HOUBOVÁ OMÁČKA S NOČKY

Houbová klasika z Krkonošské kuchařky.
Namočíme na dvě hodiny 40 g sušených hříbků do vody, slijeme je a vymačkáme. Na pánvi rozpustíme lžíci másla a houby deset minut dusíme. V hrnci rozehřejeme 3 lžíce másla, vmícháme 4 lžíce hladké mouky a umícháme světlou jíšku. Zalijeme ji 750 ml vody, osolíme, přidáme lžíci cukru a podušené houby a vaříme na mírném ohni půl hodiny. Nakonec vmícháme 400 ml zakysané smetany, 200 g pokrájeného lahůdkového tofu, 2 lžíce sekané petrželky a necháme krátce přejít varem.
Podáváme s noky: do 750 ml vroucího osoleného mléka vmícháme 300 g krupice a 80 g másla, vaříme dokud se hustá kaše nepřestane lepit ke dnu. Potom odstavíme a po částečném zchladnutí postupně vmícháme 6 vajec. Zavařujeme lžící do vroucí slané vody, vaříme 5 – 6 minut.

více na https://www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu

INDICKÝ SALÁT

Výtečný, můžu se ho užrat :)
100 g neloupané červené čočky (díky, Zoe Silvansky, za dárek!) necháme naklíčit, mně to trvalo tři dny. Do mísy dáme 100 g opraného polníčku, 100 g nakrájeného ledového salátu, tři na kostičky nakrájená rajčata a naklíčenou čočku. Připravíme zálivku a vmícháme ji do salátu, ihned jíme.
Zálivka:
50 ml slunečnicového oleje (pokud budete mít sezamový, bude to ještě lepší, já ho však neměla), 50 ml živého bílého jogurtu, půl lžičky soli, po půl lžičce čerstvě mletého koření: koriandru, římského kmínu a pepře, 1 lžíce rozehřátého medu, šťáva z půlky citrónu, 1 lžíce nastrouhaného čerstvého zázvoru, ½ utřeného stroužku česneku (lze vynechat) a 20 g nasucho opražených sezamových semínek, ta nevynechávejte, jsou opravdu důležitá!

více na https://www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu

FAZOLOVÝ SALÁT S KOŘENOVOU ZELENINOU

150 g barevných fazolí namočíme den předem do studené vody, druhý den vodu vyměníme a uvaříme je do měkka.
Menší bulvu celeru a velkou mrkev očistíme a uvaříme, potom je nakrájíme na kostičky a smícháme s fazolemi. Přidáme na kostky pokrájené jedno velké nebo dvě menší jablka, svazek ředkviček a ledový nebo hlávkový salát. Vše spojíme zálivkou: Nastrouháme asi lžičku čerstvého křenu, přidáme lžičku hořčice, lžíci tekutého medu, osolíme, opepříme a vmícháme tři lžíce citrónové šťávy, dvě lžíce olivového oleje a 100 ml bílého jogurtu. Necháme odležet.

více na https://www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu

PIZZA S ČERVENÝM ZELÍM

Na 2 pizzy.
Dva dny předem zpracujeme těsto z 1 kg hladké mouky, špetky soli, 15 g čerstvého droždí a dostatečného množství vody tak, aby vzniklo vláčné, pružné těsto. Těsto v míse zakryjeme a dáme do chladu. Den, kdy chceme péct, asi polovinu těsta prohněteme s půl lžičkou soli, zakryjeme utěrkou a dáme do tepla na dvě hodiny vykynout. Ze zbytku těsta můžeme péct třeba rohlíky nebo sladké koláče, cokoliv, vydrží až 4 dny v chladu. Nápad s odleželým těstem je převzatý od Maškrtnica.cz.
Na pizzu můžeme použít i jakékoliv jiné vhodné osvědčené těsto.
Polovinu hlávky červeného zelí nakrájíme na nudličky. Na dvou lžících olivového oleje necháme zezlátnout pokrájenou cibuli, přidáme zelí, 400 ml rajčatové šťávy, nejlépe domácí, malou skleničku sušených rajčat naložených v oleji (bez oleje), osolíme, okořeníme bazalkou, šalvějí a tymiánem a dusíme 10 minut.
Vykynuté těsto rozdělíme na dvě poloviny. Dva plechy potřeme olejem a roztáhneme na ně bochánky těsta. Hůře se s ním pracuje, je velmi pružné. Náplň ze zelí navrstvíme na těsto, posypeme sýrem (vegani vynechají) a pečeme při 180 stupních asi 20 – 30 minut.
Těsto je po upečení tvrdší, hodně křupavé, jsou to spíš takové placky. Kdo má rád měkké, vláčné těsto, udělejte si raději klasickou verzi. Mně tahle zajímavá „pizza“ moc chutnala.

