TĚSTOVINOVÝ GULÁŠ

100% vegan.
Na dvou lžících oleje necháme zesklovatět dvě velké pokrájené cibule, přidáme 200 g květákových růžiček, 2 červené papriky a 1 větší mrkev nakrájené na kostičky, okořeníme lžící mleté papriky, 3 lžícemi domácího polévkového koření (nebo 1 lžící kupovaného), tymiánem, šalvějí, dobromyslí a rozmarýnem (s mírou) a pět minut mícháme. Přidáme lžíci dobré sojové omáčky, zalijeme 1 l horké vody a dusíme 10 minut. Vlijeme 300 ml vroucí vody, přidáme 200 g semolinových těstovin a 200 g uzeného tofu nakrájeného na kostičky a dovaříme ještě 10 minut. Nakonec vmícháme utřený stroužek česneku a odstavíme, případně dosolíme.


více ZDE

PF 2014

Slovy mého oblíbeného rčení:
BUĎTE KLIDNÍ, NEBOŤ TO, CO HLEDÁTE, HLEDÁ I VÁS


více TU

ZAHRADA KONCEM ROKU

K prosinci patří břečťan, je to bylina pro svátek zimního slunovratu. V zahradě máme několik rostlin břečťanu, z nichž největší porostla jeden z ořešáků a zdá se, že dnes už je břečťan mohutnější a životaschopnější než ořešák. Mylný je názor, že břečťan stromy dusí, při velké mohutnosti jim ale může odebírat značné množství světla. Břečťan roste pomalu, ale může se dožívat stovek let, kvete pouze na nešplhavých výhoncích se srdčitými listy, které se vytváří jen při dostatku slunečního světla. Plody břečťanu mají rádi ptáci, hlavně kosi a drozdi, pro lidi (a například koně) jsou jedovaté.
Břečťan je pokládán za ženský protiklad mužské cesmíny, zastupuje tedy energii jin. Břečťan není příliš oblíben zvláště milovníky stromů, ale dnes už se téměř neví, že břečťan má pro les ochrannou funkci - břečťan totiž jako jedna z mála dřevin dokáže chránit les před určitými frekvencemi moderní technokratické společnosti, na mnoha místech proto břečťan přímo bují, spolu s tím, jak narůstá ekologické znečištění technickými mikrovlnami.
Břečťan nikdy nedosáhne velkoleposti dubu a nikdy nebude oslavován jako lípa, ale dokáže zakrývat to, co je mrtvé a ošklivé nebo to, co potřebuje ochranu. Vykonává špinavou práci, dělá to, co musí být uděláno. Břečťanové děvče je pravou dcerou Gaie a její tajnou a posvátnou korunou.
(zdroj: F. Hageneder)






břízy mají, mimo mnoha dalších vlastností, které mám ráda, taky krásnou nafialovělou barvu holých větví, které se vznáší ve větru jako opravdové vlasy, jsou jemné a ohebné.
V bezlesé pustině se ujímají mladé břízky mezi prvními i a připravují tak půdu a mikroklima pro své větší a dlouhověké bratry. Bříza nežije dlouho, je skromná a nenáročná, neúnavně vyrůstá a průkopničí i když ji neznalí lidé považují za pouhý plevelný strom.






a takhle to začíná: pomaloučku a nenápadně se plazí tenké výhonky břečťanu po mladém jeřábu.





fouká a prádlo schne, dokonce i Slunce jsme dnes zahlédli.





Kdo mi chce udělat opravdovou radost, daruje mi zvonkohru.





