VAJEČNÁ OMELETA S RAJČATY A BYLINKAMI

Naše slepičky získaly s jarem novou chuť snášet vajíčka, část jim vracím na přilepšenou, část přidávám do jídla psům (Lump dokonce vajíčka krade, odnese si jedno na trávu a opatrně ho "rozlouskne", vyblíže a skořápku schroustá), spoustu vajíček rozdám a sem tam udělám i nějaké ryze vaječné jídlo. Je to dobrota!
Rozšleháme 6 vajec se solí, pepřem, miskou nasekaných divokých bylinek (bršlice, kopřiva, medvědí česnek, popenec, pampeliška...) a 80 g strouhaného veganského sýra podle vlastního výběru, já použila Cheezly Pepperjack. Vlijeme na pánev s dobře rozehřátým olejem a na mírném ohni zvolna smažíme, až je omeleta víceméně tuhlá, vyklopíme ji na talíř a necháme sklouznout zpět do pánve – tím ji obrátíme – a opečeme i z druhé strany. Hotovou omeletu nakrájíme na nudličky.
Zatímco se peče omeleta, připravíme omáčku: na oleji necháme změknout pokrájenou cibuli a tři stroužky česneku, přidáme 400 g spařených, oloupaných a pokrájených rajčat (v zimě použijeme raději sterilovaná), osolíme, opaptříme a dusíme deset minut.
Omeletové nudličky podáváme s rajčatovou omáčkou, salátem a chlebem.

POLÉVKA Z KOŘENOVÉ ZELENINY S CIZRNOU A KUKUŘICÍ

Na dvou lžících oleje necháme změknout pokrájenou cibuli, přidáme čtyři stroužky česneku, kousek nastrouhaného zázvorového kořene, lžičku garam masaly, půl lžičky kurkumy a zlehka osmahneme. Na hrubém struhadle nastrouháme 200 g mrkve, 200 g pastináku, 200 g celeru a 200 g červené řepy a přidáme je do hrnce. Osolíme, zamícháme a zalijeme 1,8 l zeleninového vývaru. Vaříme 15 minut, přidáme 250 g uvařené cizrny, necháme projít varem a částečně pomixujeme ponorným mixérem. Vmícháme 150 g vakuované kukuřice a prohřejeme.

SUŠENKY Z ARAŠÍDOVÉHO MÁSLA

V míse promícháme jedno najemno nastrouhané jablko, 80 g pohankových vloček, 50 g datlového sirupu a mletou vanilku. Necháme 15 minut odpočinout a vmícháme 130 g arašídového másla a 70 g nasekané bezmléčné hořké čokolády. Promícháme, nejlépe rukama a tvoříme placičky, které pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů asi 15 – 20 minut.
Z tohoto množství je asi 15 – 18 sušenek, podle toho, jak je uděláte velké.

FÁZE GRAVITACE

V této hluboce lidské knize dokázal můj oblíbený spisovatel Dan Simmons, že není jen mistrným vypravěčem mrazivých thrillerů, detektivek z drsné školy a dokonale vystavěného sci-fi, ale dokáže přesvědčivě ztvárnit i zdánlivě obyčejný příběh stárnoucího astronauta. V této knize se vlastně neděje nic příliš dramatického, nic vás neohromí, ani nerozpláče, nebudete se bát ani nebudete rozrušení. Je to poklidné vyprávění o tom, jak krásné je být člověkem. Richard Baedecker po padesátce opustí zaměstnání u soukromé firmy a jaksi neví, co dál se životem, jen nejasně cítí, že tohle není život, jaký by chtěl žít. Je po rozvodu, s jediným synem zažívá silné odcizení, blízký přítel zemře při letecké havárii, tak se zachová, jak nejlépe může a zkrátka „jde tam, kam ho nohy nesou“. Knížka rozhodně stojí za přečtení.

VAŘENÁ KAPUSTA S MARINOVANOU MRKVÍ

Mimořádně lahodné jídlo, to bych ani nepředpokládala, moc jsem si pochutnala.
Hlávku kapusty očistíme, rozčtvrtíme a vaříme ve slané vodě do měkka, ale nerozvaříme. Vyřízneme košťál, narovnáme na talíř a polijeme olivovým olejem, ve kterém jsme osmažili čerstvé šalvějové lístky. Sypeme rostlinným parmazánem (kešu a sezam nasucho upražit, pomlít a promíchat se solí a lahůdkovým droždím). Podáváme s marinovanou mrkví: Večer v hrnci promícháme 200 ml vody, 200 ml suchého bílého vína, lžičku soli, lžíci sušené třtinové šťávy (nebo cukru), šťávu z jednoho citrónu, čtyři lžíce olivového oleje, dva bobkové listy, tři celé stroužky česneku, dvě hrsti sekané petrželky a asi deset kuliček pepře. 600 g mrkve oloupeme a rozčtvrtíme, vložíme do hrnce k marinádě a vaříme 15 minut. Necháme vychladnout a necháme alespoň 12 hodin v chladu naložené. Mrkev použijeme jako přílohu a marinádu vylijeme.

