BAZALKA
Bazalka, lidově bazalika, bazilika, bazalička, bazilikum či indická bazalka má původ v Přední Indii, a podnes je posvátnou hindskou bylinou boha Višnu pěstovanou v okolí chrámů i domů. Ve starém Egyptě byla bazalka součástí balzamovacích směsí. V některých pravoslavných kostelech v Řecku se dosud používá při přípravě svěcené vody. Do Evropy ji přivezl Alexandr Veliký a na jihu Evropy je oblíbená už dlouho. My ji také dobře známe jako oblíbenou kuchyňskou bylinku a používat ji tímhle způsobem je nejpříjemnější a nejpřirozenější. Občas ale zapomínáme, že i notoricky známé kuchyňské bylinky jsou léčivky a pro bazalku to platí samozřejmě také. Když bazalku nasušíte, ztrácí značnou část svého charakteristického aroma, takže čaj z ní se dá pít. Na sušení sklízíme nejlépe v červnu a červenci celou kvetoucí nať a začerstva konzumujeme lístky, které si můžeme na zimu i zmrazit.
Bazalka je letnička, kterou vyséváme na záhon až v květnu, případně ji můžeme pěstovat i doma v květináči.
Bazalku znali již staří Řekové a považovali ji za krále všech koření, „basileus“ totiž znamená král. Starověcí Římané připisovali bazalce zázračné účinky a v Itálii je nejoblíbenějším kořením dodnes. Paracelsus doporučoval bazalku ženám pro zvýšení plodnosti a pohlavního pudu. Dříve se používala jako abortivum a porodní báby s její pomocí vypuzovaly placentu po porodu. Bazalkovými semínky se léčila srdeční nedostatečnost. V klášterní středověké medicíně ale bazalka příliš oblíbená nebyla, přisuzovaly se jí jako rostlině ďábla nepěkné účinky, prý vysušuje mozek, kalí zrak, přináší neštěstí, způsobuje šílenství a rodí se z ní štíři – ve starověkém Řecku byla při uštknutí štírem nebo hadem používána, takže nějakou souvislost se štírem možná opravdu má, kdoví. Bazalka bývala rozporuplnou rostlinou odedávna. Je symbolem lásky, blahobytu, ale i neštěstí, chudoby nebo dokonce smrti a nesmrtelnosti.
Má především blahodárný vliv na trávicí procesy, podporuje činnost jater, povzbuzuje apetit, působí proti zácpě, nadýmání a mírní křeče v zažívacím traktu a také křeče menstruační. Kojícím maminkám pomáhá při tvorbě mléka, nejnovější výzkumy ale užívání bazalky těhotným a kojícím ženám, jakož i malým dětem nedoporučují pro potenciální nebezpečnost obsaženého estragolu a metyleugenolu. Ani dlouhodobé užívání se ze stejného důvodu nepředepisuje. Vysoké dávky mohou způsobit bolesti hlavy, předráždění a žaludeční nevolnost. Z občasného, krátkodobého používání a užití v kuchyni ale rozhodně mít obavy nemusíme. Bazalka pomáhá při migréně a horečce, je účinná při léčbě zánětů ledvin, močových cest a pochvy, ale i při kapavce. Podporuje vykašlávání a zároveň tlumí křečovitý kašel, a tím je pomocnou bylinkou při léčbě černého kašle. Jako kloktadlo můžeme bazalku použít při zánětech v krku a paradontóze. Užívá se naložená ve víně při nespavosti a psychogenně podmíněných závratích, protože uklidňuje. Mírně zvyšuje krevní tlak. Zevně můžeme bazalku použít jako koupel při zahnisaných a špatně se hojících poraněních. Bazalková mast léči popraskané bradavky při kojení. Rozmačkaný list vložený do nosní dírky pomáhá při rýmě. Čerstvá šťáva z listů nakapaná do ucha léčí zánět středního ucha. Pokud vás bodne včela nebo vosa, a nemáte po ruce cibuli, použijte rozmačkaný list bazalky.
