Rakytník řešetlákový pochází původně z jihu Evropy, ale rozšířil se až do Skandinávie a Číny.Oranžové plody mají prý 10 x více vitamínu C než pomeranč a kromě toho ještě vitamín A, D, K, F, rutin a další biologicky aktivní látky jako karotenoidy, flavonoidy, ovocné kyseliny, cukerné alkoholy a hodnotný olej v semenech i plodech. Rakytník podporuje imunitu, léčí zažívací potíže, nemoci plic a kloubů, rozpouští hleny, snižuje horečku, hojí zanícené a podrážděné sliznice a oči a ulevuje bolavým kloubům, protože detoxikuje játra. Dlouhodobě podávané plody pomáhají odolávat stresu. Plody můžeme bez obav konzumovat syrové, ale pozor, jsou velmi kyselé, komu to vadí, může si je třeba přidat do sladkého koktejlu. Plody se používají na sirupy a zavařeniny, dají se i sušit na čaj nebo zamrazit. Olej lisovaný z plodů léčí kůži poškozenou ozařováním, popáleniny, omrzliny a další kožní defekty. Olej má významné protinádorové účinky, léčí deprese, tlumí bolesti, hojí žaludeční vředy a záněty střev. Nejvíce účinných látek má rakytník na začátku podzimu, chutnější je ale až po přemrznutí, úplně stejně jako šípek. Větve neřežeme, jak to někdo doporučuje, keře tím trpí. Léčivé látky obsahují i listy, semena a kůra, ale v menší míře než plody, sušené listy a kůra se přimíchávají do směsí.
S Martinou Lukáškovou, skvělou astroložkou, laskavou a moudrou ženou, kterou možná znáte i z rozhovoru, který jsem s ní před časem vedla, jsme se rozhodly obohatit vás o poznatky, které střádaly generace bystrých sedláků, hospodyněk, zahrádkářů a které Martina shromáždila a sepsala. Není třeba vše přesně dodržovat, ale určitá pravidla a řád lze z přírody odpozorovat a podpořit, říká Martina.
Lunární kalendář na příští týden tady najdete každou neděli. Užijte si to!
Na dvou lžících oleje osmahneme půl lžičky kurkumy, čerstvě mletý pepř, lžičku mleté papriky, jednu drcenou chilli papričku a špetku asafoetidy. Přidáme 400 g zelených fazolek, osolíme, osladíme lžičkou sušené třtinové šťávy (nebo cukru), podlijeme 150 ml horké vody a dusíme 10 minut do poloměkka. V 500 ml rostlinného mléka (použila jsem mandlové) rozmočíme lžičku až dvě kuzu škrobu (nebo kukuřičného škrobu), vlijeme k fazolkám a vaříme 3 minuty do zhoustnutí. Vypneme plotýnku, vmícháme 200 g uzeného tofu, 200 g veganského sýra, oboje pokrájené na kostičky, svazek posekaného kopru a ochutíme citrónovou šťávou. Podáváme s rýží basmati.
Hlívu jsem koupila a trochu žampionů nám raší v trávníku :)Dvě cibule nakrájené na kostičky necháme zesklovatět na oleji, přidáme kmín, mletou papriku, sušený rozmarýn a pepř a necháme rozvonět. Vložíme 400 g nakrájené hlívy a dusíme za občasného promíchání bez podlévání asi 25 minut. 70 g rajského protlaku rozmícháme v misce se dvěma vrchovatými lžícemi hladké kukuřičné mouky, solí, lžičkou sypkého zeleninového bujónu bez glutamátu, třemi utřenými stroužky česneku a 350 ml vody. Vlijeme k houbám a vaříme pět minut, mícháme. Podáváme s bramborovými špalíčky.
200 g pšeničného bulguru ochutíme solí a lžící olivového oleje, zalijeme 400 ml vroucí vody, promícháme, zakryjeme a necháme v teple nabobtnat.Jednu dýni a jednu cuketu (nebo dvě dýně a dvě cukety, všechno to jsou tykvovité) nakrájíme na co nejtenčí plátky a vložíme je do mísy. Dvě lžíce ostré hořčice promícháme se čtyřmi lžícemi olivového oleje, lžičkou provensálského koření a pepřem a solí a marinádu vmícháme k nakrájené tykvi. Čtyři naťové cibulky nakrájíme na kolečka, půl kila rajčat na kostičky (já měla rajčátka divoká, takže jsem je nemusela krájet). Do vymaštěné zapékací misky střídavě vrstvíme bulgur, pokrájenou cibulku, tykev a rajčata, dokud všechno nevypotřebujeme. Poslední vrstvu posypeme nakrájeným nebo nastrouhaným veganským sýrem. Pečeme při 200 stupních 40 minut.
