DATLOVÉ KOSTKY

Variace podle knihy Lahodně s Ellou. Moc dobré!
Rozmixujeme 400 g vypeckovaných čerstvých datlí (pokud používáme sušené, musíme je předem namočit, aby změkly), 140 g mandlí a 3 lžíce nepraženého kakaa. Pokud ve směsi zůstanou větší kusy mandlí, ničemu to nevadí. Vzniklou hustou směs upěchujeme do malé formy vyložené potravinářskou fólií a necháme hodinu v mrazáku. Krájíme na kostky.


TĚSTOVINOVÝ SALÁT S MANDLOVÝM TOFU

200 g mandlového tofu (koupíte v DM drogerii) nakrájíme na drobné kostičky a osmahneme na oleji. Vložíme do mísy, vmícháme 200 g mraženého hrášku a 200 g mražené cukrové kukuřice propláchnuté v cedníku vroucí vodou, dvě pokrájené naťové cibulky a jednu červenou papriku nakrájenou na kostičky. Uvaříme 250 g semolinových těstovin ve slané vodě a salát spojíme 150 ml sojanézy. Pokud je třeba, dosolíme.


VAMPYRISMUS & MAGIA POSTHUMA

Kdo čeká něco na způsob Stmívání nebo tak něco, bude nepochybně zklamán. Kniha Guiseppa Maiella, italského historika a slavisty shromažďuje s velkou pečlivostí dobové prameny zabývající se fenoménem vampyrismu. Dozvíte se spoustu velmi zajímavých informací o revenantech, morách, vlkodlacích a upírech, nikoliv ale v populárně bulvárním podání. Autor hledá pravdu mezi dvěma extrémy - racionalistickým, psychologickým až psychiatrickým odmítnutím těchto jevů a vysvětlením magickým a náboženským.
V knize najdete mnoho historických příběhů, které byly dobře zaznamenány tehdejšími duchovními i světskými úřady a autoritami. Součástí knihy je i proslulý spis Magia posthuma Karla Ferdinanda Schertze z roku 1704.
Já jsem například až dosud nevěděla, že zpopelnění mrtvoly bylo kdysi bráno jako vykonání trestu na mrtvém a lidé se ho velmi děsili a rozhodně nechtěli, aby bylo jejich vlastní tělo po smrti spáleno. Je s podivem, jak se náhled veřejnosti během jednoho nebo dvou století na kremaci změnil.
V 18. století dosáhla hysterie okolo upírů takové míry, že docházelo k hromadným exhumacím, hanobením a spalováním pohřbených těl, že musela zakročit Marie Terezie svým dekretem a toto šílenství bylo postupně zcela utlumeno. Dnes už snad nikdo z nás nemá pocit, že za ním v noci chodí zemřelý soused, sedí mu na hrudi a kouše ho do krku.


POMAZÁNKA Z KEŠU A SUŠENÝCH RAJČAT

Tahle skvělá pomazánka na mě vykoukla ze stránky PGFoodies.com. Zkuste! 
Na dvě hodiny namočíme každé zvlášť do horké vody 100 g kešu a 40 g sušených rajčat. Slijeme, kešu propláchneme a 30 ml vody z rajčat uchováme. Do mixéru vložíme kešu a postupně přidáváme rajčata, tři stroužky česneku, šťávu z půlky citrónu, lžičku datlového sirupu, jednu chilli papričku a 30 ml vody z namáčení rajčat. Mixujeme dohladka a na závěr vmícháme sekanou pažitku. Pokud je třeba, dosolíme.


SVATOJANSKÝ LUNÁRNÍ KALENDÁŘ

Na podzim tohoto roku vyjde kalendář, o který už tolik z vás projevilo zájem. Spoluautorkou je samozřejmě Martina Lukášková a krásné ilustrace namaloval skvělý umělec Karel Jerie. Grafickou úpravu a sazbu dělá jako obvykle můj milý muž Jirka. Kniha vyjde u nakladatelství Motto. Moc se těším!