ČTYŘI ROKY S KUCHAŘKOU ZE SVATOJÁNU

Zítra, 29. března, to budou na den přesně čtyři roky, kdy jsem na facebooku spustila stránku Kuchařka ze Svatojánu. Na prstech jedné ruky bych spočítala dny, kdy jsem nevložila žádný recept. Je to z mého dnešního pohledu neuvěřitelné množství práce, zapálení pro věc a disciplíny. Zatím mě to pořád baví, jinak bych to nedělala. Ztráta zájmu je u mě ale vždycky zlomová a nevratná. Ze dne na den přijdu o motivaci a je po všem. Jakoby se zadrhnul motor, který až doteď bezchybně pracoval. Ale to je snad v nedohlednu, chystám se ještě vydržet.
Přemýšlím o tom, co mi ty čtyři roky vzaly a co mi daly. Protože se z Kuchařky stala víceméně moje profese, vzala mi mou výtvarnou práci, moje milované grafiky, na které mi už nezbývá dech. Kuchařka mi na druhou stranu dala možnost výdělku, tedy procenta z prodaných knížek. Svým způsobem jsem přišla o svobodu, o anonymitu, o klid. Každý se může vyjádřit k mé osobě, každý má dojem, že má právo mě hodnotit a soudit, to jsem dřív neznala. Ale díky tomu se učím sebeovládání, učím se kočírovat svou zbrklou povahu a prostořekost. Poznávám pomalu a klopotně hodnotu dobromyslnosti. Stručně řečeno, tahle internetová existence mě učí, jak být lepším člověkem – přičemž spoustu práce mám samozřejmě ještě před sebou.
Za čtyři roky se radikálně proměnil i můj způsob vaření. Kromě toho, že jsem postupně vyřadila mléčné výrobky, naučila jsem se používat nové suroviny a koření, pro mě do té doby neznámé. Vařím teď zdravěji a lehčeji než dřív. Všechny změny jídelníčku ale vyplynuly přirozeně, hladce, ze změny mě samotné, bez pocitu omezování nebo „musu“. Měním se já, mění se i moje kuchyně. A tyto změny samozřejmě nejsou u konce.
Poznala jsem spoustu báječných lidí, se kterými bych se jinak neměla příležitost seznámit, to je pro mě krásná odměna za celou tu práci. Získala jsem úplně nové zkušenosti – jak se vydává kniha, jak se natáčí televizní pořad, jak se mluví spatra před lidmi. Ale nejdůležitější je pro mě zjištění, že přibývá lidí, kterým není lhostejný osud zvířat, kterým není jedno, jak trpí pro naše uspokojení. Ano, přiblížila jsem se díky facebooku i těm na opačném pólu, ale s tím se musí počítat a naštěstí je nepotkávám tak často.
Musím upřímně napsat, že je to krásná a důležitá kapitola v mém životě a že jsem se naučila hodně o sobě i o ostatních lidech. Bez této zkušenosti by nikdy nemohla být má číše plná, jak říká Sinuhet.
A co bude dál? O zítřku předem nikdo nic neví :)

CHUDÁ BRAMBORAČKA

Na dvou lžících oleje necháme zesklovatět dvě pokrájené cibule, přidáme menší hrst (asi 6 – 7 kusů) mletých vlašských ořechů, okořeníme kmínem, drceným libečkovým semínkem, máme-li je, sušenou (v létě čerstvou) libečkovou a celerovou natí a osolíme. Chvíli společně mícháme, a jakmile se cibule s kořením začne přichytávat ke dnu hrnce, vsypeme půl kila oloupaných a na kostičky nakrájených brambor. Zalijeme 1 l zeleninového vývaru nebo vody a vaříme 20 minut. Do hotové polévky prolisujeme tři stroužky česneku, opepříme a na talíři bohatě zdobíme čerstvými bylinkami.

DVĚ KNÍŽKY, KTERÉ SE MI NELÍBILY

DVĚ KNÍŽKY, KTERÉ SE MI NELÍBILY
Pokaždé není posvícení a mně se občas samozřejmě stane, že se mi knížka nelíbí, ale tím v žádném případě neříkám, že je špatná, pouze pro ni nejsem tím pravým čtenářem.
POD VODOU - Ačkoliv Juli Zeh patří mezi mé oblíbené spisovatelky a na Pod vodou jsem se moc těšila, knížku jsem odložila asi v polovině. Ztrácet čas hloupým prázdninovým příběhem lidí, kteří se jeden jak druhý chovají jako pitomci, se mi nechtělo. Možná jsem už na to stará, kdoví. Z knih autorky, které jsem četla, je tahle z mého pohledu jednoznačně nejslabší
POVÍDKY od Jana Balabána jsem dostala od kamaráda jako dárek a proto jsem byla rozhodnutá vytrvat a přečíst je. Když jsem dočítala jedenáctou povídku, kterou jsem nebyla schopná odlišit od první, druhé, třetí a tak dále, už jsem věděla, že to nedám. Pro mě to bylo k uzoufání nudné, zmatené, příliš surreálné a vlastně o ničem. Vhledem k tomu, že je Jan Balabán ceněný a oblíbený autor, beru veškerou vinu na sebe :)

Emotikona smile

ŠVESTKOVO-MAKOVÝ KOLÁČ S ARAŠÍDOVÝM MÁSLEM

V ledničce mi už měsíc straší načaté arašídové máslo a potřebovala jsem je sdělat, tak je v těstě :)Emotikona smile
V míse dohladka rozmícháme 100 g arašídového másla, 100 ml ovesného mléka, 80 g sušené třtinové šťávy a postupně zapracujeme půl lžičky kypřicího prášku, 70 g celozrnné špaldové mouky a 130 g polohrubé bílé pšeničné mouky. Těsto mokrými prsty vtlačíme do menšího pekáčku (cca 25/40 cm). Umeleme 250 g máku a promícháme jej se 125 ml horkého ovesného mléka a 100 g meruňkového (nebo švestkového) džemu nebo povidly. Makovou náplň rozetřeme na těsto a poklademe půlkami švestek. Pečeme při 180 stupních 45 minut.

ASAFOETIDA

Bylina z čeledi miříkovitých ločidlo čertovo lejno je mohutná rostlina vysoká až tři metry. V některých zemích se stonky a listy konzumují syrové, ale nejčastěji se jako koření používá usušená pryskyřice, která silně a nepříjemně zapáchá (odtud ten poetický název). V ajurvédské kuchyni se používá jako náhrada česneku a cibule pro její typický pach. Do jídla přidáváme pouze malou špetku hned na začátku vaření, většinou do zeleninových jídel, ale také do rýže a luštěnin. Tepelnou úpravou ztrácí nelibý zápach a příjemně pokrmy dochucuje. Pomáhá při nadýmání a dokonce účinně likviduje střevní parazity.
Je dobrým pomocníkem při jarních očistných kúrách, protože povzbuzuje lymfatický systém, tlumí záněty a pomáhá při nemocích z nachlazení.
Na fotce vidíte v krabičce prášek z ločidla smíchaný s moukou kvůli lepšímu dávkování a ten tmavý kousek je surová usušená pryskyřice. Můžete ji nastrouhat jako muškátový oříšek.
Čertovo lejno se používá též do vykuřovadel, protože zahání zlé síly (nedivím se) a do očistných koupelí pro otrlé.

