Před lety jsem četla Brewerovy knihy o protovi a zcela mě okouzlily, dokonce jsem je zařadila mezi své nejmilejší. Tolik jsem se těšila na pokračování! A teď mě napadá, změnila jsem se já a tento způsob myšlení mi už přijde hloupý nebo je třetí díl opravdu tak velmi slabý?
Příběh mimozemšťana, kterého vyšetřuje psychiatr jako alter ego jednoho z pacientů pokračuje v této závěrečné knize neustálými, dokola omílanými a vyprázdněnými scénami z psychiatrických sezení, nedá se to skoro číst. Pokud jsem v prvních dílech měla snad pocit, že se klidně něco takového mohlo stát, tato kniha mě nevybíravě vyvedla z omylu. Je to tak veskrze americky opatrnicky aktivistické, s mdlým korektním humorem a nasládlými úvahami, že o pozemském, lépe řečeno americkém původu nepochybujete. I když proti některým myšlenkám nelze nic namítat (ochrana živé přírody, návrh vegetariánství, úcta ke zvířatům, zlepšení vztahů mezi lidmi, kritika vzdělávání a církví), na mě působí celá kniha jako hybrid Strážní věže a masového neškodného esoterismu pro ženy v přechodu (což jsem já) .
Mám prostě dojem, že Gene Brewer potřeboval peníze, a po úspěchu prvních knih a dokonce filmového zpracování protova příběhu, si může dovolit tak trošku vařit z vody.
Žádné komentáře:
Okomentovat