JÁ, POUTNÍK

Mistrovsky napsaný špionážní thriller Terry Hayese je bezpochyby v první lize žánru. Vše, co očekáváte od toho typu románu, se vám dostane, 760 stran je nadupaných akcí, děj je skvěle promyšlený, zápletka víceméně uvěřitelná. Jako obvykle zjistíte, že pro jednotlivce na obou stranách mezinárodních konfliktů není vítěze. Ráda bych ještě vyzdvihla mistrovský překlad Pavla Medka, promluvy tureckého manažera hotelu jsou tak dokonalé, že už jen kvůli nim stojí kniha za přečtení.


RÝŽOVÝ NÁKYP S MÁKEM A ŠVESTKAMI

Vynikající dobrota, doporučuji všem milovníkům máku a rýžového nákypu 
Do hrnce dáme 750 ml rýžového (nebo jiného rostlinného) mléka a 200 g vroucí vodou propláchnuté jasmínové rýže (vhodnější je kulatozrnná rýže, ale jasmínová se též skvěle hodí, protože se snadno rozváří). Přidáme špetku soli, půl lžičky sušené pomerančové kůry a lžičku skořice. Vaříme na mírném ohni, dokud se tekutina nevstřebá a rýže nezměkne, občas promícháme. Do hotové rýže vmícháme lžíci ořechového oleje, lžíci vanilkové Hrašky, 150 g mletého máku a 4 lžíce javorového sirupu (nebo jiného sladidla). Do vymaštěného pekáčku navrstvíme polovinu rýžové směsi, poklademe 400 g půlených švestek a přikryjeme druhou polovinou. Pečeme v troubě při 180 stupních hodinu.


BRAMBORAČKA S BULGUREM

Do bramboračky dávám kroupy, ale ty došly, zkusila jsem tedy bulgur a je to výborné.
na oleji necháme změknout pokrájenou cibuli, přidáme dvě hrsti předem namočených hub i s nálevem, půl kila na kostky nakrájených brambor, 150 g nakrájené mrkve a 100 g pšeničného bulguru. Zalijeme 1,5 l vody, osolíme, okořeníme kmínem a dobromyslí a vaříme do poloměkka. Na lžíci oleje osmahneme 2 lžíce hladké mouky, vzniklou jíšku naředíme trochou studené vody a vmícháme do polévky spolu s majoránkou a 200 g špenátu (použila jsem mražený čtyřboč) a ještě 5 minut povaříme. Hotovou polévku ochutíme dvěma prolisovanými stroužky česneku a případně dosolíme.


ŠAMANSKÉ TECHNIKY A RITUÁLY

Předesílám, že jsem velký, opravdu VELKÝ fanoušek pana Storla a na knihu jsem se velmi těšila. Sjednocujícím prvkem a hlavním tématem knihy je púdža, děkovný, oslavný a ochranný rituál pro člověka, rodinu, krajinu, dům a okolní prostor obecně. Prostřednictvím púdži se máme spojit s dobrými duchy a bytostmi běžně neviděnými a získat si jejich důvěru a pomoc. Tento rituál včetně pomůcek, manter a jednotlivých kroků je v knize dobře popsán, ale kniha jako celek působí chaoticky a neuspořádaně. Jakoby autor odbíhal od tématu k tématu, od vlastní historky k historickému příběhu, od popisu nějaké bylinky k historickým a bizarním léčebným metodám. Knížka je k tomu všemu velmi nedbale editorsky připravená, obsahuje velké množství chyb a překlepů, což jí tedy na čtivosti rozhodně nepřidává. Pro mě osobně je to nejslabší z knih Wolfa Storla, je mi líto.


PAPRIKOVÝ SALÁT S MANDLOVÝM TOFU

Mandlové tofu seženete v prodejnách DM drogerie, ale klidně použijte jiné ochucené a pevné tofu, které se nerozpadá.
Nakrájíme 3 šalotky na kolečka a 200 g mandlového tofu na malé kostičky a společně je osmahneme na lžíci oleje dokřupava.
V míse promícháme 2 špičaté červené papriky nakrájené na kolečka, 100 g špenátových lístků a 2 nakrájené naťové cibulky. Uvaříme 150 g tarhoni (to jsou drobné kulaté těstoviny), v cedníku je propláchneme studenou vodou a přidáme ji do mísy. V misce rozmícháme 2 lžičky Tahini, 1 lžičku hořčice, ½ lžičky pálivé pasty Sambal oelek, sůl, čerstvě mletý pepř, 2 lžíce oleje z praženého sezamu (dodá zajímavou příchuť) a 2 lžíce bílého vinného octa. Zálivku vmícháme k zelenině, přidáme vychladlé tofu a necháme krátce odležet.


