VÝBORNÝ PERNÍK

V míse promícháme 180 g polohrubé mouky, 70 g celozrnné špaldové mouky, 50 g žitné mouky, špetku soli, 100 g tmavého cukru, 3 lžičky kypřicího prášku, 3 lžíce kakaa, lžičku skořice a 5 tlučených hřebíčků. Vmícháme 250 ml rostlinného mléka (ovesné, sojové nebo mandlové) a 100 ml slunečnicového oleje. Těsto rozetřeme do vymaštěného pekáčku (cca 30/22 cm) a pečeme na střední teplotu, dokud není zapíchnutá špejle suchá, trvá to asi půl hodiny.
V létě těsto před pečením poklademe ovocem, v zimě upečený perník po vychladnutí rozřízneme, potřeme dobrou zavařeninou a zase slepíme k sobě.


PROMLČENÍ

K současné české detektivce přistupuji většinou s určitou dávkou skepse. U téhle knížky ale byla zcela zbytečná, protože se povedla. Výborně se čte, autor z vás nedělá blbce (opravdu jsem až téměř do konce netušila, kdo je vrah), knížka nemá hluchá místa a nevyskytuje se v ní plané žvanění. Navíc má kromě napětí ještě přidanou hodnotu – a to zápletku odkazující na ne zrovna radostnou část naší vlastní historie. 
Knížku určitě doporučuji k přečtení a moc se těším na další knihu od Jiřího Březiny.



PÁLIVÉ BRAMBOROVÉ KARÍ

Tohle jídlo je opravdu hodně ostré!
Kilo brambor očistíme a nakrájíme na centimetrové kostičky, které vaříme 10 minut v osolené vodě. Scedíme a necháme okapat. 
V hluboké pánvi rozehřejeme dvě lžíce rýžového oleje a osmahneme na něm velkou pokrájenou cibuli a kousek nastrouhaného zázvoru. V hmoždíři roztlučeme lžičku římského kmínu, lžičku kardamomu, lžičku koriandru a lžičku kari lístků. Ke koření vmícháme půl lžičky garam masaly a všechno koření přidáme do pánve spolu se dvěma lžícemi ostré indické pasty massala (novinka u Country Life). Jakmile začne koření vonět, přidáme na kousky pokrájenou čerstvou chilli papričku, vsypeme vařené brambory a 250 g vařené cizrny (rychlejší je použít plechovku). Osolíme, zalijeme 200 ml sojové smetany a pět minut podusíme. Ochutíme lžící citrónové šťávy. Podáváme s indickými plackami, rýží nebo jen tak samotné se salátem.


BÁBOVKY

V každé z dvanácti depresivních povídek Radky Třeštíkové se vyskytuje slovo bábovka – odtud název knížky, kterou jsem přečetla za jediné odpoledne, skvěle se čte. Ve vzájemně propojených příbězích osamělí, sobečtí, neupřímní a polítováníhodní lidé žijí své ubohé, plytké položivoty zavření v klíckách vlastní důležitosti a ani se sami sebe vzájemně nedotýkají. A to vše v kulisách ponurého, šedého města. Tato bezútěšná kniha může vyvolat dojem, že takhle všichni lidé prostě žijí, že je pro ně neznámým pojmem čest a hrdost, že se partneři a přátelé neustále podvádějí, lžou si, okrádají se a pohrdají sebou navzájem. Že děti jsou rodičům zcela lhostejné a každý nemyslí na nic, jen na sebe. Ale ujišťuju vás, že to tak není. Z knížky jsem se musela trochu oklepat a uvědomit si, že znám jiné lidi a žiju jiný život než tyhle postavy.



TĚSTOVINOVÝ SALÁT S CUKETOU A FENYKLEM

Inspirace receptem v knize Vaření pro vegany od Nicole Justové, recepty v knize je ale nutno skoro vždy upravit, autorka často uvádí nesmyslná množství přísad.
Jednu střední nebo dvě malé cukety nakrájíme na kostičky, stejně jako červenou a zelenou papriku a jeden fenykl. Zeleninu dáme do pekáčku, pokapeme třemi lžícemi olivového oleje, osolíme a dobře promícháme. Navrch položíme asi 4 bobkové listy a pečeme 20 minut při 200 stupních. Ve velké míse rozšleháme metličkou šťávu ze dvou limetek, tři lžíce panenského olivového oleje, dvě lžíce agávového sirupu, sůl, pepř a dva utřené stroužky česneku. Do mísy vložíme horkou pečenou zeleninu a promícháme.
Uvaříme 400 g semolinových těstovin (100 ml vody po scezení uchováme) a vmícháme je k zelenině. Do mixéru vložíme 50 g sušených rajčat, předem namočených a změklých, 3 lžíce konopného semínka, 50 ml panenského olivového oleje a 100 ml vody z těstovin. Rozmixujeme dohladka a promícháme se salátem. Nakonec vmícháme svazek bazalky.