více receptů a informací na https://www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu

ČOČKA S CUKETOU

Takhle jsem si už dlouho nepochutnala :)
400 g hnědé čočky namočíme večer do studené vody, druhý den ji slijeme a necháme okapat. Na třech lžících oleje osmahneme čtyři posekané stroužky česneku, lžičku kurkumy, lžičku drceného kmínu a špetku chilli, vsypeme okapanou čočku a pět minut opékáme. Přidáme 400 g cukety nastrouhané nahrubo a okapané v sítu, zalijeme 400 ml vody a 30 minut dusíme na mírném ohni, až je čočka měkká. Potom osolíme a při stálém míchání necháme odpařit vodu. Podáváme se salátem a vejcem nahniličku.

SALÁT Z ČÍNSKÉHO ZELÍ A STERILOVANÉ KAPIE

V létě jsem dostala od kamarádky skleničku domácích sterilovaných kapií a tak jsem dnes shromáždila všechnu zeleninu co jsem doma měla a co by se k tomu hodila a vymyslela tenhle báječnej salát. Je opravdu skvělej, věřte mi :)
Jednu velkou mrkev nastrouháme nahrubo do mísy, přidáme salátovou okurku nakrájenou na tenká kolečka, pokrájenou hlávku čínského zelí, nadrobno nasekanou cibuli a dvě sterilované kapie nakrájené na nudličky. Zeleninu promícháme a zalijeme zálivkou: 100 ml bílého jogurtu, lžíce tekutého medu, lžíce olivového oleje, lžička soli a dvě vrchovaté lžíce čerstvého kopru.

více salátů na https://www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu

SVÁTEČNÍ GRATINOVANÁ BRAMBOROVÁ KAŠE

Můj báječný muž jezdí skoro denně do lesa na dříví, tak jsem mu udělala tuhle dobrotu, protože to je hrozná dřina.
Uvaříme 600 g červené řepy doměkka, ale vodu nevyléváme. Oloupeme ji a nakrájíme. Uvaříme kilo oloupaných brambor a s mlékem a máslem z nich uděláme normální bramborovou kaši jak jsme zvyklí, akorát do ní vmícháme lžíci čerstvého sekaného kopru.
Na dvou lžících oleje necháme změknout pokrájenou cibuli, přisypeme 3 lžíce celozrnné hladké mouky a umícháme cibulovou jíšku, kterou postupně naředíme 300 ml vývaru z řepy, rozmícháme a uvaříme hustou omáčku. Osolíme ji, přidáme řepu, 125 ml zakysané smetany (já si udělala domácí – do 30 % smetany ze statku jsem vmíchala tři lžíce syrovátky a nechala 48 hodin zakryté potravinářskou fólií při pokojové teplotě zkysnout), lžičku dijonské hořčice, dvě lžíce strouhaného křenu, dvě lžíce vinného octa a lžičku kmínu.
Na lžíci másla necháme změknout dvě šalotky, přidáme asi deset středních nakrájených žampionů a asi 20 minut restujeme. Potom žampiony osolíme, okořeníme čerstvě mletým pepřem a vmícháme tři vrchovaté lžíce sekané petrželky.
Do vymaštěné zapékací mísy navrstvíme bramborovou kaši, uprostřed uděláme důlek, do kterého dáme řepu a povrch posypeme žampiony. Zapečeme při 200 stupních asi půl hodiny.

