MAJORÁNKA

Majoránka patří do rodu Origanum, který je velmi početný. Původem pochází pravděpodobně z Arabského poloostrova. Používali ji už staří Egypťané k desinfekci ran a ke konzervování potravin.
Sbírá se těsně před rozkvětem, celá nať.
Nejčastěji ji používáme v kuchyni jako koření, protože sušením neztrácí nic ze své charakteristické vůně. Známé jsou ale též její léčivé vlastnosti. Má podobné účinky jako dobromysl, působí blahodárně na trávení, povzbuzuje vylučování trávicích šťáv, pomáhá při nadýmání. Mírní křečovité bolesti nejen trávicího traktu, ale i dělohy při bolestivé menstruaci (zde spolu s lípou a yzopem). Čaj z čerstvé majoránky vyvolá opožděnou menstruaci. Má blahodárný vliv i na nervový systém, uklidňuje a zmírňuje bolesti hlavy. Při vyčerpání a únavě se z majoránky připravují koupele. Přidává se i do směsí při nachlazení, protože působí protizánětlivě, desinfekčně a potopudně. Majoránkový olej mírní bolest zubů, pokud jej kápnete přímo na zub.
Používá se i zevně na hojivé koupele při kožních zánětech a ekzémech, při zánětech v krku a v ústní dutině také jako kloktadlo. Jako obklad ulevuje při revmatismu, dně a zatvrdlinách v prsech. Inhaluje se při zánětech plic a průdušek.
Pomáhá též ve formě pleťové masky při akné ve směsi se slézem. Do mastí se míchá s měsíčkem, mast pak získá na účinku i na vůni. Tato mast se vtírá dětem do nosu při rýmě. V homeopatii se používá na zmírnění sexuální žádostivosti – tedy jinak řečeno, tlumí libido.
Pro staré Řeky byla majoránka bylinou štěstí, zdobili jí hroby, protože věřili, že mrtvým přináší radost. Kdysi byla majoránka součástí květin v nevěstině věnečku.



1 komentář:

  1. Chci ti poděkovat za divoká rajčata, co jsem si dovezl, bylo jich tolik, že jsem měl i na rozdání. Kvetou a mají první zelené plody. Pavel

    OdpovědětSmazat