DELFÍNÍ LIDÉ

Tuhle knížku od Torstena Krola, kde vypravěčem je šestnáctiletý kluk, jsem přečetla za jediný den, je opravdu tak čtivá a napínavá. 
Vdova po hrdinovi Wehrmachtu se dvěma dětmi opustí hned po skončení války zničené Německo a vypraví se za svým švagrem, který jí nabídl sňatek, do Venezuely. Tam, jak věří a doufá, je čeká nový život. Jižní Amerika se, jak víme, stala po válce útočištěm mnoha nacistů a bohužel ani strýček Klaus (takový druhý Mengele) není výjimkou. I když se dějiště románu, džungle povodí Orinoka, stane šíleným a krvavým kabinetem hrůz, přesto má kniha dobrý konec v tom smyslu, jaký je tématem celé knihy. Je to totiž antirasistická agitka, ale velmi pěkně podaná, věřte mi. My lidé jsme opravdu divné plémě. Když se pokusíme na celou historii lidstva podívat trochu z výšky, je to vlastně sled vyhlazovacích válek. Krásné lidské činy, které zastíní tuhle touhu po krvi, aby člověk pohledal. Ale jsou. Jen jsou většinou komorní, velmi osobní a odehrávají se vskrytu.


2 komentáře:

  1. O knížce jsem vůbec neslyšela, děkuji za tip, vypadá hodně zajímavě :)

    OdpovědětVymazat