Další z mých oblíbených zvonkoher, tahle už je očesaná o většinu zvonečků.




více ZDE

INDICKÉ KULIČKY

200 g světlé pohanky propláchneme a zavaříme do 1 l vroucí osolené vody okořeněné kurkumou, ztlumíme plamen a po 10 minutách přidáme 150 g propláchnuté červené čočky a dovaříme ještě 10 minut. Necháme vychladnout.
Na dvou lžících oleje osmahneme velkou cibuli a 4 stroužky česneku pokrájené nadrobno, přidáme kousek čerstvého zázvoru najemno nastrouhaného, lžičku tlučeného koriandru, lžičku kari koření a lžičku garam masaly. Mícháme, dokud se koření krásně nerozvoní. Do pánve přidáme čtyři lžíce domácího rajského protlaku a špetku chilli. Pár minut zahříváme do zhoustnutí a odstavíme. Po vychladnutí smícháme čočku, pohanku a směs koření (podle chuti dosolíme)a tvoříme kuličky. Podáváme je na listech salátu, přelité mírně osoleným jogurtem ochuceným citrónovou šťávou.


více ZDE

DOMÁCÍ NUDLE S OŘECHY A HROZINKAMI

Zpracujeme tuhé těsto ze 300 g polohrubé mouky, 200 g celozrnné mouky, půl lžičky soli, 5 celých vajec a 2 lžic panenského olivového oleje. Vyválíme ho a nařežeme na širší nudle, které vaříme ve slané vodě asi pět minut.
(Zkoušela jsem na vyválení použít strojek od Ježíška, ale nepovedlo se mi to, těsto se trhalo, budu to muset vychytat)
Na třech lžících olivového oleje osmahneme dozlatova 2 velké pokrájené cibule, přidáme 50 g propláchnutých hrozinek, zalijeme 150 ml dobrého zeleninového vývaru a krátce povaříme.
100 g vlašských ořechů opražíme na pánvi nasucho. Uvařené nudle promícháme s hrozinkami s cibulí, praženými ořechy a sekanou petrželkou. Podle chuti dosolíme. Můžeme sypat parmazánem.



více ZDE

AROMATICKÉ NUDLIČKY

200 g bílého tofu nakrájíme na nudličky a promícháme s těstíčkem ze dvou bílků, lžičky sojové omáčky a vrchovaté lžíce bramborového škrobu.
Jeden menší celer a dvě velké mrkve pokrájíme na tenké nudličky, velkou cibuli na půlkolečka a kousek čerstvého zázvoru nasekáme nadrobno. V misce smícháme dvě lžíce sojové omáčky a lžičku čerstvě nadrceného kmínu.
V pánvi WOK rozpálíme dvě lžíce oleje a zprudka na něm osmahneme tofu, po chvilce přidáme všechnu zeleninu a mícháme asi 8 minut, dokud není zelenina na skus. Nakonec vmícháme sojovou omáčku s kmínem a případně dosolíme. Podáváme s čínskými nudlemi a zeleninovým salátem.


více ZDE

SALÁT Z ČÍNSKÉHO ZELÍ

Smícháme půlku čínského zelí, plechovku kukuřice, salátovou okurku, cibuli, červenou papriku, několik sušených rajčat naložených v oleji, sterilovaná sladká zelená rajčata a vše dobře promícháme se zálivkou: bílý jogurt, med, jablečný ocet, olivový olej, sůl, pepř.


více ZDE

BRAMBOROVÝ SALÁT SE SEMÍNKY

Odlehčená verze vánočního salátu, stojí za vyzkoušení!
V míse smícháme uvařené, oloupané a nakrájené brambory, nakrájený ledový salát, sušená rajčata naložená v oleji, okapaná a pokrájená, černé olivy, nasucho pražená slunečnicová semínka a vlašské ořechy (nešetřete s nimi), naťovou cibulku, zelenou řeřichu a na kostičky pokrájený sýr (nejlépe ten domácí, z tvarohu). Vše dobře promícháme a nakonec zalijeme zálivkou: balsamikový ocet, olivový olej, česnek, sůl a pepř. Necháme odležet.


