BÁBOVKY

V každé z dvanácti depresivních povídek Radky Třeštíkové se vyskytuje slovo bábovka – odtud název knížky, kterou jsem přečetla za jediné odpoledne, skvěle se čte. Ve vzájemně propojených příbězích osamělí, sobečtí, neupřímní a polítováníhodní lidé žijí své ubohé, plytké položivoty zavření v klíckách vlastní důležitosti a ani se sami sebe vzájemně nedotýkají. A to vše v kulisách ponurého, šedého města. Tato bezútěšná kniha může vyvolat dojem, že takhle všichni lidé prostě žijí, že je pro ně neznámým pojmem čest a hrdost, že se partneři a přátelé neustále podvádějí, lžou si, okrádají se a pohrdají sebou navzájem. Že děti jsou rodičům zcela lhostejné a každý nemyslí na nic, jen na sebe. Ale ujišťuju vás, že to tak není. Z knížky jsem se musela trochu oklepat a uvědomit si, že znám jiné lidi a žiju jiný život než tyhle postavy.



Žádné komentáře:

Okomentovat