BEZLEPKOVÁ FOCACCIA

Chtěla jsem konečně vyzkoušet bezlepkovou směs na pečení. Mám kilo a půl a postupně ji použiju na různé věci, abych byla trochu v obraze. První na řadě je oblíbená focaccia, která je naprosto skvělá z klasické bílé mouky.
Při pokusu s bezlepkovou směsí jsem nejprve zjistila, že těsto velmi špatně kyne, tedy lépe řečeno téměř nekyne. Musela jsem prodloužit dobu kynutí na dvojnásobek a ani poté nebyl výsledek nijak uspokojivý. Těstu chybí nadýchannost, měkkost, je stále takové tuhé. Výsledek byl ale slušný, mně osobně víc chutná klasika, ale můj muž řekl, že jemu přijde chutnější tato verze. Jak vidíte, chuťové buňky máme každý jiné, takže směle do toho :)
V míse promícháme 300 g bezlepkové mouky (směsi), 1/2 sáčku instantního droždí a 1/2 lžičky soli. V jiné nádobě rozmícháme 70 g rajského protlaku, 30 ml panenského olivového oleje a 150 ml teplé vody. Vlijeme do mísy k mouce a dobře prohněteme. Necháme v teple hodinu kynout, znovu prohněteme a vtlačíme do vymaštěného menšího pekáčku (25/35 cm). Klouby prstů uděláme důlky, pokapeme olejem, zakryjeme ubrouskem a necháme ještě další hodinu kynout. Posypeme bylinkami (bazalka, tymián, oregano, chilli), hrubou solí, pokrájenými sušenými rajčaty v oleji a kapary. Znovu pomačkáme klouby a pečeme při 220 stupních hodinu. Pekla jsem v troubě na dřevo, a trvalo to opravdu tak dlouho, vy ale třeba budete péct kratší dobu, doporučuji po půl hodině kontrolovat.

LUNÁRNÍ KALENDÁŘ MARTINY LUKÁŠKOVÉ NA 4. TÝDEN ROKU 2018

ČOČKOVÁ OMÁČKA S PÓRKEM

Namočíme do vody 50 g sušených rajčat, nejlépe přes noc. Propláchneme je v cedníku a pokrájíme na nudličky.
V cedníku propláchneme 150 g loupané červené čočky, vložíme do hrnku, zalijeme půl litrem vody ochucené bylinkovou solí a vařím půl hodiny až 40 minut, dokud se čočka nerozvaří. Můžeme si pomoci ponorným mixérem, omáčka je pak hladší.
V hluboké pánvi rozehřejeme dvě lžíce oleje a pět minut na něm opékáme najemno nakrájený pórek, okořeníme dobromyslí a pepřem, přidáme rajčata a ještě pět minut společně dusíme. Zalijeme hladkou čočkovou omáčkou, prohřejeme, ochutíme lžící citrónové šťávy, případně dosolíme. Podáváme se špagetami nebo pečenými bramborami a salátem.

SYMBOLISMUS LIDSKÉHO TĚLA

Kniha Annick de Souzenelle mě nalákala anotací a doufala jsem, že budu zase o něco chytřejší.
Někdy je třeba si přiznat, že na knihu nestačíte. :)
Skutečně jsem se snažila, ale velmi mi překážela moje neznalost Kabaly, Tóry a hebrejštiny. Pasáže, kterým jsem rozuměla, byly pro mě ale velmi zajímavé a kdybych měla chuť vzdělávat se v tomto směru, určitě bych se ke knize vrátila.

ZELENINOVÉ NUDLIČKY VE WOKU

Skvělé sladkokyselé jídlo pro milovníky orientálních chutí.
V pánvi wok rozehřejeme dvě lžíce oleje a osmahneme na něm lžíci kari koření a lžičku kurkumy. Dáme pozor, ať koření nespálíme. Promícháme se zeleninou nakrájenou na nudličky: 100 g bílé ředkve, 1 paprikou, 100 g mrkve, 1 pórek a 200 g pekingského zelí. Po několika minutách opékání přidáme dva stroužky česneku nakrájené nadrobno, 50 g hrozinek, lžičku třtinového cukru, osolíme, a zalijeme 100 ml bílého vína. Dusíme pod pokličkou deset minut, zelenina musí zůstat křupavá! Zjemníme 100 g tuhé části z plechovky kokosového mléka (plechovku dáme předtím na několik hodin do chladničky, aby se tuhá a tekutá část oddělily). Prohřejeme, ale už nevaříme. Podáváme s jasmínovou rýží a salátem.

