KVAŠENÁ PAPRIKA

Rychlé kvašení podle Síly pro život :)
Kilo paprik, 10 ředkviček a 4 stroužky česneku nakrájíme a narovnáme do vyvařené sklenice. Svaříme 1 l vody, rozmícháme v ní 30 g soli a necháme vychladnout. Vlažným nálevem zalijeme zeleninu ve sklenici, lehce zakryjeme, a postavíme do tepla kuchyně, kde necháme několik dní (3 – 5) kvasit. Jakmile má zelenina tu správnou chuť a konzistenci, uložíme sklenici do chladničky.

TŘEŠŇOVÁ ZAVAŘENINA SE ZÁZVOREM A MEDEM

Výborná svěží zavařenina.
Dvě kila třešní opereme a vložíme do hrnce. Přidáme 60 g strouhaného zázvoru a zvolna rozvaříme. Rozšťoucháme šťouchadlem na bramborovou kaši a přes hrubé síto prolisujeme. Když třešně předem vypeckujeme, tento krok odpadá. Pecky vyhodíme a rozvar vrátíme do hrnce, přidáme 4 lžičky agarových vloček a necháme hodinu nabobtnat. Poté pozvolna vaříme, dokud se agar zcela nerozpustí. Odstavíme, vmícháme 200 g medu, šťávu z 1 citronu a rovnou lžičku kyseliny ascorbové (vitamínu C – slouží jako konzervant). Komu se použití syntetického vitamínu C nelíbí, může zavařeninu místo toho sterilovat. Nalijeme do vyvařených skleniček, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.

RÝŽE S JARNÍMI BYLINKAMI

Letos dříve než jiné roky jsou k vidění jarní bylinky. Začátkem března je to věc naprosto nevídaná, tady u nás každopádně. Je tedy načase je začít přidávat do jídel – polévek, pomazánek, luštěninových kaší, omáček nebo rizot.
Nejprve uvaříme či udusíme 300 g jasmínové rýže tak, jak jsme zvyklí. Na lžíci oleje osmahneme cibuli, přidáme lžičku koření na tajine a po chvíli 200 g libovolného tofu. Já jsem přidala moje oblíbené lahůdkové od Sunfood. Několik minut společně opékáme, vsypeme 400 g hrášku (v zimě mraženého), osolíme a 5 minut dusíme. Promícháme s hotovu rýží spolu s 200 ml mandlové smetany a miskou pokrájených jarních bylinek (já v zahradě našla medvědí česnek, řebříček, popenec, vrbinu penízkovou, bršlici, pampelišku, jitrocel a ptačinec). Podáváme se salátem nebo kvašenou zeleninou.

KVAŠENÁ ČERVENÁ ŘEPA

Kvašení je jedním z nejlepších způsobů uchování potravin. Kvašená zelenina patří v zimě téměř k povinným potravinám, které nám významně posilují imunitu.
Oloupanou červenou řepu a mrkev (asi v poměru 5 : 1) nastrouháme na hrubé nudličky, kousek zázvoru a několik stroužků česneku na nudličky jemné. Přidáme sůl, důkladně promícháme a ochutnáme, zelenina by měla chutnat mírně přesoleně, ale tak, že byste ji ještě snědli. Když dáme soli málo, může se zkazit. Čím více soli dáme, tím rychleji zelenina zkvasí. Můžeme přidat ještě oblíbené koření, třeba kmín nebo fenykl, a silou napěchujeme do velké zavařovačky nebo kvašáčku. Pokud zelenina nepustí dostatek šťávy, svaříme vodu se solí a po vychladnutí jí trochu nalijeme na zeleninu, aby nevyčnívala nad hladinu. Zatížíme, volně zakryjeme a necháme v teple kuchyně kvasit asi 4 dny. Poté přemístíme do chladničky v uzavíratelných lahvích a jíme s různými luštěninovými jídly, zapečenými zeleninovými jídly, pečenými bramborami nebo plackami. Ale klidně si dejte jen tak mističku na chuť, já to taky tak dělám.