ČESKO ZA STO LET

Záznam z panelové diskuze odborníků napříč obory, která se uskutečnila v Praze roku 2013 nám dá dobrou představu o tom, kterak si moudří muži a ženy představují budoucnost našeho kousku země v roce 2113. Názory a vhledy filozofů, biologů, sociologů, ekonomů, historiků a dalších specialistů se dobře doplňují. Uprostřed brožury mi chybí asi 20 stran, těžko říct, jestli je to pouze u mého výtisku nebo je to chyba u všech, škoda. Některé promluvy by si zasloužily trochu učesat, je poznat, že třeba výtvarný umělec Vladimír Kokolia není zvyklý řečnit a jeho zajímavá slova by zasloužila trochu té korektury.
Jako citáty pro představu jsem vybrala slova Václava Cílka, který konferenci připravil:
"Civilizace dojde svého konce jen v tom případě, že není schopná další tvořivosti a neumí si nalézt novou podobu. Úplný rozpad není možný ani proto, že společnost nikdy nebyla jednotná a zejména v Evropě existovala v řadě forem od trapistických klášterů až po kluby playboyů. Hlavní část establishmentu, která je provázaná se senzitivním základem smyslové kultury, odejde s ní, ale mnohé alternativní směry zůstanou změnami jen málo dotčené, anebo se dokonce nestíněny silovým vlivem centra dál rozvinou. To, co nepatří k potápějící se lodi, se s ní neutopí. Je nám dopřáno to zvláštní privilegium žít, myslet a konat v jednom z nejzvláštnějších období posledního tisíciletí. Nemůžeme je zastavit, ale můžeme pochopit a tím zmírnit či rozložit tragické události přechodných období.
...
Co nás tedy čeká? Sorokin je nečekaně optimistický. Po obtížném přechodném období se opět obnoví hodnotový systém založený na lásce a soucitu a evropská kultura vstoupí do další fáze svého vývoje. V žádném případě se nebude jednat o konec, úplný kolaps či smrt civilizace.
Nevím, zda se smím k této stručně podané analýze kriticky vyjádřit, ale zkusím to. Především nepochybuji o tom, že stojíme v jednom z několika mála zásadních bodů obratu této civilizace. O důvodech pro toto hodnocení hovořím už dvacet let. Jsou založeny na tom, že se paralelně proměňuje základní rámec našich životů, a to v oblasti klimatických změn, proměn životního prostředí, stárnutí populace, růstu moci asijských národů, v cenách a dostupnosti potravinových a ekonomických komodit a v dalších aspektech. Jinými slovy paralelně se mění naše přírodní, sociální, ekonomické, politické a národnostní podmínky. V pohybu je celý svět bývalých jistot. Současné změny nejsou vlnou na hladině nehybného oceánu, ale tsunami vyvolané pohybem samotného mořského dna.
...
Zpráva Královské společnosti uvádí, že proces, který nazývá dematerializcí, tedy takovým životním stylem, který spotřebovává stále méně materiálů i energetických surovin, je prostě nevyhnutelný. A tečka. Je nás moc a dál se na konečné planetě budeme muset rozvíjet spíš nemateriálně, třeba zpěvem, sportem nebo dlouhými vycházkami podél šumících řek."



BROKOLICOVÉ KARBANÁTKY S POHANKOU

Brokolici jsem měla mraženou z léta. Z tohoto množství dostanete zhruba 20 karbanátků.
Uvaříme doměkka 150 g pohanky. Kilo brokolice rozsekáme v robotu a promícháme se lžící oleje, 3 lžícemi Hrašky, solí, oreganem, 3 prolisovanými stroužky česneku, 2 lžícemi lahůdkového droždí a uvařenou pohankou. Tvarujeme karbanátky a pečeme v troubě při 200 stupních dozlatova. Já jsem je opekla trochu víc, než bylo nutné  Podáváme s bramborovou kaší posypanou opečenými semínky a kvašenou zeleninou.


ČOČKOVÁ KAŠE S PÓRKEM

Jednoduché, chutné a zdravé jídlo.
Přes noc namočíme 300 g hnědé čočky do vody, ráno, propláchneme a uvaříme doměkka. Slijeme přes cedník a půl litru tekutiny uchováme. Na dvou lžících oleje osmahneme pokrájený pórek a cibuli, přidáme lžíci mahá koření. 2 lžíce rajského protlaku, 75 g hladké kukuřičné mouky a dobře promícháme. Zalijeme 500 ml vývaru z čočky, rozmícháme, aby v omáčce nebyly hrudky, a přidáme uvařenou čočku. Osolíme a vaříme 15 minut za občasného promíchání. Na závěr dochutíme jablečným octem, lžící lahůdkového droždí a 3 prolisovanými stroužky česneku. Podáváme se salátem nebo kvašenou či naloženou zeleninou.


KULIČKY BLAŽENOSTI S MÁTOU A ČOKOLÁDOU

Co vám mám povídat, už jen ten název mluví sám za sebe 
Vypeckujeme 30 datlí a zalijeme je na hodinu 350 ml silným mátovým čajem. Slijeme, vložíme do mixéru a rozmixujeme na kaši. Vmícháme 50 g mletých kešu a 100 g mletých mandlí a 100 g rozehřáté bezmléčné čokolády. Necháme vychladnout a tvarujeme kuličky, které obalujeme v kokosu.


BRAMBOROVÉ TAŠTIČKY S TOFU

Výtečné, doporučuji!
Uvaříme, oloupeme a prolisujeme na vál 1,5 kg brambor. Přidáme 300 g polohrubé mouky a dobře zpracujeme těsto, které rozdělíme na 36 stejných dílů. Na pomoučeném vále z každého dílu vyválíme placku, na kterou dáme lžíci náplně, přehneme, přimáčkneme, a vaříme ve vroucí slané vodě akorát do vyplavání na hladinu.
Náplň: Do misky rozdrobíme 400 g přírodního tofu, vmícháme 5 šalotek dozlatova osmažených na dvou lžících olivového oleje, lžíci lahůdkového droždí, lžičku soli, 2 – 3 lžíce citronové šťávy, několik tlučených kuliček nového koření a pepře a sekanou petrželku.
Na talíři taštičky mastíme olivovým olejem, ve kterém jsme osmažili čerstvé či sušené bylinky – především rozmarýn a šalvěj, ale můžeme přidat i oregano a bazalku. Podáváme se salátem.



