Tenhle skvělý recept jsem vyzkoušela podle Melanie a Štepána ze Síly pro život a ochutnala loni, kdy mi skleničku poslal kamarád Filip Šumbera. Velmi doporučuji, je to snad ještě lepší než olivy a roste nám to tady! Navíc jsou dřínky nepovařené, tudíž si zachovají všechny prospěšné látky. Zkvašením navíc dodají látky nové a ještě prospěšnější 
:)Ne zcela zralé, pevné dřínky (mohou být i zelené) zbavíme stopek, opereme a zalijeme ve sklenici slanou vodou. Na 1 litr studené vody odměříme 250 g himálajské soli. Zavřeme sklenici a necháme stát v teple týden až 10 dní. Dřínky klesnou na dno sklenice a tak poznáte, že je hotovo.
Do čistých skleniček vrstvíme scezené dřínky, stroužky česneku a bylinky: dobromysl, oregano, estragon, lichořeřišnice, šalvěj, rozmarýn, popenec, řebříček a tak dále a tak dále, co máte zrovinka po ruce nebo máte rádi. Zalijeme až po okraj panenským olivovým olejem a uchováme ve sklepě nebo chladné spíži. Necháme odležet nejméně jeden měsíc, než poprvé ochutnáme.
Jakmile dřínky sníte, olej nevylévejte, je krásně voňavý a dá se používat do salátů!
Dřínky vydrží prý až dva roky, tak uvidíme! :)
Zde je původní recept
Dnes je vhodný den na seřezání keříku yzopu, aby byl zdravý a v příštím roce hezky obrazil.Část můžete nasušit na čaj nebo jako koření, část naložit do lihu jako protizánětlivou tinkturu a co se nehodí, můžete zavěsit domů ve svazku jako ochranu před zlem.Více o yzopu najdete tady
Další z mých experimentálních zubních past a podle mého zatím nejlepší, tak jsem se rozhodla vám ji předvést, třeba někoho zaujme a inspiruje.Kokosový olej a kurkuma mají údajně blahodárný vliv na zdravé dásně i zuby (působí antibakteriálně a protizánětlivě), navíc prý zuby účinně bělí. Nemusíte se bát, kurkuma zuby nažluto opravdu neobarví, což se může zdát zvláštní, protože jinak barví všechno :)
Články o kurkumě jako bělicím a léčivém prostředku na zuby si ostatně můžete najít sami, nebudu to sem opisovat.
Křemelina zuby šetrně vyčistí až do vysokého lesku a esenciální olej je volitelný. Já přidala grapefruit pro jeho desinfekční vlastnosti, ale dobře se hodí máta, hřebíček, další citrusové esence nebo tea tree.
Ve vodní lázni rozpustíme 60 g panenského kokosového oleje, odstavíme, vmícháme půl lžičky esenciálního oleje podle vlastní volby, lžíci mleté kurkumy a lžíci křemeliny. Necháme vychladnout a během procesu tuhnutí několikrát zamícháme. Vznikne tužší pasta, která se však v ústech pochopitelně brzy rozpustí, základ přece tvoří kokosový olej.
Já si touto pastou čistím zuby několik dní, bělicí účinky zatím nepozoruji, ale zuby jsou hladké a lesklé a pocit v puse je příjemný.
Tenhle jednoduchý a chutný recept vynalezla moje milovaná kamarádka Janina, díky, Janino! :)Na dvou lžících oleje z naložených sušených rajčat osmahneme cibuli a tři stroužky česneku, přidáme tymián, oregano, pepř, chilli a lžičku rapadury (nebo cukru). Necháme zkaramelizovat, a po chvíli vmícháme hrst pokrájených sušených rajčat a 750 g na tenoučké plátečky nakrájených (třeba škrabkou na brambory nebo kráječem na sýr) mladých cuketek, které neloupeme. Osolíme a mícháme asi pět minut, dokud plátky nezprůhlední. Cukety musí zůstat křupavé. Vmícháme do uvařených makaronů a ozdobíme bazalkou.
Tuhle útlou knížku, jejímž autorem je Španěl Jesús Carrasco, jsem přečetla za jediné odpoledne, protože mě příběh prostě nepustil. Atmosféra je naplněná až po okraj suchem, žízní, prachem, špínou, smradem, bolestí, strachem, ale depresivní pocity drží v únosných mezích pokora, soucit, víra a lidskost a díky tomu kniha nepůsobí tragicky, ale pouze melancholicky. Je to příběh bolestného osudu dítěte, které se rozhodne vzepřít a které nalezne lidskost tam, kde by ji člověk nečekal. Kniha vám nedovolí plakat, protože je v ní navzdory všemu naděje.
