Svízel je plevel s legračním jménem a určitě se už ke každýmu z vás někdy přitulil. Malé kuličky – plody – byly nalezeny ve vykopávkách prehistorických sídlišť. Soudí se, že se používaly při výrobě sýra, protože dodnes je svízel přítula podpůrným prostředkem při srážení mléka.
Ve středověku sloužil svízel jako ochranná bylina a jeho chytlavé natě se sypávaly okolo domů a svatyň. Symbolizuje jarní obnovu života
Anglosasové přítulu nazývali také poeticky – Křovištní lapka.
Svízel je účinný při zánětu v krku, pomáhá také vyloučit ledvinový písek a kameny. Povzbuzuje proudění lymfy a pročišťování celého lymfatického systému. Čerstvá šťáva prý účinkuje proti pokousání jedovatými pavouky, staví krvácení, léčila se jí žloutenka, rány a vředy na kůži, spála i spalničky. Zahřátá se používala jako obklad na bolavý zub nebo ucho. Nálev se pil tradičně každé jaro jako součást jarní očistné kůry, také podporuje klidný spánek.
Nať sbíráme před rozkvětem, obvykle začátkem května.
více ZDE
Žádné komentáře:
Okomentovat