RÁNO
Dnes hned po rozednění jsem vzala pejsky na procházku, zrovna svítalo a hned za humny jsem litovala, že nemám foťák. Byl mlhavý opar a vycházející slunce tvořilo nad obzorem a nad lukami kouzelnou záři. Pavučinky snovaček byly prosvětlené sluncem a nohy jsem měla mokré od rosy až po kolena. U lesa mi spadl do cesty žalud. nejdřív jsem ho překročila, ale pak jsem se pro něj vrátila a uložila do kapsy. Podle mě je kouzelný. Na louce jsem si nasbírala bylinky pro ranní čaj. Lepší ráno si sotva představíte.
Když jsem vyšla ze vrat, vyděsily mě sirény z Mlázovic i Bělohradu. Vždyť není první středa v měsíci! Chvíli jsem stála nerozhodně na místě a uvažovala, že se vrátím a všechny probudím a pak...co pak? Máme pět nebo deset minut na to, abychom se připravili na chemický nebo jaderný útok. No, tak to umřu radši na louce nebo v lese. Vidíte, jak jsem zpitomělá z těch zpráv a to ani nemáme televizi! :)
Vstáváte takhle brzy?
OdpovědětVymazatSirény po ránu by mne docela vyděsily, ale jak píšete, co bychom vlastně stihli, na co se připravit, kam se schovat? V celém světě je to neustále krůček od války. Tolik mocných chce být ještě mocnějšími... A tak v nás vyvolávají strach.
Nu, mějte paní Evo hezký den, bylinkový čaj byl určitě moc dobrý.
Alena
Každé ráno behám v pyžame po bylinkovej záhrade a vyberám si bylinky do raňajšieho smooties, ale najprv sa nadýchnem - vdýchnem snáď všetko šťastie sveta, porozprávam sa s kocúrom a našim psom, vyplaším drozda.... A potom cestou do práce si nazbieram bylinky do čaju čo rastú len tak pri potoku a ktoré si nikto nevšíma a každú chvíľu pokosí, nakuknem na potok či uvidím kačky a ondatru, skontrolujem či vietor nepolámal nejaký strom a smutne pozriem kde zasa pribudli odpadky - a dýcham ..... milujem tieto rána raz horúce, inokedy vlhké a chladné, prebúdzajúci sa svet, meniaca sa obloha a neskutočný krik vtákov... a hrám sa, že hrdličky na mňa volajú "popoluška, popoluška, popoluška...." Aj vy rozumiete reči vtákov?
OdpovědětVymazatKrasna fotka kvetiniek.
OdpovědětVymazat