ČERVENÁ ČOČKA S MARINOVANOU ŘEPOU

Kombinace indické kuchyně s marinovanou červenou řepou je geniální!
Den předem uvaříme dvě červené řepy, oloupeme je a nakrájíme na tenké špalíčky. V misce rozšleháme 80 ml dýňového oleje, 4 lžíce balzamikového octa, 2 lžíce umeocta, 3 lžíce shoyu, lžičku strouhaného zázvoru, sušenou bazalku a tlučený pepř. Do této marinády naložíme uvařenou řepu na 24 hodin.
Na 2 lžících oleje z praženého sezamu (doporučuji si ho pořídit) necháme zpěnit pokrájenou cibuli a tři stroužky česneku, okořeníme po půl lžičce koření: garam masala, ras el hanout, sušená bazalka, tlučený koriandr, tlučený římský kmín, černucha a mango powder (pokud nemáme, okyselíme až nakonec lžící citronové šťávy). Jakmile se koření báječně rozvoní, vmícháme 300 g propláchnuté červené čočky, osolíme, a asi deset minut mícháme na mírném ohni. Přidáme 400 g oloupaných a nakrájených rajčat a 200 g spařeného a nahrubo pokrájeného čerstvého špenátu. Podlijeme sběračkou vody a dusíme asi 15 minut za občasného promíchání, dokud není čočka měkká. Zjemníme 200 ml mandlové smetany a prohřejeme.
Podáváme s řepou.

LIKÉR Z KDOULÍ

Další ze Svatojanských domácích likérů, pokud vás zaujal, uložte si recept do příštího podzimu, stojí za to!
Odšťavníme kdoule - potřebujeme 1,5 l šťávy, kterou necháme v zakryté zavařovačce stát 24 hodin v kuchyni, trochu nakvasí a dostane ten správný šmak. Svaříme půl kila tmavého cukru v půl litru vody, necháme vychladnout a vmícháme ke šťávě spolu s 1 l čisté vodky nebo domácí slivovičky. Do lahve přihodíme ještě 10 hřebíčků a pěkný kousek celé skořice. Necháme 6 týdnů macerovat v chladu, přefiltrujeme, nalijeme do lahví a uchováme v temnu.

MIŠPULOVÁ ZAVAŘENINA

Mišpule jsou zrovinka teď ke sběru a patří k nejpozdnějším ovocným plodům zahrady vůbec. Měly by být navinulé a měkké, přešlé mrazem. Pozor na berušky, které v jejich „bubáku“ rády přezimují.
Mišpule omyjeme, překrojíme napůl, vložíme do hrnce, podlijeme vodou asi do poloviny a dusíme, dokud se zcela nerozvaří. Propasírujeme přes síto s velkými a pak ještě přes síto s malými oky, a zvážíme. Výtěžnost je asi 50 %. Na 3 díly ovoce dáme 1 díl cukru, já použila rapaduru. Vrátíme do hrnce, přidáme cukr, skořici a tlučený hřebíček podle chuti a společně vaříme 15 minut. Plníme horké do vyvařených sklenic, zavíčkujeme a necháme vychladnout dnem vzhůru.

KDOULOVÁ ZAVAŘENINA

Já mám radši kyselejší zavařeniny a tahle je přesně taková, jaké mám ráda, příjemně nakyslá a voňavá. Dostala jsem bedničku padaných kdoulí, byly uvnitř hnědě strakaté, ale prý to nevadí, nejde o hnilobu.
Kdoule pečlivě omyjeme, chloupky odrbeme drátěnkou a i se slupkou okrájíme, až nám zbude pouze jaderník. Vložíme do hrnce, trochu podlijeme vodou a vaříme doměkka, podle potřeby můžeme průběžně podlévat, ale nepřeháníme to, jen abychom si hmotu nepřipálili. Rozmixujeme ponorným mixérem a vmícháme cukr. Ještě krátce povaříme a plníme do vyvařených skleniček. Zavíčkujeme a necháme vychladnout dnem vzhůru. Já měla 5 kilo kdoulí (bez jádřinců) a osladila jsem to pouze 1 kilem cukru. Ale můžete ochutnat a případně ještě cukr přidat. Hotovo točit, jak říkávala má babička :)

