1 kg šípků vypereme,
zalijeme 2 litry studené vody a rozmixujeme nahrubo ponorným mixérem. Uložíme
do chladu na pět hodin a svaříme. Hrnec opět uložíme do chladu a necháme
luhovat 12 hodin. Dobře přecedíme přes plátno, aby v tekutině nezůstaly
chloupky, doplníme do 3 litrů vodou, přidáme 5 kg cukru (můžeme použít i med
nebo cukr třtinový, pokud bílý nepoužíváme), 120 g kyseliny citrónové a
přivedeme k varu. Sbíráme pěnu. Hotový sirup nalijeme do vyvařených
skleněných lahví, zavíčkujeme a uložíme do chladna, nemusíme sterilovat.
Zrovna tu šípky na čaj suším :-)
OdpovědětVymazatŠípkový sirup jsme ještě nezkoušela, díky za recept:-)
Jen je tam na mě moc cukru :-o
A taky v širokém okolí už jsme všechny keře otrhala ;-)
Co prosim znamena vypereme sipky? Umyt? Dakujem
OdpovědětVymazatano
VymazatŠípkový sirup jsem zrovna včera večer dodělala :-). Je opravdu výborný akorát mi hodně zhoustl a vůbec není tekutý je konzistencí jako želatina.Nevíte čím by to mohlo být postupovala jsem přesně podle receptu .Děkuji za odpověď :-)
OdpovědětVymazatTo je zajímavé, vůbec nevím, možná jste ho rozmixovala hodně najemno a tím šťáva zhoustla, mně to šlo spíš jen tak nahrubo podrtit.
VymazatJe to možné šťáva byla dost hustá.Zkusím šťavu zahřát a z ředit vodou:-)
VymazatPřinesla jsem spoustu šípků :)), našla tento recept a jenom se chci zeptat: svaříme - na nějakou hustotu, nebo jenom chvíli povařit. Děkuji za radu a jdu je "prát"
OdpovědětVymazatJen přivést k varu :)
VymazatDěkuji-
VymazatSirup je hotový a dopadl výborně. Část šťávy jsem odlila, přidala cukr a pektin a zkusila udělat marmeládu. Vypadá dobře ale jakoby se zdrcla. Nejdřív jsem myslela, že to je nerozpuštěný cukr ale ne, jsou to takové krupičky. Chuťově není špatný, tak uvidím jak zhoustne a jaký bude až se kapku rozleží. Nemáte zkušenost s tím "sražením"? Děkuji Maru
OdpovědětVymazatDobrý den, bohužel nemám.
VymazatMoc děkuju:) nalahvováno a je to mňamózní!
OdpovědětVymazatsupr! :)
VymazatEvo, děkuji Vám, za Váš úžasný blog a za inspirující texty a recepty! Dělám již druhou várku šípkového sirupu, sic s trošku poupraveným receptem, ale je prostě boží! Nebýt Vás, nikdy by mě nenapadlo uvařit sirup ze šípků a při tom jsou to tak chutné a zdravé plody! Takže ještě jednou velké díky a JEN TAK DÁl, děláte to skvěle ;)
OdpovědětVymazatDěkuju za přízeň :)
VymazatDobrý den, váš blok je super. Ke kuchaře jsme se dostala až po Vánocích, reference od sestřenice, tak aspoň počítám blog. Vyzkoušela jsem datlové špalíčky. Moc dobré. Hledám věci méně sladké a dobrým glyk.indexem, jsem diabetik. Nadpis šípkový sirup mě zastavil,chtěla jsem vědět,jak na něj jděte vy. Já jej dělám už třetí rok a má úspěch. Recept trochu jinak,méně vařím. A "výluh" dělám s cukrem s část se stévií. Používám Sladký polibek. Jeden rok jsem do čåsti dala agar, aby to "jen tak trochu zhoustlo " a vzniklo mi dobré šípkové želé. :-)
OdpovědětVymazatDobrý den, už si s obhlizim keře se šipky na sirup, budu ho letos zkoušet poprvé,tak snad se zadaří. Mam proto začátečnickou otázku, v jakém "stádiu" jsou šipky na sirup nejlepší? Po prvních mrazicich nebo ještě tvrdé plody? Děkuji! Ivana
OdpovědětVymazatDobrý den, šípky jsou po přemrznutí sladší, ale pokud je teplota příliš nízká, mohou zblátovatět. Teď je dobrá doba na sběr.