Sušená bazalka je nejlepší ve směsích s heřmánkem, meduňkou, řebříčkem, řepíkem a dalšími bylinami s podobnými účinky, ale dá se užívat i samostatně.
Bazalka má prý moc tišit partnerské vády, umí přivést k člověku lásku a též přináší do domu štěstí a peníze. Bazalková vůně prý člověka uchrání před zlovolností davu. Při magických obřadech dodává odvahu čelit smrti. Kromě toho prý odpuzuje mouchy a komáry.
Bazalka je letnička, kterou vyséváme na záhon až v květnu, případně ji můžeme pěstovat i doma v květináči.
Bazalku znali již staří Řekové a považovali ji za krále všech koření, „basileus“ totiž znamená král. Starověcí Římané připisovali bazalce zázračné účinky a v Itálii je nejoblíbenějším kořením dodnes. Paracelsus doporučoval bazalku ženám pro zvýšení plodnosti a pohlavního pudu. Dříve se používala jako abortivum a porodní báby s její pomocí vypuzovaly placentu po porodu. Bazalkovými semínky se léčila srdeční nedostatečnost. V klášterní středověké medicíně ale bazalka příliš oblíbená nebyla, přisuzovaly se jí jako rostlině ďábla nepěkné účinky, prý vysušuje mozek, kalí zrak, přináší neštěstí, způsobuje šílenství a rodí se z ní štíři – ve starověkém Řecku byla při uštknutí štírem nebo hadem používána, takže nějakou souvislost se štírem možná opravdu má, kdoví. Bazalka bývala rozporuplnou rostlinou odedávna. Je symbolem lásky, blahobytu, ale i neštěstí, chudoby nebo dokonce smrti a nesmrtelnosti.
Má především blahodárný vliv na trávicí procesy, podporuje činnost jater, povzbuzuje apetit, působí proti zácpě, nadýmání a mírní křeče v zažívacím traktu a také křeče menstruační. Kojícím maminkám pomáhá při tvorbě mléka, nejnovější výzkumy ale užívání bazalky těhotným a kojícím ženám, jakož i malým dětem nedoporučují pro potenciální nebezpečnost obsaženého estragolu a metyleugenolu. Ani dlouhodobé užívání se ze stejného důvodu nepředepisuje. Vysoké dávky mohou způsobit bolesti hlavy, předráždění a žaludeční nevolnost. Z občasného, krátkodobého používání a užití v kuchyni ale rozhodně mít obavy nemusíme. Bazalka pomáhá při migréně a horečce, je účinná při léčbě zánětů ledvin, močových cest a pochvy, ale i při kapavce. Podporuje vykašlávání a zároveň tlumí křečovitý kašel, a tím je pomocnou bylinkou při léčbě černého kašle. Jako kloktadlo můžeme bazalku použít při zánětech v krku a paradontóze. Užívá se naložená ve víně při nespavosti a psychogenně podmíněných závratích, protože uklidňuje. Mírně zvyšuje krevní tlak. Zevně můžeme bazalku použít jako koupel při zahnisaných a špatně se hojících poraněních. Bazalková mast léči popraskané bradavky při kojení. Rozmačkaný list vložený do nosní dírky pomáhá při rýmě. Čerstvá šťáva z listů nakapaná do ucha léčí zánět středního ucha. Pokud vás bodne včela nebo vosa, a nemáte po ruce cibuli, použijte rozmačkaný list bazalky.
Sušená bazalka je nejlepší ve směsích s heřmánkem, meduňkou, řebříčkem, řepíkem a dalšími bylinami s podobnými účinky, ale dá se užívat i samostatně.
Bazalka má prý moc tišit partnerské vády, umí přivést k člověku lásku a též přináší do domu štěstí a peníze. Bazalková vůně prý člověka uchrání před zlovolností davu. Při magických obřadech dodává odvahu čelit smrti. Kromě toho prý odpuzuje mouchy a komáry.
ANANASOVÉ NANUKY
Tenhle recept jsem si odkudsi opsala už v zimě, že ho udělám v létě, ale nevím, odkud, tak jen podotýkám, že není můj 
Rozmixujeme jeden ananas, 6 kiwi a 2 lžíce agávového sirupu. Do formiček na nanuky dáme plátky kiwi a zalijeme rozmixovaným ovocem. Dáme zmrazit.
Rozmixujeme jeden ananas, 6 kiwi a 2 lžíce agávového sirupu. Do formiček na nanuky dáme plátky kiwi a zalijeme rozmixovaným ovocem. Dáme zmrazit.
RÁNO
Dnes hned po rozednění jsem vzala pejsky na procházku, zrovna svítalo a hned za humny jsem litovala, že nemám foťák. Byl mlhavý opar a vycházející slunce tvořilo nad obzorem a nad lukami kouzelnou záři. Pavučinky snovaček byly prosvětlené sluncem a nohy jsem měla mokré od rosy až po kolena. U lesa mi spadl do cesty žalud. nejdřív jsem ho překročila, ale pak jsem se pro něj vrátila a uložila do kapsy. Podle mě je kouzelný. Na louce jsem si nasbírala bylinky pro ranní čaj. Lepší ráno si sotva představíte.
Když jsem vyšla ze vrat, vyděsily mě sirény z Mlázovic i Bělohradu. Vždyť není první středa v měsíci! Chvíli jsem stála nerozhodně na místě a uvažovala, že se vrátím a všechny probudím a pak...co pak? Máme pět nebo deset minut na to, abychom se připravili na chemický nebo jaderný útok. No, tak to umřu radši na louce nebo v lese. Vidíte, jak jsem zpitomělá z těch zpráv a to ani nemáme televizi! :)
Když jsem vyšla ze vrat, vyděsily mě sirény z Mlázovic i Bělohradu. Vždyť není první středa v měsíci! Chvíli jsem stála nerozhodně na místě a uvažovala, že se vrátím a všechny probudím a pak...co pak? Máme pět nebo deset minut na to, abychom se připravili na chemický nebo jaderný útok. No, tak to umřu radši na louce nebo v lese. Vidíte, jak jsem zpitomělá z těch zpráv a to ani nemáme televizi! :)
TĚSTOVINY S ČOČKOVOU OMÁČKOU A PEČENÝMI CUKETKAMI
To je strašně dobrý!
V rendlíku rozehřejeme lžíci olivového oleje, nožem rozmáčkneme dva stroužky česneku a na oleji je zlehka opečeme, ne do hněda, zhořkl by. V cedníku propláchneme 100 g loupané červené čočky, nasypeme ji na česnek, osolíme, okořeníme pepřem a koriandrem, zalijeme 400 ml horké vody, přiklopíme a na mírném ohni dusíme 20 minut.Rozmixujeme tyčovým mixérem a omáčka je hotová. Tři menší cukety nakrájíme na šikmé plátky, narovnáme je na plech vyložený pečicím papírem, pokapeme olivovým olejem, osolíme a posypeme grilovacím kořením. Grilujeme v troubě při vysoké teplotě 10 minut. Uvaříme půl kila semolinových těstovin a promícháme je s omáčkou. Na talíři obložíme grilovanými cuketami a jíme se salátem.
V rendlíku rozehřejeme lžíci olivového oleje, nožem rozmáčkneme dva stroužky česneku a na oleji je zlehka opečeme, ne do hněda, zhořkl by. V cedníku propláchneme 100 g loupané červené čočky, nasypeme ji na česnek, osolíme, okořeníme pepřem a koriandrem, zalijeme 400 ml horké vody, přiklopíme a na mírném ohni dusíme 20 minut.Rozmixujeme tyčovým mixérem a omáčka je hotová. Tři menší cukety nakrájíme na šikmé plátky, narovnáme je na plech vyložený pečicím papírem, pokapeme olivovým olejem, osolíme a posypeme grilovacím kořením. Grilujeme v troubě při vysoké teplotě 10 minut. Uvaříme půl kila semolinových těstovin a promícháme je s omáčkou. Na talíři obložíme grilovanými cuketami a jíme se salátem.