LIKÉR Z ARONIE S GALGÁNEM

Recept zařazuji až po dvouměsíční maceraci, abych mohla ochutnat. Likér je výborný, tak pokud vás zaujal, uložte si ho na příští rok, až budou zralé černé jeřabiny.
Aronie, nebo také černá jeřabina či temnoplodec je keř nebo malý stromek s nesmírně zdravými plody, které se vybarvují během září a jsou velmi oblíbené u ptáků. A ptáci vědí, proč tyto tmavě fialové bobule milují. Obsahují množství vitamínů, především C, P, E, vitamíny skupiny B, organické kyseliny, jód, flavonoidy a pektin. Aronie je zkrátka vitamínová bomba. Nejúčinnější je konzumovat plody přímo, právě utržené ze stromu, tak si zachovají většinu vitamínů. Pro svou svíravou chuť nejsou ale příliš vyhledávané a málokdo jich dokáže sníst víc než pár bobulek. Překvapivě chutnají docela malým dětem do tří let, takže pokud je chtějí, neomezujte je, nikterak jim neuškodí, právě naopak. Plody pomáhají především při poruchách štítné žlázy, jejich účinky jsou harmonizační, takže je může užívat pacient jak s hypofunkcí, tak s hyperfunkcí. Plody i listy aronie se dobře se uplatňují při zvýšeném krevním tlaku, zlepšují funkci jater a žlučníku, a působí jako prevence sklerotizace cév, jejichž pružnost a propustnost podporují. List kromě popsaného účinku léčí i záněty, žlučníkové potíže a revmatismus. List a sušené plody připravujeme jako odvar, plody můžeme zasyrova prosypat cukrem a užívat jako kompot, nebo z nich připravujeme různé vařené džemy a sirupy. Plody můžeme též nakládat do alkoholu a připravit z nich kapky nebo likér, který působí jako výtečný posilující prostředek.
Galgán je tropická bylina s aromatickým oddenkem podobným zázvoru. Právě oddenek je používán jako koření nebo léčivka. Pomáhá při angině pectoris, posiluje srdce, zlepšuje látkovou výměnu, léčí pokažený žaludek a celkově zažívací obtíže mající původ v žaludku. Nesmí se užívat při žaludečních, dvanáctníkových nebo střevních vředech, protože dráždí sliznice. Ve středověku se žvýkal pro zvýšení potence. Jako léčivo se přímo užívá nepatrné množství prášku na špičku nože nebo se strouhaný galgán přidává do vína či likérů nebo se z něho připravuje tinktura.
Kardamom (především jeho cennější zelené tobolky) posiluje žaludek a trávení.

Půl kila vyzrálých plodů aronie rozmačkáme nebo pomeleme a ve sklenici je zalijeme 500 ml domácí pálenky. Vmícháme 10 rozdrcených tobolek zeleného kardamomu a lžičku strouhaného galgánu. Zakryjeme a postavíme na 2 měsíce na okno. Denně protřepeme. Po 2 měsících přefiltrujeme. Půl litru vody svaříme s půl kilem rapadury (nebo cukrem) a po vychladnutí promícháme s přefiltrovaným alkoholem s aronií. Uchováme v tmavé lahvi v chladu, denně užíváme štamprličku.

DÝŇOVÝ PROTLAK

V zimě tento protlak (pyré) jako když najdete. Můžete ho přidávat do moučníků, do chleba, polévek, pomazánek, kaší, nákypů, knedlíků, nudlového těsta a můžete jím dokonce zahustit guláš. Nemá výraznou chuť, ale pokrm odlehčí a obohatí.
Dýně hokaido zbavíme měkkého středu se semínky a pokrájíme. V hrnci zalijeme vodou a vaříme. Dýni hokaido stačí 10 minut, jiné dýně musíme vařit déle, až se rozpadají. Slijeme, ale všechnu vodu nevyléváme, trochu jí necháme v hrnci a ponorným mixérem rozmixujeme dohladka. Plníme do vyvařených zavařovaček, zavíčkujeme a zavaříme v troubě na plechu s vodou 20 minut při 100 stupních.

KYSANÉ ZELÍ

Ta nejzdravější klasika mléčného kvašení, ke které netřeba psát nějaké dlouhé komentáře. Každá rodina kysané zelí ochucuje trochu jinak, ale základ je vždy stejný – zelí a sůl.
Zelí nakrájíme na nudličky nebo nakrouháme a smícháme se solí v tomto poměru: na 1 kg zelí 23 g mořské soli. My přidáváme ještě strouhaná jablka, kmín a hořčičné semínko. Z jednoho kila čerstvého zelí dostanete zhruba dva litry kysaného zelí.
Všechny suroviny dobře promícháme a po částech silou upěchujeme do zeláku. Navrch vložíme čistý talířek, zatížíme kamenem nebo sklenicí s vodou a necháme při pokojové teplotě kvasit. Každý den (klidně vícekrát denně) pěstí silně smáčkneme, aby se vytvořila šťáva, kterou zelí díky soli pustí. Pokud je ale šťávy (láku) málo, zalijte převařenou a vychladlou slanou vodou (na 1 l vody 3 lžíce soli). Pokud by zelí vyčnívalo nad hladinu, zplesnivělo by. Jestliže se na povrchu láku objeví bílá vrstvička křísu, odstraňte ji co nejpečlivěji, snižuje kvalitu kysaného zelí. Zelí zkvasí během několika dní a po přemístění do chladu (sklepa) se fermentační proces zpomalí a zelí vydrží až do jara.

VLAŠSKÉ OŘECHY

Vlašské ořechy jsou bez přehánění naší skutečnou superpotravinou.
Obsahují hodně vlákniny, nenasycených mastných kyselin a silných antioxidantů. Pouhá hrst syrových neoloupaných vlašáků denně nás zásobí potřebnou dávkou zdravých tuků, bílkovin, draslíku, hořčíku, fosforu, železa, vitamínu C a vitamínů skupiny B. Bylo zjištěno, že antioxidanty ve vlašských ořeších mají až 15 x silnější účinek než vitamín E, jenž je považován za jeden z nejsilnějších antioxidantů vůbec.
Vlašské ořechy působí blahodárně na naše tělesné i duševní zdraví. Snižují riziko srdečních chorob a nádorových onemocnění, působí jako prevence sklerotizace cév, patří k takzvaným potravinám krásy, především díky již zmíněnému vitamínu E. Povzbuzují mozkovou činnost, vždyť i jako mozek vypadají! Protizánětlivé látky ve vlašských ořeších pomáhají snižovat chronické záněty. Ořechy rovněž harmonizují hormonální procesy v těle. A kromě toho jejich pravidelná konzumace zlepšuje náladu a pomáhá nám vyrovnat se s podzimními splíny.

KVAŠENÁ CUKETA

Cuketa má tu dobrou vlastnost, že její chuť je nevýrazná a tak ji můžete používat v celé škále pokrmů od polévek přes nejrůznější zeleninové směsi, zapékané pokrmy až po moučníky. A jaká je zkvašená? Především zdravá a také překvapivě chutná!
750 g cukety nakrájíme na tenčí špalíčky a v míse je promícháme s jednou velkou cibulí nakrájenou na půlměsíčky, 3 prolisovanými stroužky česneku, 2 rozlámanými bobkovými listy, 1 chilli papričkou, 10 kuličkami pepře a 5 kuličkami nového koření – oboje nadrtíme v hmoždíři, a přemístíme do kvašáčku nebo velké zavařovačky. Svaříme 500 ml vody a rozpustíme v ní 1,5 lžíce soli a po vychladnutí nalijeme na cuketu. Zatížíme a necháme při pokojové teplotě 4 – 5 dní kvasit. Poté uchováme v chladničce.

KVAŠENÁ RAJČATA

Mléčné kvašení je jedním z nejjednodušších, nejlevnějších a nejzdravějších způsobů, jak udržet svůj organismus zdravý. Především v zimě, kdy je málo čerstvé zeleniny a ovoce, je konzumace kvašené zeleniny nutností. Věděli jste, že můžete kvasit i rajčátka? Vybírejte drobná a pevná, ta divoká jsou k tomu jak stvořená :)
1,6 kg drobných rajčat promícháme s paličkou pokrájeného česneku, svazkem bazalky, 2 lžícemi hořčičného semínka, 1 lžičkou bílého pepře a 1 lžičkou koriandru. Vložíme do kvašáku a zalijeme studeným solným roztokem: v 1 l převařené vody rozpustíme 3 lžíce soli. Zatížíme a necháme 4 – 5 dnů kvasit při pokojové teplotě. Poté přendáme do zavařovaček a uchováme v chladničce.

BEZINKOVÝ LIKÉR

Černý bez je už od starověku bylinou těšící se mimořádné úctě všech lidí, kteří vnímají duše rostlin. Černý bez je totiž silně oduševnělou rostlinou a k tomu lidem velmi přátelskou se silnými léčivými účinky kořenů, dřeva, listů, květů i plodů. Bezinky nejen sušíme, ale připravujeme z nich sirupy, zavařeniny a likéry, každá z těchto podob má totiž léčivé účinky. Bezinky pomáhají při zánětu nervů, včetně trojklaného, při neuralgii, ischiasu, bolestech páteře, bolesti zubů, migréně, ulevují při revmatismu a dně, posilují imunitu, a dokonce mírní hypertenzi. Nebuďte při sběru ale hladoví, většinu bobulí nechte ptáčkům, zaslouží si je víc než my lidé.
Tenhle likér je opravdu moc moc dobrý, doporučuji!
Kilo dobře vyzrálých bezinek rozmačkáme nebo rozmixujeme v 1,5 l vody, necháme 8 hodin stát v chladu a poté přecedíme přes síto a znovu ještě přes plátno. Vmícháme půl kila rapadury (nebo cukru), vnitřek z jednoho celého vanilkového lusku a mícháme, dokud se nerozpustí. Přidáme 200 ml uvařené dobré zrnkové kávy a povaříme 5 minut. Necháme vychladnout a vmícháme 1 litr rumu, promícháme a naplníme do tmavých lahviček. Užíváme štamprličku denně. 💚

