„Po ulicích chodila spousta lidí, ale ti lidé už nežili odkazem předků. Zapomněli. Neznali nic, co by je spojovalo s minulostí. Viděl jejich plandající postavy bez souvislosti. Nijak nepokračovali – byli to lidé bez vlastní země. Stáli na ní oběma nohama, ale duchem byli pryč.“
Milá Evo, moc Vám chci za vše poděkovat, jak za doporučení knih (hned jsem Dědečka Oge zhltala a čeká mě další díl), ale i za všechny recepty, mám obě Vaše knihy a často z nich vařím a chutná nám všem. Zasáhla mě úvaha z druhé knihy, kterou jste nazvala O soucitu, poznala jsem v ní totiž sama sebe, trpím nadměrným soucitem již od dětství, co si uvědomuji sebe a snažím se s tím životem jít a vyrovnávat a netrápit se zbytečně, když to nemůžu změnit. Jsem ráda, že je nás takových čím dál víc. Jste úžasná žena, děkuji, že jste a že se dělíte a ať se Vám nadále moc daří :)
OdpovědětVymazatDěkuju, Adélo, taky jsem ráda, že nejsem osamělá a ještě víc jsem ráda, že soucitných lidí přibývá :)
VymazatMilá Evo,
OdpovědětVymazatnáhodou se mi dostala do ruky před několika týdny Vaše kuchařka a byla jediným mým přáním, co jsem chtěla najít pod vánočním stromkem. A jsem nadšená. Vaše vyprávění o zahradě mě dnes dojalo. A znovu utvrdilo v tom, že se do budoucna musím obklopovat více přírodou. To propojení cítím. A co teprve, až jí budu mít za okny :-)
Děkuji!
Mějte se co nejlépe, přeji Vám v novém roce klidnou mysl a otevřené srdce.
Simona
Děkuju Simono, jsem moc ráda, že máte z knížky radost. Právě jsem přišla ze zahrady, je překrásně zasněžená, je to nádherna :) Mějte se krásně, a ještě jednou díky!
VymazatEva