více ZDE

VÁNOČNÍ VĚNEC

Do mísy prosejeme 350 g polohrubé bílé mouky a 150 g celozrnné špaldové mouky, osolíme půl lžičkou soli a uprostřed uděláme důlek, do kterého nasypeme 70 g cukru. Na cukr rozdrobíme kostku droždí a s 50 ml vlažného mléka umícháme kašičku. Zakryjeme utěrkou a necháme v teple vzejít kvásek. Přidáme 100 g rozehřátého másla, 2 žloutky, lžíci rumu, šťávu a kůru z poloviny citrónu a špetku kurkumy. Zamícháme a zaděláme těsto 100 ml vlažného mléka, necháme v teple hodinu kynout. Mezitím oloupeme a nakrájíme 6 jablek, podlijeme je citrónovou šťávou, okořeníme skořicí, osladíme dvěma lžícemi cukru a krátce podusíme. Vmícháme 50 g hrozinek nebo brusinek předem namočených v rumu a 50 g sekaných ořechů. Z vykynutého těsta si malou část necháme stranou na ozdobu a zbytek rozválíme na placku, potřeme rozpuštěným máslem, posypeme strouhankou, poklademe náplní a stočíme. Přeneseme na vymaštěný plech a vytvarujeme do věnce. Z odloženého těsta vytvarujeme ptáčky, větvičkami nebo kytičkami. Necháme půl hodiny dokynout na plechu. Potřeme rozšlehaným žloutkem s rumem, ozdobíme půlkami ořechů a po celém obvodu ozdobně prostřiháme cestičku, aby unikající horká pára věnec neroztrhala. Pečeme na 170 stupňů asi 40 minut dozlatova. Vychladlé cukrujeme.
Užijte si dnešní den v lásce a pohodě 



více TADY

SNĚHOVÁ ROLÁDA

Z vánočního pečení mi v ledničce zbylo šest bílků, tak jsem je ušlehala s 80 g moučkového cukru, 100 g hrubé mouky a 100 g mletých ořechů, rozprostřela na plech vyložený pečicím papírem a upekla na 200 stupňů, trvalo to asi 12 minut. Těsto jsem vyklopila i s papírem na čistou utěrku, papír ihned opatrně stáhla a ještě teplý plát potřela meruňkovou zavařeninou. Roládu jsem za pomoci utěrky stočila, povrch potřela znovu zavařeninou a polila citrónovou polevou (moučkový cukr, citrónová šťáva). Poleva mi skoro celá stekla, dala jsem málo cukru 



více ZDE

ČOKOLÁDOVÝ PUDING

Aneb: mami, když ti to lajknu, uděláš čokoládovej puding? Kdo by odolal, že? 
V míse ušleháme dva naprosto čerstvé žloutky ze 4 lžícemi třtinového cukru do pěny. Odměříme 500 ml mléka, v části rozmícháme dohladka 40 g kukuřičného škrobu. 100 g dobré čokolády rozlámeme na kostičky a rozpustíme ji ve zbytku mléka. Do horkého čokoládového mléka vmícháme mléko se škrobem a špetku pravé vanilky a krátce svaříme, stále mícháme. Odstavíme a vmícháme do žloutkové pěny. Rozdělíme do 3 – 4 misek a ozdobíme hrubě sekanými mandlemi. Dáme vychladit.



více ZDE

VÁNOČNÍ PŘÁNÍ

Letos jsem jako motiv pro vánoční přání zvolila havrany. Havran má totiž velmi zajímavou symboliku. U severozápadních kmenů Sibiře, Eskymáků a severoamerických indiánů je havran považován za božského stvořitele a podle starých Peršanů byli havrani zasvěceni bohu světla, slunce a dobra Mithrovi, jehož kult od Peršanů převzali později Římané. V mysteriích Mithry označoval havran první stupeň zasvěcení. Pro jeho chytrost se mu připisovaly i věštecké schopnosti a byl proto zasvěcen Asklépiovi, bohu lékařství. 
Světlo, slunce a dobro – to jsou ty důvody, proč vám přeji krásné Vánoce prostřednictvím těchto podivuhodných ptáků. Takže: KRÁSNÉ VÁNOCE!


