VRATIČ OBECNÝ

Vratič, nebo také vrátyč, cicvár polní, cicvárové semínko, brátnička, bylina červopudná, davič, hlístečná zelina, křečové koření, máří listí, návratníček, třaslavka, vratrč, vratyč, vratyče nebo zděšenec, je poměrně hojná bylina úvozů, okrajů polí, luk a lesních palouků. Předmětem sběru je květ, semeno a list. Odedávna se používal jako prostředek proti hlístům a pomáhal proti žaludečním křečím a migrénám. Dokáže vyvolat menstruaci, ve větších dávkách způsobuje potrat, proto jej těhotné nesmí užívat. Je srdečním tonikem, ve větším množství je toxický. Vzhledem k toxicitě vratiče se dnes používá převážně už jen zevně (s výjimkou homeopatie, kde je užíván při nervovém vyčerpání a křečích).
Zevně jeho listy naložené v oleji hojí rány a pohmožděniny a jako koupel v odvaru z kvetoucí nati je vynikající při revmatických bolestech. Starodávný recept při neplodnosti ukládá omývat nohy odvarem z vratiče a mateřídoušky.
Vývar z vratiče působí jako insekticid, snítky vratiče prý odpuzují komáry, mouchy, moly a blechy.