ŠTĚSTÍ

Dnes byl (a stále je) překrásný den! Více než vrchovatě mi vynahradil včerejší vlezlou, nepříjemnou celodenní mlhu a pošmourno. Co to šlo, byla jsem v zahradě a udělala svoje první letošní "kolečko", kdy se zastavím u většiny stromů a keřů, obhlídnu jak jsou na tom, pohladím větvičku nebo kmen, vylezu na dub, kde mám ze silné větve sedátko a malé větvičky tam tvoří průzor do krajiny. Březový hájek je důležitá zastávka, přikládám ucho ke kmeni těch nádherných nevěst, zda neuslyším proudit mízu, ještě ne, je brzy. Pozoruju slepičky, jak pilně pracují v našem lesíku, jak v dokonalé srandovní choreografii rozhrabávají spadané listí a kyprou zem, srdce mi usedá blaženým štěstím, když vidím, jak si vyhloubily jamky pod smrkem a vyhřívají se na sluníčku. O kolik víc člověk (a slepice) potřebuje ke štěstí?