CUKETOVÁ BUCHTA S KAKAEM
Cukety útočí a je třeba s nimi zatočit. A lze s nimi zatočit dokonce tak, že budete litovat, že jich nemáte víc. Po ochutnání téhle buchty mě můj milý muž nazval zázrakem
V míse promícháme 750 g oloupané a najemno nastrouhané cukety, 3 celá vejce, 100 g rapadury (nebo cukru), 2 lžíce mátového oleje (je tam poměrně důležitý, ale nepředpokládám, že ho má každý doma, můžete použít prostě nějakou mátovou příchuť), 100 g hrozinek, lžičku mleté vanilky, 40 g kakaa, 80 ml slunečnicového oleje, 300 g polohrubé mouky (milci zdravé výživy použijí mouku celozrnnou) a 2 lžičky kypřicího prášku. Rozetřeme na vymaštěný plech nebo pekáček a pečeme při 180 stupních 40 minut. Necháme vychladnout a potřeme jahodovou zavařeninou a čokoládovou polevou.
V míse promícháme 750 g oloupané a najemno nastrouhané cukety, 3 celá vejce, 100 g rapadury (nebo cukru), 2 lžíce mátového oleje (je tam poměrně důležitý, ale nepředpokládám, že ho má každý doma, můžete použít prostě nějakou mátovou příchuť), 100 g hrozinek, lžičku mleté vanilky, 40 g kakaa, 80 ml slunečnicového oleje, 300 g polohrubé mouky (milci zdravé výživy použijí mouku celozrnnou) a 2 lžičky kypřicího prášku. Rozetřeme na vymaštěný plech nebo pekáček a pečeme při 180 stupních 40 minut. Necháme vychladnout a potřeme jahodovou zavařeninou a čokoládovou polevou.
LETNÍ POLÉVKA Z ČERSTVÝCH FAZOLÍ
Fazole konzumujeme převážně sušené jako luštěniny nebo nezralé lusky/fazolky jako zeleninu. Pokud vyloupete zralé fazole z lusků dříve, než uschnou, můžete z nich uvařit třeba letní fazolovou polévku, takové fazole se totiž vaří jen asi 15 – 20 minut a také chuť je zcela někde jinde než u těch sušených.
Na dvou lžících oleje necháme změknout velkou pokrájenou cibuli a 4 stroužky najemno nasekaného česneku, přidáme dvě mrkve a jeden pórek, oboje nakrájené na kolečka. Chvilku opékáme, aby pórek zavadl, přidáme půl kila vyloupaných čerstvých fazolí, 400 g oloupaných a nakrájených rajčat, osolíme, okořeníme čerstvou nebo sušenou saturejkou a zalijeme 1,5 l zeleninového vývaru. Vaříme 20 minut, a do hotové polévky prolisujeme stroužek česneku, už nevaříme. Polévka je skvělá s kváskovým chlebem jako sytý oběd nebo večeře.
Na dvou lžících oleje necháme změknout velkou pokrájenou cibuli a 4 stroužky najemno nasekaného česneku, přidáme dvě mrkve a jeden pórek, oboje nakrájené na kolečka. Chvilku opékáme, aby pórek zavadl, přidáme půl kila vyloupaných čerstvých fazolí, 400 g oloupaných a nakrájených rajčat, osolíme, okořeníme čerstvou nebo sušenou saturejkou a zalijeme 1,5 l zeleninového vývaru. Vaříme 20 minut, a do hotové polévky prolisujeme stroužek česneku, už nevaříme. Polévka je skvělá s kváskovým chlebem jako sytý oběd nebo večeře.
CO SE DĚJE SE SVĚTEM?