VymazatDobrý den, už si s obhlizim keře se šipky na sirup, budu ho letos zkoušet poprvé,tak snad se zadaří. Mam proto začátečnickou otázku, v jakém "stádiu" jsou šipky na sirup nejlepší? Po prvních mrazicich nebo ještě tvrdé plody? Děkuji! Ivana
OdpovědětVymazatDobrý den, chystám se na šípkový sirup, jen mě zarazilo, že se tolikrát vaří. To přece šípky ztratí spoustu cených látek a vitamínů, ne? Je šípkový sirup nějak hodnotný, nebo už je to jen sladká zajímavá šťáva? Ptám se, protože jsem ho původně chtěla udělat dětem na podporu imunity. Děkuji Lenka
OdpovědětVymazatO ztrátách vitamínů při přípravě koluje stále mnoho mýtů a předsudků a var je považován za největší pohromu. Ne vždy tomu tak je. Našla jsem pro vás několik článků, které problematiku přibližují. Cituji z jednoho z nich:
Vymazat"O vitaminech se traduje, že to jsou velmi labilní látky a při přípravě stravy se snadno rozkládají. Není to úplně tak. Je pravdou, že vitaminy jsou mnohem méně stálé než minerální látky anebo hlavní živiny, tj. bílkoviny, tuky a sacharidy. Proto při přípravě stravy, ale i při skladování potravin, si musíme dát pozor na to, abychom s potravinami zacházeli co nejšetrněji.
Na stabilitu vitaminů má vliv prostředí. Nejdůležitější je vliv teploty, přítomnost kyslíku, světlo a hodnota pH, kyselé či alkalické prostředí a přítomnost některých kovů, především železa a mědi. Ztráty vitaminů ovlivňuje jejich vyluhování do vody a také způsob a délka skladování potravin. Přitom stabilita je u jednotlivých vitaminů různá, což je pochopitelné, protože se jedná o nesourodou skupinu chemických látek. Jejich jediným spojovacím článkem je to, že si je lidský organismus neumí sám vytvořit, musí je dostat ve stravě buď ve formě vitaminů nebo provitaminů, látek, ze kterých si již vitaminy tělo umí samo připravit.
Největší vliv na stabilitu vitaminů má působení světla. Na světlo jsou citlivé prakticky všechny vitaminy rozpustné v tucích (A,D,E,K), z vitaminů skupiny B jsou to především B2, B12 a kyselina listová. Citlivost na světlo je důvodem, proč je dobré některé potraviny, např.mléko, chránit před přímým působením slunečního záření a světla vůbec. Např. kartónové obaly na mléko chrání vitamin B2 před destrukcí slunečním zářením. To je důvod, proč kartón obsahuje hliníkovou folií.
Dalším rizikovým faktorem pro stabilitu vitaminů je volně přístupný vzdušný kyslík. S výjimkou vitaminu K jsou opět labilní vitaminy rozpustné v tucích, vitamin B2 je sice odolný, zato vitamin B1 nikoliv, snadno se oxiduje i vitamin C. Výrobce chrání potraviny před působením vzdušného kyslíku obalem nepropustným pro vzduch nebo balením v inertní atmosféře. Z tohoto hlediska by se citlivé potraviny neměly vystavovat při kuchyňské úpravě zbytečnému působení kyslíku. Je znám klasický případ vaření šípkového čaje, kdy kombinací varu a přístupu kyslíku se bohatý zdroj vitaminu C prakticky zcela zničí.