ZAPEČENÁ KAPUSTA S RAJČATY

Hlávku kapusty rozčtvrtíme a uvaříme ji v osolené vodě doměkka. Slijeme, necháme okapat a nakrájíme na čtverečky. Na dvou lžících oleje necháme zesklovatět pokrájenou cibuli a dva stroužky česneku. Přidáme 400 g oloupaných a nakrájených rajčat (v zimě použijeme raději konzervovaná), osolíme, opepříme a deset minut dusíme. Do vymaštěného pekáčku vrstvíme kapustu a rajčata a nakonec zalijeme 4 vejci rozkvedlanými se 100 ml sojové (nebo jiné rostlinné) smetany a 100 g strouhaného veganského sýra podle vlastního výběru. Pečeme při 180 stupních 40 minut. Podáváme s listy salátu.

PUTOVÁNÍ MYSTICKÝM ROKEM

Nová kniha Karla Funka je shrnutím poznatků o vlivu kosmu, přírodních cyklů a dalších opakujících se rytmů na duši člověka, za čtyřicet let autorova bádání na tomto poli. Dozvíme se v ní mnoho různorodých informací o svátcích, uzdravování, křesťanské mytologii i keltských mystériích. Není to jednoduchá kniha, ale rozhodně je obohacující.
„Dech Matky Země otevírá jaro. Jaro je spojeno s mysterii dechu v přírodě. Země vydechuje své síly. Tak i tělo musí vydechnout staré mentální a psychické zplodiny – elementály, kteří v zimě žili uvnitř našich struktur. To bývalo jarní čistění, které začínalo už svátkem Hromnic. Na jaře každé lidské tělo, které je zatíženo negativními elementály, nabývá sil zbavit se jich a obnovit harmonii. Děláme-li na jaře jakoukoliv očistnou kúru či dietu, nabude teprve pravého smyslu a účinku, budeme-li si takto vědomi její účelnosti až posvátnosti. Vida, jak skvělý námět na meditaci při jarním čistění našich niterných studánek.“

PÓREK S MANDLEMI

Půl kila pórku (jsou to asi dva větší pórky) nakrájíme na půlkolečka a vložíme do mísy. Vmícháme lžičku červené papriky, lžičku kari koření, sůl, dvě lžíce Shoyu, lžíci Maizeny, tři lžíce sezamového oleje a uložíme na tři hodiny do chladu. 80 g mandlí spaříme, oloupeme, nakrájíme na nudličky a nasucho opražíme. V pánvi Wok rozehřejeme lžíci sezamového oleje a pórek na něm pět minut opékáme. Podáváme s dušenou rýží basmati, kterou jsme dusili společně s černým sezamem. Na talíři sypeme mandlemi.

BROKOLICOVÉ PESTO

Něco zeleného se na Zelený čtvrtek sníst musí, i kdyby to měla být jen brokolice a petrželka Emotikona smile
Hlávku brokolice rozebereme na růžičky a v hrnci zalijeme vroucí vodou. Vaříme pět minut, scedíme a necháme vychladnout. Na suché pánvi opražíme 100 g slunečnicových semínek. Do mixéru postupně přidáváme slunečnici, sůl, svazek pokrájené petrželky, šťávu z jednoho citrónu, 1 drcenou chilli papričku, 4 lžíce panenského olivového oleje, dva stroužky utřeného česneku a brokolici. Rozmixujeme dohladka a vmícháme do horkých uvařených těstovin (množství stačí na půlkilový balíček). Pesto je výtečné i jako pomazánka na chleba.
Recept pochází z knihy 500 veganských receptů.

BRAMBORY S FAZOLEMI

Večer namočíme 200 g bílých fazolí a druhý den je v čisté vodě uvaříme doměkka. Slijeme a necháme okapat. Uvaříme 500 g brambor ve slupce, oloupeme a nakrájíme na kostičky. Na dvou lžících oleje osmažíme pokrájenou cibuli a 200 g tempehu nakrájeného na drobné kostičky. Vše v míse smícháme a ochutíme pepřem, umeoctem a Shoyu. Podáváme se salátem nebo kvašenou zeleninou.

BORŮVKOVÁ BUBLANINA

Metličkou rozšleháme 300 ml ovesného mléka, špetku soli, 3 žloutky, půl lžičky mleté vanilky, kůru z poloviny citrónu a 40 ml pšeničného sirupu (nebo medu). Postupně zašleháváme 250 g polohrubé mouky a nakonec vmícháme tuhý sníh ze 3 bílků. Rozetřeme do vymaštěného a vysypaného pekáčku a posypeme 250 g borůvek. Pečeme při 170 stupních asi 40 - 45 minut. Vychladlé cukrujeme (kdo nechce používat „bílý jed“, posype moučník sušeným mandlovým mlékem).

ŠPENÁTOVÉ KNEDLÍKY SE ZELENINOVOU OMÁČKOU

V míse promícháme 100 g ovesných vloček, 250 g bílého chleba nakrájeného na kostičky (nejlépe domácího, ale můžeme použít i veku nebo rohlíky), 50 g spařeného a pokrájeného špenátu, sůl, 40 g Hrašky, 1 lžíci kypřicího prášku, 200 ml ovesného mléka a asi 80 g celozrnné špaldové mouky (množství mouky je orientační, musí vzniknout tuhé těsto, ze kterého půjdou udělat knedlíčky). Rukou dobře prohněteme těsto a necháme 15 minut odpočinout. Knedlíčky o průměru asi 5 cm zavařujeme do vroucí slané vody a vaříme pět minut do vyplavání. Podáváme se zeleninovou omáčkou: na dvou lžících oleje osmahneme 2 najemno nakrájené cibule, 300 g mrkve a 200 g petržele, oboje nahrubo nastrouhané. Přidáme bobkový list, asi 6 celých pepřů a 4 hřebíčky. Několik minut společně mícháme, přidáme 40 g hladké mouky, rozmícháme a zalijeme 500 ml zeleninového vývaru nebo vody, 250 ml bílého vína, osolíme a dvacet minut vaříme na velmi mírném ohni. Hotovou omáčku prolisujeme.