více ZDE

ZAPEČENÁ POLENTA SE ZELENINOU A SOJOVÝM MASEM

100% vegan.
150 g sojového granulátu 15 minut povaříme v zeleninovém vývaru, slijeme a necháme okapat v cedníku. Přivedeme k varu 1 l osolené vody a tenkým pramínkem do ní postupně a za stálého míchání vsypeme 300 g kukuřičné mouky. Ztlumíme plamen na minimum a zakryté necháme deset minut vařit. Potom polentu rozprostřeme na pečicí papír ve studené vodě namočenou stěrkou na plát vysoký asi 1,5 cm. Necháme vychladnout.
Na třech lžících olivového oleje osmahneme dvě cibule a čtyři stroužky česneku najemno nasekané, přidáme 200 g mrkve nakrájené na drobné kostičky a 200 g nakrájeného řapíkatého celeru. Chvíli opékáme a přidáme uvařený sojový granulát. Společně ještě mícháme asi pět minut a pak přidáme konzervu rajčat i se šťávou, 120 ml červeného vína, půl lžičky tymiánu, 1 drcenou chilli papričku, osolíme a odkryté dusíme 15 minut.
Polentu nakrájíme na proužky a vyložíme jimi vymaštěnou zapékací misku. Na polentu navrstvíme zeleninovou směs, znovu polentu atd.. Vrchní vrstva je z polenty. Pokapeme dvěma lžícemi olivového oleje a zapečeme na 200 stupňů asi 30 – 40 minut dozlatova. Podáváme se salátem z čerstvé zeleniny.



více ZDE

ZIMNÍ SLUNOVRAT













více ZDE

TVAROHOVÁ VÁNOČKA

Klasická vánočka nám nijak zvlášť nejede, tak jsem upekla tuhle, chutná nám mnohem víc, je šťavnatá a vláčná. A vždycky se povede 
Zpracujeme těsto z 500 g polohrubé mouky, 100 g moučkového cukru, 1 vanilkového cukru, 7 g kypřicího prášku, 2 vajec, 250 g tvarohu z papíru, 70 – 80 ml mléka, 100 ml oleje, špetky soli, lžíce strouhané citrónové kůry a 50 g hrozinek. Upleteme vánočku, potřeme ji žloutkem se lžící mléka a lžící rumu a zapícháme do ní oloupané mandle. Pečeme na 160 stupňů 50 minut.



více ZDE

ČOKOLÁDOVÉ KULIČKY

Pro milovaného muže, který má rád čokoládu, jsem ještě udělala tohle vánoční cukroví – nepečené čokoládové kuličky. Asi to děláte skoro všichni, tak jen v krátkosti: 300 ml smetany ke šlehání svaříme s jedním sáčkem vanilkového pudingového prášku, vmícháme 150 g rozpuštěné dobré čokolády, 150 g sekaných oříšků, 100 g najemno nakrájených sušených švestek a dvě lžíce nasekané kandované pomerančové kůry. Zahustíme sladkými drobečky (já použila domácí anýzové sušenky). Dáme do chladna ztuhnout a potom tvarujeme kuličky, dovnitř ukryjeme lískový oříšek, a obalujeme v kokosu. 
To ostatní na talířku jsou kuličky blaženosti (album Syrovosti) a Marokánky ze Svatojánu.


více ZDE

RIZOTO PODLE RICHARDA BACHA

Když čtu v knížce, co se tam vaří, občas mám chuť to zkusit. Vy ne?
Na másle osmahneme červenou cibuli, přidáme 350 g vyprané jasmínové rýže a lžičku soli. Chvíli opékáme a když se začne rýže připalovat, zalijeme ji 750 ml horké vody a rychle přivedeme k varu. Jakmile se rýže začne vařit, ztlumíme plamen na minimum a necháme vydusit vodu, trvá to asi 15 – 20 minut. 
250 g zmražených nebo čerstvých fazolek povaříme 10 minut v osolené vodě a necháme okapat. 2 červené papriky nakrájíme nadrobno stejně jako 4 řapíky celeru. Kousek čerstvého zázvoru nasekáme na tenké nudličky. 
V hluboké pánvi rozehřejeme dvě lžíce másla nebo oleje a osmahneme na něm jednu červenou cibuli, přidáme zázvor, papriku a celer a opékáme asi deset minut. Vmícháme dušenou rýži, fazolky a dvě lžíce sojové omáčky.


více ZDE

ZELNÉ ŠLÍŠKY

Tento recept pochází z jižní Moravy.
Hlávku bílého zelí nastrouháme na hrubém struhadle do velké mísy, osolíme lžičkou soli a rukama dobře promačkáme, dokud zelí nepustí šťávu. Vmícháme cca 700 g hrubé mouky, aby vzniklo tužší těsto, ze kterého tvarujeme šišky. Ty vhazujeme do osolené vroucí vody a vaříme asi pět minut od vyplavání na hladinu. Na oleji osmahneme dozlatova 4 cibule, promícháme s uvařenými šlíškami a dáme je zapéct do trouby.
Podáváme s bramborovou kaší a salátem.


více ZDE

ZIMNÍ SLUNOVRAT - VÁNOCE

Keltské jméno pro zimní slunovrat je Meán Geimhridh nebo Yule. Oba slunovraty – letní i zimní, měly kdysi zásadní význam, který nám dnes už skoro nepřijde na mysl. Při letním slunovratu (21. června) stojí Slunce ve svém nejvyšším bodě a při zimním slunovratu (21. prosince) stojí Slunce z celého roku naopak nejníže. V tento den se konečně temná síla, se kterou Slunce do této chvíle bojovalo, konečně vzdává. Je to důvod k radosti, čas naděje. Křesťané do této doby zasadili narození Ježíše Krista. Pokud je to pravda, rozhodně se narodil v ten nejlepší čas, protože žádný jiný svátek v sobě nenese tolik příslibů a naděje. 

Křesťanství původně odmítalo veškeré narozeninové oslavy a dárky jako pohanský zvyk, po staletí slavili první křesťané pouze 6. leden – Kristův křest. Až ve 4. století pod tlakem pohanských zvyklostí, které nedokázali zcela vymýtit, svolili k oslavě Kristova narození a ve snaze zcela setřít původní význam oslavy zimního slunovratu umístili tento svátek do jeho blízkosti. 25. prosinec je navíc totiž dnem narození římského boha slunce Mithry a dnešní americký Santa Claus je vlastně Otec, Patriarcha, Odin, který neviděn a nepoznán cestuje v době zimního slunovratu po světě, zahalen do dlouhého pláště - jen má dnes marketingově přijatelný kostým.

Zvyk slavnostně přistrájet posvátný strom života při oslavě zimního slunovratu nikdy zcela nevymizel. Víra v sílu tohoto rituálu, který přivolával světlo a život, byla velmi silná. Dělo se tak ale tajně a dodržovat tento obyčej kdysi vskutku vyžadovalo odvahu. První zprávy o novodobém vánočním stromku, jak ho známe dnes, pochází od Wolfganga von Goetha. Na Vánoce roku 1765 byl navštívit svého přítele v Lipsku a v  domě jeho matky poprvé spatřil malý stromek ozdobený sladkostmi, pod kterým stály perníkové jesličky s Ježíškem a svatou rodinou. Goethe o tomto zjevení samozřejmě napsal a od počátku 19. století  se zvyk zdobení stromečku začal šířit z Německa do celého světa a bez souhlasu církve (tím méně s její podporou) se tak stal tou nejdůležitější součástí dnešních moderních Vánoc.