Rovněž velké ztráty vitaminů se připisují účinkům tepla. To je do jisté míry mýtus. Je pravda, že var může do značné míry znehodnotit vitamin C a zcela určitě kyselinu pantothenovou a kyselinu listovou. Tepelně sterilované výrobky proto kyselinu pantothenovou prakticky neobsahují, velmi významné ztráty varem jsou i u kyseliny listové (až 95 %). U vitaminu C obsaženém v bramborách byly pozorovány největší ztráty při přípravě bramborové kaše, nejmenší při přípravě hranolků. Ztráty zde jsou způsobeny kombinací nepříznivého vlivu tepla a vzdušného kyslíku na relativně velký povrch. Také ztráty vitaminu B1 při vaření dosahují až 70 %, při smažení jsou ztráty zhruba poloviční. Ostatní vitaminy skupiny B jsou relativně dosti stabilní, u vitaminů rozpustných v tucích dochází teplem ke ztrátám vitaminů A a D. U karotenoidů - provitaminů A, zejména u lykopenu obsaženém v rajčatech, bylo prokázáno, že se jeho antioxidační účinnost (jako prevence karcinomu) zvýšila tepelným zpracováním rajčat."
Odkazy zde:
http://www.cpzp.cz/…/983-0-Ztraty-vitaminu-v-potravinach.ht…
http://www.bio-life.cz/…/slozeni-potravin/ztraty-vitaminu-v…
http://www.aktin.cz/…/3300-vitaminy-a-jejich-ztraty-pri-tep…
http://www.prozeny.cz/…/35316-vitaminy-v-zelenine-abyste-o-…
https://www.celostnimedicina.cz/tepelna-uprava-pokrmu-a-zdr…
http://vitaminy.doktorka.cz/nepratele-vitaminu-mineralu/
http://vitaminy.doktorka.cz/prvni-varovne-priznaky-nedosta…/
Děkuji za vyčerpávající odpověď :)
VymazatDobrý den,
Vymazatano ano, a jako chemik si tu dovolím malou poznámku k tomu vaření. Vždy se musíme ptát, o jaký vitamín se jedná, protože každý typ vitamínu se rozkládá při jiné teplotě a navíc záleží na času varu! Pradox je, že při vaření pokrmů v páře se (obecně) ztratí mnohem více vítamínů, protože teplota páry je vyšší než když vaříme ve vodě.
Krásný den.
Lenka
Dobry den, chtela bych se prosim zeptat z jakych sipku presne sirup delate a jestli je dany postup vhodny napr. pro sipky z kere rosa rugosa. Mate s tim zkusenost, jsou seminka jedla? Moc dekuji za postrehy.
OdpovědětVymazatDobrý den, sirup můžete udělat také z šípků růže svraskalé (Rosa rugosa), převislé (Rosa pendulina) nebo trnité (Rosa pimpinellifolia). Z jiných ne.
Vymazatmám Růži dužnoplodou „Karpatia“, píšou, že taky lze použít na marmeládu atd. a je nádherná
VymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatnašla jsem Váš recept na Šípkový sirup. Mám hotovo, chutná skvěle a já Vám děkuji za recept, ale musím se přiznat, že to byl boj. Chtěla bych se proto zeptat na cezení. Mě to teda přes plátno nešlo vůbec. Musela jsem z toho sirup vyloženě ždímat.
Nejdříve jsem vše cedila přes cedník a pak tu docela hustou šťávu přes plátno, což šlo opravdu těžce. Máte prosím nějaké rady pro příště, aby šlo vše hladce?
Děkuji Vám! Za to, že jste a dělíte se s námi o Vaše recepty a moudra :)
Magdaléna
Dobrý den, ano, jde to těžce, postupovala jsem stejně jako vy, nejdřív přes cedník, pak hezky ručně ždímat v ruce :)
VymazatDobrý den Evi,
OdpovědětVymazatmáte krásnou etiketu! :) a díky za recept.
Mějte krášný den,
Lenka
Dobrý den, prosím vás, máte vyzkoušeno kolik musím použít medu nebo třtinového cukru, když bych tím chtěla nahradit klasický bílý? Moc děkuji :)
OdpovědětVymazatDobrý den, vyzkoušeno nemám, ale dala bych stejně.
VymazatDobrý den, prosím sirup dáváte do čaje nebo pouze do vody? Děkuji za recept už se to louhuje 🙏
OdpovědětVymazat