OPŠLSTISOVA NADACE
Mám velmi v oblibě humor Stanislava Komárka - ač se člověk za břicho nepopadá, jeho ironie (a sebeironie!) je velmi osvěžující. Z jeho prózy, nejen z ní, cítím přátelskou blahosklonnost vůči lidskému rodu, touhu a schopnost radovat se z malých věcí i tváří v tvář všemu tomu zmaru, jehož původcem je člověk. Navíc musím samozřejmě vyzdvihnout jeho skvělou práci s jazykem, autorovy novotvary jsou zábavné samy o sobě. Jo, a v něčem, možná ve způsobu vyprávění a ironickém nazírání světa, mi připomíná mého oblíbeného Křesadla. Za mě paráda.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Evi, díky za doporučení knih, už jsem si na základě Vaší recenze pár knih přečetla a nikdy jsem nebyla zklamána. Já jsem zrovna včera dočetla Knihu zvláštních nových věcí od M. Fabera, neznáte-li zkuste, zajímavé duchovně psychologické scifi :))Myslím, že jsem ji tu v recenzích neviděla.
OdpovědětVymazatDobrý den, neznám a díky za doporučení :)
Vymazat