ZELŇAČKA S POHANKOU

Variant na zelňačku je téměř nekonečno 
Večer předem namočíme 200 g pohanky, druhý den dobře propláchneme, zalijeme 500 ml čisté studené vody a rozmixujeme dohladka. Přefiltrujeme přes plátno a tekutinu doplníme do 1l. Dostaneme husté pohankové mléko.
Na hodinu až dvě namočíme dvě hrsti sušených hříbků do teplé vody.
Na dvou lžících oleje osmahneme pokrájenou cibuli, přidáme lžičku kmínu a lžíci mleté papriky. Chvíli opékáme, vmícháme houby i s nálevem, 600 g na kostičky nakrájených oloupaných brambor a 400 g na nudličky nakrájeného čerstvého bílého zelí. Osolíme, zalijeme 500 ml vody a vaříme doměkka. Vlijeme připravené pohankové mléko a krátce povaříme. Ochutíme jablečným octem, případně dosolíme. Je moc dobrá!


HLINĚNÉ SVÍCNY

Tohle je spíš radost z objevování než skutečný návod. Při výkopech pro vyvýšené záhony jsem si odebrala trochu mazlavého žlutého jílu, kterého tu máme opravdu dostatek. Je třeba vybírat rostlý jíl, který neobsahuje žádnou, nebo minimum organické hmoty. Hlínu dobře zpracujeme, důkladně prohněteme a promačkáme jako těsto a můžeme vyrábět figurky nebo jiné drobnosti stejně jako z keramické hlíny. Já zkusila vyrobit tři malé kalíšky na svícení, nechala jsem je dobře vysušit a poté vypálila jen tak podomácku v kamnech na dřevo. Dva mi hlasitě luply po pár vteřinách, ale jeden vydržel, a když jsem ho ráno vybrala z popela, krásně zvonil. Knot jsem si upletla ze tří tenoučkých proužků bavlněné látky jako když pletete copánek, namočila do rozehřátého vosku, upevnila uprostřed kalíšku a zalila voskem. Svíčka krásně, rovnoměrně hořela více než 4 hodiny a vyhořela až do konce. Kalíšek mohu (a také budu) plnit opakovaně. Experiment se zdařil!


DUŠENÁ POHANKA SE ŠPENÁTEM A TEMPEHEM

V této podobě bych mohla jíst pohanku pořád, je to prostě dobrota! Namísto toho, abychom vařili pohanku ve vodě, tak namočením změklou jen podusíme, zůstane vcelku a nelepí se.
250 g světlé pohanky namočíme přes noc do studené vody, druhý den v cedníku důkladně propereme a necháme okapat.
Na dvou lžících oleje osmahneme pokrájenou cibuli, okořeníme pepřem a drceným kmínem a vmícháme 200 g na nudličky nastrouhaného uzeného tempehu. Pár minut opékáme, přidáme pohanku a 500 g pokrájeného špenátu (já měla zamražený čtyřboč ze zahrady). Osolíme a dusíme ve vlastní šťávě 15 minut. Podáváme s kvašenou zeleninou.

PŘEDJAŘÍ V TŘEBIHOŠTI

Dnes jsme se asi po půl roce vypravili navštívit naše přátele z Azylu v Třebihošti. Přibylo jim několik zvířátek - ovečky, kozy, kačeny, slepičky...a jedna maličká lidská holčička  takže tam je doopravdy živo. Nejvíc jsem se pomazlila s beránkem Vojtíškem, protože je ze všech nejmazlivější a nejhodnější, ale i proto, že mu už nějaký ten rok dělám kmotřičku. Bohužel jsem tentokrát neviděla ani ocásky ze dvou prasátek - Kvída a Karla, spali totiž v chlívku a my jsme je nechtěli rušit.
V třebihošťském azylu se mají u Hanky s Kubou všechna zvířata jako v bavlnce, je to pro ně ráj na zemi, tady se totiž zvířata nedělí na jedlá a nejedlá, všechna dostanou stejnou lásku a péči a nehrozí jim smrt jenom proto, že někomu chutnají jejich těla.
Moc si Haničky a Kuby vážíme a jsme šťastní, že můžeme aspoň skromně pomoci s tímto malým zvířecím rájem.












DHARMOVÍ TULÁCI

Tuhle knížku a asi celého Kerouaca by měl člověk číst mladý, však se to taky všude píše. Já si ji přečetla na doporučení kamarádky až teď, protože v ní vystupuje můj oblíbený básník Gary Snyder jako Kerouacův přítel. Byl to on, kdo Jackovi ukázal sílu divoké přírody a snažil se ho odlákat od chlastu a drog směrem k něčemu lepšímu. Bohužel se to nepovedlo.
Dneska mám asi už srdce okoralé všemi těmi lety, takže se mi knížka zdála zhusta jako pusté plácání a mudrování o ničem, které jsme taky jako mladí s chutí provozovali. Nějak se ta krásná, vznosná a velká slova nestřetávala s Jackovým životem a jednáním, alespoň tedy s tím, co o něm víme. Zmítal se mezi chtěním a realitou a nedařilo se mu nalézt klidné místo na zemi, kde by mu bylo dobře. V žádném případě ale ani v nejmenším nesnižuji jeho význam a spisovatelský kumšt, vždyť byl součástí krásné a důležité doby, ze které vzešla všechna ta láska, svoboda a radost, a ze které dosud čerpáme.

