Chci vám jen říct, že slepice nejsou jen stroje na vajíčka, že mají bohatý emoční a společenský život. Že je každá jiná, s osobitými zvyky a chováním. Že si spolu vytváří vazby a jakousi „slepičí řeč“. Že milují hrabání (je to po právu řád hrabavých), popelení, lenošení v důlcích, které si vyhrabou na sluníčku. A že si poté, co přestanou snášet, nezaslouží zemřít, zaslouží si péči a lásku a klidnou smrt stářím. Že mají rády máčenou pšenici, šrot, všechno zelené a pestrou škálu zeleniny. Také vařené brambory a svátečně těstoviny. Jenom slepice, které nemají na výběr, sežerou slané, mastné, plesnivé a smrduté zbytky toho, co člověk vyhodil. Že slepice není odpadkový koš. Že když máte slepičky rádi a dobře se o ně staráte, udržujete jim kurník v čistotě, tak nesmrdí, ale naopak voní senem a čistotou, a že je příjemné zabořit jim nos do peří na krku. Že některé za vámi běhají jako pejskové, rády se mazlí a přiběhnou na zavolání jen tak, aniž byste jim nesli jídlo, čistě pro pohlazení. Slepice nejsou hloupá, špinavá stvoření, jsou to báječní, trpěliví a obdivuhodní ptáci, kteří si, stejně jako i všechna ostatní živá stvoření, zaslouží naši lásku.
Krásná slova...
OdpovědětVymazatNaprosto souhlasím... U nás mají několik travnatých výběhů, v zimě z nich i odházený sníh : )
OdpovědětVymazatJeště chvíli potrvá, než přístup ke slepicím změníme a také než si uvědomíme, že z namočeného tvrdého chleba a zbytků, nemůžeme čekat kvalitní vejce.
Více takových článků, prosím ...
mně nejde o kvalitní vejce, ale o kvalitní slepičí život :)
VymazatNaprosto s Vami souhlasim. Nase Eliska z velkochovu je takovy mazlik, div nam neleze do obyvaku :) Je krasa se na ne divat, jak se hrejou na slunci a hrabou a jsou spokojeny.
OdpovědětVymazatDobrý den Evi, naše slepičky máme moc rádi a chceme, aby byly spokojené, také jim klíčím zrní, ale dáváme i zbytky z kuchyně, obilí, šrot, směs, máme i malý výběh na pasení, běžně jsou ve velkém výběhu, kde žádná travička nemá šanci. Jak řešíte, když začne nějaká slepička stářím chřadnout? Necháte ji přirozeně zemřít nebo ukončíte trápení? Já se přiznám, že na to nemám, ale pohled na postupně umírající slepici (obecně zvíře) mi také nedělá dobře.
OdpovědětVymazatVětšinou je necháme umřít v klidu mezi svými, je zvláštní, jak se u takové umírající slepičky střídají její kamarádky, ani chvíli není sama. Lehnou si k ní a zůstávají u ní. Pouze dvakrát musel zasáhnout manžel a slepičce useknout hlavu, protože to bylo pro ni lepší. V jednom případě si nějakým způsobem nešikovně vylomila horní zobák až u samé báze, veterinář řekl, že je nemožné to spravit a samo se to nezahojí, nemohla jíst ani pít. A druhá slepička se trápila příliš dlouho a nebralo to konce. Dávala jsem jí do zobáčku vodu stříkačkou, ale byla to už jen kostra potažená kůží, která ani nezvedla hlavu. Tak se manžel obětoval a ukončil to. Každou smrt slepičky obrečím, ale když má člověk zvíře, které má rád, takovým situacím se nevyhne - ať už je to pes, kočka nebo slepička, kterou nepovažuje za spotřební zboží.
VymazatPro mne je to vždy osobní tragédie když nás opustí zvířátko.Ať je to slepička,rybička nebo teď čerstvě kocourek.Vadil myslivcovi,kterému občas přeběhl přes zahradu při svých toulkách,jak už to tak kocourci dělají.Prostě ho zastřelil...Až to trochu přebolí mám v plánu vzít si kočičku a kocourka z útulku.Myslíte,že se kastrovaní kocourci netoulají?
OdpovědětVymazaturčitě, kastrace je důležitá věc nejen pro bezpečí zvířete, ale především pro zabránění nechtěnému množení, vždyť právě vinou nekastrovaných zvířat jsou plné útulky
Vymazat