KARBANÁTKY Z KOŘENOVÉ ZELENINY

V míse dobře, nejlépe rukama, promícháme po 150 g nahrubo nastrouhané kořenové zeleniny: celeru, petržele, mrkve a červené řepy, sůl, lžičku kari koření, 50 g podrcených vlašských ořechů, dvě lžíce oleje, 40 g Hrašky rozmíchané ve 100 ml vody, 50 g pohankových vloček a 50 g celozrnné špaldové mouky. Pokud je směs příliš řídká, můžeme přidat mouku. Tvarujeme karbanátky, které smažíme na pánvi nebo pečeme na plechu v troubě. Podáváme s dýňovou (nebo bramborovou) kaší a zelným salátem. Z tohoto množství dostaneme asi 12 karbanátků.

O SVATOJANSKÉM TAROTU

Dnes už se můžeme pouze dohadovat, za jakých okolností, proč a v jaké zemi vznikl původní Tarot. První zmínky o něm pocházejí ze 14. století, nedochoval se ale žádný návod, který by objasňoval jeho funkci nebo účel. Veškeré tarotové teorie vznikají až od 18. století a stále se vyvíjejí, dokonce se používají v novodobé psychoanalýze. Funkcí Tarotu je několik. Tou nejznámější a nejpoužívanější je nahlížení do budoucnosti, ale hlavním a nejpozoruhodnějším účelem Tarotu je sebepoznání. Výklad nám pomůže vyznat se ve svých pohnutkách, přáních a obavách a vynese na světlo věci, o kterých se nám často nechce moc přemýšlet.

Svatojanský Tarot je můj vlastní pohled na tento nádherný a tajuplný fenomén. Inspirace je zřejmá — prastarý středověký Marseillský Tarot se svou přímočarou jednoduchostí, prostotou a čistotou vyjádření.

Na začátku devadesátých let mě zasvětila moje blízká kamarádka do tajemství Tarotu. Bydlela tehdy v Praze ve studentském bytě, kde měl jednu pronajatou místnost i pan Bohumil Vurm. Tento spisovatel je autorem Tajemství karet - knihy rozsahem sice nevelké, ale obsahující vše podstatné, co bychom měli o historii a významu Tarotových karet vědět. Moje kamarádka se s panem Vurmem tenkrát spřátelila a jeho zájem o karty začala zaujatě sdílet. A co se od něj dozvěděla, vyprávěla mně a své nadšení tak na mě přenesla. Koupila jsem si první balíček, přečetla všechno z tarotové literatury, co se mi dostalo pod ruku, a samozřejmě vykládala a vykládala a vykládala.
Můj aktivní zájem o tarotové karty během let slábl a zase se probouzel v nepravidelných vlnách a v roce 2005 mě moje tehdejší nadšení pro fotografii přivedlo na myšlenku Tarot nafotit. Měla jsem v plánu pouze Velkou Arkánu, která čítá 22 karet, dokonce už jsem měla v hlavě konkrétní nápady a aranžmá na první karty, ale pak mě odradily potíže se scénou na kartě Věž, pokud si ji prohlédnete, pochopíte proč.
V roce 2010 jsem se pustila do Tarotu technikou linorytu. Nejprve vznikla karta Slunce, hned po ní Luna a brzy následovaly další karty Velké Arkány. Tu jsem si netroufla jakkoliv měnit podle vlastní libovůle a ctila jsem prastaré symboly a archetypy, protože nejsem natolik troufalá, abych se domnívala, že jim zcela rozumím a mohu si je tudíž dovolit ztvárnit podle vlastní fantazie. S Malou Arkánou už jsem byla smělejší, a tak jsem se při její tvorbě nechala unášet vlastní imaginací. Každá karta má samozřejmě daný význam, který nelze měnit, ale symboly těch významů jsem pojala po svém. Představovalo to mnoho hodin práce, studia významů, symbolů, mytologie. A pochopitelně náčrtků, skic a přemýšlení.
Po dokončení všech 78 karet jsem velmi toužila po tom, abych je mohla jako balíček držet v ruce. Obeslala jsem mnoho nakladatelství u nás i v zahraničí. Zkoušela jsem to v Německu, v Itálii, v Kanadě i USA. Bez úspěchu, nikde o karty nejevili zájem, byly pro ně příliš „středověké“ a trh si žádal spíš karty ve stylu fantasy.

Díky Kuchařce ze Svatojánu se to ale nakonec podařilo a stejné nakladatelství AlbatrosMedia, které mi vydává kuchařky, vydalo i můj Svatojanský tarot. Karty jsou skutečně mým životním dílem a při jejich tvorbě mě patrně poháněla jakási abstraktní a mocná síla, protože si dnes neumím představit, že bych se do tak rozsáhlého projektu znovu pustila.

Ludus non est sensus mundi, sed sensus mundi est ludus Hra není smyslem světa, ale smysl světa je hrou. Pokud pochopíme tato slova českého filozofa Ladislava Klímy, získáme jistý nadhled. Tarot nám nemůže vyjevit budoucnost, ale může nám pomoct najít odpovědi, které se před vámi skrývají v balastu předsudků, očekávání, obav a odmítání. Tyhle odpovědi stejně v hloubi srdce známe, Tarot slouží pouze jako lucerna osvětlující temné kouty naší duše. Neočekávejme od něho příliš mnoho, ale ani jej nepodceňujme. Hrajme si. 

