Aby se něco krásného, čistého a nového mohlo zrodit, musí něco jiného, starého a temného, zemřít. Není to nikterak exotická představa, vždyť můžeme tento zázrak znovuzrození vidět každý rok na jaře. Z černých větví a hnědých tlejících listů vypučí zářivá záplava listů a květů. 20. až 21. března, kdy je den stejně dlouhý jako noc, přichází bohyně jara a rozprostře nad krajinou svůj světelný šat. Chodí krajinou a vstupuje do našich srdcí, copak někdo může říct, že nikdy necítil ve vzduchu, že přišlo jaro bez ohledu na panující počasí?
Chudá zimní strava, chlad a strádání jsou u konce a my se můžeme začít radovat. Je čas nasbírat časné jarní byliny – měkké lístky kopřivy, šťovík, bršlici, popenec, mladé lístky kostivalu, sedmikrásky, orseje a břízy a uvařit z nich jarní očistnou polévku nebo připravit salát, který má přímo magický význam. Čistí krev, v tom fyzickém i metafyzickém smyslu.
Brzy po jarní rovnodennosti začínají Zeleným čtvrtkem i Velikonoce, křesťanské svátky velmi dobře zmapované a popsané. Jde o mystérium Zmrtvýchvstání Krista, které oslavuje celý křesťanský svět jako jeden ze svých nejvýznamnějších svátků vůbec. Oslava vegetace se tím z tohoto svátku téměř vytratila.
Polím a sadům se přinášejí oběti, tentokrát duchům přírody a růstu, kdysi byly vskutku krvavé, aby krev oplodnila půdu. Nám se už podobné obřady bytostně příčí a považujeme je pouze za barbarské a nesmyslné násilí. Musíme si ale uvědomit, že na úrodě závisel život celého společenství, hrůza z hladovění a nedostatku byla tak silná, že se někteří lidé sami dobrovolně nabídli jako oběť, aby zajistili svým soukmenovcům dobrý rok. To je pro nás už dnes naprosto nepředstavitelné, ale v přírodě můžeme taková sebeobětování pro celek stále vidět. My můžeme pro bohy vegetace položit pod keř třeba to nejhezčí jablíčko, které máme, jablko je totiž prastarým symbolem plodnosti. Záhony založené ve dnech mezi jarní rovnodenností a Velkým pátkem jsou zárukou té nejlepší úrody. Můžeme také uplést věnec z různých zelených rostlin, nejlépe z tisu, buku, jedle, vrby a smrku, a připevnit jej na rovnoramenný kříž z pečlivě oloupaných bezových větví. Takový věnec se vyráběl dávno před Kelty i křesťany a použité rostliny byly zasvěcené bohyni střežící podsvětí, semena a duše zemřelých i nenarozených. Zavěšoval se na vrata nebo vchodové dveře a chránil dům proti čertům a démonům způsobujícím nemoci. Věnec je možné také umístit do severovýchodního koutu místnosti, ve kterém tradičně stávaly domácí oltáříky. Do dnešního dne se podobné věnce s křížem zdobí barevnými vajíčky a zavěšují se nad stůl nebo v květnu na májku. Zvykem, který můžeme s chutí a vervou provádět dodnes, je šlehání dívek a samiček domácích zvířat čerstvě pučícími pruty vrby, lísky nebo jeřábu, tento prastarý pohanský zvyk jim totiž zajistí krásu, zdraví a plodnost. Ani nemusíme plést pomlázky, ty jsou už relativně nové. Přímo z Čech pochází zvyk dotýkat se takového proutku pouze rukou obalenou čistým bílým plátnem nebo šátkem, je to znak uctivosti. Převažovat by ale měla radost a veselí, nejde v řádném případě o násilí nebo opilecké excesy. Svižným, nikoliv bolestivým, dotykem zázračného proutku nebo pomlázky se popožene krev v lidech a zvířatech a míza v ovocných stromech a zaručí obnovu sil, krásy a zdraví. Pěkným zvykem v den jarní rovnodennosti je také cesta, výlet na posvátný kopec. Je to dobrá příležitost se s nějakým takovým místem v našem okolí seznámit. Česká kotlina je plná posvátných kopců a na mnohých z nich dnes stojí namísto posvátných hájů kapličky.
JARNÍ ROVNODENNOST U NÁS
Dnes bylo po dlouhé době nad nulou, sluníčko se činilo!
Symboly Slunce jsou u nás všudypřítomné.
Obětina pro bytosti přírody a především pro zahradní skřítky. To nejčervenější jablíčko a drobky domácího chleba.
Slunce je ještě poměrně nízko a bezlisté větve vytvářejí překrásné stínové divadlo.
Jeden zahradní skřítek se hned pustil do hodování!
Ty skřítku jeden nenažranej!
Modré nebe nad mou milovanou zahradou, jsem šťastná. Mimochodem, v tom jehličnatém ostrůvku dole žije bažantí párek. Naši psi jsou moulové.
Příprava věnce pro jarní rovnodennost. Větvičky z bezu, pečlivě oloupané, větvičky jedle a vrby.
Nakonec došlo i na krvavou oběť.
Věnec pro jarní rovnodennost ochraňuje obyvatele domu před zlem.
