Přinést domů malý stromek je jako přinést domů štěně nebo dokonce děťátko zabalené v zavinovačce, růžové a tak nové, že je zatím pro nás úplně neznámé. Stromeček vnímá atmosféru v zahradě, vzdušné proudy, teplotu, vibrující zvuky i dotyky člověka. Jaké místo mu vybereme? Náš nový stromek vyroste jako děťátko, ale nikdy neopustí svůj domov, aby si vybudoval nový. Zůstane tady, dokud nezemře. Kde bude malé višničce nejlépe? Pod dozorem a ochranou starých jabloní, ve skupince muchovníků a jedlých jeřábů nebo dostane malý stromek samostatné místo uprostřed trávníku? Bude se mu u nás líbit? Tahle hlína bude teď jeho peřinkou, jeho výživou a domovem, přijme ho? Drobné kořínky se začnou prodírat půdou, v temnotě hledat obživu, komunikovat skrze tajemné sítě s ostatními rostlinami a živočichy, čerpat sílu z Matky Země. Větve porostou vzhůru, za Sluncem a budou zachytávat záhadné signály z vesmíru a vracet do nebe něco ze sebe, něco odtud, z naší zahrady. Bude to šťastné poselství nebo volání o pomoc? Buď tady šťastný, stromečku.
Evi krásně napsaný.
OdpovědětVymazatMoc hezky se mi Vaše slova četla.
OdpovědětVymazatAlena
Má štěstí, že se dostal k Vám, do Vaší krásné zahrady.
OdpovědětVymazatKde by mu bylo lépe...?
Přeji mu dlouhý život.
H.
Moc mile napsáno... ať je vám spolu hezky ...
OdpovědětVymazatJarka