SKRYTÉ POKLADY

Stanislav Mešťánek sepsal vyprávění uprchlíků, kteří se skrývají v opuštěné továrně v Amsterodamu. V ulicích zuří boje, které nastaly po antiglobalizačním mítinku koncem minulého století.
Vypravěči pochází ze všech koutů Země a střídají se, aby se zabavili a ztlumili napětí, které v komunitě vládne. 
Některé příběhy jsou lepší, jiné špatné. Stále jsem čekala, kdy dojde na to, proč byla taková knížka napsaná. Nedočkala jsem se. Knihu lze brát jako četbu do vlaku nebo na dovolenou, víc v ní nehledejte. Vydal Malvern, což je zárukou skvělého provedení.



KAROTKA S TEMPEHEM

Jídla tohoto typu přímo miluju!
V pánvi wok rozehřejeme dvě lžíce rýžového oleje a několik minut na něm opékáme pokrájenou cibuli i s natí, tři stroužky na plátky nakrájeného česneku a kousek strouhaného zázvoru. Přidáme dvě až tři lžíce thajské zelené kari pasty a ještě chvíli mícháme. Jakmile se začne směs připalovat, přidáme 200 g na nudličky pokrájeného uzeného tempehu a 500 g na nudličky nakrájené karotky. Dobře promícháme a zalijeme 100 ml bílého vína a 200 ml kokosového mléka. Dusíme přiklopené deset minut. Odstavíme a ochutíme dvěma lžícemi Tamari. Podáváme s dušenou rýží basmati.


ŠVESTKOVÝ KOLÁČ S ARAŠÍDOVÝM MÁSLEM

Spojení švestek a arašídového másla se postará o nevšední chuť.
V míse promícháme 70 g celozrnné žitné mouky, 150 g celozrnné špaldové mouky, 50 g pohankové mouky, špetku soli, 2 lžičky kypřicího prášku, 100 g sušené třtinové šťávy Rapadury (nebo cukru), 20 g sušeného rostlinného mléka, 50 ml slunečnicového oleje a 250 ml studené vody. Vzniklé těsto rozetřeme do vymaštěného pekáčku nebo koláčové formy, poklademe švestkami a posypeme drobenkou připravenou ze 40 g arašídového másla rozmíchaného se dvěma lžícemi slunečnicového oleje, 20 g Rapadury a 50 g špaldové mouky. Pečeme při 180 stupních asi půl hodiny, na dno trouby dáme rendlíček s vodou, aby se koláč propekl rovnoměrně.


ZELENINOVÁ SMĚS NA SMETANĚ

Kouzlo tohoto jídla spočívá především v naprosté čerstvosti surovin a v jednoduché přípravě. Vše, co vidíte na fotce, jsem dopoledne přinesla ze zahrady, včetně žampionů. Tím byla splněna první podmínka. A příprava už jednodušší být nemůže. 
Na dvou lžících oleje nechme zesklovatět cibuli, přidáme nakrájené žampiony a pět minut opékáme. Mrkev a fazolky očistíme, nakrájíme a přidáme je do pánve. Osolíme, okořeníme dobromyslí, podlijeme trochou vody a dusíme deset minut. Nakonec vmícháme cukrový a dřeňový hrášek a novozélandský špenát. Skladba zeleniny je čistě na vás, jen doporučuji použít výhradně čerstvě sklizenou, křehkou zeleninu. Při dodržení této podmínky si zaručeně pochutnáte. Po pěti minutách dušení vmícháme trochu sojové smetany na zjemnění, prohřejeme, odstavíme a ochutíme lžící citrónové šťávy. Podáváme s novými vařenými brambory a syrovou zeleninou jako oblohou.


STÍNY NA KUPECKÉ STEZCE

Protože jsem si od skvělé Pavlíny Brzákové zamilovala knihu Dědeček Oge a také Dva světy, vrhla jsem se na Stíny s velkým očekáváním. 
Obyvatele Sibiře zničil komunista a alkohol. Kniha ve mně zanechala pocit zmaru, beznaděje a ošklivosti a to mi nestačí, zklamala mě.



SALÁT Z ČOČKY A ŘEPY

Uvaříme doměkka 200 g černé čočky beluga (lze použít i zelenou čočku nebo běžnou hnědou čočku, kterou ale musíme předem namočit). Uvařenou čočku slijeme a necháme okapat a vychladnout.
Velkou červenou řepu upečeme nebo uvaříme doměkka, oloupeme a nakrájíme na špalíčky. Promícháme s čočkou, přidáme 250 g přírodního tofu rozdrobeného se solí a šťávou z půlky citrónu, asi 15 lístků bazalky nakrájených na proužky, lžíci hrubozrnné hořčice, 2 lžíce panenského olivového oleje, sůl a balzamikový ocet podle chuti.