EKONOMIX

Pokud bych měla shrnout dvěma slovy tuhle knihu, byla by to slova jako VYNIKAJÍCÍ a NEZBYTNÁ. Se vší vážností a důrazností bych ji doporučila přečíst úplně každému člověku. 
V recenzích se mimo jiné píše: „kdybych dával dohromady seznam stovky nejdůležitějších knih, které by měl člověk v životě přečíst, tuhle bych tam určitě zařadil.“
Michael Goodwin napsal a Dan E. Burr nakreslil tuhle komiksovou knihu o ekonomii ve snaze srozumitelnou formou zpřístupnit a vysvětlit široké veřejnosti zákonitosti, taje a záludnosti fungování světové ekonomiky. Podařilo se jim to dokonale, takže i člověk ekonomickou vědou nepolíbený (jako já), pochopí, o co tady jde a kdo a proč nám věší bulíky na nos.

SALÁT Z ČERVENÉ ŘEPY S POLENTOU

Půl kila červené řepy a 400 g mrkve oloupeme a nakrájíme na špalíčky. Jednu cibuli a čtyři stroužky česneku nakrájíme na kolečka. V hluboké pánvi rozehřejeme dvě lžíce olivového oleje a necháme na něm změknout cibuli a česnek. Přidáme řepu a mrkev a pět minut společně opékáme. Okořeníme lžičkou tymiánu a lžičkou sypkého zeleninového bujónu (používám Wurzl), zalijeme 200 ml horké vody, zamícháme, přiklopíme a deset minut dusíme.
Přivedeme k varu 500 ml slané vody a tenkým pramínkem do ní vmícháváme 150 g polenty. Vaříme na mírném ohni deset minut a mokrou stěrkou rozetřeme na mokrý vál centimetrovou placku. Necháme vychladnout a nakrájíme na kostičky, které vmícháme k hotové zelenině. Ochutíme umeoctem, citrónovou šťávou, případně dosolíme. Nakonec vmícháme 60 g sojanézy a petrželovou nať.

ŠPENÁTOVÉ RIZOTO

V hrnci rozehřejeme dvě lžíce oleje a necháme na něm změknout pokrájenou cibuli. Přidáme dvě lžičky Koření na rýži mistra Wonga, chvíli společně opékáme a vsypeme 300 g propláchnuté rýže basmati. Osolíme, pět minut mícháme a zalijeme 450 ml horkého zeleninového vývaru nebo vody. Zamícháme, zprudka přivedeme k varu, var zmírníme na minimum a necháme asi 15 – 20 minut úplně zvolna dusit. Jakmile se všechna voda vypaří a na povrchu rýže jsou dírky, je hotová.
V hluboké pánvi osmahneme na lžíci oleje pokrájenou cibuli, 250 g uzeného tofu nakrájeného na malé kostičky a nakonec přidáme 200 g spařeného a pokrájeného špenátu. Osolíme a krátce podusíme. Vmícháme do rýže a na talíři sypeme rostlinným parmazánem (nasucho pražené a potom pomleté kešu a sezamové semínko, lahůdkové droždí a sůl).

KAMENY A HVĚZDY

Václava Cílka mám tím raději, čím více ho čtu. Zřetelně z jeho knih cítím svobodu, opravdovost a upřímnost. To jsou dneska vzácné květinky, nemyslete si. Ačkoliv mne osobně menhiry a kameny obecně nijak zvlášť nezajímají, Cílek o nich dokáže vyprávět se sobě vlastní poetickou věcností. 
Musím se vám přiznat, že přemluvit pana Cílka na rozhovor ve Svatojánu je můj (patrně nesplnitelný) sen a on byl asi podvědomě ten důvod, proč jsem se do toho pustila.
Ale zpět ke knize, autor se v ní zabývá menhiry na českém území, především Kounovskými řadami, ale podíváme se také do francouzského Carnaku, Súdánu nebo do Svaté země.
„Myslím si, že stará místa rozechvívají ty části duše, o kterých bychom ani nevěděli. Přístup do předkřesťanských poloh neznamená jen nějakou krutost přírody a barbarství válčících kmenů, ale také kontakt s živým reálným světem, se zemí a vesmírem.
Tento kontakt jsme nahradili filmy, jako je Hobit nebo Hvězdné války, ale to jsou jen velmi vzdálené připomínky živého vztahu ke světu, ve kterém se nejednalo o vítězství nad temným pánem, ale o to aby dítě nezemřelo hladem, a aby bylo na sůl. Být v kontaktu s pravěkem znamená větší úplnost duše.
Součástí této obohacující citlivosti je romantický přístup ke světu. Romance bývaly milostné a hrdinské příběhy psané románským jazykem. Byly nepraktické a hrdinové někdy hynuli na přemíru citů, ale přesto romantický vztah k lidem, přírodě a minulosti je způsob, jak žít plný život. Na úspěch v bance vám stačí něco jako počítač v hlavě. Mentální kalkulačku zapnete na plný výkon a ve jménu úspěchu odpojíte všechny hluboké emoce.“

KOLÁČ S KAROBOVÝM PUDINGEM

Opravdu mimořádně výtečný koláček Emotikona smile
V míse promícháme 120 g celozrnné špaldové mouky, 80 g hladké kukuřičné mouky, špetku soli, 60 g sušené třtinové šťávy (nebo cukru), půl lžičky mleté vanilky a 80 ml slunečnicového oleje. Vzniklé drobenkové těsto rozdělíme na polovinu a jednu z nich vtlačíme do vymaštěné malé dortové formy (20 cm) nebo malého pekáčku. 
V 500 ml sojového nebo rýžového mléka rozmícháme dohladka 70 g bramborového nebo kukuřičného škrobu, 20 g tmavého karobového prášku a 1 lžíci sušené třtinové šťávy. Vaříme do zhoustnutí a vmícháme 2 lžíce drcených kakaových bobů (lze vynechat, ale radím, nedělejte to) a dvě nahrubo nastrouhaná jablka. Hustý pudingový krém rozetřeme na těsto v pekáčku a posypeme druhou polovinou drobenky. Rukou zlehka přitlačíme a pečeme při 170 stupních asi 35 minut. Krájíme až zcela vychladlé.

