BELTAIN

Tento den se nazývá různě, Beltain, Filipojakubská noc, Valpuržina noc, Čarodějnice, Noc ohňů. Jedná se o čtvrtící den mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Jako ve všech pohanských svátcích, i dnes hraje zásadní roli oheň, který má očistnou funkci, představuje též definitivní návrat tepla, ohně, slunce, vyjadřuje rovněž živelné prožívání, vášeň, sexualitu, plození, ale i zánik, a také symbolicky a okamžitě mění živé na mrtvé, organické na anorganické.
Beltain je oslavou harmonie, rovnováhy přírody a světa, připomínkou cyklů, které přesahují jakýkoliv lidský osud, vše se těmto cyklům musí podřídit. Zrození a smrt, pučení a uvadání, vzestup slunce a jeho pád do temnot. Aby nové, mladé mohlo žít, musí staré zemřít. Zetlelé zbytky těl rostlin a živočichů vyživují své nástupce přímo či nepřímo; všichni jak tu jsme, žijeme díky oběti těch, co zemřeli. V tento den je třeba si to připomínat. Cítit vděk i úžas, jak je to dobře zařízeno. Zbavit se strachu ze smrti, ze zániku, a oslavovat život, který přesahuje jednotlivce. Až tu nebudeme, tráva bude dál růst a ptáci dál zpívat, budou se rodit děti a bude pršet. My dnes svým životem určujeme, jak tato budoucnost bude vypadat, svým současným životem vyživujeme budoucnost. Dnes si můžeme uvědomit, že vše minulé, současné i budoucí žije a umírá v jedné náruči naší Matky Země. Skutečně je to tak, jak říkají všechny významné duchovní nauky: vše je jedno. Pokusme se dnes uvědomit si, procítit tuhle Jednotu a radovat se z ní.
Tento svátek je spojován také se Zeleným mužem, prastarým archetypálním symbolem Pána Lesa. Starý Zelený muž byl rituálně zabit svým nástupcem, jenž zaujal jeho místo. Tento akt představuje přeměnu starého, chladného a temného v nové, horké a světlé. Tento svátek vyzývá i nás k vnitřní proměně.

Užijte si Beltain!