DÝŇOVÁ POLÉVKA S OŘECHY

Vlašské ořechy dodávají polévce plnou, téměř masovou chuť. Jako polévkový základ používal drcené vlašské ořechy už Zarathustra, ale to je pouze legenda 
V hmoždíři podrtíme nebo umeleme 100 g vlašských ořechů a v hrnci je nasucho pražíme, dokud nezačnou vonět. Přidáme dvě lžíce oleje a pokrájenou cibuli. Po pěti minutách vmícháme 1 kg na kostky nakrájené dýně, okořeníme lžičkou koření Ras el Hanout a lžičkou kurkumy, osolíme, zalijeme 1 l zeleninového vývaru a vaříme půl hodiny. Rozmixujeme ponorným mixérem, sypeme petrželkou.


RYBÍZOVÝ KOLÁČ S CUKETOU

Pomeleme 100 g ovesných vloček a 100 g lískových oříšků, v míse promícháme se 100 g žitné mouky, 100 g sušené třtinové šťávy (nebo cukru), lžičkou kypřicího prášku, 80 ml slunečnicového oleje a 150 g najemno nastrouhané cukety. Těsto vtlačíme mokrými prsty do vymaštěného plechu nebo větší koláčové formy a posypeme 450 g červeného rybízu. Dva sáčky pudingového prášku dobře rozmícháme v 600 ml sojového mléka spolu s 50 g rýžového sirupu a nalijeme na rybíz. Pečeme zvolna při 160 stupních asi hodinu. Pokud chceme mít koláč dříve hotový, puding v mléce nejdříve uvaříme. Servírujeme pokapaný datlovým nebo javorovým sirupem. Koláč je velmi chutný.


SLUNEČNICE

Slunečnice je skutečným symbolem léta, dostala příznačné jméno. Původní obyvatelé amerického kontinentu pěstovali slunečnici už před třemi tisíci lety a zužitkovali ji do posledního lístku, semínka a vlákna. V Evropě ji známe až od 16. století. 
Semena slunečnice obsahují velké množství oleje bohatého na provitamín A, nenasycené mastné kyseliny a další prospěšné látky. Olej lisovaný za studena je velmi zdravý, používá se v kuchyni a potravinářství. Olej příznivě působí na zdravý růst dětí a preventivně působí proti ateroskleróze, chorobám srdce a vředu žaludku. Reguluje krevní tlak a má dokonce vliv na duševní zdraví, pomáhá totiž při depresích. Celkově posiluje organismus, především při rekonvalescenci, chudokrevnosti, únavě a nechutenství. Díky vitamínu F a dalším složkám má blahodárný vliv na vlasy, nehty, pokožku a sliznice, proto jej používáme jako základ pleťových bylinných olejů a také jako zábaly na vlasy a nehty.
Ze semen se může vařit také odvar nebo vyrábět sirup (1 l vody na 25 g semen vaříme, dokud nemáme 500 ml tekutiny, přidáme 200 ml vodky, ginu, nebo slivovice a 100 g medu), který je účinný při léčbě plicních chorob, kašle a při nachlazení.
Korunní lístky slunečnice se sbírají v době plného květu. Sušené používáme nejčastěji jako nálev, samostatně nebo do směsí. Okvětní lístky jsou účinné při podpoře trávení, nadýmání, průjmu a kataru žaludku. Zvyšují krevní srážlivost a působí jako diuretikum, stimulují játra a tím harmonizují látkovou výměnu. Pomáhají léčit zánět močových cest, snižují horečku a také snižují pocení. Tinktura z květů působí proti nemoci dýchacích cest a malárii (dodnes se používá například v Íránu místo chininu). Zevně působí při léčbě mokvavých ran a odřeninách. Květ slunečnice nemá kontraindikace ani omezení.
Pravidelně konzumovaná slunečnicová semínka pomáhají očím vidět ostře. Listy se někdy přidávají do bylinných tabákových směsí a kouří se.
Slunečnice v zahradě ochraňuje prý ostatní rostliny před škůdci a celé zahradě přináší požehnání. Zajišťuje štěstí i obyvatelům domu. Slunečnice je symbolem ohnivého živlu, síly a odvahy.



PEČENÁ DÝNĚ S TEMPEHEM A TOFU

Jednu dýni oloupeme, nakrájíme na kostky a vložíme do vymaštěného pekáčku. Přidáme sůl, lžíci hrubozrnné hořčice, 5 utřených stroužků česneku, 4 lžíce panenského olivového oleje, několik lístků šalvěje a libečku nakrájených na nudličky, 300 g uzeného tempehu a 300 g uzeného tofu, oboje nakrájené na kostičky. Dobře promícháme a pečeme při 200 stupních 45 – 60 minut, během pečení občas promícháme. Podáváme se salátem.


SALÁT Z ČERVENÉ ŘEPY S ČERNÝM SEZAMEM

Nastrouháme na nudličky 3 – 4 červené řepy. Promícháme lžičku hrubozrnné hořčice, lžičku misa podle vlastního výběru, 2 lžíce balzamikového octa, 2 lžíce panenského olivového oleje, lžičku rýžového sirupu, sůl a tři lžíce černého sezamu. Vmícháme k řepě a dáme odležet.


SLEPICE UŽ NE V NOUZI

Iniciativa Slepice v nouzi dává šanci na nový život slepičkám z velkochovu. Dnes jsme si také pro čtyři zubožené holky dojeli do Mladé Boleslavi na parkoviště u Albertu.