V knize, ve která vystupuje jako Ray Smith, je několik moc pěkných momentů, například tahle báseň, kterou napsal:
„Kluci si dřepli pod stromy do trávy a Buddy jim o klíčích vypráví: Takže hoši, vykládá, Dharma, to je brána... jak bych to... ty klíče, prostě, k těm sice spoustu cest známe, ale jenom jednu bránu, jeden úl máme. Tak poslouchejte, tohleto všecko není ze mě, ale slyšel jsem to kdysi v Síni čistý země. Pro vás, dobráci, co máte pěkně v hlavě, že byste to nepobrali, rozvalený v trávě, to podám lehce, jako láhev vína otevřenou u ohně pod oblohou božsky ohvězděnou. Tak poslouchejte, a až pochopíte dharmu dávných Buddhů a zatoužíte s pravdou pod osamělej strom usednout, v arizonský Yomě nabo kam vás zanese proud, neděkujte mi za to, co jsem sám jen slyšel. Je to kolo, se kterým točím, důvod, proč jsem na svět přišel: To Mysl je tvůrce, důvod to nemá, jen aby zanikla, je každá věc stvořena.“
...
Gary Snyder (v knize jako Japhy Ryder) překládá čínského politika-mudrce Chan Šana: „ Ledová hora je domovem bez trámů a zdí, šest dveří nalevo i napravo je otevřeno, síní je modré nebe, pokoje jsou neobydlené a prázdné, východní stěna se stýká se západní a uprostřed není vůbec nic. Dlužníci mě netrápí, v chladu zažehnu si ohýnek, a když mám hlad, uvařím si trochu zeleniny, nechápu kulaka s jeho velkou stodolou a pastvinami... staví si vězení, a jakmile je v něm, nemůže už ven, rozmysli si to, taky se ti to může stát.“
...
Kerouacovy básně o Buddym jsou půvabné: „Kdo s každým z nás sehrál ten blbej špás, jak krysa se sbalil a přes poušť si to kalil? Montanskej Slim se táže, pak na něj ukáže, na kámoše všech, co ví, že jsme v jámě lvový. ´Nebyl snad Bůh šílenej jako ten indickej mizera protřelej, co dával jak divej, ale jak kudla byl křivej? Zahradu ti dal a v ní potom všechno udusal, potopou to zaplavil a o krev tě pak připravil? Takže kámo, chceme vysvětlení, a bez nějakýho mlžení, kdo tenhle podraz udělal, každýho do něj uvrtal, a proč je tak ubohý tohle divadýlko pro bohy a jakej smysl má tehleten kriminál?´“
...
Některá vystřízlivění po bujarých večírcích byla obdivuhodně jasná a zřetelná: „A pak jsem najednou s úděsem vnímal ubohost lidských bytostí, ať už jsou kdekoliv, ty jejich obličeje, ústa stažený bolestí, osobnosti, pokusy bejt veselí a rozmařilí, malicherný, nedůtkliví, pocity prohry a ztráty něčeho, ty jejich blbý a prázdný duchaplnosti, na který se rychle zapomene: Ach, a kvůli čemu?“
...
Gary Jacka nalákal, aby strávil dvouměsíční letní brigádu sám v hlídačské chatě na Kráterové hoře v divokých horách a lesích státu Washington, kde on sám strážil lesy několikrát předtím. Vlastně jsem si uvědomila, že to, co se mi na knížce líbilo nejvíc, byla vlastně slova Gary Snydera a tímto děkuju Kerouacovi, že mi je zprostředkoval, měl totiž prý geniální paměť: „...Rayi, ta skagitská oblast, kam pojedeš, je úplně to nejskvělejší místo v celý Americe, ta řeka, co se vine jako had, žene se zase znova roklema a do svýho vlastního neobydlenýho povodí (myšlena Skagit River), vlhký zasněžený hory přecházející neznatelně do suchejch borovicovejch hor a hlubokejch údolí, jako třeba Velkej bobr a Malej bobr, kde jsou nejkrásnější nedotčený cedrový porosty, co na světě zbyly. Pořád myslím na ten svůj opuštěnej hlídačskej domeček na Kráterový hoře, jak si tam sedí, a nikdo tam není, jenom králíci ve vyjících vichrech, stárnou, králíci zalezlý v těch svých měkkých peleších hluboko pod balvany, je jim teplo a krměj se semenama nebo co to tam vlastně žerou. Čím blíž jsi ke skutečný podstatě, ke skále, vzduchu, ohni a dřevu, tak tím je, chlapče, svět duchovnější. Všichni tyhle lidi, co jsou přesvědčený, že jsou naprosto střízlivý, praktický, materialistický a realistický typy, vědí o podstatě naprostý hovno a hlavy maj plný mlhavejch myšlenek a představ.“
...
Gary také pronese na jednom výletě do hor krásnou řeč, ve které shrnuje všechno, co je na beatnicích a později hippies to podstatné a důležité: „Ani já, ani ty nelítáme po venku, abychom někomu rozmlátili palici a nebo mu šli kvůli zisku po krku, zasvětili jsme se tomu, že se budem modlit za všechny vnímající bytosti, a když budem dost silný, tak to skutečně můžeme dokázat, stejně jako staří svatí. Kdoví, svět se možná probudí a rozvine v překrásnou květinu dharmy, která bude všude.“
...
Ray (Jack) do strážní chaty nakonec opravdu dorazí, může tam meditovat, učit se něco o sobě, ale nestačilo to, ke skutečnému a trvalému probuzení, jak možná Gary plánoval, nedošlo. Po dvou měsících se Jack loučí s hlubokými údolími, s horami a chatou: „Teď nadchází smutek návratu do měst, zestárnul jsem o dva měsíce, tam je všechna ta člověčina barů, groteskních spektáklů a zaťatý lásky, všechno v prázdnu a vzhůru nohama, Bůh jim žehnej. Dole na jezeře se objevily růžový odrazy nebeskýho oparu a já dodal ´Bože, já tě miluju´a zvednul jsem hlavu k nebi a opravdu jsem to tak myslel. ´Zamiloval jsem se do tebe, Bože´. Všechny nás opatruj, tak nebo onak.“

ČOČKOVÉ KARI S PLACKAMI

Mňam mňam, moje oblíbená indická omáčka a ještě oblíbenější placky, to bych mohla asi jíst denně  Tohle množství nasytí 5 – 6 lidí.
Večer předem zpracujeme těsto na placky, druhý den se nám s ním bude mnohem lépe pracovat a placky budou chutnější: Promícháme 400 g polohrubé mouky, 300 g celozrnné špaldové mouky, rovnou lžičku soli, lžíci sušeného oregana a 450 ml vody. Důkladně zpracujeme pružné těsto, které zabalíme do fólie a necháme přes noc v chladničce. Druhý den prohněteme na vále posypaném moukou, rozválíme hada, ukrajujeme kousky a ty rozválíme na tenké placičky, které opékáme po obou stranách rovnou na kamnech nebo nepřilnavé pánvi. Po upečení potřeme sezamovým olejem.
V hluboké velké pánvi rozehřejeme 2 lžíce sezamového oleje a osmahneme na něm pokrájenou cibuli a lžíci strouhaného zázvoru. Vmícháme 1 - 2 lžíce ostré kari pasty, lžičku černé hořčice a ještě několik minut opékáme. Přidáme 400 g oloupaných a nakrájených rajčat (v zimě použijeme mražená nebo sterilovaná), 500 g špenátu (v zimě mražený), 350 g propláchnuté červené čočky, plechovku kokosového mléka, sůl a 750 ml vody. Přivedeme k varu a dusíme 20 minut. Okyselíme mangovým práškem nebo citronovou šťávou podle chuti.



VATOVÉ ŠTĚTIČKY

Tyhle drobnosti představují ten druh spotřebního zboží, které má spoustu obalů a mnohdy nejsou ani z přírodních materiálů. Když jsem byla mladá a měla jsem malá miminka, žádné štětičky se koupit nedaly a musely jsme si je vyrábět samy. Tak proč se k tak jednoduché věci nevrátit?
Potřebujeme jen obyčejné špejle a balíček vaty. Špejle nalámeme nebo nastřiháme zahradnickými nůžkami asi na deseticentimetrové díly. Z balíčku vaty odtrhneme malý kousek, pevně přitiskneme vatu na konec špejle a špejlí otáčíme. Vata se sama na špejli namotá, musíme ji ale pevně tisknout. Na druhém konci totéž. Bude lépe držet, pokud si prsty namočíme třeba do dětského olejíčku. Po použití vatu stáhneme a vyhodíme, špejle můžeme použít opakovaně.


OVOCNÝ KOLÁČ SE SÓJOVÝM JOGURTEM A DELIKÁTNÍ DROBENKOU

Moc dobrá šťavnatá buchta!
V míse metličkou ušleháme dohladka 400 g bílého sójového jogurtu, 100 g kokosového (nebo obyčejného) cukru, 250 ml rostlinného mléka a 3 lžíce vanilkové Hrašky. Postupně vmícháme 50 g celozrnné špaldové mouky, 50 g celozrnné rýžové mouky, 400 g polohrubé pšeničné mouky, 1 lžičku mleté vanilky, 2 lžičky kypřicího prášku a 1 lžičku jedlé sody. Nemícháme dlouho, aby se nám z těsta nestalo lepidlo. Těsto rozetřeme na velký vymaštěný plech, poklademe ovocem (já použila velké mražené švestky) a posypeme drobenkou připravenou ze 100 g umleté směsi vlašských ořechů, mandlí a slunečnicových semínek, 50 g kokosového cukru, 2 lžic celozrnné špaldové mouky a 4 lžic kokosového oleje. Pečeme při 180 stupních asi 45 minut.


POLÉVKA Z MRAŽENÉ CUKETY

V létě máme nadbytek cuket a tak část nastrouháme nahrubo a zamrazíme. V zimě pak máme skvělou polévku.
Na lžíci olivového oleje osmahneme pokrájenou cibuli, vmícháme lžičku sladké mleté papriky a lžíci mahá koření, a po chvíli 100 g špaldových vloček. Opékáme 10 minut, přidáme 700 g strouhané cukety, osolíme, zalijeme 1,5 l vody a vaříme 20 minut. Zjemníme 250 ml rostlinné smetany, přivedeme k varu, vmícháme 150 g nastrouhaného rostlinného sýru a necháme ho rozehřát.


