RÝŽOVÉ MLÉKO

Rýžové mléko (rýžový nápoj) koupíte docela běžně v obchodech, litr stojí okolo 60 – 70 korun. Kilo jasmínové rýže stojí asi 50 – 60 korun. Z toho mi vychází, že si doma udělám litr rýžového mléka přibližně za 6 korun. To už stojí za úvahu, ne?
Zkoušela jsem nejprve rýži předem vařit, to se ale nedalo pít, byla to prostě řídká rýžová kaše, podle chutě i vůně. Takže první pokus nevyšel, ale napodruhé to se syrovou rýží dopadlo skvěle, rýžové mléko je opravdu dobré.
100 g jasmínové rýže propláchneme v cedníku a namočíme na 24 – 30 hodin do studené vody. Vodu slijeme, rýži přecedíme a znovu propláchneme a doplníme na 500 ml čerstvou vodou. Přidáme špetku soli a lžičku až dvě cukru nebo rostlinného sirupu (agávový, špaldový, javorový, datlový...). Rozmixujeme co nejvíce dohladka, doplníme na 1100 ml čistou vodou, přecedíme přes plátýnko, dobře vymačkáme a uchováme v chladu. Před každým použitím dobře protřepejte!

více ZDE

V PŘEDVEČER PRVNÍHO MÁJE

více TADY

BELTAIN

Beltain je skutečným svátkem jara. Zima, chlad a smrt jsou pro tento rok zažehnány.

Stěžejním tématem svátku Beltain je plodnost, předvečer prvního máje dosahují sexuální síly světa vrcholu, a proto byl v pozdějších dobách tento nádherný svátek hloupě zredukován na „orgie v hájích“. Je to částečně i proto, že jsme se odvrátili od skutečného významu sexuální energie a sexu jako takého. Pro některé je to pouhý prostředek k plození dětí a pro jiné potěšení.

Něco musí být obětováno, aby něco dalšího mohlo žít. Svátek Beltain oslavuje rovnováhu v přírodě a vesmíru, věčný koloběh. Aby mohl vzniknout nový počátek, musí něco starého odejít. Co obětujeme pro další život my? Modernímu, civilizovanému člověku je pojem osobní oběti zcela cizí, odmítáme se zříci byť jen maličkosti. Možná bychom za jakousi formu oběti mohli považovat dobročinnost, peněžité příspěvky na hladové děti a toulavé psy. Ale sami jistě cítíte, že to není jaksi ono, vytratil se nám z toho ten osobní prvek. Je dobré se nad tím občas zamyslet a proč ne zrovna o filipojakubské noci?

Stromem pro Beltain je jednoznačně jeřáb, je to strom s nejsilnější energií ochrany. Ochraňuje nejen dům, pole a zahrady, ale i naši duši. Když bloudíme a ztrácíme se a hrozí nám šílenství, jeřáb nás vždy vrátí zpátky. V noci na prvního máje se odřezávají větévky jeřábu a jako ochranné amulety se věší do domů. Je důležité, aby větévky byly „na očích“ prvomájovému Slunci, když ráno vyjde. Vyrábějí se z nich také rituální ochranné rovnoramenné křížky svázané červenou nití. Tyto křížky jsou mimořádně účinné.

V podvečer se zapalují živé ohně, které mají ochrannou moc. Živým ohněm se rozumí takový oheň, který je rozdělán za pomoci tření dřívek a troudu.

Vztyčují se májky – mužský falický kůl se vsadí do ženského, teplého klína Země.

Svátek Beltain byl také spojen se Zeleným mužem, prastarým archetypálním symbolem Pána Lesa. Starý Zelený muž byl rituálně zabit mladým a postavil se na jeho místo. Představuje to kromě jiného i přeměnu staré, temné, chladné a zlé energie na opačný pól – světlo, teplo a dobro.