ČOČKOVÁ KAŠE S MRKVÍ A RAJČATY

V hrnci rozehřejeme tři lžíce oleje a necháme na něm zesklovatět pokrájenou cibuli. Přidáme lžičku kari, čtyři stroužky česneku nakrájené na tenké plátky a nahrubo nastrouhaných pět mrkví, půlku celeru a jednu petržel. Chvíli společně opékáme, přidáme 230 g propláchnuté červené čočky, 70 g rajského protlaku, osolíme a zalijeme 1 l zeleninového vývaru. Dusíme odkryté 40 minut, dokud se většina vody neodpaří. Odstavíme, ochutíme šťávou z jednoho citrónu, dvěma lžícemi umeocta a lžící lahůdkového droždí, případně podle chuti dosolíme. Nakonec vmícháme čerstvě mletý pepř, 200 g pokrájených rajčat a bazalku.

SALÁT Z ČERVENÉHO ZELÍ S JABLKEM

350 g červeného zelí nakrájíme na nudličky a pomačkáme s půl lžičkou soli, až změkne. Přidáme jedno oloupané a nahrubo nastrouhané jablko, jednu nakrájenou cibuli, 50 g hrozinek, 50 g sekaných vlašských ořechů (pár si jich necháme na ozdobu) a zalijeme zálivkou připravenou z 1 lžíce panenského olivového oleje, 1 lžíce umeocta, 1 lžíce hrubozrnné hořčice, 1 lžíce sušené třtinové šťávy (nebo cukru), čerstvě mletého pepře a 1 lžíce citrónové šťávy. Promícháme a necháme v chladu odležet.

ZAHÝBÁKY

Recept pochází z Vysočiny. A je jako stvořený pro milovníky sezónních a lokálních potravin Emotikona smile
Pomalu spotřebovávám zásoby brambor a jablek ve sklepě, oboje je už pěkně scvrklé a měkké. Brambory klíčí, prostě už je po zimě, hurá!
Uvaříme kilo brambor ve slupce, oloupeme je a prolisujeme. Přidáme lžíci Hrašky rozmíchané v troše vody (nahrazuje vajíčko) a asi 300 g hrubé mouky (tu zapracováváme postupně, množství je pouze orientační). Rozvalujeme na kolečka asi o průměru 10 cm a plníme je směsí jablek, skořice, ořechů, cukru, hrozinek a citrónové šťávy. Přehneme (odtud název), přimáčkneme a pečeme při 180 stupních dozlatova.
Mně osobně chutná v bramborovém těstě víc slaná náplň, ale věřím, že i tohle si najde své příznivce.

KUCHAŘKA ZE SVATOJÁNU ZDRAVÍ Z KUCHYNĚ

Před několika dny nás navštívila ve Svatojánu paní Přidalová z nakladatelství Motto. Společně jsme plánovaly, co bude ve třetím dílu, který vyjde zase na podzim, v září nebo v říjnu. 
Doufám, že nebudete zklamáni a že se třetí díl bude líbit stejně jako první a druhý!
Knížka bude tentokrát celá krásně do červena, se stejným rozsahem a obdobným obsahem jako první a druhá. Recepty se vyvíjí, stejně jako já a moje vaření. 
Každý den na knížce pracuju několik hodin, pořád samozřejmě vařím, fotím, píšu a do toho začala zahrádkářská sezóna, takže toho mám nad hlavu.

Dnes bylo opravdu nádherně! Spálili jsme Smrtku (nechtělo se jí hořet, nerada odcházela) a máme vysetou rukolu, petržel, polníček, řeřichu a vysázenou cibuli.

PRAŽENÁ CIZRNA S FAZOLKAMI

Večer předem namočíme 280 g cizrny do studené vody, druhý den vodu vyměníme a cizrnu uvaříme do měkka. Scedíme a necháme okapat. V pánvi nebo zapékací misce rozehřejeme tři lžíce oleje a necháme na něm zesklovatět pokrájenou cibuli, přidáme sůl, vařenou cizrnu a pepř. Pět minut opékáme, vmícháme lžičku mleté papriky a tymián, vložíme do trouby vyhřáté na 200 stupňů a 15 minut pečeme. Dáme stranou.
Na lžíci oleje osmahneme cibuli nakrájenou na půlkolečka, přidáme 350 g zelených fazolek, okořeníme půl lžičkou kurkumy a chilli papričkou, ochutíme dvěma lžícemi Shoyu a dusíme, dokud nejsou fazolky měkké, nikoliv však rozvařené, musí křupat. Smícháme s cizrnou a prohřejeme. Podáváme se salátem.

MAKOVÝ KRAMBL

Do zapékací misky dáme 1,5 kg ovoce, já jsem použila mražené blumy a čerstvá jablka. Promícháme je se skořicí, citrónovou šťávou a cukrem podle vlastní chuti a kyselosti ovoce, je to individuální. Vložíme do trouby vyhřáté na 180 stupňů a pečeme 30 minut. V míse promícháme 50 g mletého máku, 50 g mletých ořechů, 50 g amarantových vloček, 40 g datlového sirupu, 20 g slunečnicového oleje a 50 g celozrnné špaldové mouky. Posypeme předpečené ovoce, vrátíme do trouby a ještě 30 minut dopečeme.
Můžeme použít nejen jakékoliv ovoce, které máme k dispozici (švestky, třešně, meruňky, rybíz, jahody, hrušky...), ale i různé ořechy nebo semínka (vlašské, lískové, kešu, pekanové, mandle, slunečnici...), místo amarantových vloček použijte klidně ovesné, pohankové, jáhlové, špaldové, žitné, quinoové... a místo datlového sirupu javorový, agávový, rýžový, pšeničný, kukuřičný, nebo dokonce med. Krambl je vlastně takový „co dům dal“ a s mákem dostává nový rozměr.

TEMPEH NA MRKVI

Večer nakrájíme půl kila tempehu a jedno oloupané jablko na kostičky, půl kila mrkve na kolečka a tři cibule na půlkolečka. V míse je promícháme s bylinkami: petrželkou, bazalkou, tymiánem a rozmarýnem, třemi lžícemi Shoyu, pepřem a 400 ml červeného vína. Zakryjeme a necháme minimálně 12 hodin naložené v chladu.
V pekáčku nebo pánvi, která může přijít do trouby, rozehřejeme dvě lžíce oleje a směs (bez vína, to vylijeme) na něm dusíme 20 minut. Potom dáme ještě dopéct na půl hodiny do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Podáváme s pečivem, rýží nebo brambory. Je to skutečně lahodné jídlo, doporučuji.

ČOČKOVÁ POLÉVKA SE ŠLEJŠKAMA

Recept z Vysočiny.
Jde vlastně o úplně obyčejnou čočkovku, jen jsou do ní zavařené drobné bramborové šištičky jako zavářka. Je to zajímavé, vyzkoušejte to!
Přes noc namočíme 200 g čočky, druhý den ji slijeme a zalijeme 1 l čisté vody. Přidáme bobkový list a kousek mořské řasy a uvaříme doměkka, trvá to asi půl hodiny. V jiném hrnci rozehřejeme dvě lžíce oleje a osmahneme na něm 4 lžíce celozrnné špaldové mouky na světlou jíšku. Přidáme čočku i s vodou, dobře rozmícháme, bobkový list vyhodíme, řasu najemno nakrájíme a necháme ji v polévce. Vaříme pět minut a zavařujeme šištičky z bramborového těsta: dvě až tři ve slupce uvařené, oloupané a prolisované brambory, lžička Hrašky rozmíchaná na kašičku s trochou vody, sůl, asi 80 g hrubé mouky. Mouku přidáváme postupně, množství je pouze orientační, potřebujeme, aby vzniklo přiměřeně tuhé těsto, ze kterého uštipujeme kousky a vyvalujeme malé šišky o velikosti malíčku. Šištičky vaříme v polévce pět minut. Do polévky prolisujeme tři stroužky česneku, přidáme dvě lžíce lahůdkového droždí, ochutíme majoránkou, osolíme, vmícháme dvě lžíce umeocta, nasekanou petrželku a cibulku smaženou na oleji.

RADOST JE TŘÍNOHÝ PES

Poslední roky dostal můj vrozený optimismus citelné trhliny. Doslova mě trýzní všechny ty věci, které provádíme Zemi a ostatním bytostem na naší planetě, v našem společném domově. Hlubinná ekologie tento stav mysli nazývá environmentálním žalem, „environmental grief“. 

Uvědomila jsem si, že trvale se v takovém emocionálním rozpoložení žít nedá a že s tím budu muset něco dělat. Mladý člověk je šťastný tak nějak z podstaty věci, přirozeně. Protože je mladý, život ho většinou těší. Jakmile se dostanete do středního věku, přirozené zdroje radosti kamsi zmizí, k radosti zralé se musíte zkrátka propracovat. O to je pak ale trvalejší a snad i hodnotnější. Mám několik osvědčených postupů a myšlenkových principů, které na můj žal zabírají.

Téměř všichni máme pocit radosti spojený s přírodou. Když vás poprosím, abyste zavřeli oči a v duchu se přenesli na místo, kde se cítíte šťastně, klidně a bezpečně, většina z vás si vybaví nějaké místo v přírodě. Šumící les za teplého letního dne, stinné místo pod stromem v klidné staré zahradě, šťavnatá hebká tráva na vyhřáté skále, zurčící potůček, řeka třpytící se na slunci, klidné a teplé moře omývající naše kotníky, zpěv ptáků za jarního rána.
Neznám nikoho, kdo by si v takovou chvíli představil rušnou městskou ulici plnou aut, bankovní ústav, stanici metra, nákupní středisko nebo hluk dopravy.

Když se vám občas stane, že jste vykolejení, vystresovaní a nedokážete se zklidnit, zkuste získat ztracený klid pomocí jedné prosté metody. Najděte si klidné místo venku v zahradě, na louce nebo v lese, kde vás nebude nikdo rušit, vymezte si v něm asi jeden metr čtvereční trávníku, pohodlně se posaďte a celou jednu hodinu pozorujte vše, co se na tom kousku země odehrává, jaké děje zde probíhají, jaké příběhy se tu odehrávají. Hmyz ani zvířata si nepočínají chaoticky, mají svůj záměr a cíl a nenechají se rozptylovat. Zvíře dělá to, co je třeba.

Žádné divoké zvíře netrápí vzpomínky a neochromuje je strach z věcí budoucích. Žijí naplněný život v přítomnosti bez ohledu na minulost a budoucnost. Viděli jste někdy třínohého psa trpět sebelítostí a výčitkami? Zvířata přijmou skutečnost, přizpůsobí se jí a žijí v ní, jak nejlépe dovedou. Když je co jíst, s chutí jedí, když svítí slunce, rozvalí se v trávě. Když prší, schovají se a nereptají na počasí.

Stejně tak je na tom rostlinný svět.  V plánech rostlin není konec světa. Strom na jaře vypučí a vykvete bez ohledu na to, že jej v příštím týdnu pokácí. Jabloň dá plody, i když se s ní v zahradě už nadále nepočítá. Vidíte někde výčitky a frustraci? Jsou zkrátka sami sebou. Mravenec je mravencem a jabloň jabloní.

