Předmětem sběru jsou okvětí divizny malokvěté, velkokvěté a sápovité (s tyčinkami, avšak bez kalicha), v menší míře též listy a kořen. Semena jsou jedovatá. Přípravky z divizny pečlivě filtrujeme, abychom se zbavili dráždivých chloupků.
Divizna velmi dobře léčí nemoci dýchacích cest včetně černého kašle a je součástí takzvaných prsních čajů, rozpouští hlen a chrání sliznici před vysycháním a podrážděním. Dříve se při kašli a astmatu dokonce diviznové listy kouřily v dýmkách. Působí také blahodárně při revmatismu a chorobách močového ústrojí, je močopudná. Diviznový čaj (nebo ještě lépe macerát za studena) čistí ledviny, ulevuje při zánětu mandlí, sliznice žaludku a střev a vypitý před spaním zaručí klidný spánek. Odvar z listů léčí průjem. Vzhledem k tomu, že celá bylina obsahuje saponiny, nedoporučuje se raději dlouhodobé užívání. Je účinná i jako kloktadlo při zánětech v ústech a laryngitidě, naklepané čerstvé listy se přikládají na špatně hojící se rány a bércové vředy. Odstraňují bradavice a ulevují od bolesti při neuralgii obličeje. Mast z diviznových květů léčí hemoroidy, popáleniny, omrzliny a záněty kloubů. Pokud máte oteklé a bolavé oči, přiložte na víčka namočené diviznové květy. Při bolesti zubů se nadrobno nasekaný kořen máčí přes noc v octě, druhý den svaří na polovinu, a co nejdéle se drží v ústech na straně bolavého zubu, poté se vyplivne. Na záněty zvukovodů je výtečný olej z květů.
Divizna byla, a někde dosud je používána v magii jako ochranná bylina i bylina moci. Ve středověkých klášterních zahradách byla pěstována jako bylina vzdorující ďáblu i černé magii, možná pro své spojení se světlem, její stvoly byly totiž používány jako louče (tzv. babí svíčky) a knoty. Věřilo se, že do zahrady přináší divizna požehnání a odpuzuje myši. Divizna pod polštářem prý zahání noční můry.
Dnes, 30. srpna, v den svatého Fiakra, patrona zahradníků, má divizna svůj svátek.
Žádné komentáře:
Okomentovat