Jedna z nejnovějších knih Václava Cílka je souborem esejů, které spojují témata krajiny a společnosti. Snad každý si klademe tu otázku, kterou má knížka v názvu a snažíme se na ni nalézt odpovědi na zemi, na nebi i sami v sobě. A Václav Cílek nám v tom hledání může pomoci. Píše o dějinách zahrad a zahrádek, o indiánské péči o půdu, o ledu v Arktidě, o svatyních v Athénách, erozi půdy v Afghánistánu, rozšířené fobii ze zombie, o antropocénu i o migraci. Kromě zajímavých a čtivých teorií a závěrů mě v knize potěšil způsob sestavení pramenů a zdrojů na konci. A nemohu opomenout dechberoucí ilustrace Kateřiny Piňosové, ty jsem si okamžitě zamilovala.
„Civilizace dojde svého konce jen v tom případě, že není schopna další tvořivosti a neumí si nalézt novou podobu. Úplný rozpad není možný ani proto, že společnost nikdy nebyla jednotná a zejména v Evropě existovala v řadě forem od trapistických klášterů až po kluby playboyů. Hlavní část establishmentu, která je provázaná se senzitivním základem smyslové kultury, odejde s ní, ale mnohé alternativní směry zůstanou změnami jen málo dotčené, anebo se dokonce nestíněny silovým vlivem centra dál rozvinou. To, co nepatří k potápějící se lodi, se s ní neutopí. Je nám dopřáno to zvláštní privilegium žít, myslet a konat v jednom z nejzvláštnějších období posledního tisíciletí. Nemůžeme jej zastavit, ale můžeme pochopit a tím zmírnit či rozložit tragické události přechodných období.“
A to je nakonec docela pozitivní zpráva, co říkáte?
„Civilizace dojde svého konce jen v tom případě, že není schopna další tvořivosti a neumí si nalézt novou podobu. Úplný rozpad není možný ani proto, že společnost nikdy nebyla jednotná a zejména v Evropě existovala v řadě forem od trapistických klášterů až po kluby playboyů. Hlavní část establishmentu, která je provázaná se senzitivním základem smyslové kultury, odejde s ní, ale mnohé alternativní směry zůstanou změnami jen málo dotčené, anebo se dokonce nestíněny silovým vlivem centra dál rozvinou. To, co nepatří k potápějící se lodi, se s ní neutopí. Je nám dopřáno to zvláštní privilegium žít, myslet a konat v jednom z nejzvláštnějších období posledního tisíciletí. Nemůžeme jej zastavit, ale můžeme pochopit a tím zmírnit či rozložit tragické události přechodných období.“
A to je nakonec docela pozitivní zpráva, co říkáte?
PÓRKOVÝ KRÉM S TEMPEHEM
Pórek i brambory jsou vlastní, tempeh je koupený, na ten si netroufám
Jde vlastně o polévku vichyssoise, kterou všichni dobře znáte, já jsem ji jen ochutila tempehem a lituju, že jsem ji neudělala z dvojnásobné dávky
Dva pórky nakrájíme na kolečka, čtyři středně velké brambory na kostičky. V hrnci rozehřejeme dvě lžíce oleje a opékáme na něm pórek. Po pěti až deseti minutách přidáme brambory, osolíme, okořeníme černuchou (lze vynechat), zalijeme litrem zeleninového vývaru a vaříme patnáct až dvacet minut doměkka. Rozmixujeme tyčovým mixérem, zjemníme 250 ml ovesné smetany a prohřejeme. Na talíři sypeme na kostičky nakrájeným a na oleji osmaženým tempehem.
Jde vlastně o polévku vichyssoise, kterou všichni dobře znáte, já jsem ji jen ochutila tempehem a lituju, že jsem ji neudělala z dvojnásobné dávky
Dva pórky nakrájíme na kolečka, čtyři středně velké brambory na kostičky. V hrnci rozehřejeme dvě lžíce oleje a opékáme na něm pórek. Po pěti až deseti minutách přidáme brambory, osolíme, okořeníme černuchou (lze vynechat), zalijeme litrem zeleninového vývaru a vaříme patnáct až dvacet minut doměkka. Rozmixujeme tyčovým mixérem, zjemníme 250 ml ovesné smetany a prohřejeme. Na talíři sypeme na kostičky nakrájeným a na oleji osmaženým tempehem.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)