I nám samým by se žilo radostněji, kdybychom přestali předstírat, hrát role a nosit kostým. Lidé si málokdy dopřejí ten luxus být sami sebou. Nedávno jsem četla v jedné knize scénu pojednávající o rozloučení ženy s umírajícím stromem, který byl zasažen bleskem. Žena si nejprve klekla a poté i lehla ke kmeni ležícímu na zemi. Přitiskla se k němu a objala jej. Ležela mlčky a loučila se. V tu chvíli dělala jen to, co sama chtěla, jednala podle toho, jak se cítila a nedbala na to, co by tomu řekl případný svědek. Uvědomila jsem si, že se musím naučit jednat víc v souladu se sebou samou. Nikomu nic nedokazovat, jen být. Jediným měřítkem pro naše konání by mělo být naše svědomí. Nemít strach z neúspěchu, obavy z toho, že se ztrapníme, že budeme k smíchu. Každá událost, každý vjem by měl být pro nás obohacující.

Štěstí a radost podle mého názoru spočívá v tom, nalézt své místo v životě, místo, na které patříte. Přijímat události našeho života a učit se ze všeho, co se nám přihodí. Bez trpkosti a zklamání z nereálných očekávání. Dnes ráno jsem si při pečení chleba náhle uvědomila svou smrtelnost. Během těch prostých a jednoduchých úkonů mi došlo, že to může klidně být naposledy, co peču chleba. Věřte mi, že ten chleba, ta práce s ním, měla najednou úplně jinou kvalitu.

TŘEŠŇOVÝ KOLÁČ S TOFU

V míse promícháme 100 g sušené třtinové šťávy (nebo cukru), 270 g polohrubé mouky (kdo chce, může nahradit celozrnnou), 80 g bramborového škrobu, špetku soli, půl lžičky mleté vanilky, 1 lžíci kypřicího prášku, 250 g přírodního, najemno nastrouhaného tofu, 100 ml slunečnicového oleje a 130 ml vody. Těsto rozprostřeme na vymaštěný plech a hustě poklademe třešněmi. Pečeme při 180 stupních asi 40 minut.

STUDENÁ POLÉVKA Z ČERVENÉ ŘEPY

Mě nadchla, ačkoliv jsem byla opravdu silně skeptická. Zkoušela jsem ji jíst teplou i studenou a obě varianty mi moc chutnaly. Množství na 4 porce.
Půl kila červené řepy nakrájíme na kostičky, vložíme do hrnce, zalijeme 1 l horké vody, osolíme, okyselíme lžící jablečného octa a půl hodiny vaříme. Necháme vychladnout. 200 g brambor oloupeme, nakrájíme na kostičky a se solí a kmínem uvaříme doměkka. Nastrouháme asi 3 cm křenu, 2 kyselé okurky nakrájíme na drobné kostičky, 3 naťové cibulky nakrájíme na kolečka. Do 100 ml sojové smetany rozmícháme šťávu z půlky citrónu. Do talíře dáme kostky řepy a brambor, posypeme okurkou, naťovou cibulkou, strouhaným křenem, zalijeme vodou z řepy a ozdobíme sojovou smetanou. Opepříme.

ZELENÉ PRECLÍKY

V míse promícháme 400 g celozrnné špaldové mouky, lžičku soli, 1 sáček instantního droždí, čerstvě mletý pepř a kousek nastrouhaného muškátového oříšku. 200 g špenátu spaříme horkou vodou, scedíme, nakrájíme na drobno a přidáme do mísy. Do vysoké nádobky nalijeme 50 ml sojového mléka, přidáme špetku soli, lžičku cukru, lžičku jablečného octa a zalijeme 100 ml slunečnicového oleje. Ponorný mixér dáme až na dno nádobky a spustíme. Několik vteřin mixujeme u dna a potom začneme pomalu mixér zvedat vzhůru, stále mixujeme. Vznikne veganská majonéza, kterou zaděláme těsto. Dobře zpracujeme a necháme v teple zakryté vykynout. Vykynuté těsto prohněteme na vále, rozdělíme na 16 stejných dílů a z každého vyválíme hada a smotáme preclík. Necháme na plechu ještě dvacet minut vykynout a pečeme v troubě vyhřáté na 220 stupňů asi 10 - 15 minut.

VÝBORNÁ PIZZA SE ŠPENÁTEM A MANDLEMI

Každý týden mi ve farmářské bedýnce od pana Hrnčíře přijde čerstvý salát z moravského vyhřívaného skleníku. Takže jednou týdně máme špenátové jídlo. Tentokrát přibalil i trochu žampionů. Pizza je z nich skutečně dokonalá!
Množství surovin je na dvě kulaté pizzy.
V míse promícháme 100 g hladké bílé mouky, 200 g celozrnné špaldové mouky, půl lžičky soli a 4 lžíce olivového oleje. Ve 150 ml teplé vody rozmícháme dohladka 20 g čerstvého droždí a vlijeme do mouky. Promícháme, vyklopíme na vál a rukama důkladně zpracujeme na hladké, nelepivé a pružné těsto. Potřeme jej olejem a dáme do zakryté mísy na 40 minut do tepla vykynout.
V hluboké pánvi rozehřejeme tři lžíce olivového oleje a necháme na něm změknout pokrájenou cibuli a čtyři stroužky česneku, přidáme 200 g žampionů pokrájených na plátky a najemno nakrájený čerstvý rozmarýn, opepříme a opékáme deset minut. 300 g špenátových lístků spaříme v cedníku, vymačkáme, pokrájíme a vložíme do pánve. 6 – 8 sušených rajčat, předem namočených do vody, aby změkla, nakrájíme na nudličky a přidáme ke špenátu a žampionům. Osolíme, okořeníme strouhaným muškátovým oříškem, zalijeme 100 ml ovesné nebo sojové smetany a deset minut dusíme.
60 g mandlí spaříme vroucí vodou, oloupeme a umeleme nebo nastrouháme. Promícháme se 150 g veganského sýra a polovinu této směsi vmícháme do hotového špenátu.
Vykynuté těsto rozdělíme na polovinu, z každé vyválíme na plechu kolo, potřeme špenátem, pokapeme olivovým olejem a posypeme mandlovo-sýrovou směsí. Pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů asi půl hodiny, dokud nezačne zlátnout okraj.