TĚSTOVINY ZAPEČENÉ S ČESNEKOVOU OMÁČKOU

Nepříliš ideální výživovou hodnotu tohohle skvěle chutnajícího jídla jsem vylepšila vlašskými ořechy a pohankou.
Večer předem namočíme 100 g pohanky do studené vody, druhý den ji propláchneme, zalijeme 500 ml čisté vody a rozmixujeme dohladka. Přecedíme přes plátýnko, dobře vymačkáme. Dostaneme 500 ml hustého pohankového mléka.
Paličce česneku odřízneme vršek a zabalíme ji do alobalu. Pečeme při 180 stupních asi 40 minut, necháme vychladnout, vymačkáme do misky a vidličkou rozmačkáme s půl lžičkou soli. V rendlíku, který může přijít do trouby, rozehřejeme lžíci olivového oleje a česnekovou pastu na něm zlehka opečeme. Okořeníme špetkou muškátového oříšku, vmícháme lžíci hladké mouky a chvíli společně opékáme. Postupně a za stálého míchání vlijeme pohankové mléko, a jakmile omáčka zhoustne, vsypeme 180 g strouhaného rostlinného sýru. Necháme rozpustit a odstavíme, případně dosolíme. Uvaříme 300 g semolinových těstovin ve slané vodě, scedíme a promícháme s omáčkou v hrnci spolu se lžící olivového oleje. Umeleme 2 lžíce vlašských ořechů, promícháme je se lžící lahůdkového droždí a špetkou soli a touto směsí posypeme těstoviny v hrnci. Pečeme při 200 stupních asi 20 minut.


JERUZALÉM - ROK V ROZDĚLENÉM MĚSTĚ

Komiks od Guye Delisle jsem si přečetla moc ráda, do této chvíle jsem autora neznala. A ani jsem se ke své hanbě příliš nezajímala o palestinsko-izraelský konflikt v rozděleném Jeruzalémě. Proto jsem vděčná za nestranné a střízlivé informace a dojmy nezúčastněného pozorovatele Guye, který doprovází svou manželku pracující pro Lékaře bez hranic v Gaze. Vyhovuje mi autorův suchý humor a neokázalá lidskost. Mnoho informací mě zaskočilo až šokovalo a z mnohých mi bylo prostě smutno. Pokud byl kdysi dávno Ježíš znechucen zkažeností Jeruzaléma, co by asi řekl dnes?


MAKOVÉ PLACKY SE ŠVESTKOVOU OMÁČKOU

Prosté a moc dobré sladké jídlo.
1 kg švestek (v zimě použijeme mražené) rozvaříme nebo rozpečeme se čtyřmi lžícemi rapadury (nebo cukru) a lžičkou skořice na hustou kaši.
350 g mletého máku rozvaříme taktéž na hustou kaši spolu se 100 g hrozinek, 4 lžícemi Sladovitu (nebo cukru) a 500 ml rostlinného mléka. Necháme vychladnout.
V míse promícháme 400 g celozrnné špaldové mouky, 600 g polohrubé mouky, špetku soli, 1 sáček instantního droždí, 2 lžíce oleje a 600 ml teplé vody. Vyklopíme na vál a rukama důkladně zpracujeme v pružné, nelepivé, hladké těsto. Vrátíme do mísy, zakryjeme a necháme půl hodiny kynout v teple. Vykynuté těsto znovu prohněteme, dlaněmi rozválíme v hada a rozdělíme na 30 stejných dílů. Z každého válečkem rozválíme placičku uprostřed silnější a na okrajích slabší, naplníme lžící makové nádivky, uzavřeme jako raneček a opatrně rozválíme na placku. Pečeme po obou stranách přímo na kamnech nebo na nepřilnavé pánvi. Podáváme se švestkovou omáčkou.


KNEDLÍČKY SE ZELENINOVOU OMÁČKOU

Velice lahodný nedělní oběd!
Omáčka:
Na hodinu namočíme 30 g sušených hříbků do teplé vody. V hrnci rozehřejeme lžíci oleje a necháme na něm změknout pokrájenou cibuli. Přidáme 3 na nudličky nastrouhané mrkve, osolíme, okořeníme oreganem a bazalkou, a pár minut opékáme. Vmícháme sušené houby i s nálevem, 300 g oloupaných a nakrájených rajčat a 400 g sekaného špenátu. Dusíme ve vlastní šťávě 15 minut, poté zjemníme 50 ml rostlinné smetany.
Knedlíčky:
Uvaříme, oloupeme a prolisujeme 450 g brambor. Na vále prohněteme se 100 g okary (je to odpad z výroby sójového mléka, ale knedlíčky můžete udělat i bez okary, jen dejte o trochu více brambor), půl lžičkou soli, 1 lžící Hrašky rozmíchané v troše vody na hladkou kašičku a přibližně 250 g hrubé mouky. Z těsta vyválíme hada, nakrájíme na kousky a tvarujeme kuličky velikosti třešně, které vaříme v osolené vodě 5 - 8 minut od vyplavání nad hladinu.