Ovesné vločky tvoří už bezmála dvě desetiletí moji snídani. Nedokážu si ráno bez vloček skoro představit a jen velice zřídka se stane, že snídám něco jiného. A co píše o ovesných vločkách pan Jiří Janča ve své knize Co nám chybí?„Ovesné vločky jsou velice užitečnou potravinou, ale nesmějí se vařit, protože varem se zničí buď zcela nebo částečně celá řada látek. Ovesné vločky obsahují: z vitamínů B1, B2, E a PP, dále třísloviny, kysličníky fosforu a síry (varem se úplně zničí) a pak minerály vápník, železo, mangan, hořčík, měď, draslík a stopy molybdenu, křemíku, bóru, jódu a kobaltu.
Poměr obsahu látek ve vařených a nevařených vločkách je 1:6!
Spolu s vločkami je třeba jíst nebo pít potraviny, které mají zvýšený obsah vápníku, jednak, že vločky vápník neobsahují, jednak, že vločky vápník značně snižují, jednak jako prevence proti nemocem z nedostatku vápníku. Vločky totiž obsahují dost kyseliny šťavelové.“
Aby mohl člověk jíst vločky syrové, musí si je sám připravit na vločkovači, protože při průmyslové výrobě se ovesné zrno namočí a pak suší horkým vzduchem. Tím se zajistí, že vločky nežluknou, protože se zničí enzymy – a s nimi samozřejmě další prospěšné látky. Doma si připravíte vloček jen tolik, kolik zrovna potřebujete.
Já si před pár lety koupila mlýnek na mouku kombinovaný s vločkovačem, nechci dělat zjevnou reklamu nějakému výrobku, ale musím říct, že jsem velmi spokojená, a kdybych se měla dnes znovu rozhodnout, neváhala bych. Obilí nakupuji v bezobalových obchodech po deseti kilech.
Vločky si namáčím večer do vody, do rána změknou a nabobtnají, vařit se nemusí. Zmíněný vápník doplňuji buď mákem sezamem, slunečnicí, chia semínky, mandlemi nebo sojovým jogurtem.
Hned zpočátku vás chci upozornit, že struktura tohoto moučníku je poněkud neobvyklá, totiž jakoby gumovité konzistence a někoho z vás by to mohlo odradit. Žádný cukrář by mě za tenhle moučník asi nepochválil, ale chuť by ho možná mohla obměkčit. Mě obměkčila snadno, jsem totiž zastáncem názoru, že pokud se má něco u jídla ošidit, bude to spíš vzhled a nikoliv chuť.
Já v pět odpoledne snědla hnedle čtyři (!) kousky najednou, tak jsem z těch výčitek svědomí musela jít navečer na pětikilometrovou procházku. :)
V míse rozmícháme do hladka 200 g sojového jogurtu (v kelímku mělo být 200 g, ale bylo tam pouhých 190, to víte gramíček ke gramíčku a firma ušetří) a 150 g oříškového másla. Postupně vmícháváme 100 g rapadury (nebo cukru), 250 ml rostlinného mléka a 200 g polohrubé mouky (lze použít i celozrnnou). Nakonec vmícháme dvě lžičky kypřicího prášku a těsto rozetřeme do vymaštěné koláčové formy (20 cm). Poklademe půlkami švestek, které vmáčkneme do těsta. Pečeme při 180 stupních dorůžova, trvá to asi půl hodiny až 40 minut.
C. S. Lewisem převyprávěný mýtus o lásce Kupida k Psýché je knížka podle mého gusta. Stylem vyprávění, zápletkou, jazykem, tahle kniha zkrátka konvenuje mému vkusu. Je to příběh o lásce, žárlivosti, sobectví a sebelítosti, o tom, co je ukryté hluboko v nás a proč musíme zemřít ještě před smrtí. „Kdybych však žila podle zásad pravé filosofie, jak si to představuje Sokrates, má ohavná duše by se stala krásnou. A tohle, s pomocí bohů, udělám. Pustím se do toho hned.
