JAHODOVÝ CRUMBLE

Velmi jednoduché a velmi dobré.
Do vymaštěné zapékací misky nasypeme půl kila jahod, velké přepůlíme.
V míse rukou dobře promícháme 80 g tmavého cukru, 80 g ovesných vloček, 70 nahrubo nalámaných vlašských ořechů, 60 g celozrnné špaldové mouky, špetku jedlé sody, špetku soli a 70 g kokosového oleje. Drobenku nasypeme rovnoměrně na jahody v míse a pečeme při 180 stupních 40 minut.


ROLÁDA Z VEGANSKÉHO MLETÉHO

Konečně jsem se odhodlala koupit v Lidlu balíček mletého „masa“ z rostlin. Ale co s ním? Burgery, a to ani ty rostlinné rádi nemáme, karbanátky a sekaná – to je stará vesta, co takhle zkusit roládu a využít do ní i líčidlo jedlé, které nám plevelí zahradu?
Balíček mletého rostlinného masa (275 g) dobře promícháme se 2 lžícemi škrobu a 1 lžící Hrašky (hrachové mouky) rozmíchanými v 50 ml vody. Přes noc uložíme do chladničky.
Druhý den dvakrát převaříme (vodu vždy vylijeme) 150 g listů líčidla jedlého (pokud použijete špenát, jen ho spařte), a po vychladnutí nakrájíme nadrobno.
100 g bylinkového tofu nakrájíme na malé kostičky.
Směs z chladničky položíme na potravinářskou fólii nebo igelit a zakryjeme tímtéž. Válečkem rozválíme na tenkou placku, vrchní fólii sejmeme, placku poklademe líčidlem, osolíme Bambovou solí (nebo jinou ochucenou solí), posypeme tofu a pomocí spodní fólie opatrně stočíme. Roládu přemístíme do pekáčku se dvěma lžícemi oleje a pokrájenou cibulí, posypeme dvěma lžícemi slunečnicových semínek a pečeme při 200 stupních 35 – 45 minut. Podáváme s vařenými brambory.



CUKROVÝ PEELING S MÁTOU

Něco podobného prodává Lush, ale vlastnoruční výroba je ještě lepší, ekologičtější a samozřejmě nesrovnatelně levnější. Udělejte si vždycky jen tolik, kolik aktuálně spotřebujete.
Je to prosté, krystalový cukr promícháte s mátovým olejem v poměru 1:1. Vmasírujeme do umyté pleti a opláchneme. Hrubý cukr odstraní odumřelé kožní buňky a nečistoty, máta kůži provoní a tonizuje a olej ji ošetří. Tak do toho!


ŠKUBÁNKY S MÁKEM

Kdopak by je neznal 
Kilo oloupaných a nakrájených brambor vaříme v mírně osolené vodě 20 – 25 minut, poté asi polovin vody slijeme, brambory rozšťoucháme na kaši a dobře vmícháme 150 g polohrubé mouky. Plotýnku vypneme, přiklopíme a necháme 10 minut stát. Mastnou lžící vykrajujeme škubánky, dáváme je na talíř, mastíme dobrým ořechovým olejem a sypeme mletým mákem s najemno namletou panelou (nebo moučkovým cukrem).


MÁJOVKY

Včera jsem v zahradě pod švestkami objevila májovky. Vzpomněla jsem si, jak můj táta každý květen jezdil na své tajné místo a přivážel domů košík májovek. Maminka z nich vařila báječnou májovkovou omáčku. Májovky totiž patří k nejlahodnějším houbám vůbec.
My jich máme na zahradě jen pár, stačilo to tak akorát na jeden chleba - jen tak jednoduše osmahnout na oleji se solí a kmínem.


PŘÍBĚHY ZE STARÉ ZAHRADY

Dnes vám představím pro změnu knížku pro děti. Půvabný příběh zvířátek ve staré zahradě se bude dětem moc líbit. Autorka Jitka Tokárová knížku opatřila nádhernými a vkusnými ilustracemi.
Příběhy ze staré zahrady udělají velkou radost některé z našich vnuček :)


ŠPAGETY S TOFU

Vynikající jídlo, velmi doporučuji!
V hluboké pánvi rozehřejeme 4 lžíce panenského olivového oleje a osmahneme na něm na droboučké kostičky nakrájeného 200 g marinovaného (nebo uzeného) tofu. Jakmile je tofu dozlatova osmažené, vmícháme nasekanou cibuli a 3 stroužky česneku. Společně smažíme ještě pár minut, vlijeme 200 ml ovesné smetany, vmícháme 2 lžíce veganského margarínu, velkou hrst čerstvého organa, osolíme, okořeníme čerstvě tlučeným pepřem a prohřejeme.
Uvaříme 400 g semolinových špaget a promícháme je s omáčkou.



