Letos poprvé jsem našla v přírodě sírovec žlutooranžový, což je dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých rostoucí na stromech dosud žijících, ale i na odumřelých kmenech či pařezech. Mladé plodnice tohoto druhu sírovce jsou velmi delikátní a připomínají prý svou chutí spíš kuřecí maso než houbu, což bohužel nemohu potvrdit, chuť masa si nepamatuji. Dá se upravovat na mnoho způsobů a pár receptů tu najdete. Sírovec je třeba ponejprv uvařit ve slané vodě nebo vývaru a až poté dále upravovat, byl by jinak poněkud houževnatý. Vaří se půl hodiny až hodinu.
Na dvou lžících oleje osmahneme pokrájenou cibuli a vmícháme 700 g uvařeného sírovce (v syrovém stavu to je přibližně 900 g) nakrájeného na kostičky, přidáme velkou hrst dobromysli, pažitky a petrželky (část bylinek si necháme stranou), osolíme a ve vlastní šťávě dusíme 30 minut. V 500 ml vody rozkvedláme 40 g hladké mouky, nalijeme ji k sírovci, přidáme bylinky, které jsme si odložili, a 5 – 10 minut povaříme. Podáváme se šťouchanými brambory, sypeme bylinkami i na talíři.
Sírovec je velmi zdravá houba, kdysi se používal při léčbě revmatismu, horečky, a dokonce rakoviny žaludku. Sírovec má kromě vysokého množství prospěšných antioxidantů i prokazatelné antimikrobiální účinky proti kožním i vnitřním plísním a naložený v lihu jako tinktura účinně bojuje se zlatým stafylokokem.
Žádné komentáře:
Okomentovat