více na https://www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu

CHMEL

Mladé výhonky chmele jsou tou nejlahodnější a nejjemnější jarní přírodní zeleninou, není v nich ani stopy po hořkosti. Ta se objeví až později a je dokonce žádoucí - v pivu :)
Léčivé vlastnosti mají samičí šištice, mladé výhonky sbírané brzy zjara jsou "pouze" chutné.
Můžete je použít jako na obrázku: na domácí bramborový chléb se zeleninovou pomazánkou.

více na https://www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu

KLASICKÝ TVAROHOVÝ KOLÁČ

Dostala jsem nějaké sušenky BEBE a protože to u nás doma nikdo nejí a mně to bylo líto dát slepicím, tak jsem z nich udělala koláč.

V mixéru nadrtíme 200 g sušenek a smícháme je se 100 g rozpuštěného másla. Tuto hmotu natlačíme do malé dortové formy vymaštěné máslem.

500 g tvarohu, 4 žloutky, 150 g třtinového cukru, 1 vanilkový cukr, 500 ml bílého jogurtu, půl sáčku vanilkového pudingového prášku, dvě lžíce strouhané citrónové kůry a jednu lžíci rumu rozmixujeme ponorným mixérem (už mám nový! ) dohladka a postupně vmícháme sníh ze 4 bílků.

Troubu předehřejeme na 170 stupňů a koláč v ní pečeme asi 40 minut. Krájíme teprve až vychladne.

více na https://www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu

ROSTLINNÁ ŘÍŠE

Celý život jsem považovala živočišnou říši za nadřazenou rostlinné. Pomyslná pyramida v mé hlavě vypadala asi takhle: člověk na vrcholu (s výhradami), pod ním savci, ptáci, ryby, bezobratlí, hmyz a potom, na spodku pyramidy byly stromy, keře, byliny, houby...atd

Touhle uspořádání se mi začalo ale hroutit. Prvním impulsem byl Dale Pendell, který říká, že rostliny narozdíl od zvířat a lidí mají vědomí. Chápu to tak, že mají vědomí celku, o které jsme téměř beze zbytku přišli. A pokud mají vědomí, dokáží vědomě vnímat, komunikovat a konat. 

Už od mládí mi jsou známy výsledky výzkumu Petera Tompkinse, který experimentálně dokázal, že rostliny mají emoce a paměť. Jenže když mi bylo dvacet, chápala jsem to jako zajímavost, sice krásnou, ale nevěděla jsem si s tím v zásadě rady. Dnes ke mně pronikají informace z nejrůznějších zdrojů. Počínaje Holdstockem, přes Cílka, Pendella, Megreho a konče Fredem Hagenederem, který mi vlastně dokázal pomoci všechny informace pospojovat. 

Stromy mají nesrovnatelně větší a silnější energetické pole než jakýkoliv živočich včetně člověka. Strom od nás nemůže získat nic, kdežto dát nám může nepředstavitelně mnoho - pokud si to zasloužíme.

Strom měl také v předkřesťanské době pro nás dnes nepředstavitelnou cenu! "Obyčejný" strom, například jasan, měl podle staroirských souborů zákonů cenu 2 a půl dojnice (jednotkou byl tzv. sét, který představoval hodnotu poloviny dojnice, takže 2 a půl dojnice je 5 sétů). Posvátné stromy, to byla ale úplně jiná kapitola! Kupříkladu jediný posvátný tis měl hodnotu jedné libry, přičemž dvě libry stál selský dvorec střední velikosti, kompletně s budovami, poli a zvířaty. S ničením posvátných hájků a vyvražďováním Keltů začali Římané a dokonali je křesťané. Představte si tu hrůzu a smutek, co s sebou přinesli do pohanských lesů.  

Můj pohled na zvířata, lidi a především stromy a vlastně všechny rostliny se radikálně mění, mění se i můj praktický přístup, moje vztahy. Postupně, jak se měním, ztrácím přátele, nebo spíš "přátele". Nechápou, nerozumí, odsuzují a nakonec odcházejí. Já ale doufám, že nové přátele získám. A kdyby tím přítelem měl být jeřáb v naší zahradě, budu za to nesmírně vděčná.