Máme ho zpět, Strom Života, zdobený posvátnými symboly nesmrtelnosti a moudrosti – jablky a ořechy. Původní posvátný strom zimního slunovratu byla jedle, jako stálezelený strom měla pro tento svátek výjimečné postavení jako symbol nesmrtelnosti a trvající životní síly, ačkoliv naprostá většina posvátných stromů bývala listnatá. V jehličnatých stromech je individualita oproti listnatým stromům potlačena a uplatňuje se u nich skupinový duch celého lesa. Aury jehličnanů jsou mnohem uzavřenější a užší a navázat s nimi kontakt je velmi obtížné. Bohužel to, co se dnes pěstuje na vánoční trh, nemá s prapůvodní silou volně rostoucích, živých a svobodných stromů žádnou souvislost. Stejně byste se mohli pokoušet navázat kontakt se dřevěnou židlí. Vánoce už nejsou pro většinu lidí oslavou života a znovuzrození, ale to víte sami i beze mě. Stačí projít v předvánoční době okolo kádí s polomrtvými rybami - nádherným symbolem Ježíše Krista. 

Dárky jsou krásná věc, ty přijímané i ty darované. Nemyslete si, přijmout dar je často těžší než ho věnovat. V naší rodině se před pár lety rozhodlo, že každý dá každému jen jeden dárek. Musí být ale dobře promyšlený, nejlépe vlastníma rukama vyrobený, aby druhému udělal opravdu radost, žádné bezmyšlenkovité nakupování. A protože slavíme Vánoce v šesti lidech + batole, každý tím pádem dostane pět dárečků, batole šest. Jeden rok jsem udělala pro každého osobní razítko - ex libris, další rok jsem navařila různé jedlé dárky. Letos to samozřejmě prozradit nesmím. Víte ale, jaké je to ulehčení, jaká svoboda? Jeden dárek pro každého a dost? Žádné počítání, aby jeden neměl o jeden dárek méně než ten druhý nebo proboha snad levnější. Už nás ty hromady krámů pod stromečkem zkrátka unavovaly. Zkuste to taky, ohromně se vám uleví. 


více ZDE

ČERVENÁ ČOČKA S KVĚTÁKEM

100% vegan
Po včerejší kalorické bombě ve formě těstovinového salátu se sýrem jsem dnes uvařila lehký oběd – luštěninovo-zeleninovou kaši.
Jednu (asi třičtvrtěkilovou) hlávku květáku rozebereme na růžičky, dáme do většího hrnce, zalijeme 1 l vody, ochutíme dvěma lžícemi domácího polévkového koření (nebo 2 kávovými lžičkami kupovaného) a lžící sušené dobromysli. Vaříme 10 minut, přidáme 250 g propláchnuté červené čočky a ještě 10 minut dovaříme. Nakonec ochutíme 2 lžícemi sojové omáčky, 3 vrchovatými lžícemi domácího kečupu, 2 lžícemi olivového oleje a utřeným stroužkem česneku. Necháme projít varem. Podáváme s opečenými plátky rostlinného salámu a chlebem.


více ZDE

KRÁTKÉ PŘEDVÁNOČNÍ ZAMYŠLENÍ NAD TÍM, JAK SOUVISÍME

K pochopení toho, jak je každý z nás součástí obrovského organismu, jak každý náš čin a dokonce každá naše myšlenka ovlivňuje všechno ostatní, mi pomohly dva příklady: příklad hrníčku a příklad koberce. Nejsem žádný mudřec a moje abstraktní myšlení pokulhává, proto mi podobné pomůcky často přijdou vhod.