Užijte si Beltain!

více ZDE

KOPŘIVOVÉ OMELETY S BYLINKOVÝM SÝREM

Je sezóna kopřiv, která v půli května končí, tak ji využijme!
50 g vrcholků kopřiv spaříme vroucí vodou a rozmixujeme spolu s 500 ml mléka, 1 vejcem, lžičkou soli, 150 g špaldové celozrnné mouky a 150 g bílé polohrubé mouky. Těsto necháme hodinu odpočinout a poté smažíme na másle ghí omelety.
200 g měkkého sýra, nejlépe domácího nebo z prověřené farmy promícháme s čerstvými bylinkami: bršlicí, popencem, medvědím česnekem, česnáčkem, dobromyslí, bazalkou, libečkem, pažitkou a podobně. Podle chuti přisolíme, případně můžeme naředit trochou mléka nebo smetany. Sýrovou náplní potřeme omelety. Přeložíme na čtvrtiny a podáváme s čerstvou zeleninou nebo salátem.

více ZDE

MAKOVÉ MLÉKO

Mák je zdrojem kvalitního vápníku, obsahuje ho zhruba desetinásobně více než mléko, obsah vápníku ve 100 g máku je asi 1400 mg, zatímco v kravském mléce jen 110 - 125 mg. Makové mléko je skvělým zásadotvorným nápojem.
100 g máku namočíme přes noc do studené vody, druhý den scedíme přes jemné sítko, dáme do vyšší nádoby, dolijeme na 300 ml čistou vodou a rozmixujeme co nejvíc na jemno. Dolijeme vodou do 1100 ml, přidáme špetku soli a lžičku agávového sirupu a scedíme přes plátýnko nebo jemné síto, plátýnko nebo plena je lepší, můžete mléko ručně dokonale vymačkat. Uchováme v chladničce.

více ZDE

WESTFÁLSKÁ POLÉVKA

100% vegan.
Na třech lžících rozehřátého oleje orestujeme 200 g pórku nakrájeného na nudličky, přidáme 100 g propláchnutých ječných krupek – lámanky, 200 g brambor a 200 g červené řepy, oboje pokrájené na kostičky. Zalijeme 1 l vody, okořeníme dvěma lžícemi domácího polévkového koření (album Ostatní pokusy) a vaříme 20 minut do změknutí. Ochutíme šťávou z půlky citrónu a třemi lžícemi povidel nebo švestkového sirupu, případně dosolíme.

více ZDE

BONBÓNY SE SEMÍNKY

Nejsem si jistá způsobem výroby různých sirupů – agávového, javorového, datlového a podobně. Zařadila jsem to sice do syrového alba, ale neručím za to, že v receptu je všechno syrové, mám příliš málo zkušeností.
Na makovém nebo v kávovém mlýnku umeleme 50 g lněného semínka a 20 g sezamového semínka, vmícháme do nich 50 g slunečnice, 70 g hrozinek, 50 g kokosu a lžičku skořice. Rozpustíme 100 ml kokosového oleje a semínkovou směs do něj vmícháme. Nakonec osladíme 20 ml datlového sirupu, dobře promícháme a naplníme tvořítka na led. Po dvou hodinách v chladničce jsou bonbóny ztuhlé a můžeme je z tvořítek vyndat.

více ZDE

KOKOŘÍK

Kokořík je málo prozkoumaná léčivka z čeledi liliovitých a soudí se, že má podobný obsah účinných látek ovlivňujících srdeční činnost, jako má konvalinka. Snižuje hladinu krevního cukru (u diabetu II. typu zabírá zhruba u poloviny nemocných), působí močopudně a sedativně. Zevně je účinný na kožní záněty, pohmožděniny a při revmatismu.
Předmětem sběru je oddenek sbíraný po nebo před zatažením rostliny, kdy se účinné látky stahují pod zem do kořenů, tj. na jaře nebo na podzim.
Dnes už se oddenek vnitřně neužívá, pouze ve formě tinktury jako podpůrná léčba při stavech úzkosti a paniky. Nepodáváme těhotným a dětem a neužíváme dlouhodobě.
Kokořík je významná magická bylina, ochraňuje náš dům a s jeho pomocí se kdysi vymítal ďábel a byl oblíbený při rozličných ochranných rituálech. Odvarem z oddenku můžeme vykropit místnosti v domě a tím je očistit od zlých sil.