Tahle je ze všech nejoškubanější, ale byla první venku z kurníku. Domů jsme je přivezli přehřáté a žíznivé, ačkoliv jsme jim na cestu koupili kus melounu. Během pár minut se osmělily, vylezly z kukaní a postupně také opustily kurník.


Poprvé v životě ochutnaly jetelíček.


Slepičky vůbec nejsou hloupé, mají velkou chuť do života, tendenci k prozkoumávání světa, k poznávání a sbírání zkušeností.


V kurníku se učily zobat z pekáčku.



Zmapovaly si prostor.



A teď ven!



Musely se také naučit pít z misky, ale šlo jim to hned.



Tenhle oškubánek dostal jméno Napipi :) 


Vidíte, jak jsou chudinky oškubané, zubožené, mají světlé a přerostlé hřebínky a křehké kosti, ačkoliv jim je jen něco málo přes rok.



Pro srovnání naše čtyřletá slepička.


Zvědavé jsou ale všechny stejně.



Na svých nožkách jsou zatím dost nejisté, ale poprvé za svůj život jsou na zemi, pod nebem, na čerstvém vzduchu, mohou se vyhřívat na sluníčku a popelit se.

Bidýlko je něco, co je pro slepice přirozené, v přírodě spí ve větvích stromů a keřů. V drůbežárnách pochopitelně něco jako bidýlka nemají. Také protáhnout křídla je veliká rozkoš!



Co je za plotem?



Pěkně se proběhnout! Možná poprvé v životě.



ČOKODORT

V jedné míse promícháme 250 g celozrnné špaldové mouky, půl lžičky soli, 60 g nepraženého kakaa, 100 g Rapadury (nebo cukru), ½ lžičky jedlé sody, 2 lžičky kypřicího prášku, lžičku mleté vanilky a 100 g nalámané bezmléčné čokolády. 
V jiné nádobě rozmícháme 180 ml studené vody, 80 ml slunečnicového oleje, jeden rozmačkaný banán a 1 lžíci jablečného octa. Vlijeme do mísy k mouce. Zamícháme a rozetřeme do vymaštěné dortové formy (20 cm). Pečeme při 170 stupních půl hodiny, stav kontrolujeme špejlí. Necháme vychladnout, ozdobíme čokoládovou polevou a mandlovými lupínky.


ZAHRADNÍ KOKTEJL

U tohohle koktejlu máte vlastně volnou ruku, doporučuji jen nevynechat mátu a černý rybíz. Ale jinak choďte po zahradě a sbírejte její dary. Já rozmixovala černý, červený a bílý rybíz, maliny, jostu, špenát, salátovou okurku a mátu. Osladila jsem lžičkou datlového sirupu, ale můžete použít jakékoliv oblíbené sladidlo nebo vůbec nesladit. Přilila jsem trochu vody.


MALINOVKA

Stará dobrá klasika našich babiček. Maliny odšťavníme nebo prolisujeme a odměříme šťávu, kterou jsme získali. Na 1 l šťávy použijeme 1 kg cukru (použila jsem hnědý nerafinovaný řepný cukr). Společně přivedeme k varu a ihned plníme do vyvařených skleněných lahví.


RAJČATOVÝ SALÁT S FENYKLEM

Do mísy nakrájíme 5 – 6 rajčat na půlkolečka, fenykl a cibuli i s natí na kolečka. Vmícháme lžičku agávového sirupu (nebo cukru), sůl, dvě lžíce balzamikového octa, dvě lžíce panenského olivového oleje a půl lžičky čerstvě mletého pepře. Sypeme černým sezamem.


ZELENÁ POLÉVKA S MANGOLDEM A HRÁŠKEM

Vynikající letní polévka, doporučuji k vyzkoušení.
Na lžíci oleje necháme změknout pokrájenou cibuli i s natí. Přidáme lžičku tlučeného kmínu a půl lžičky tlučené černuchy (můžete ji vynechat, ale dává polévce specifickou, lahodnou chuť). Chvíli společně mícháme, přidáme 250 g pokrájeného mangoldu, zalijeme 1 l zeleninového vývaru, osolíme a vaříme 10 - 15 minut. Vsypeme 150 g hrášku, vaříme 5 minut a odstavíme. Zjemníme 50 ml rostlinné smetany (ovesné, sojové nebo mandlové) a částečně rozmixujeme ponorným mixérem. Prohřejeme, ale už nevaříme.