LUNÁRNÍ KALENDÁŘ MARTINY LUKÁŠKOVÉ NA 3. TÝDEN ROKU 2018

UNIVERZÁLNÍ PROTIZÁNĚTLIVÝ ČAJ

Tento čaj podle Janči a Zentricha mně osobně velmi pomohl.
Smícháme meduňku, třezalku a šalvěj po 30 g a heřmánek, mátu a list podbělu po 20 g. Lžíci směsi zalijeme šálkem vroucí vody, zakryjeme a necháme 10 minut vyluhovat. Pijeme 3 x denně před jídlem. Tento čaj má mimořádné protizánětlivé účinky.

ZIMNÍ SALÁT

Tenhle salát je plný vitamínů, enzymů a kvalitních rostlinných bílkovin, necháte se inspirovat?
Uvaříme dvě středně velké červené řepy, necháme je vychladnout, oloupeme je a nakrájíme na špalíčky. Uvaříme 200 g černé čočky beluga doměkka, scedíme a necháme okapat. V míse promícháme čočku, řepu a 200 g kysaného zelí. Osolíme, ochutíme jablečným octem a podáváme na listech hlávkového salátu.

BANÁNOVÁ GRANOLA

Recept se mi objevil na zdi a je od Zuzany z Love of Raw. Moc se mi líbil, tak jsem si řekla, že ho musím zkusit.
V receptu je použita pohanka lámanka, která se máčí přes noc a pak přecedí. Já kupuji pohanku pouze vcelku jako kroupy, tak jsem si z nich ve vločkovači udělala vločky a ty smíchala s vodou. Můžete to udělat tak i tak, oboje funguje.
Takže zde je moje verze:
Půl kila pohankových vloček promícháme se 700 ml vody, 4 lžícemi rozehřátého kokosového oleje, 5 lžícemi medu a necháme hodinu nasáknout. Poté přimícháme, nejlépe rukama, 3 lžíce mleté skořice, 8 banánů nakrájených na kolečka, 400 g strouhaného kokosu a tři jablíčka nakrájená na malé kostičky. Důkladně promícháme a rozprostřeme, tedy lépe nadrobíme na sušicí síta (použila jsem 4) a sušíme při nízké teplotě 10 – 14 hodin. Sušila jsem přes noc a hned ráno jsem si dala skvělou snídani – banánovou granolu se sojovým jogurtem a ovocem kaki. Vesmírně jsem si pochutnala!

HORY A ŘEKY BEZ KONCE

(ve skvělém překladu Luboše Snížka)

Kdo se zajímá o hlubinnou ekologii nebo má rád Beatniky, není mu určitě jméno Gary Snyder neznámé.

Tento vpravdě polyhistor studoval kromě literatury, antropologie a antropologické lingvistiky i japonštinu, čínštinu a kaligrafii. Hluboce a se zaujetím se věnoval zen buddhismu, šamanismu, geologii, prehistorii, mytologii, surrealismu, asijskému umění a dramatu, vědomému cestování, ale hlavně ochraně životního prostředí. Nejvíc jej ale charakterizuje to, že byl básníkem, a to výtečným! V roce 1967 stál spolu s Timothy Learym, Ginsbergem, Allenem Cohenem a dalšími u zrodu hnutí Hippies v San Francisku.

Sbírka poezie Hory a řeky bez konce je jednou z mnoha, které vydal. Je autorem i dalších literárních děl - esejů, článků a prózy.

Přináším ukázku, abyste si udělali představu a případně se rozhodli, zda číst nebo nečíst :)

"...

Výstup po kluzké skále na Půlnoční horu

a hle, ovčí stezka vede vždycky správně:

sutí těsně u svahu,

dál po ní přes převisy, a tam jsou

jejich skrytá místa na spaní.

Nasládle čpící pach rozbuší srdce,

hroudy a kamínky vymetené,

měkké a příjemné

ovčí místo snění -

Ovčí čas.

Na celém světě.

Odpočinek v ovčím loži

na útesu života a smrti,

nad nekonečnými horami

a potoky, stužkami nebe.

Vzhůru na hřeben ostrý jako nůž,

kde stezka opět klesá a míří dolů k ledovci,

stezky blednou ve sněhu.

Ovce jsou pryč, jen soumračné hory bez konce.

Chvilka oddechu mezi skalami

povstat k sestupu      dolů s tím vším

a slyšet kojukonskou hádanku:

Mám hlavu

sněhem obsypanou do dvou stran

kdo jsem?

- dibée

sněžná ovce."