YZOP

Yzop u nás volně neroste, pěstujeme ho. Pokud někdy zplaní, kvete později v létě než ten ze zahrádky.
Je to bylinka pro dobré zažívání, i z toho důvodu se používá jako kuchyňské koření do tučných jídel, ale také salátů nebo bylinkového másla, povzbuzuje apetit. Můžeme jím ochutit ocet, který používáme na salátové zálivky. Bývá součástí kořenicích bylinných směsí.
Svými účinky se podobá šalvěji, působí vnitřně i zevně jako účinný protizánětlivý a desinfekční prostředek. Yzop býval, a není důvodu nevyzkoušet jej i dnes, známým afrodisiakem užívaným ve formě bylinného vína. Ve formě tinktury, nálevu či odvaru ze sušené nati sbírané během léta užíváme yzop při zažívacích a močových obtížích, křečích v trávicí soustavě ale i zácpě, opožděné menstruaci, zahlenění a kašli. Léčí velmi účinně bronchitidu, a kromě toho pomáhá při chřipce, bolesti v krku, astmatu a nadýmání. Je vhodný pro léčbu starých lidí jako mírné tonikum, které celkově stimuluje organismus. Zmírňuje nežádoucí pocení a to i to klimakterické.
Jako koupele můžeme yzopu použít při revmatismu, poraněních, pokousání hmyzem, modřinách a pohmožděninách. Odvarem vyplachujeme zanícené oči i uši a odvarem promíchaným s olejem a použitým jako zábal se zbavujeme vší, lupů a svědivosti vlasové pokožky. Odvar z yzopu smíchaný s octem se užívá jako výplach úst při bolestech zubů. Do oleje naložený yzop zmírňuje následky spálení sluncem.
Vnitřně se yzop podává samostatně, ale nejčastěji ve směsích s bylinami s podobnými účinky.
Ve starověkém Řecku se košťaty z yzopu rituálně zametaly prostory chrámu, jeho pověst ochránce posvátných míst přetrvala až do středověku. Yzop se jako bylina bezpečí přidával také do rituálních koupelí a do kadidel. Uplatňoval se i při léčení malomocenství jako pomocná a magická bylina. Pokud máte strach ze zlodějů nebo temných sil, ozdobte svá obydlí svazečky yzopu, lotři se vašemu domu prý vyhnou.