více bylinek najdete TADY

QUINOA NA HOUBÁCH

100% vegan
Větší hrst sušených hříbků namočíme na půl hodiny do studené vody, scedíme. Na dvou lžících olivového oleje osmahneme cibuli, přidáme houby, pět minut opékáme, okořeníme kmínem, osolíme a vsypeme 250 g černé quinoy propláchnuté horkou vodou. Zalijeme 500 ml zeleninového vývaru a vaříme asi 25 minut doměkka.
Na dvou lžících oleje, trošku podlité vodou podusíme 150 g na nudličky nakrájené kapusty, jednu malou cuketu a 150 g hrášku. Osolíme, okořeníme čerstvě mletým pepřem a vmícháme do quinoy.

více jídel z luštěnin a obilovin najdete ZDE

VLAŠTOVIČNÍK

Vlaštovičník je nebeský dar, bylina nebes, Celidoní. Nese v sobě jako jediná bylina všechny čtyři živly v ideálním poměru. Ve všech ostatních bylinách některý ze živlů převládá. 
Ukazuje se ty doby, když vlašťovice přiletují; a když odletují, uvadá a pomijí.(Matthioli). Vlaštovičník patří do čeledi makovitých, obsahuje rozličné alkaloidy (nejvíce v kořeni) a jeho oranžové mléko ztuhlé v tuhou hmotu se dříve používalo jako narkotikum pod názvem „německé opium“.
Sbíráme kvetoucí nať na začátku rozkvětu, používáme především do tinktur, která se dávkuje pečlivě – 10 – 30 kapek 2x až 4x denně podle hmotnosti a stavu nemocného. Pokud sušíme na nálev nebo do směsí, je třeba sušit velmi rychle umělým teplem při 70 – 75 stupních, aby nefermentovala.
Droga zabraňuje růstu bakterií a některých prvoků, dokonce byl zjištěn její účinek cytostatický. Je sedativní a spasmolytická, roztahuje cévy, tlumí kašel a dokáže předcházet astmatickým záchvatům.
Silný odvar z čerstvé drogy je velmi účinný jako 15 minutová koupel 1 – 2x denně při plísni na nohou.
Dříve se vlaštovičníkem léčily oči, záněty a dokonce slepota. Kvetoucí nať vlaštovičníku se nechala ve sklenici na slunci, až se spekla, potom se smíchala s mateřským mlékem nebo růžovou vodou a tímto přípravkem se oči vyplachovaly. Při prudkých bolestech zubů se povařil kořen ve vodě, přidal se ocet a touto směsí se kloktalo.
Kdysi se s úspěchem používal i na rakovinu a tento jeho účinek je dnes předmětem zkoumání – hodně moudrých poznatků jsme pošetile považovali za nesmysly a teď se k nim obloukem vracíme. Starodávný recept radil, že se nať vlaštovičníku povaří do zhoustnutí v dětské moči, s přídavkem nehašeného vápna a malým množstvím arzeniku. Směs se vysuší, rozetře na prach a tím se zasypávají zevně přístupné nádory.
Vlaštovičník je bylinou svátku Beltane, vázal se do rituálních věnců a přidával do kadidel jako symbol přicházejícího léta. Jako ochranná bylina má účinek při nespravedlivém obvinění a při útěku z nastražené pasti a musí se nosit v takových případech stále u sebe.
Fotku vlaštovičníkové tinktury nahraju až bude hotová, maceruje se v 60 - 70% lihu 14 dnů, denně protřepává. Hmotnostní poměr drogy a lihu je 1 : 5.

více ZDE

DUBNOVÝ DEN

Třešně a švestky jsou odkvetlé, kvetou hrušně a jabloně. Počasí je jako v půlce května. Děláme si starosti, není to špatně? Jen ten mrňavej pejsek žije stoprocentně přítomností 

