TRANSFORMAČNÍ BYZNYS

Časopis Forbes zhodnotil takzvaný transformační byznys jako velmi perspektivní, lukrativní a rychle se rozvíjející obor podnikání s potenciálem obrovských zisků.

Žijeme v době duchovních seminářů a kurzů. Svět je plný guruů. Za pár tisíc korun můžeme absolvovat seminář probuzení ženy, probuzení muže, probuzení vnitřního dítěte, kurz odpuštění (dokonce radikálního odpuštění, což je pokračovací kurz), víkend duchovního osvícení, seminář o práci s čakrami, kurzy meditace a duchovního rozvoje, dokonce školení magie!

Možná jste někteří z vás absolventi podobných seminářů a nedáte na ně dopustit. Pod vlivem školitele i emočně rozjitřených spolukurzistů najednou propukneme v očišťující pláč, vše je najednou tak jasné, tak jednoduché! Všechny temné energie spláchnou slzy a my jsme najednou lehcí a čistí, naplněni nadějí a chutí do života. Zvládneme to! Škoda, že tenhle pocit vydrží tak krátce a my jsme nuceni vysolit další tisíce a navštívit další kurz. Jsme závislí na cizí pomoci. Ochotně vložíme zodpovědnost na bedra někoho vědoucího, někoho, kdo má náš respekt, kdo umí dobře mluvit, sám byl na semináři dokonce v Indii a rozumí marketingu. Opouštíme psychiatry a psychology a věšíme se na krk šamanům. Možná jsem příliš příkrá a možná podobné aktivity skutečně dokážou někomu pomoci, někdy skutečně nutně potřebujeme moudrou radu, ale můj pohled na podobné podnikání je poměrně jednoznačný: vidím ho jako zneužití nešťastných, slabých, osamělých a zraněných lidí, kteří si nedokážou pomoci sami a pomoc zoufale hledají ve vodách komerční esoteriky. Ve společnosti podobných nešťastníků na chvíli podlehnou iluzi, že na nich někomu záleží a že jednoduchým trikem, kouzlem provedeným vedoucím kurzu, se uzdraví.

Není lepší místo toho, abychom strávili víkend zavření v tělocvičně nebo konferenční místnosti, sebrat batoh a vypadnout do lesa? Každý turista a trempík je na tom líp! To jsme tak pohodlní najít si studánku se skutečnou živou vodou, že si raději koupíme lahev, výrobek, který je předražený a o kterém výrobce tvrdí, že naši mrtvou kohoutkovou vodu promění na životadárnou tekutinu a ještě nám pomocí gumových barevných proužků zharmonizuje čakry? Proč místo toho, abychom si do sluchátek pouštěli meditační hudbu a přitom leželi doma na gauči, nejdeme do lesa, poslouchat a zpívat? Copak jsme se opravdu zbláznili? Můžeme si vlastní duševní rovnováhu a duchovní vývoj zaplatit? Můžeme si koupit štěstí? Když jediné, co se po nás chce, jsou naše peníze, tak ten duchovní vývoj, to probuzení a osvícení asi nebude mít valnou cenu, co myslíte?

Když nám je opravdu mizerně a nevidíme pro sebe žádnou naději, zkusme se místo hrabání ve vlastním nitru obrátit ven. Zkusme pomoci druhým, kteří jsou na tom hůř než my, protože to je zaručeně léčivá medicína. Pojďme do domova důchodců předčítat starouškům, vezměme psy z útulku na procházku, pozvěme sousedovic kluka, co má mámu alkoholičku, na palačinky, vezměme pytel na odpadky a posbírejme plast a lahve v lese. Řekla bych, že léčivé účinky takové terapie jsou trvalého charakteru, zvláště když se opakují pravidelně.

více ZDE