KONOPÍ

Konopí bylo považováno za léčivou rostlinu zvláštní síly už v antice a starém Egyptě. Nechybělo ani v evropské lidové medicíně středověku a tradičním čínském lékařství. 
V Africe, Nepálu, Indii, Mexiku a v dalších zemích je léčiteli, šamany, čaroději a fakíry konopí používáno pro cesty do nemateriálních světů, protože produchovňuje. Bylo uctíváno už od védských dob jako „utěšitel zármutku“ a průvodce mrtvých na onen svět. Aztékové užívali konopí jako pomocníka k cestě do nebes a k rozmlouvání s bohy.
Konopí je možná první rostlinou pěstovanou člověkem, prokazatelně se pěstuje nejméně deset tisíc let. Je to všestranně použitelná bylina, na provazy, tkaniny, papír, léčiva, rostlinnou naftu, stavební materiály, plastické hmoty, jako potravina.
Konopí působí jako analgetikum a má dobře známé omamné účinky. Kromě toho má velmi dobré výsledky při léčbě astmatu (roztahuje průdušky), zeleného zákalu, rakoviny (pomáhá významně i proti nevolnosti po chemoterapii a ozařování), revmatismu, epilepsie, roztroušené sklerózy, ulcerózní kolitidy, neuralgie, migrény, svalových a menstruačních křečí, kapavky, vodnatelnosti, bolestivém močení, kašli a žloutence. Působí antibioticky, snižuje krevní tlak, tiší krvácení z nosu a hojí oční záněty. Obklady z vařeného semence (konopného semínka) se přikládají na zanícené rány a vředy, které léčí také prášek ze sušených listů. Odvar ze semence se také pije – a to při kašli, chrapotu, průjmu a zánětu močového měchýře.
Roztlučený kořen se přikládá na spáleniny, v odvaru z kořene koupeme revmatické klouby.
Dr. Raphael Mechoulam (objevitel THC, což je účinná látka konopí) uvádí, že v případě legalizace (bylo už v mnoha státech světa legalizováno pro léčebné účely) by bylo možno nahradit deset až dvacet procent léků na předpis extrakty z konopí. Konopí nečiní z lidí sexuální ďábly, vrahy a maniaky, jak se tvrdilo od 30. let minulého století. Není návykové a nemá tolik nežádoucích účinků jako káva či alkohol, nelze se jím předávkovat. Po propagandistické lavině iniciované v USA a v Evropě dřevařskými koncerny, výrobci chemikálií, plastů, papíru a v neposlední řadě i farmaceutickými firmami, bylo konopí postaveno mimo zákon. Je smutné a nezodpovědné, že o marihuaně se hovoří jedním dechem spolu s opravdu nebezpečnými drogami, jako je heroin, kokain a pervitin. Výsledek toho je ten, že konopí se pěstuje pokoutně ve sklepích a při umělém osvětlení, osivo je často geneticky manipulované a omamné účinky jsou u takových rostlin neporovnatelně silnější než u těch, které rostou v přirozeném prostředí. I kuřáci takového konopí se cítí stejně – odtržení a uzavření. Konopí je dnes už také zdrojem zisku organizovaného zločinu – a to vše je naprosto zbytečný výsledek represí. Z posvátné rostliny a jejího léčebného potenciálu už nezbylo prakticky nic. Úplná legalizace konopí by ohrozila zisky nejen mafie, ale také farmaceutických koncernů a výrobců alkoholu.
Na konopné provazy se kdysi věšeli za krk zločinci na Odinovu počest, proto je mu konopí zasvěceno. Konopí jako léčebný prostředek bylo naproti tomu zasvěceno bohyni Freye. Semena byla nabízena jako pokrm zemřelým předkům v době zimního slunovratu.
Konopné semínko obsahuje cenný olej, bílkoviny a používá se k potravinářství jako surovina pro výrobu kvalitního oleje, jako posyp salátů a smoothies, jako přídavek do pečiva, musli a na výrobu konopného mléka.
Více o konopí z pera Dalea Pendella najdete zde


MALINOVÝ DORT

Promícháme 200 g ovesné mouky, 70 g polohrubé pšeničné mouky, špetku soli, 30 g bramborového škrobu, 70 g třtinového cukru, 2 lžičky kypřicího prášku, půl lžičky jedlé sody, 180 ml rostlinného mléka (ovesného, sojového, mandlového...) a 50 ml slunečnicového oleje. Vzniklé těsto rozetřeme do vymaštěné a vysypané velké dortové formy (25 cm) a pečeme při 170 stupních 30 – 35 minut.
2 tyčinky agaru namočíme na půl hodiny do 500 ml rostlinného mléka (ovesného, sojového, mandlového...) a poté povaříme, dokud se agar zcela nerozpustí.
1 kg malin rozmixujeme nebo propasírujeme (pokud nám vadí zrníčka). Několik malin si dáme stranou na ozdobu. Rozmixované maliny promícháme se 70 g cukru, 30 g chia semínek a uvařeným a částečně prochladlým agarem. Nalijeme na upečený, studený korpus, po chvíli ozdobíme malinami a dáme ztuhnout do chladničky.



LETNÍ ZELENINOVÁ OMÁČKA

Na dvou lžících olivového oleje necháme změknout pokrájenou cibuli i s natí, přidáme asi 300 g směsi mladých mrkviček nakrájených na špalíčky, hrášku cukrového i dřeňového, a listů bazalky a špenátu. Osolíme a za občasného promíchání dusíme 10 minut, ne déle, aby zelenina zůstala křupavá. Zjemníme 250 ml rostlinné smetany (sojové, mandlové, ovesné nebo rýžové), prohřejeme, odstavíme a vmícháme lžíci citrónové šťávy. Omáčka je skvělá k těstovinám, rýži nebo novým bramborám. Na talíři sypeme nasucho opraženými piniovými nebo slunečnicovými semínky.


