DVĚ HLAVNÍ ZÁSADY PŘÍRODNÍ LÉČBY

Častým argumentem proti přírodní léčbě je její údajná neúčinnost. Musíme si ale uvědomit, že bylinné a ostatní přírodní způsoby léčby působí zvolna a postupně, pomáhají organismu v jeho samouzdravující práci, harmonizují pochody v těle a to nějakou dobu trvá. Nikoho ještě nevyléčil jeden hrnek čaje. Pokud se rozhodnete pro přírodní léčbu, je naprosto nezbytné, abyste byli trpěliví a disciplinovaní. U chronických onemocnění může trvat léčba několik měsíců, klidně i let. Říká se, že jak dlouho se nemoc rozvíjela, tak dlouho bude odcházet. Pokud je třeba užívat lék třikrát denně před jídlem, musíte to tak dělat, není možné vypít čaj jen když si náhodou vzpomenete.

Přírodní léčba od nás velmi často vyžaduje nějaká omezení, protože člověk zpravidla onemocní, protože je v jeho životě něco v nepořádku a je třeba to změnit. Bez osobní angažovanosti a vůle k uzdravení se vyléčit nemůžeme. K léčbě tudíž často patří vzdát se alkoholu, oblíbených jídel, kouření. Nebo naopak zařadit pohyb na čerstvém vzduchu, dostatek spánku, vodoléčbu, meditaci. Někdy dokonce k vyléčení stačí trvale změnit životní styl, aniž bychom museli cokoliv užívat.
S farmaceutickými výrobky je to zdánlivě snadné – lékař rozhodne za vás, jakým způsobem se budete léčit a vy pouze polykáte tabletky, nic vás to nestojí, sami nemusíte odvést žádnou práci. Takové vyléčení je ale mnohdy pouze zdánlivé a nemoc se po nějaké době vrací v ještě horší a úpornější podobě, nehledě na množství nežádoucích účinků a zátěž pro organismus.
Pokud nám tedy přírodní lék nezabere do týdne, skutečně to neznamená, že je neúčinný, to se jen projevila naše netrpělivost. Pokud pijeme jaterní čaj a přitom naše životospráva játra nadále příliš zatěžuje, výsledky se nedostaví. Musíme k přírodní léčbě přistupovat vědomě a svou vůlí se na uzdravení podílet.