CHVÁLA OBILÍ

Málokdo z nás přijde dnes do styku se surovým, jenom vymláceným obilím. Většinou si kupujeme už hotové mlýnské výrobky jako je mouka, krupice, kroupy, vločky, jáhly nebo bulgur. Já jsem se před pár lety rozhodla ke koupi domácího mlýnku na obilí a vločkovače a musím říct, že to bylo rozhodnutí více než dobré. Kdybych si měla vybrat, který kuchyňský spotřebič si nechám jako jediný, byl by to bezesporu mlýnek, zřekla bych se pro něj všech mixérů, robotů i šlehačů dohromady a možná bych obětovala i sporák. Nejlepší motivací je pochopitelně to, že si umelete vždy čerstvou celozrnnou mouku v takovém množství, v jakém potřebujete, a proto se vám nezkazí ani nezatuchne. Při správném skladování nemá totiž obilí žádnou dobu expirace, vždyť dokonce v egyptské hrobce se našlo obilí, které vyklíčilo. Staří mlynáři a pekaři dokonce tvrdí, že chleba je chutnější ze starého obilí než z čerstvého. Ovesné vločky nemusíte spařovat horkou párou a tím je připravovat o důležité živiny, jak se to děje při průmyslové výrobě, a o zdravotní prospěšnosti mouky z celého zrna vám nemusím nic psát, to je všeobecně známá věc. Navíc mouka umletá na kamenech si zachová i něco ze své metafyzické podstaty narozdíl od té z moderních válcových mlýnů v obrovských průmyslových halách. A v mlýnku si doma můžete namlít i pohanku, cizrnu, rýži, hrách nebo čočku! Zrovna dnes jsem si mlela špaldu a žito na chleba a jak se tak něžně a s láskou probírám jednotlivými zrnky a ona propadávají mezi prsty jako písek, napadlo mě, jak velmi se obilky různých druhů obilí od sebe vzájemně liší. Nejraději mám žito, „žitíčko žití“, jak mu říká pan Křivánek z Opobchodu. Je něžné, heboučké, lehké, řekla bych skoro éterické, je to víla mezi obilím. Naproti tomu špalda, to je takové solidní, pevné, robustní a sebevědomé zrno, nenechá vás na pochybách o tom, kdo tomu obilí tady šéfuje. A oves? To je věčný mladík, neuspořádaný, nervózní a trochu chaotický. Svým pichlavým chmýřím se vám zapichuje do kůže a dává si záležet na tom, abyste ho vzali na vědomí. Kdepak, obilí je nádherná, krásná a skoro svatá věc a my bychom na to neměli zapomínat.