ZELENINA VE WOKU

Když odebírám bedýnky, je v nich opravdu hodně kořenové zeleniny, kterou nestihneme sníst. Co stále dělat z obrovských pastináků a spousty mrkve? Třeba variaci na „čínu“. Výborná je s celozrnnou rýží, kterou večer před vařením namočím, je pak lahodnější.
V pánvi WOK rozehřejeme 1 lžíci arašídového oleje a 10 minut na ní za stálého míchání opékáme 50 g nesolených arašídů a zeleninu nakrájenou na tenké nudličky – 1 pórek, 3 mrkve, 1 velký pastinák a 2 světlé zelené papriky. Během opékání okořeníme lžící kari.
Podlijeme 100 ml vody. Krátce podusíme do poloměkka (zelenina musí křupat) a zalijeme 2 lžícemi škrobu (tapiokového nebo kukuřičného) rozmíchaného ve 150 ml vody. Necháme projít varem, až omáčka zhoustne, a vypneme plotýnku. Vmícháme 2 lžíce Shoyu a 1 lžíce Umeocta, případně dosolíme.



SLIMÁCI

Slimáci jsou občas opravdu pohromou zahrady, především ničí čerstvě vysázenou nebo vyklíčenou mladou zeleninu a někdy nám nenechají darebáci vůbec nic. Nám sežrali všechnu vlastnoručně vypěstovanou sadbu (34 rajčat, 10 dýní, 15 okurek, 8 cuket, 12 rostlinek čtyřboče a 6 lilků). Nezůstal ani lísteček. Musela jsem koupit sadbu novou. Ale i když se na slimáky oprávněně hněváme, oni nedělají nic nepřirozeného, nesnaží se nám lidem škodit. Dělají jen to, k čemu jsou uzpůsobeni a co umí nejlépe - uklízejí. Nejspokojenější jsou na kompostu, odkud si sami jejich vajíčka distribuujeme do záhonů. Svými nenechavými radulami sešrotují všechno ovadlé, nahnilé, rozkládající se (i těla svých soudruhů nebo kdejakou mrtvolku nebo bobek). Jsou dokonalou zdravotní policií a zahradními popeláři. Bez nich bychom se neobešli. Ale když je něčeho moc, je jak známo toho příliš. Oni ani ti "španěláci" nedolezli do našich zahrádek sami o vlastní vůli, zanesli jsme si je sem sami a teď se zlobíme na ně a zabíjíme je strašlivými způsoby - solíme je, zaléváme je vroucí vodou, splachujeme do záchoda, krmíme je jedy, dokonce je někdo přestřihává nůžkami! To je něco, co opravdu nedokážu pochopit a je mi z toho moc smutno. I když se nám nelíbí, jsou tady na zemi plnoprávnými obyvateli. Ale co s nimi, když nám ničí úrodu? Setkala jsem se s radami, že se s nimi máme domluvit, že jim máme část úrody přenechat. Ano, to zní moc hezky a harmonicky, ale v naší zahradě to nefunguje, asi neumíme slimáčí řeč. Jediné, co se osvědčilo, jsou vyvýšené záhony, do kterých mají slimáci trochu ztížený přístup, i když do nich samozřejmě také vlezou. Jsou ale především ukrytí přímo v půdě záhonu, kde přečkají zimu nebo sucho a na jaře a za deště vyráží na hostinu.
Dalším prostředkem, který zabírá, ale který dá práci, je neustálé sbírání slimáků - brzy ráno a v noci, ráno sbírám já, v noci manžel s čelovkou. Skvělé je slimákům poskytnout něco lákavějšího než jsou naše milované rostlinky - odřezky z kuchyně, které by jinak skončily na kompostu nebo v popelnici. Chutnají jim slupky z citronů a banánů (bio), brambor nebo zeleniny a ovoce. Pochutnají si i na tuhých nožkách hlívy. Na zbytcích z kuchyně seberete deset slimáků, na okurce jednoho. A to se vyplatí!
Sesbírané slimáky odnáším daleko dolů do zahrady, kde nikomu neškodí.