné mouky, špetku soli, 30 g bramborového škrobu, 70 g třtinového cukru, 2 lžičky kypřicího prášku, půl lžičky jedlé sody, 180 ml rostlinného mléka (ovesného, sojového, mandlového...) a 50 ml slunečnicového oleje. Vzniklé těsto rozetřeme do vymaštěné a vysypané velké dortové formy (25 cm) a pečeme při 170 stupních 30 – 35 minut.
2 tyčinky agaru namočíme na půl hodiny do 500 ml rostlinného mléka (ovesného, sojového, mandlového...) a poté povaříme, dokud se agar zcela nerozpustí.
1 kg malin rozmixujeme nebo propasírujeme (pokud nám vadí zrníčka). Několik malin si dáme stranou na ozdobu. Rozmixované maliny promícháme se 70 g cukru, 30 g chia semínek a uvařeným a částečně prochladlým agarem. Nalijeme na upečený, studený korpus, po chvíli ozdobíme malinami a dáme ztuhnout do chladničky.
Na dvou lžících olivového oleje necháme změknout pokrájenou cibuli i s natí, přidáme asi 300 g směsi mladých mrkviček nakrájených na špalíčky, hrášku cukrového i dřeňového, a listů bazalky a špenátu. Osolíme a za občasného promíchání dusíme 10 minut, ne déle, aby zelenina zůstala křupavá. Zjemníme 250 ml rostlinné smetany (sojové, mandlové, ovesné nebo rýžové), prohřejeme, odstavíme a vmícháme lžíci citrónové šťávy. Omáčka je skvělá k těstovinám, rýži nebo novým bramborám. Na talíři sypeme nasucho opraženými piniovými nebo slunečnicovými semínky.
Menší hlávku raného špičatého zelí nakrájíme na nudličky, promícháme v míse s půl lžičkou soli, rukama pomačkáme, aby zkřehlo, a necháme 20 minut stát.Na suché pánvi zlehka opražíme 50 g nahrubo nalámaných vlašských ořechů, necháme vychladnout.V misce promícháme 1 lžičku hrubozrnné hořčice, 1 lžičku mugi misa, 1 lžičku rýžového sirupu, 2 lžíce ořechového oleje, 1 lžíce salátových mořských řas, čerstvě mletý pepř a 2 lžíce citrónové šťávy. Necháme pět minut stát, aby řasa změkla a chuti se propojily. Do mísy k zelí přidáme cibuli nakrájenou na tenká kolečka, 100 g červeného rybízu, ořechy a nakonec zálivku. Dobře promícháme a dáme odležet.
Večer předem namočíme 300 g velkých strakatých fazolí, druhý den vodu vyměníme a s kouskem mořské řasy a dvěma bobkovými listy vaříme doměkka. Scedíme a necháme okapat (vodu z fazolí nevyléváme).Na dvou lžících oleje osmahneme dvě pokrájené cibule, přidáme nadrcenou chilli papričku, 2 prolisované stroužky česneku a lžičku drceného římského kmínu. Chvíli společně mícháme, dokud nezačne směs intenzivně vonět, pozor ať nespálíme česnek, byl by hořký. Přidáme měkké fazole, šťouchadlem na brambory rozmačkáme, podlijeme trochou vody z fazolí, abychom dostali kaši, osolíme bylinkovou solí, nejlépe vlastní výroby a okyselíme dvěma lžícemi jablečného octa. Podáváme se salátem.
V tomto receptu byly použity fazole od Tří sester.
Osvěžující sirup do letních limonád. Do většího hrnce nasypeme kilo tmavého třtinového cukru (pokud chceme mít citronádu světlou, použijeme rafinovaný bílý cukr), zalijeme jej 200 ml vody a přidáme 10 snítek levandule a dvě hvězdičky badyánu. Pokud nechceme hotový sirup cedit, koření i bylinky dáme do sítka, které pak vyjmeme. Cukr rozvaříme a přilijeme 800 ml čisté citrónové šťávy (vymačkáme ji přibližně z 1,5 – 2 kg citrónů). Přivedeme k varu, sebereme pěnu a ihned plníme do vyvařených skleněných lahví.
Majoránka patří do rodu Origanum, který je velmi početný. Původem pochází pravděpodobně z Arabského poloostrova. Používali ji už staří Egypťané k desinfekci ran a ke konzervování potravin.Sbírá se těsně před rozkvětem, celá nať.Nejčastěji ji používáme v kuchyni jako koření, protože sušením neztrácí nic ze své charakteristické vůně. Známé jsou ale též její léčivé vlastnosti. Má podobné účinky jako dobromysl, působí blahodárně na trávení, povzbuzuje vylučování trávicích šťáv, pomáhá při nadýmání. Mírní křečovité bolesti nejen trávicího traktu, ale i dělohy při bolestivé menstruaci (zde spolu s lípou a yzopem). Čaj z čerstvé majoránky vyvolá opožděnou menstruaci. Má blahodárný vliv i na nervový systém, uklidňuje a zmírňuje bolesti hlavy. Při vyčerpání a únavě se z majoránky připravují koupele. Přidává se i do směsí při nachlazení, protože působí protizánětlivě, desinfekčně a potopudně. Majoránkový olej mírní bolest zubů, pokud jej kápnete přímo na zub.
Používá se i zevně na hojivé koupele při kožních zánětech a ekzémech, při zánětech v krku a v ústní dutině také jako kloktadlo. Jako obklad ulevuje při revmatismu, dně a zatvrdlinách v prsech. Inhaluje se při zánětech plic a průdušek.
Pomáhá též ve formě pleťové masky při akné ve směsi se slézem. Do mastí se míchá s měsíčkem, mast pak získá na účinku i na vůni. Tato mast se vtírá dětem do nosu při rýmě. V homeopatii se používá na zmírnění sexuální žádostivosti – tedy jinak řečeno, tlumí libido.
Pro staré Řeky byla majoránka bylinou štěstí, zdobili jí hroby, protože věřili, že mrtvým přináší radost. Kdysi byla majoránka součástí květin v nevěstině věnečku.
Kilo brambor a jeden květák očistíme, nakrájíme a vložíme do pekáčku vymaštěného olivovým olejem. Promícháme se solí, dvěma utřenými stroužky česneku a sušeným rozmarýnem. Pečeme za občasného promíchání hodinu až hodinu a čtvrt při 200 stupních. Pokud brambory i květák předem krátce (5 – 10 minut) povaříme, budou pečené dříve.Na lžíci oleje necháme změknout pokrájenou cibuli, přidáme 1 lžíci rýžové (nebo pšeničné) hladké mouky, zalijeme 250 ml sojové (nebo jiné rostlinné) smetany, osolíme a vaříme za stálého míchání pět minut. Vložíme 200 g čerstvě vyloupaného (nebo mraženého) hrášku a vaříme ještě tři minuty. Odstavíme a okyselíme dvěma lžícemi citrónové šťávy.
Nakrájenou zeleninu (rajčata, papriky, cibuli, okurku, hlávkový salát, rukolu...) promícháme s uvařenými těstovinami a bazalkou. Avokádo rozmixujeme nebo rozmačkáme s citrónovou šťávou, agávovým sirupem, solí a pepřem a vmícháme do salátu. Avokádový dresink v tomto případě zcela nahradí majonézu.