Častým argumentem proti přírodní léčbě je její údajná neúčinnost. Musíme si ale uvědomit, že bylinné a ostatní přírodní způsoby léčby působí zvolna a postupně, pomáhají organismu v jeho samouzdravující práci, harmonizují pochody v těle a to nějakou dobu trvá. Nikoho ještě nevyléčil jeden hrnek čaje. Pokud se rozhodnete pro přírodní léčbu, je naprosto nezbytné, abyste byli trpěliví a disciplinovaní. U chronických onemocnění může trvat léčba několik měsíců, klidně i let. Říká se, že jak dlouho se nemoc rozvíjela, tak dlouho bude odcházet. Pokud je třeba užívat lék třikrát denně před jídlem, musíte to tak dělat, není možné vypít čaj jen když si náhodou vzpomenete.
Přírodní léčba od nás velmi často vyžaduje nějaká omezení, protože člověk zpravidla onemocní, protože je v jeho životě něco v nepořádku a je třeba to změnit. Bez osobní angažovanosti a vůle k uzdravení se vyléčit nemůžeme. K léčbě tudíž často patří vzdát se alkoholu, oblíbených jídel, kouření. Nebo naopak zařadit pohyb na čerstvém vzduchu, dostatek spánku, vodoléčbu, meditaci. Někdy dokonce k vyléčení stačí trvale změnit životní styl, aniž bychom museli cokoliv užívat.
S farmaceutickými výrobky je to zdánlivě snadné – lékař rozhodne za vás, jakým způsobem se budete léčit a vy pouze polykáte tabletky, nic vás to nestojí, sami nemusíte odvést žádnou práci. Takové vyléčení je ale mnohdy pouze zdánlivé a nemoc se po nějaké době vrací v ještě horší a úpornější podobě, nehledě na množství nežádoucích účinků a zátěž pro organismus.
Pokud nám tedy přírodní lék nezabere do týdne, skutečně to neznamená, že je neúčinný, to se jen projevila naše netrpělivost. Pokud pijeme jaterní čaj a přitom naše životospráva játra nadále příliš zatěžuje, výsledky se nedostaví. Musíme k přírodní léčbě přistupovat vědomě a svou vůlí se na uzdravení podílet.
V míse promícháme 200 g hladké mouky, 80 g celozrnné žitné mouky, 170 celozrnné špaldové mouky, lžičku himálajské růžové soli, sáček (10 g) instantního droždí (lze nahradit čerstvým droždím nebo experimentovat s kváskem podle vlastního uvážení) a 50 g pasty tahini rozmíchané v 250 ml teplé vody se lžičkou špaldového sirupu. Vyklopíme na vál a rukama dobře zpracujeme hladké těsto, které necháme v teple v míse přikryté utěrkou 45 minut kynout. Těsto prohněteme, vyválíme váleček a rozdělíme ho na 12 stejných dílů. Každý uprostřed podélně zakrojíme nožem, svrchní stranu namočíme do vody a obalíme v sezamu, máku a slunečnici. Pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů asi 25 minut, podle zkušeností s vlastní troubou (teploty a časy jsou vždy spíše orientační).
Kilo brambor očistíme a nakrájíme na čtvrtky. V míse je promícháme se třemi na kolečka nakrájenými červenými cibulemi, 300 g veganské klobásy nebo salámu nakrájeného na kostičky, 100 g zelených oliv, 5 lžícemi kaparů i s nálevem, lžičkou kurkumy, 50 g pokrájených sušených rajčat (předem je namočíme, aby změkla), třemi nakrájenými stroužky česneku, solí, čerstvě mletým pepřem, lžící sypkého bujónu bez glutamátu, 50 ml panenského olivového oleje a 200 ml horké vody. Přemístíme do zapékací misky a pečeme 45 – 60 minut, dokud nejsou brambory měkké.
Pokud chcete nechat dojít lokálnost do extrému, zkuste místo citrónu šťávu z kdoulí! :):)Z keře kdoulovce, nikoliv kdouloně. Zralé plody omyjeme, odšťavníme a šťávu necháme zmrznout ve formičkách na led. Sesypeme do krabiček a používáme podle potřeby místo citrónu.
"Spolupracující centrum pro mezinárodní monitoring léků Světové zdravotnické organizace v Uppsale ve Švédsku, které celosvětově sleduje nežádoucí reakce na léky, obdrželo v roce 2006 celkem 3 600 000 hlášení nežádoucích reakcí. Z tohoto počtu se pouze 0,5 % týkalo bylinných léků. Je třeba mít na paměti, že 80 % léků používaných na celém světě je rostlinného původu a pouze 20 % pochází z farmaceutických laboratoří. Jinak řečeno - těchto 20 % způsobilo 99,5 % reakcí od debility po smrt. (Raymond Obomsawin, The Efficacy and Safety of Traditional Plant Medicines, Ottawa, Ontario: National Aboriginal Health Association, 2008, str. 14)"- z knihy Bylinářské tradice od W.D.Storla -