DVOUBAREVNÁ BÁBOVKA S MRKVÍ

Zajímavá, moc dobrá bábovka, tentokrát s vajíčky, vyzkoušejte!
50 g hrozinek namočíme přes noc do 5 lžic rumu. V míse promícháme 400 g polohrubé mouky (část můžeme nahradit celozrnnou špaldovou), 2 lžičky kypřicího prášku, 1 lžičku skořice, lžičku strouhané citronové kůry, špetku soli a 100 g kokosového cukru (nebo obyčejného cukru). Vmícháme 200 g najemno strouhané mrkve a hrozinky v rumu. V jiné míse rozšleháme 100 ml oleje, 3 celá vejce a 200 ml rostlinné smetany. Tekutou složku vlijeme do sypké a promícháme.
Ve vodní lázni rozehřejeme 400 g kokosového krému (prodává se v tuhých bločcích) a dobře ho rozmícháme s 1 vajíčkem, 100 ml rostlinné smetany a 4 lžícemi rýžového sirupu (nebo 2 lžícemi cukru). Do vymaštěné a hrubou moukou vysypané bábovkové formy nalijeme polovinu mrkvového těsta, pak dáme kokosový krém a zakryjeme druhou polovinou těsta. Vložíme do trouby vyhřáté na 180 stupňů a pečeme 40 minut, zakryjeme alobalem a ještě 40 minut dopečeme. Necháme zcela vychladnout a až poté vyklopíme.



PANFORTE

Inspiroval mě recept z časopisu Apetit Veggie. Jde o výrazně čokoládový, křupavý dezert s oříšky.
Ve vodní lázni rozehřejeme 75 g bezmléčné vysokoprocentní čokolády, 2 lžíce kokosového oleje a 60 g datlového sirupu. Mezitím v míse promícháme 100 g různých ořechů (použila jsem kešu ořechy a vlašské ořechy, ale dobré budou lískové, mandle nebo pekanové) nalámaných nahrubo a předem nasucho opražených, 75 g hladké mouky, 13 g kakaa a 60 g drobných hrozinek. Vlijeme rozehřátou čokoládu, rozmícháme a rozetřeme do malé koláčové formy vyložené pečicím papírem. Pečeme při 170 stupních asi 12 minut, povrch mírně ztuhne a po vychladnutí dokonce ztvrdne, krájíme tedy ještě ne zcela vychladlé. Můžeme místo cukru posypat sušeným mandlovým mlékem.


HLÍVA PEČENÁ S TOFU

Nesmírně lahodné jídlo, doporučuji. Tofu je domácí.
V misce dobře promícháme 2 prolisované stroužky česneku, 4 lžíce Shoyu, 3 lžíce oleje, 1 lžíci balzamikového octa, 2 lžíce mleté papriky, lžíci tlučeného kmínu, lžičku tlučeného koriandru a půl lžičky tlučeného pepře. 350 g přírodního tofu nakrájíme na kostičky, dobře promícháme s marinádou, zakryjeme a necháme v chladu 12 hodin marinovat. Do zapékací misky nebo pekáčku nakrájíme 300 g hlívy, vmícháme marinované tofu, přiklopíme a pečeme při 200 stupních 40 minut. Sejmeme pokličku a pečeme ještě 10 – 15 minut. Podáváme s bramborovými špalíčky a dušeným špenátem. Moc dobré!


SVÍČKY Z VČELÍHO VOSKU

Svíčky si koupíme všude za pár korun, ale mít tuto základní dovednost není k zahození, zvlášť pokud máme vlastní včely a přístup k vosku. Já vosk koupila před mnoha lety od včelaře za 300 korun kilo. Knot koupíme v drogerii nebo v železářství.
Spíš než jakékoliv formičky nebo stáčené pláty, které vyhoří za chvíli, se nabízí to nejjednodušší řešení – prostě nalít ve vodní lázni rozehřátý vosk do staré silnostěnné skleničky nebo hrnečku. Jeden konec bavlněného knotu přivážeme na špejli dlouhou tak, aby mohla ležet nahoře na sklence. Odměříme délku knotu ke dnu skleničky a ustřihneme. Knot protáhneme voskem, aby držel rovný tvar. Na dno skleničky nalijeme trochu rozehřátého vosku a knot k němu uprostřed přilepíme. Špejli položíme na skleničku a pomalu do ní lijeme vosk, dokud není sklenička plná. Necháme ztuhnout, špejli odstraníme a ustřihneme knot na požadovanou délku. Jakmile vosk vyhoří, můžeme naplnit znovu. Nevzniká žádný odpad, nepotřebujeme žádné svícny, svíčka se nám nepřevrátí a může stát rovnou na nábytku. Je to velmi praktické a jednoduché.


KAPUSTOVÉ KARBANÁTKY

Moc dobré, jednoduché a rychlé.
Do robotu nakrájíme nahrubo 300 g syrové kapusty, 1 cibuli a 200 g přírodního tofu a rozmixujeme společně nahrubo. Vmícháme 2 utřené stroužky česneku, 2 lžíce oleje, 3 lžíce Shoyu, 1 lžíci mahá koření, 2 lžíce Hrašky, 2 lžíce lahůdkového droždí a 2 lžíce vody. Dobře rukou prohněteme a necháme hodinu odpočinout, Tvarujeme karbanátky, které pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů dozlatova, obracet je nemusíme, trvá to asi půl hodiny. Podáváme s bramborovou kaší.