S pomocí bohů..., ale pomohou mi bohové? Začít jsem nicméně musela. A vypadalo to, že mi bohové pomoci nechtějí. Každé ráno jsem si statečně předsevzala, že budu přemýšlet a jednat spravedlivě, klidně a moudře, ale dříve než mě oblékli, jsem zjistila, že se už zase (a ani nevím, jak dlouho) dusím nějakou svou starou zlostí či záští, že se užírám nějakou představou nebo zahořklou mrzutostí. Nevydržela jsem ani půl hodiny. A do srdce se mi vkrádala děsivá vzpomínka na dny, kdy jsem se pokoušela napravit ošklivost své tváře novými účesy nebo líčením. Mrazilo mě pomyšlení, že se znovu pokouším o totéž, že svou duši nemohu napravit o nic víc než svou tvář. Proč mi bohové nepomohou?
Ano, proč? Jako olbřímí útes přede mnou vyvstávalo hrozné tušení, nekonečně pravděpodobné. Žádný muž, i kdybys za něj položila život, tě nebude milovat, pokud nemáš hezkou tvář. A proto (může to snad být jinak?) tě nebudou milovat ani bohové (jakkoliv se jim snažíš zalíbit, cokoliv pro to vytrpíš), pokud ti chybí ona krása duše.“
Třapatka nachová neboli echinacea purpurea, jinak též rudbeckie, se k nám dostala ze Severní Ameriky, kde byla tato vytrvalá rostlina odedávna používaná Indiány jako univerzální protizánětlivý prostředek s významným antibiotickým působením jak proti bakteriím, tak i proti virům a kvasinkám. Kořen žvýkali při namáhavých pochodech a rány zasypávali sušenou bylinou nebo potírali čerstvou šťávou. Třapatku používali i jako protijed při uštknutí chřestýšem.
Třapatka má dokonce i analgetické působení, a čerstvá šťáva znecitlivuje i místně. Novější výzkumy naznačují, že rudbeckie je i vhodným léčivem při nádorovém onemocnění, především rakoviny střev, jater nebo žaludku, a také AIDS. Byly prokázány i afrodiziakální účinky.
Léčebně můžeme používat i třapatku úzkolistou nebo žlutě kvetoucí rudbeckie.
V našich podmínkách jde o poměrně nedávno objevenou léčivou bylinu a její účinky nejsou ještě prozkoumány zcela vyčerpávajícím způsobem.
Ačkoliv jsou všechny části rostliny léčivé, nejúčinnější je užívání kořene, ze kterého se připravuje nejčastěji tinktura, ale lze použít i nálev nebo odvar, účinnost je pak ale nižší. Tinktura z třapatky je oblíbená jako preventivní přípravek proti chřipce, opakujícím se zánětům močových a dýchacích cest, jako podpora celkové imunity organismu, odolnosti lymfatického systému, ale i při léčbě chřipky už probíhající, kdy se nasazuje ihned při prvních příznacích nemoci. Pomáhá také při bolestech hlavy, v léčbě žaludečních vředů, prostaty a chronických kloubních onemocnění. Zevně (jako tinktura nebo mast) třapatka účinně léčí různá poranění a hnisavé boláky, a jako kloktadlo se užívá při zánětu v ústní dutině a v krku. Zevně i vnitřně zároveň užíváme třapatkovou tinkturu při revmatismu, hemoroidech, křečových žilách a bércovém vředu. Při chronických zánětech vedlejších nosních dutin je vhodná inhalace horké páry s třapatkovou tinkturou.
Kořen sbíráme jako obvykle na podzim nebo brzy na jaře, květ, nať a list během kvetení v létě. Tinkturu připravujeme výhradně z čerstvé byliny obvyklým způsobem. Sušením se výrazně snižuje množství účinných látek.
Rudbeckii můžeme užívat bez obav z vedlejších účinků, pouze kvůli obsahu alkoholu v tinktuře jsme v těhotenství a u malých dětí opatrní. Jako prevenci neužíváme nepřetržitě nikdy déle než dva týdny, protože by stimulace imunity vedla naopak k jejímu oslabení. Nutná je vždy dvoutýdenní přestávka.
Podařilo se nám koupit větší množství máku ze dvora a mohou tedy začít makové orgie :)Také cukety stále rostou a i když slepice se stále činí (aby ne, když je zásobuju oblíbeným melounem), upéct cuketový koláč bez vajec byl výzva. A podařilo se! Je výtečný, jednoduchý, veganský a k tomu bezlepkový! V míse promícháme půl kila najemno nastrouhané cukety, dvě lžíce citrónové šťávy, 100 g rapadury (nebo cukru), 300 g mletého máku, lžičku mleté vanilky, 100 g bramborového škrobu a 2 lžičky kypřicího prášku. Rozetřeme do vymaštěné koláčové formy (20 cm) a pečeme při 180 stupních asi 30 – 40 minut.