ZELNÝ SALÁT S RYBÍZEM

Menší hlávku raného špičatého zelí nakrájíme na nudličky, promícháme v míse s půl lžičkou soli, rukama pomačkáme, aby zkřehlo, a necháme 20 minut stát.
Na suché pánvi zlehka opražíme 50 g nahrubo nalámaných vlašských ořechů, necháme vychladnout.
V misce promícháme 1 lžičku hrubozrnné hořčice, 1 lžičku mugi misa, 1 lžičku rýžového sirupu, 2 lžíce ořechového oleje, 1 lžíce salátových mořských řas, čerstvě mletý pepř a 2 lžíce citrónové šťávy. Necháme pět minut stát, aby řasa změkla a chuti se propojily. 
Do mísy k zelí přidáme cibuli nakrájenou na tenká kolečka, 100 g červeného rybízu, ořechy a nakonec zálivku. Dobře promícháme a dáme odležet.


MEXICKÉ FAZOLE

Večer předem namočíme 300 g velkých strakatých fazolí, druhý den vodu vyměníme a s kouskem mořské řasy a dvěma bobkovými listy vaříme doměkka. Scedíme a necháme okapat (vodu z fazolí nevyléváme).
Na dvou lžících oleje osmahneme dvě pokrájené cibule, přidáme nadrcenou chilli papričku, 2 prolisované stroužky česneku a lžičku drceného římského kmínu. Chvíli společně mícháme, dokud nezačne směs intenzivně vonět, pozor ať nespálíme česnek, byl by hořký. Přidáme měkké fazole, šťouchadlem na brambory rozmačkáme, podlijeme trochou vody z fazolí, abychom dostali kaši, osolíme bylinkovou solí, nejlépe vlastní výroby a okyselíme dvěma lžícemi jablečného octa. Podáváme se salátem.
V tomto receptu byly použity fazole od Tří sester.



CITRONÁDA

Osvěžující sirup do letních limonád. Do většího hrnce nasypeme kilo tmavého třtinového cukru (pokud chceme mít citronádu světlou, použijeme rafinovaný bílý cukr), zalijeme jej 200 ml vody a přidáme 10 snítek levandule a dvě hvězdičky badyánu. Pokud nechceme hotový sirup cedit, koření i bylinky dáme do sítka, které pak vyjmeme. Cukr rozvaříme a přilijeme 800 ml čisté citrónové šťávy (vymačkáme ji přibližně z 1,5 – 2 kg citrónů). Přivedeme k varu, sebereme pěnu a ihned plníme do vyvařených skleněných lahví.


MAJORÁNKA

Majoránka patří do rodu Origanum, který je velmi početný. Původem pochází pravděpodobně z Arabského poloostrova. Používali ji už staří Egypťané k desinfekci ran a ke konzervování potravin.
Sbírá se těsně před rozkvětem, celá nať.
Nejčastěji ji používáme v kuchyni jako koření, protože sušením neztrácí nic ze své charakteristické vůně. Známé jsou ale též její léčivé vlastnosti. Má podobné účinky jako dobromysl, působí blahodárně na trávení, povzbuzuje vylučování trávicích šťáv, pomáhá při nadýmání. Mírní křečovité bolesti nejen trávicího traktu, ale i dělohy při bolestivé menstruaci (zde spolu s lípou a yzopem). Čaj z čerstvé majoránky vyvolá opožděnou menstruaci. Má blahodárný vliv i na nervový systém, uklidňuje a zmírňuje bolesti hlavy. Při vyčerpání a únavě se z majoránky připravují koupele. Přidává se i do směsí při nachlazení, protože působí protizánětlivě, desinfekčně a potopudně. Majoránkový olej mírní bolest zubů, pokud jej kápnete přímo na zub.
Používá se i zevně na hojivé koupele při kožních zánětech a ekzémech, při zánětech v krku a v ústní dutině také jako kloktadlo. Jako obklad ulevuje při revmatismu, dně a zatvrdlinách v prsech. Inhaluje se při zánětech plic a průdušek.
Pomáhá též ve formě pleťové masky při akné ve směsi se slézem. Do mastí se míchá s měsíčkem, mast pak získá na účinku i na vůni. Tato mast se vtírá dětem do nosu při rýmě. V homeopatii se používá na zmírnění sexuální žádostivosti – tedy jinak řečeno, tlumí libido.
Pro staré Řeky byla majoránka bylinou štěstí, zdobili jí hroby, protože věřili, že mrtvým přináší radost. Kdysi byla majoránka součástí květin v nevěstině věnečku.