JARNÍ ROVNODENNOST


Aby se něco krásného, čistého a nového mohlo zrodit, musí něco jiného, starého a temného, zemřít. Není to nikterak exotická představa, vždyť můžeme tento zázrak znovuzrození vidět každý rok na jaře. Z černých větví a hnědých tlejících listů vypučí zářivá záplava listů a květů. 20. až 21. března, kdy je den stejně dlouhý jako noc, přichází bohyně jara a rozprostře nad krajinou svůj světelný šat. Chodí krajinou a vstupuje do našich srdcí, copak někdo může říct, že nikdy necítil ve vzduchu, že přišlo jaro bez ohledu na panující počasí?
Chudá zimní strava, chlad a strádání jsou u konce a my se můžeme začít radovat. Je čas nasbírat časné jarní byliny – měkké lístky kopřivy, šťovík, bršlici, popenec, mladé lístky kostivalu, sedmikrásky, orseje a břízy a uvařit z nich jarní očistnou polévku nebo připravit salát, který má přímo magický význam. Čistí krev, v tom fyzickém i metafyzickém smyslu.
Brzy po jarní rovnodennosti začínají Zeleným čtvrtkem i Velikonoce, křesťanské svátky velmi dobře zmapované a popsané. Jde o mystérium Zmrtvýchvstání Krista, které oslavuje celý křesťanský svět jako jeden ze svých nejvýznamnějších svátků vůbec. Oslava vegetace se tím z tohoto svátku téměř vytratila.
Polím a sadům se přinášejí oběti, tentokrát duchům přírody a růstu, kdysi byly vskutku krvavé, aby krev oplodnila půdu. Nám se už podobné obřady bytostně příčí a považujeme je pouze za barbarské a nesmyslné násilí. Musíme si ale uvědomit, že na úrodě závisel život celého společenství, hrůza z hladovění a nedostatku byla tak silná, že se někteří lidé sami dobrovolně nabídli jako oběť, aby zajistili svým soukmenovcům dobrý rok. To je pro nás už dnes naprosto nepředstavitelné, ale v přírodě můžeme taková sebeobětování pro celek stále vidět. My můžeme pro bohy vegetace položit pod keř třeba to nejhezčí jablíčko, které máme, jablko je totiž prastarým symbolem plodnosti. Záhony založené ve dnech mezi jarní rovnodenností a Velkým pátkem jsou zárukou té nejlepší úrody. Můžeme také uplést věnec z různých zelených rostlin, nejlépe z tisu, buku, jedle, vrby a smrku, a připevnit jej na rovnoramenný kříž z pečlivě oloupaných bezových větví. Takový věnec se vyráběl dávno před Kelty i křesťany a použité rostliny byly zasvěcené bohyni střežící podsvětí, semena a duše zemřelých i nenarozených. Zavěšoval se na vrata nebo vchodové dveře a chránil dům proti čertům a démonům způsobujícím nemoci. Věnec je možné také umístit do severovýchodního koutu místnosti, ve kterém tradičně stávaly domácí oltáříky. Do dnešního dne se podobné věnce s křížem zdobí barevnými vajíčky a zavěšují se nad stůl nebo v květnu na májku. Zvykem, který můžeme s chutí a vervou provádět dodnes, je šlehání dívek a samiček domácích zvířat čerstvě pučícími pruty vrby, lísky nebo jeřábu, tento prastarý pohanský zvyk jim totiž zajistí krásu, zdraví a plodnost. Ani nemusíme plést pomlázky, ty jsou už relativně nové. Přímo z Čech pochází zvyk dotýkat se takového proutku pouze rukou obalenou čistým bílým plátnem nebo šátkem, je to znak uctivosti. Převažovat by ale měla radost a veselí, nejde v řádném případě o násilí nebo opilecké excesy. Svižným, nikoliv bolestivým, dotykem zázračného proutku nebo pomlázky se popožene krev v lidech a zvířatech a míza v ovocných stromech a zaručí obnovu sil, krásy a zdraví. Pěkným zvykem v den jarní rovnodennosti je také cesta, výlet na posvátný kopec. Je to dobrá příležitost se s nějakým takovým místem v našem okolí seznámit. Česká kotlina je plná posvátných kopců a na mnohých z nich dnes stojí namísto posvátných hájů kapličky.