ŽAMPIONOVÁ POLÉVKA

Trošku zaprší, a trávník je plný žampionů! K tomu nakopeme brambory a vyloupeme hrášek. A co koření? Skvěle poslouží voňavá dobromysl. 
Na lžíci oleje necháme změknout pokrájenou cibuli, přidáme 400 g nakrájených žampionů a opékáme, dokud se neodpaří všechna tekutina a houby se nezačnou přichytávat. Očistíme a na drobné kostičky nakrájíme 300 g brambor, přidáme je do hrnce a zalijeme 1,5 l dobrého zeleninového vývaru, nejlépe domácího, který můžeme uchovat v mrazáku do zásoby. Osolíme, přivedeme k varu a vaříme 15 minut. Odebereme několik lžic hub a brambor a polévku rozmixujeme ponorným mixérem. V 250 ml rostlinného mléka rozkvedláme 2 vrchovaté lžíce hladké mouky a nalijeme je do polévky. Přidáme dvě lžíce dobromysli, 100 g čerstvého hrášku a vaříme 5 minut. Do polévky vrátíme odebrané houby a brambory. Podáváme s domácím kváskovým chlebem jako dobrý oběd nebo večeři.

VOŇAVÉ KUCHYŇSKÉ BYLINKY

Udělají skvělou službu v kuchyni a vypěstovat je můžete i v truhlíku na balkóně. Dochucuji s nimi polévky, omáčky, pomazánky, zeleninové a luštěninové směsi nebo je přidávám do pečiva. Používám především dobromysl, estragon, smil italský, šalvěj, saturejku, rozmarýn, libeček, petrželku, trochu šanty, tymián a svatolinu. Ostříhám celé větévky a dobře je usuším. Po usušení odrhnu lístky z natí a rozmixuju v mixéru. Uchovám vždy v tmavé lahvičce a spotřebuji do roka. Část nadrcené směsi je možné ještě pomixovat s lahůdkovým droždím, solí a špetkou rapadury – vznikne velmi chutné polévkové koření.
Nelitujte námahy, příprava bylinkového koření je zdlouhavá a z bedničky čerstvých bylin dostanete malou skleničku, ale stojí to za to!

MERUŇKOVÉ NANUKY S KOKOSOVÝM MÁSLEM

Výborné domácí nanuky, vyzkoušejte je i s jiným ovocem, třeba s borůvkami. 
Do mixéru vložíme 400 g strouhaného kokosu a mixujeme tak dlouho, až ztekutí a oddělí se olej. Přilijeme 150 ml javorového sirupu a ještě promixujeme společně. Nakonec přidáme 500 g nakrájených přezrálých meruněk a rozmixujeme. Naplníme do formiček a necháme ztuhnout v mrazničce.
Z tohoto množství dostaneme 12 velkých a 6 malých nanuků.

VOŘECHOUKA

Podle starého krkonošského receptu. Letos to už nestihnete, ale recept si uložte na příští rok, pokud chcete vořechouku vyzkoušet. Látka juglon, kterou ořechy obsahují, má antibiotické a protiplísňové účinky. Ořechový likér podporuje látkovou výměnu, pomáhá při nechutenství a žaludeční slabosti, podporuje krvetvorbu a čistí celý zažívací trakt. Výborná je jako aperitiv zejména pro starší lidi, kteří nemají chuť k jídlu.
Na svatého Jana (24.6.) natrháme 20 zelených ořechů s měkkou slupkou a mléčně bílým jádrem. Omyjeme je, rozpůlíme a naložíme do 1 l čisté pálenky spolu s kouskem skořice, 1 hřebíčkem a 5 kuličkami jalovce. Postavíme za okno na sluníčko, denně protřepeme. Na svatého Bonaventuru (15.7.) svaříme 15 minut 500 ml vody s kouskem vanilky a 200 g cukru, po vychladnutí promícháme s přecezeným ořechovým základem. Uchováme v v chladu.

NANUKY S ČERNÝM RYBÍZEM A ČOKOLÁDOU

Zajímavá chuť díky spojení černého rybízu a čokolády, stojí za vyzkoušení! 
Propasírujeme 500 g černého rybízu a několik snítek máty, a spolu s 200 g rozehřáté bezmléčné hořké čokolády dobře rozmícháme. Podle chuti můžeme ještě přisladit. Naplníme do formiček a necháme ztuhnout v mrazničce.