PEČENÉ BRAMBORY S KVĚTÁKEM A SMETANOVÝM HRÁŠKEM

Kilo brambor a jeden květák očistíme, nakrájíme a vložíme do pekáčku vymaštěného olivovým olejem. Promícháme se solí, dvěma utřenými stroužky česneku a sušeným rozmarýnem. Pečeme za občasného promíchání hodinu až hodinu a čtvrt při 200 stupních. Pokud brambory i květák předem krátce (5 – 10 minut) povaříme, budou pečené dříve.
Na lžíci oleje necháme změknout pokrájenou cibuli, přidáme 1 lžíci rýžové (nebo pšeničné) hladké mouky, zalijeme 250 ml sojové (nebo jiné rostlinné) smetany, osolíme a vaříme za stálého míchání pět minut. Vložíme 200 g čerstvě vyloupaného (nebo mraženého) hrášku a vaříme ještě tři minuty. Odstavíme a okyselíme dvěma lžícemi citrónové šťávy.


TĚSTOVINOVÝ SALÁT S AVOKÁDOVÝM DRESINKEM

Nakrájenou zeleninu (rajčata, papriky, cibuli, okurku, hlávkový salát, rukolu...) promícháme s uvařenými těstovinami a bazalkou. Avokádo rozmixujeme nebo rozmačkáme s citrónovou šťávou, agávovým sirupem, solí a pepřem a vmícháme do salátu. Avokádový dresink v tomto případě zcela nahradí majonézu.


ŘEBŘÍČEK

Řebříček je bylinka všem dobře známá, má rád suchá a slunná místa, roste i ve spárách dlažby a na úhorech. Lidově se mu říkalo také husí jazýček, kočičí ocas, myší ocásek, zaječí chléb, ovčí žebro, žebříček, tisícilistník, cikánský žebř nebo krvavník.
Sbíráme kvetoucí nať před úplným rozvitím a bez dřevnatých stonků v červenci a srpnu. Sbíráme pouze čistě bílé květy, ty do červena zabarvené mají nižší obsah účinných látek. Svými silicemi (především azulen) poněkud připomíná heřmánek, se kterým má i srovnatelné účinky. Pro vnitřní použití volíme nálev, slabý odvar nebo tinkturu.
Řebříček má široký okruh působení, především je znám pro svůj obdivuhodný účinek na krev. Stahuje a vysušuje, zastavuje vnitřní i vnější krvácení, především plic, tlustého střeva, dělohy, močového měchýře, nosu (ve formě řebříčkového prášku) a hemoroidů. Zvyšuje krevní srážlivost, zároveň rozpouští krevní sraženiny (záleží na dávkování), pomáhá při poruchách periferního prokrvování, při křečových žilách a snižuje krevní tlak. Už ve starověku byl řebříček používán vojáky pro zástavu krvácení, stejně jako čistec a jitrocel. Jan Černý ve svém Herbáři – zelináři píše, že „Achilles, král řecký, rány čerstvé jím hojil.“ To moudrý kentaur Cheirón poučil Achillea o moci řebříčku. Odtud latinské jméno řebříčku – achillea.
Kromě toho se nejčastěji užívá ve směsích s dalšími bylinami (např. kontryhelem, kokoškou, hluchavkou, třezalkou, měsíčkem a šalvějí) k léčbě ženských obtíží, ať už jsou to poruchy menstruačního cyklu, děložní krvácení, bolesti v podbřišku, potíže v klimakteriu a podobně.
Mezi další oblasti působení řebříčku díky tomu, že je protizánětlivý a bakteriostatický, patří střevní chřipka, bolesti v zažívacím traktu, žaludeční a dvanáctníkové vředy, záněty očí, žlučníku, jater, močových cest, dýchacích cest, dásní, žaludku a střev, průjem, nadýmání, nechutenství, nedostatečné vylučování žaludečních šťáv a žluči. Posiluje játra, podporuje látkovou výměnu, harmonizuje nervovou činnost a podílí se na léčbě chudokrevnosti a revmatismu. Ve směsi s tužebníkem vyhání močové kameny. Spolu s kopřivou „čistí krev“ a prospívá ledvinám. Dokonce dokáže povzbudit při vyčerpání, melancholii a depresi, zřejmě díky svému působení na nervovou soustavu. Řebříček se užívá při sklonu k angině pectoris, zde se výjimečně aplikuje dlouhodobě. Také pomáhá při astmatu a kašli obecně. Při otylosti a celulitidě vyplavuje z ledvin škodlivé látky. V dřívějších dobách se jím léčily i nádory (toto působení potvrzují nejnovější výzkumy), kapavka, a s jeho pomocí se vyháněli z těla paraziti.
Zevně se s úspěchem používá ve formě odvarů a mastí na akné, nehojící se rány, popáleniny, otoky, ekzémy, zánětlivé onemocnění kůže a sliznic, hemoroidy (u těch kombinujeme léčbu řebříčkem vnitřní i zevní) a pohmožděniny. Šťáva z čerstvého řebříčku léčí lupénku. Při dlouhodobém zevním používání však může způsobit záněty kůže. Jako kloktadlo ve směsi s mátou, jitrocelem a kozlíkem pomáhá léčit zubní neuralgii. Často pomůže žvýkat čerstvé listy nebo kořen. Při nachlazení podáváme řebříček ve směsi s černým bezem a mátou jako podporu pocení.
Řebříček není z důvodů silně působících složek řebříčkových silic vhodný pro dlouhodobé užívání (maximálně 1 měsíc), hrozí totiž riziko alergické reakce. To platí pro vnitřní i zevní léčbu. Nedoporučuje se ani překračovat dávkování, což je 2 x denně šálek nálevu (asi 5 g suché drogy denně) a max. 70 kapek tinktury. V těhotenství a při kojení se doporučuje řebříčku zcela vyhnout. Pro silné působení užíváme řebříček raději ve směsích.
Mladé lístky řebříčku se používají jako bylinné koření a jsou součástí jarních bylinkových směsí do omáček, nádivek, polévek a pomazánek, řebříček neutralizuje tuk v jídle. Kvůli hořčinám, které řebříček obsahuje, slouží jako náhražka chmele při vaření piva, dokonce se po takovém pivu dříve opijeme, jak píše Linné.
V rostlinolékařství je jícha nebo nálev z řebříčku s úspěchem používán proti plísni, v kompostu urychluje rozklad. Rostliny rostoucí v blízkosti řebříčku netrpí chorobami.
Řebříček je jedna z bylin zasvěcených svatému Janu, používal se k zahánění zlých duchů od chlévů a stájí, byl nošen ve váčku na těle jako ochrana. Po celý středověk byl řebříček považován za jednu z nejúčinnějších magických bylin. Druidové pomocí řebříčku předpovídali počasí a čínští mudrci zase budoucnost. Řebříčkový amulet nošený partnery na těle zaručuje prý sedm let lásky a věrnosti, zavěšuje se také nad svatební lože. V místech, kde roste velké množství řebříčku, se nám bude dobře meditovat a relaxovat.