JARNÍ ROVNODENNOST U NÁS
 Dnes bylo po dlouhé době nad nulou, sluníčko se činilo!


 Symboly Slunce jsou u nás všudypřítomné.


 Obětina pro bytosti přírody a především pro zahradní skřítky. To nejčervenější jablíčko a drobky domácího chleba.


 Slunce je ještě poměrně nízko a bezlisté větve vytvářejí překrásné stínové divadlo.


 Jeden zahradní skřítek se hned pustil do hodování!


 Ty skřítku jeden nenažranej!


 Modré nebe nad mou milovanou zahradou, jsem šťastná. Mimochodem, v tom jehličnatém ostrůvku dole žije bažantí párek. Naši psi jsou moulové.


 Příprava věnce pro jarní rovnodennost. Větvičky z bezu, pečlivě oloupané, větvičky jedle a vrby.


Nakonec došlo i na krvavou oběť.


Věnec pro jarní rovnodennost ochraňuje obyvatele domu před zlem.

BULGUR S CUKETOU A BROKOLICÍ

Máte rádi bulgur? Já ano a tohle je skvělý recept na lahodný a zdravý oběd 
200 g bulguru propláchneme v cedníku, vložíme do hrnce, zalijeme 400 ml horké vody, ochutíme lžící citrónové šťávy, dvěma lžícemi Shoyu a přivedeme k varu. Vaříme na mírném ohni 10 minut, potom odstavíme a necháme pod pokličkou 15 minut dojít.
V hluboké pánvi rozehřejeme dvě lžíce oleje, přidáme lžíci Shoyu, trochu soli, mletý pepř a nadrobno nakrájenou hlávku brokolice a jednu menší cuketku. Za občasného promíchání dusíme ve vlastní šťávě 5 – 8 minut, vmícháme hotový bulgur, dvě lžíce tahini a prohřejeme. Podáváme se salátem.


CRUMBLE S OSTRUŽINAMI

Vynikající dobrota!
V hluboké pánvi rozehřejeme tři polévkové lžíce kokosového oleje, vmícháme 100 ml javorového sirupu a dvě lžíce mleté skořice, nasypeme 130 g mletých mandlí, 130 g mletých vlašských ořechů a 130 g ovesných vloček. Dobře promícháme a prozatím dáme stranou.
Oloupeme a na kostičky nakrájíme 6 jablek, vložíme je do hluboké pánve, která může přijít do trouby (mám bezvadnou litinovou pánev s odnímacím držadlem), vmícháme 400 g ostružin (mražených), lžíci skořice a zvolna dusíme ve vlastní šťávě 15 minut. Poklademe ořechovou směsí, vložíme do trouby a pečeme při 200 stupních 30 minut. Jíme nejlépe horké.



LUNÁRNÍ KALENDÁŘ MARTINY LUKÁŠKOVÉ NA 12. TÝDEN ROKU 2018


ŽAMPIONY S FAZOLEMI A ČERVENÝMI KROUPAMI

Recept je inspirován knihou Lahodně s Ellou. Výsledek mě nijak nenadchnul, ale úplně špatné to není. V původním receptu je v houbách ještě víno, to jsem vynechala.
Na dvou lžících oleje necháme změknout pokrájenou cibuli a dva stroužky česneku, přidáme 400 g žampionů pokrájených na plátky, osolíme, opepříme a deset minut dusíme ve vlastní šťávě. Okořeníme uzenou paprikou a tymiánem, vmícháme plechovku propláchnutých červených fazolí a ještě deset minut dusíme.
Na oleji osmahneme další cibuli a dva stroužky česneku, přidáme čtvrtlitrový hrnek předem na tři hodiny namočených a propláchnutých ječných krup, osolíme, opepříme, okořeníme bobkovým listem, zalijeme 375 ml horké vody a vaříme 20 minut. Vmícháme 370 g na nudličky nastrouhané červené řepy a ještě 20 minut dusíme. Ochutíme citrónovou šťávou a koprem.