Jeho lidové názvy jsou roztomilé: ománek, rumánek, rmen voňavý, jahodníček, kamilka, králíčky... Starší rodové jméno Matricaria je odvozeno od slova matrix (děloha) nebo mater (matka), což naznačuje, že ve starověku byl heřmánek lékem na ženské neduhy.
Heřmánek kvete v létě, od června do srpna a sbírají se květní úbory, které jsou duté.
Jeho účinky jsou široké a neměl by chybět v žádné domácnosti, využívá se zejména proti křečím žaludku a střev, ale i dělohy, působí proti bakteriím, jako sedativum a dokonce i jako analgetikum. Je protizánětlivý, zevně výtečně účinkuje při ječném zrnu a dalších očních zánětech nebo zánětech nehtových lůžek a středouší. Hnisavé a mokvající rány a ekzémy lze posypat práškem ze sušených nadrcených květů. Přidává se do inhalačních směsí pří rýmě a zánětech dýchacích cest.
Heřmánek nemá kromě možných alergií žádné nežádoucí účinky a omezení, dlouhodobé samostatné užívání se ale nedoporučuje.
Tato krásná, něžná rostlinka má dokonce schopnost léčit svoje rostlinné bratry a sestry, uzdraví prý všechny rostliny rostoucí v její blízkosti a odpuzuje hmyz. Dokonce ani včely jej nemilují.
Heřmánek je už od dob starého Egypta bylinou Slunce, bezpečí, znovuzrození a regenerace. Nálev z heřmánku byl odpradávna užíván při magických obřadech pro spojení se sluneční energií, hojí a regeneruje duši. Chrání dům před silami temnoty.
více TU
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat