Dnes jsme byli na houbách. Bohužel v lese jsme našli víc odpadků než hub, ale na chlupaté knedle s houbami to stačí. Ale o houbách psát nechci, chci psát od odpadcích v lese. Jistě jste se s nimi setkali a upřímně doufám, že nikdo z vás nikdy v lese žádný nepohodil.
Byli jsme na třech místech - u Pusté Proseče, nad Valdovem a v lesním údolí říčky Heřmanky. Odpadky byly všude, i tam kde bych je nečekala. Ze stezky, kterou vyšlapala zjevně zvěř, jsem odstraňovala nějaké rezaté plechy, asi to byl kdysi nějaký zemědělský nástroj. Pod smrčkem byla hromada plastových lahví od piva. Na lesní cestě komínek kelímků od jogurtů Danone a pod svahem obrovský balík buničiny. V borůvčí pokakaná igelitová dětská plenka. Na větvičce olše rostoucí nad potůčkem visel plastový kbelík od hořčice a v něm dětský kartáček na zuby. Skoro nový. V potůčku ležel obrovský kus igelitové plachty. Byla jsem stále smutnější a smutnější a cestou domů mě rozbolela hlava, což přerostlo v migrénu, jakou jsem ještě nezažila. Teď už mi je dobře, tak si představuju, jaké by to bylo, kdyby se všichni ti lidé, kteří lesu své odpadky zanechali, seřadili vedle sebe. O koho asi jde?
Mladá rodina s dítětem, jedou ukázat maličkému, jak je v lese krásně, "plenku tady necháme, Věrko, nebudeme to přece tahat půl dne v batohu".
Tatínek se synkem na dobrodružné výpravě v lese. Po noci ve stanu se jdou umýt k potůčku. Voda zurčí, zpívá, na hladině tančí sluneční paprsky, kamínky se lesknou. "Kartáček tu necháme pro veverku, haha".
Partička lesních dělníků, mají rádi pivo, ale nechtějí si dělat v kabině bordel "tak popojedem ... krk".
Jsou to asi všechno lidé, kteří říkají, jak mají rádi les a přírodu, jak si tam vždycky odpočinou, kteří obdivují romantické fotografie lesních zákoutí, rádi mluví o tom, jak víkendy tráví s dětmi v lese a učí je milovat přírodu. Lidé, kteří si rádi poslouží dary lesa - borůvkami, ostružinami, houbami - a co za to lesu zanechají?
Cestou domů jsem byla zamlklá a můj milovaný muž mi řekl: Co je tady pro to (rozmáchl se a ukázal na celý les) tisíc let? Oni to přežijí, všechen ten bordel se rozpadne a očistí a po nás tu nezbude ani památka.
více ZDE
Hezký den, taky moc ráda chodím do lesa, u nás těch odpadků naštěstí není tolik, ale i tak se najdou. Nejvíc asi plastové a skleněné lahve. Nedávno jsme u cesty potkali rovnou pytel plný odpadků a taky si vždy říkám, co je to za lidi, proč nosí odpadky do lesa. Lea
OdpovědětVymazatMám podobný zážitek z nedávné doby. Byla jsem šokovaná...možná až zhnusená. Nádherný kus přírody, překrásný lesní rybník.....a všude odpadky. Syn dojedl sušenku a mě nadmíru potěšilo, že si obal schoval do zadní kapsy batohu, protože jsem ho prostě od malička učila, že odpadky patří do koše. Co si do lesa přineseme, to si také odneseme. Škoda, že to ostatní nedodržují. Asi je to doma nenaučili a oni to bohužel svoje děti také nenaučí.
OdpovědětVymazatNo vidíte a tím jste zničili archeologům v budoucnu poznat naší kulturu. :-) Ne, dělám si legraci, taky to nesnáším, když vidím ten nepořádek všude kolem a to nejen v přírodě. Nevím proč jsou lidi tak hloupí, že je to takový problém si vzít těch pár kousků odpadků s sebou. Občas jsem měl chuť vzít hromadu odpadků, zaťukat na člověka, kterého jsem viděl, že nějaké ty odpadky odhodil a vysypat mu hromadu odpadků na jeho práh a říct, to ti vrací les, že prý děkuje, ale že to neupotřebí. :-)
OdpovědětVymazat