Moc jsem se na knížku Kazua Ishigura těšila, recenze a anotace mě zlákaly. Když jsem dočítala poslední stránky a pořád nic, došlo mi, že jsem se nechala nachytat. Alegorický, pomalu plynoucí a unylý příběh z artušovské Británie psaný Japoncem, to nemohlo dobře dopadnout. Tématem knihy je prolínání osobních osudů s osudy národů, kolektivní vina a ztráta paměti. Rytíři bojují i mluví jako samurajové a motiv sebeobětování a podivného sebetrýznění je také spíše japonský než keltský. Za mě zklamání, knížka o ničem tvářící se jako velké mudrování. Musím ale pochválit obálku a grafickou úpravu, to se povedlo moc hezky.
Žádné komentáře:
Okomentovat