Na louce

více ZDE

CHAČAPURI

Do mísy prosejeme půl kila hladké mouky, uprostřed uděláme důlek, do kterého rozdrobíme 20 g čerstvých kvasnic a posypeme je lžičkou cukru. Zahřejeme 125 ml mléka, část nalijeme na kvasnice a rozmícháme na kašičku. Zakryjeme a necháme vzejít kvásek. Vmícháme 3 celá vejce, 60 g rozehřátého másla, půl lžičky soli, a zbytek vlažného mléka. Zamícháme v míse, vyklopíme na pomoučený vál a rukama dobře prohněteme. Vrátíme do mísy, zakryjeme utěrkou a necháme v teple hodinu kynout.
Nastrouháme nahrubo 400 g sýra (já použila svůj domácí z mléka, vy můžete použít fetu, balkánský sýr a mozarellu), vmícháme lžíci másla, sůl a misku jarních bylinek (bršlici, kopřivy, pampeliškový list, řebříček, mladé lístky kostivalu, popenec…). Prostě tam dejte, co najdete. Jestli se vám nechce sbírat divoké bylinky, dejte tam alespoň bazalku, petrželku, libeček, pažitku, dobromysl a podobné zahradní bylinky. Sýrovou náplň dobře promícháme, klidně rukou.
Vykynuté těsto vyklopíme na vál, rozdělíme na dvě půlky a každou roztlačíme na placku. Doprostřed placky dáme sýrovou nádivku a od krajů zabalíme jako raneček, který rozválíme nebo roztlačíme na co nejtenčí placku, nejlépe do 1 cm tloušťky.
Placky přeneseme na plech, potřeme žloutkem rozšlehaným v mléce a pečeme na 250 stupňů v dobře rozpálené troubě 10 – 15 minut dozlatova. Vyndáme z trouby a potřeme máslem.
Placky chačapuri jsou triviálně jednoduché a docela dobré, hodí se jako příloha třeba k salátům nebo polévce, doporučuju je vyzkoušet :)

více ZDE

KAMENNÁ HIMÁLAJSKÁ SŮL

Moje maminka mi přivezla z Japonska tuhle krásnou sůl. Prodávají k tomu i takový šikovný struhadýlko  Má zvláštní pach, spíš smrdí než voní, ještě jsem ji nepoužila, tak jsem zvědavá, jak chutná.

další všehochuť fotek můžete vidět ZDE

ČOČKA SE ZELENINOU A ŠVESTKOVÝM SIRUPEM

100% vegan.
Vzhledem k tomu, že naši předkové používali povidla do slaných jídel úplně běžně, k masu se vaří švestková omáčka a v dřívějších dobách se vůbec nerozlišovala sladká a slaná jídla, řekla jsem si, že skvělým švestkovým sirupem zkusím ochutit luštěninovo-zeleninové jídlo.
200 g hnědé čočky namočíme přes noc do vody, druhý den scedíme a propláchneme. Na třech lžících oleje necháme změknout pokrájenou cibuli, přidáme jednu mrkev, jednu petržel a čtvrtku celeru pokrájené na kostky. Chvíli restujeme spolu s cibulí, dokud zelenina nezačne vonět a vsypeme namočenou čočku. Zalijeme vodou, ale jen tak, aby směs nebyla zcela pod vodou a bez soli vaříme 15 minut. Přidáme 2 brambory pokrájené na kostky a osolíme bylinkovou solí a dovaříme, dokud brambory nezměknou. Přebytečnou vodu slijeme a vmícháme tři lžíce švestkového sirupu a dvě lžíce citrónové šťávy. Případně dosolíme. Jídlo má příjemnou sladkokyselou chuť a švestkový sirup v něm nijak neruší, naopak.

více ZDE

DÉŠŤ

Déšť je životodárný, nezapomínejte na kytičky, které nemohou u nás růst ve volné půdě a musí trávit život v zajetí 

více ZDE

PESTO Z POPENCE

Jistě jste si už všimli, jaká že je moje oblíbená bylinka. Přesně tak, je to popenec břečťanolistý, častá plevelná rostlina z našich zahrádek. Ale jakýpak plevel, já věřím tomu, že nám v naší zahradě roste vždy právě to, co zrovna potřebujeme, a popenec je bylinka po všech stránkách obdivuhodná. Obsahuje vápník, železo, draslík, fosfor, selén, zinek a mnoho dalších zdraví prospěšných stopových prvků. Pro své svíravé působení zlepšuje trávení, tlumí průjmy a celkově podporuje látkovou výměnu. Působí také proti zánětům, hlavně v trávicím, dýchacím a vyměšovacím ústrojí. Pomáhá rovněž při kožních onemocněních.
Na jaře jsou mladé výhonky popence vítaným zpestřením jídelníčku. Mladé lístky mají svíravou, peprnou chuť, vždyť dříve lidem popenec nahrazoval pepř a byl jako koření hojně používán.
Velmi dobré je také popencové pesto k těstovinám. Misku popence opereme, otrháme pouze mladé, nejjemnější vrcholové lístky a rozmixujeme je se 100 g nasucho opražených slunečnicových semínek, 3 stroužky česneku, lžičkou soli a 50 – 70 ml panenského olivového oleje. Vmícháme do horkých těstovin.