Naše emoce jsou prý něco jako energie a jako takové vyzařují do prostoru a ovlivňují další okolní energie a dokonce i hmotu, protože ta není nic jiného než forma energie. Emoce vyvolají něco jako kola na vodě nebo třeba řetězovou reakci, to si ale umím představit jen mlhavě. Ale zkusme si představit emoci třeba jako vůni, jako nějakou esenci. Dostanete od někoho blízkého jako dárek starožitný hrníček a tomu hrníčku každý, kdo s ním přišel do styku, dokonce i tím nejprchavějším způsobem, předal něco ze svých emocí, nějakou stopu své vlastní vůně. Na hrníčku ulpí vůně dárce, to především. Možná neměl dobrý den, cítil se unavený, dokonce vyčerpaný, skoro na pokraji sil. Doufal, že vaše radost z dárku mu projasní den. Dalším, kdo zanechal na hrníčku stopu svých emocí, je prodavač. Co ten je zač? Je to zlostná, zahořklá panímáma nebo mladá temperametní dívka plná radosti ze života? Nebo hrníček prodával člověk, který starožitným hrníčkům rozumí a svou práci miluje? Nesmíme zapomenout ani na obchodníka, který zboží dodává do obchodu. Musí hrneček někde vybrat, prohlédnout, koupit, zabalit. Jaké má starosti, co jej trápí a co těší? Možná se rozvádí nebo se dozvěděl, že jeho tatínek se právě uzdravil z těžké nemoci. Kolika rukama, kolika kuchyněmi prošel v minulosti ten hrníček? Kolik rtů se jej dotýkalo, kolik rukou se o něj hřálo. Pomyslel někdo z těch lidí na to, že tomu hrníčku předávají něco ze sebe, už navždy? Možná se dědil v jedné rodině spolu s celou soupravou, dokud nezůstal sám nerozbitý. A co teprve výrobce, řemeslník, ten, kdo kaolinovou kaši lil do formy, poléval glazurou, sázel do pece? Jakou emocí nabila hrníček žena, která na něj malovala ornamenty? Cítila se šťastná nebo osamělá? Byla mrzutá nebo soustředěná? Malovala s láskou nebo s nechutí? Kdo těžil kaolin, jaké měl starosti, co ho bolelo, jaké utkvělé myšlenky ho pronásledovaly, co mu přinášelo radost a klid? Zdá se, že tím bychom mohli skončit, ale není tomu tak. Možná na místě, kde se kaolin těžil, stála před tisíci lety vesnice, možná tam proběhly bitvy, určitě na takovém místě někdo zemřel a možná se tam někdo i narodil. Takové místo bude plné lásky i nenávisti, strachu a naděje. Skrze jeden starý hrníček jsme tak spojeni třeba s člověkem, který žil před deseti tisíci lety. Něčím ze sebe ten hrníček nabil. A jakou emocí budeme pokračovat my, co připojíme? 

To byl hrníček a já vám ještě slíbila ten koberec. Představte si koberec nesmírné velikosti s nepředstavitelně složitým vzorem, koberec se rozprostírá od obzoru k obzoru a každý z nás je jen jediným vláknem v něm. Nejsme schopni vidět na ostatní vlákna toho vesmírného koberce, pouze ta naše nejbližší, se kterými se přímo proplétáme. Náš život běží jako to vlákno, od jednoho konce k druhému, od narození ke smrti. Na své cestě potkáme mnoho příčných vláken a některá vlákna běží vedle nás po celou dobu, po celý život. Někdy máme pocit, že snad tušíme, jaký má ten koberec vzor. Ale celý koberec, celý ten nádherný, oslňující vzor, zná pouze Tkadlec. Jen on ví, jaká je naše úloha v tom vzoru a každé z vláken je stejně důležité, bez jednoho každého by ten vzor ztratil část své krásy a celistvosti. 

Na závěr budu citovat Stanislava Komárka, kterého tímto vřele doporučuji k prostudování:
Představa, že to jediné autentické v dějinách se odehrává za našich životů, je v nás hluboce zakořeněná, před naším narozením svět jaksi "nebyl".
Scientistní fundamentalismus začíná v okamžiku, kdy se pravda vůbec ztotožní s pravdou vědeckou a popře se, že by mimovědecké pravdy mohly být vůbec nějak relevantní. 


více ZDE

TĚSTOVINOVÝ SALÁT SE SÝREM

Další z darovaných sýrů skončil v salátu, který určitě není nic pro dietáře. Ale k zasycení vám stačí opravdu malá mistička. Tady platí dvojnásob „jez do polosyta“ 
Do mísy nastrouháme 200 g bylinkové goudy, 2 svazky ředkviček nakrájíme na plátky, jednu salátovou okurku oloupeme a nakrájíme na kostičky, jednu červenou cibuli také a všechno smícháme. Uděláme domácí majonézu (recept najdete v albu Saláty) a 50 ml smícháme se 100 ml bílého jogurtu. Okořeníme čerstvě mletým pepřem a čerstvým koprem.
250 g semolinových těstovin uvaříme podle návodu na obale, propláchneme studenou vodou a smícháme se zeleninou a sýrem. Nakonec vmícháme jogurtovou zálivku a necháme krátce odležet. Můžeme podle chuti dokyselit nebo přisolit. Já to už ale nedělala, sýr i majonéza byly slané dost.



více ZDE

ZAPEČENÝ PÓREK S POLENTOU

Na záhonku zůstalo ještě pár pórků, byly zmrzlé, ale vařit se z nich naštěstí dá. Nevěřila jsem, že tohle jídlo může být až tak moc dobré!
3 lžíce hrozinek namočíme do červeného vína. 4 pórky podélně přepůlíme, omyjeme a pokrájíme na dvoucentimetrové špalíčky, které vhodíme do vroucí slané vody a tři minuty vaříme. Vymastíme zapékací misku, do ní dáme předvařený pórek a zalijeme 200 ml smetany ke šlehání, ve které jsme rozkvedlali 2 celá vejce, osolili a okořenili čerstvě strouhaným muškátovým oříškem a čerstvě mletým pepřem. Předpečeme asi 20 minut na 200 stupňů. Mezitím v pánvi nasucho opražíme 100 g kešu oříšků nasekaných nahrubo, přidáme lžíci másla a lžičku karí koření a nakonec vmícháme hrozinky i s vínem. Necháme svařit a tuto směs nasypeme rovnoměrně na předpečený pórek. Povrch pokapeme dvěma lžícemi rozpuštěného másla a ještě dopečeme asi 8 minut.
V 1 l osolené vody metličkou rozšleháme 250 g kukuřičné mouky, za stálého míchání přivedeme k varu a na velmi mírném ohni vaříme alespoň 10 minut na hodně hustou kaši. Tu rozprostřeme na plech nebo tác a necháme vychladnout. Potom krájíme na nudličky a smažíme na pánvi WOK vytřené lžící oleje.



více ZDE

MAROKÁNKY ZE SVATOJÁNU

Do 500 ml sojového mléka vmícháme 60 g celozrnné špaldové mouky tak, aby nevznikly hrudky a za stálého míchání společně svaříme na hustou kaši. Do teplé kaše zamícháme dvě lžíce medu, 100 g lískových oříšků, 100 g mandlí, 100 g sušených meruněk, 100 g sušených brusinek a 50 g kandované pomerančové kůry, všechno posekané nadrobno. Hmotu necháme trochu zchladnout a na plech vyložený pečicím papírem klademe hromádky, jestli chceme marokánky víc propečené, rozplácneme je vidličkou, já mám radši měkčí. Pečeme na 150 stupňů dozlatova. Spodní stranu zdobíme čokoládovou nebo karobovou polevou.


více cukroví najdete TADY

PIZZA PANE

Tenhle pizzový chleba se výtečně hodí k něčemu jemnějšímu, třeba k sýrům nebo jemnějšímu zeleninovému salátu. Dá se taky klidně přikusovat ke krémové polévce – anebo ho můžete jíst jen tak. 
V míse smícháme 200 g celozrnné hladké mouky, 100 g žitné mouky, půl lžičky soli a 4 lžíce panenského olivového oleje. 23 g čerstvého droždí rozmícháme se 150 ml vlažné vody na hladkou kašičku a vmícháme ho do mouky. Vyklopíme na vál a rukama řádně zpracujeme do hladkého bochánku, který vrátíme do mísy, potřeme olejem, zakryjeme utěrkou a dáme na 40 minut do tepla vykynout.
400 g loupaných rajčat z konzervy nakrájíme na kostičky a smícháme se dvěma stroužky utřeného česneku, třemi lžícemi olivového oleje, solí, čerstvě mletým pepřem a několika posekanými lístky čerstvé šalvěje.
Vykynuté těsto rozválíme na plech, potřeme rajčaty a pečeme 15 minut na 250 stupňů.




více ZDE