PERLOVÁ SVATBA


Jsme s Jirkou spolu od 18, resp. 19 let. A dneska to je přesně 30 let, co jsme manželé, což je podle nějaké tradice perlová svatba a měla bych perly dostat. Ale kdo by chtěl perly, když představují utrpení perlorodek? Já teda ne. To radši pusu 
Víte, že se rozvádí skoro polovina manželství a to průměrně po přibližně 13 letech? Já recept na šťastné manželství nemám. Není to dřina a práce, jak se můžete dočíst. Snad jen nenechte si líbit věci, které vás ponižují a neřešte kraviny. Také jsme měli krizi, to je jasný, ale naštěstí jsme ji překonali. A to jen díky lásce, nikoliv rozumu. Hodně si povídáme, hodně se spolu smějeme, jsme parťáci a nejlepší kamarádi. Zrovna včera jsme se chechtali tomu, že z rockera a rváče je kutil a konzument zdravé výživy a z divoké umělkyně tvořilka a kuchta. Kdo by to byl řekl? Jaké má člověk o sobě a svém životě v mládí představy! Ale nestěžuju si, protože nejlepší, co můžete udělat, je nechat věci, aby se děly a nelámat je přes koleno. To neplatí pro průšvihy, samosebou, tam je někdy nějaké to úsilí třeba.
Jsme velká rodina, máme tři dospělé děti a čtyři vnoučata. Snad jsme jako rodiče obstáli, dělali jsme, co jsme uměli, a teď už je to na nich. Syndrom prázdného hnízda u nás nehrozí, jsme si totiž vědomi toho, že každý jsme tu sám za sebe, a každý máme své životní téma a úkoly. I naše děti, i my.
Oba pracujeme z domu, takže jsme pořád spolu, i v mládí jsme spolu pracovali v jednom oboru jako kameníci, takže jsme se naučili, jak spolupracovat a nepřekážet si. Žádná ponorka, jsme spolu rádi (naprostou většinu času, ha ha). Ale když jeden z nás chce vypadnout na pár hodin nebo dní a být sám, nic mu nebrání. Jeden druhému poskytujeme svobodu - v rámci slušných mravů, pochopitelně. Sdílíme společné vize, v zásadních věcech se shodneme a životní hodnoty a postoje máme stejné. Nedůležité rozpory pro nás nejsou důvodem ke přím a mrzutostem. I když si občas vzájemně jdeme na nervy, tomu se nelze vyhnout. Ale netrvá to nikdy déle než den.
Máme tradiční genderový model, který v současnosti není příliš oblíben. Manžel se stará o peníze, o to, aby rodina měla co jíst, jedná s úřady, jeho starost je dům i zahrada, všechny těžké, namáhavé práce. Na třídní schůzky jezdil vždycky on. Já se starám o domácnost, o to, aby byla rodina zdravá, sytá a čistá, to je zase moje práce, vytvářím domov. Můj muž nikdy nevaří a nikdy nepere, já nikdy neštípu dříví a nevozím auto do servisu. Ale když je třeba, jsme schopní druhého zastoupit. Pokud potřebuji, pomůže mi v kuchyni, pokud je to nutné, pomůžu odnést něco těžkého nebo rovnám dřevo. V zásadě ale „mužské“ a „ženské“ práce nemícháme. O všem podstatném se radíme, ale s nepodstatnými věcmi druhého neotravujeme.
Člověk nikdy neví, co bude zítra, stát se může všechno, takže každý den děkuju, že se mám tak dobře, že mám prima muže, skvělé děti a že jsme zdraví. A vám přeju manželství nebo partnerství alespoň tak šťastné, jako máme my.

Čerokíjové říkají, že žena má v životě nejdůležitější úkol - přivést muže zpět do jeho nitra, ke zdroji. Nejdůležitějším úkolem v životě muže je chránit ženu.



12 komentářů:

  1. Na tom co jste napsala je poznat,jak si vážíte společného štěstí.A to je,myslím,na tom to nejkrásnější.Přeji vám oběma mnoho hezkých dnů.Ze❤Světlana.

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Gratuluji!Hodně štěstí v dalších letech.JP

    OdpovědětVymazat
  5. Gratuluji ke krásnému výročí a děkuji za hezký článek, pěkně napsáno!!

    OdpovědětVymazat
  6. Moc hezky napsáno. Přeji, ať se máte stále rádi. M.

    OdpovědětVymazat
  7. Evo, velká gratulace k výročí , oběma !
    Příspěvek mluví za vše !
    Přeji, ještě spoustu společných souznějících roků :-)

    OdpovědětVymazat