PIKANTNÍ LILKOVÁ SMĚS

Do hluboké rozehřáté pánve nalijeme na centimetr panenského olivového oleje a dozlatova na něm opečeme dvě velké červené cibule, jednu žlutou a jednu červenou papriku, všechno pokrájené na drobné kostičky, často mícháme. Jeden velký lilek nakrájíme též na droboučké kostičky a přidáme jej do pánve. Opékáme za častého promíchání půl hodiny, lilek nejprve nasákne olej a později ho zase pustí. Osolíme, vmícháme garam masalu, drcenou chilli papričku, pepř a drcený římský kmín. Směs je výborná k dušené rýži, pečeným bramborám, indickým plackám nebo jen s chlebem a salátem.


POKOJOVÉ ROSTLINY

Pokojové rostliny jsou na tom vlastně trochu podobně jako divoká zvířata uvězněná v klecích. Pralesní liány v miniaturní podobě se nám snaživě šplhají po regálech a skříňkách, maličké palmy stojí ukázněně na komodách, africké fialky skromně zdobí parapety kanceláří a fíkusy živoří na chodbách úřadů a škol. Až vám někdo bude tvrdit, jak má rád květiny a rostliny obecně, jaký je milovník stromů a přírody, mrkněte se na pokojové květiny, které s ním sdílí domov nebo pracoviště. Člověk, který rostliny skutečně miluje, nemůže denně s lhostejností chodit kolem zubožených květin, které občas zalije leda uklízečka, která to má v popisu práce. Jsou to skuteční chudáci, rostou v hlíně, která připomíná spíš beton, s listy pokrytými prachem, a možná závidí svým šťastnějším příbuzným rostoucím venku na slunci a dešti. Rozhlédněte se okolo sebe, koho to vlastně míjíte na chodbách. Co na tom, že rostliny nepatří vám, jste možná jediní, kdo jim může jejich život trochu zpříjemnit. Přesaďte je, pohnojte je, otřete jim zaprášené listy, zkypřete jim zem, je to to nejmenší, co pro ně můžete udělat.


JAHODOVÝ DORT S TOFU

Úžasně jemný, delikátní dortík, na kterém byste nepoznali, že je pouze z rostlin.
Promícháme 200 g jemných ovesných vloček, 50 g mletých mandlí, 50 g celozrnné špaldové mouky, špetku soli, 100 ml slunečnicového oleje a 80 g agávového sirupu. Vzniklé těsto vtlačíme do malé (20 cm) dortové formy. Pečeme při 170 stupních 15 minut. Necháme vychladnout. Pokrájíme 350 g jahod a poklademe jimi upečený vychladlý korpus.
Do mixéru vložíme 350 g extra pevného tofu (extra firm), 50 g agávového sirupu, 300 g tuhého kokosového mléka z plechovky, dvě lžíce citrónové šťávy a 30 g rozehřátého kokosového oleje (nejlépe na sluníčku). Rozmixujeme dohladka a navrstvíme na jahody. Sklepneme, aby se krém dostal mezi ovoce, a necháme v chladu několik hodin ztuhnout. Pokud by krém zcela neztuhl, před podáváním necháme dort půl hodiny v mrazničce.