TĚSTOVINY S CUKETOU A TOFU

Výtečná jemná omáčka, doporučuji.
Na dvou lžících rozehřátého olivového oleje osmahneme pokrájenou cibuli, přidáme 200 g rozdrobeného přírodního tofu (použila jsem doma vyrobené), sůl, 2 nadrobno nasekané stroužky česneku, okořeníme lžící bylinkové směsi na těstoviny (bazalka, rozmarýn, oregano, šalvěj, chilli) a 10 minut opékáme.
Vmícháme 3 menší nakrájené cukety (500 g) a ještě 5 - 10 minut dusíme ve vlastní šťávě, cuketa musí zůstat křupavá! Nakonec zjemníme 250 ml rostlinné smetany a ochutíme 2 – 3 lžícemi kaparů. Prohřejeme a podáváme s těstovinami.


BRAMBOROVÉ KARI S KAPUSTIČKAMI

Uvaříme ve slupce 700 g brambor, oloupeme je a nakrájíme na kostky. 300 g kapustiček osolíme a uvaříme v páře doměkka. V mixéru rozmixujeme 150 g rajčat, kousek čerstvého zázvoru a tři stroužky česneku, vše prozatím dáme stranou.
Na dvou lžících sezamového oleje opečeme 3 stroužky česneku nakrájené najemno, přidáme tlučené nebo mleté koření: 1 lžičku černé hořčice, 1 lžičku koriandru, 1 lžičku římského kmínu, 1 lžičku kurkumy, ½ lžičky chilli a chvíli společně opékáme, dokud se koření nerozvoní. Vmícháme připravenou rajčatovou pastu, brambory i kapustičky a ještě dalších 150 g nakrájených rajčat. Osolíme, krátce společně podusíme, zjemníme 250 ml rostlinné smetany a prohřejeme. Podáváme s dušenou rýží.


JAK NA DOMÁCÍ TOFU


Výroba domácího tofu není nic obtížného, není třeba se bát. Hotové tofu používáme stejně jako kupované, můžeme ho marinovat v koření a shoyu, můžeme ho opékat, smažit, mixovat s rostlinným mlékem, cukrem a citronem na sladký krém podobný tvarohu.
Sójové boby sice pochází původně z Číny a pěstují se především v zemích Latinské Ameriky, ale pěstují se i na Slovensku a pokusy s pěstováním se provádí i u nás. Při nákupu si hlídejte, aby sója pocházela z bioprodukce a neměli jste výčitky svědomí kvůli devastaci pralesů, kde se pěstuje sója (především GMO) pro výkrm hospodářských zvířat Evropy a USA. Bio sóju nabízí například Country Life Bio. Jako syřidlo použijeme bio citrony nebo bio jablečný ocet, ten si ostatně dokážeme udělat sami. Tím pádem nám vznikne parádní bio tofu!
Prvním krokem je příprava sójového mléka. Na 12 hodin, nejlépe přes noc, namočíme 1 kg sójových bobů do čisté studené vody. Poté propláchneme, přecedíme, vložíme do hrnce, zalijeme 1,5 l studené vody a ponorným mixérem rozmixujeme na hustou kaši.
Ve velkém hrnci přivedeme k varu 5 l vody, vmícháme do ní sójovou kaši a vaříme 3 minuty, sbíráme pěnu! Odstavíme, necháme deset minut odpočinout a znovu vrátíme na kamna. Přivedeme k varu, sebereme pěnu a odstavíme. Přecedíme přes síto, drti, která zbude, se říká okara a používá se na výrobu karbanátků nebo do pomazánek. Můžeme ji dát také slepičkám, ocení to. Já si okaru po částech zamrazuji v uzavíratelných sáčcích nebo krabičkách a podle potřeby ji přidávám do jídel.
Tekutinu přecedíme přes husté plátýnko nebo speciální sáček, dobře vymačkáme a drť přidáme k okaře. Dostaneme základní surovinu – sójové mléko.
Vymačkáme šťávu z citronů nebo použijeme jablečný ocet – potřebujeme 150 ml. Vmícháme do 150 ml studené vody a máme syřidlo, kterým sójové mléko vysrážíme.
Hrnec se sójovým mlékem postavíme na kamna, přivedeme k varu a pět minut mírně povaříme. Nalijeme polovinu syřidla, zlehka pomalu promícháme, vlijeme zbytek a znovu pomalu promícháme. Odstavíme a necháme 5 minut odstát, můžeme pozorovat, jak se bílkovina odděluje od čiré syrovátky. Cedník vyložíme plátnem, třeba starou vyvařenou plenou a nalijeme do něj tekutinu s vysráženým tofu. Po deseti minutách, kdy necháme tofu vykapat, přemístíme obsah síta do připravené formy a zatížíme na minimálně dvě hodiny. Pokud nemáme formu, můžeme tofu nechat v plátně v sítu a zatížit třeba talířkem a zavařovací sklenicí s vodou. Dostaneme bochníček, nikoliv cihličky. Musíme dbát na to, aby tekutina měla kam odcházet. Postavíme formu na mřížku a tu do pekáčku nebo dřezu. Hotové tofu nakrájíme na porce, zabalíme do potravinářské fólie nebo voskovaného plátna a uložíme v chladu.