více ZDE

VOŇAVÝ PAMPELIŠKOVÝ MED

Do hrnce dáme 300 g plně rozvitých pampeliškových květů a 50 g vonných bylin: máty, meduňky a levandule. Zalijeme je 1200 ml vody, přivedeme k varu a vaříme 10 minut. Přidáme dva dobře omyté citróny nakrájené na kolečka a necháme 24 hodin louhovat.
Byliny přecedíme, dobře přes plátýnko vymačkáme a do tekutiny přidáme 1 kg hnědého cukru. Přivedeme k varu a zvolna vaříme 3 hodiny na mírném ohni v nezakrytém hrnci do zhoustnutí. Med zkaramelizuje a ztmavne. Plníme do vyvařených skleniček, zavíčkujeme a necháme dnem vzhůru vychladnout. Z tohoto množství je cca 800 ml medu.

více dobrot ze zahrady a louky najdete ZDE

JAHELNÁ KAŠE SE ŠVESTKAMI

100% vegan.
200 g jahel několikrát propláchneme v cedníku vroucí vodou, abychom je zbavili hořkosti. Vložíme do hrnce, zalijeme 1 l rýžového mléka, osolíme špetkou soli, přidáme 100 g nakrájených sušených švestek a za občasného míchání zvolna vaříme do zhoustnutí. Na talíři osladíme švestkovým sirupem a posypeme mletým kokosem. Je to výborná a zdravá večeře pro milovníky sladkých jídel, zvláště pro děti.

více ZDE

ŘEPA S NOČKY

Červenou řepu uvaříme ve slupce doměkka, oloupeme a nakrájíme na hranolky. 250 g pšeničné krupice vsypeme do 1 l osoleného mléka a za stálého míchání uvaříme na hustou kaši. Odstavíme, necháme vychladnout a vmícháme celé vejce. Lžící vykrajujeme noky a smažíme na rozpáleném másle ghí.
Na dvou lžících másla osmahneme pokrájenou cibuli, přidáme 4 lžíce celozrnné pšeničné mouky a umícháme světlou cibulovou jíšku. Vlijeme 500 ml smetany, přidáme lžíci cukru a sůl, rozšleháme a uvaříme dohusta. Odstavíme a za stálého míchání ochutíme šťávou z půlky citrónu.
Na talíři přelijeme noky a řepu smetanovou omáčkou a zdobíme čerstvou bršlicí. Ručím vám za to, že se budete oblizovat až za ušima 

více ZDE

VEGANSKÉ KOLÁČKY S JABLEČNÝMI POVIDLY

Večer předem smícháme v míse 300 g hladké bílé mouky, 200 g celozrnné špaldové mouky, 50 g slunečnicových semínek, špetku soli a 80 g třtinového cukru. Do odměrky odvážíme 35 g pšeničného kvásku, vmícháme 100 ml slunečnicového oleje a 2 vrchovaté lžíce pomletých lněných semínek namočených předtím na 30 minut do vody. Pomletý len vytvoří totiž během půl hodiny mazlavou hustou kaši, která dokáže v těstě nahradit vejce. Odměrku dolijeme do 400 ml rostlinným mlékem nebo vodou, rozšleháme a vmícháme do těsta. Zakryjeme fólií nebo pokličkou a necháme 12 hodin kynout v teplé místnosti.
Druhý den těsto vyklopíme na pomoučený vál, prohněteme, rozdělíme na 15 – 16 stejných dílů, vytvarujeme koláčky, které na plechu potřeme rostlinným mlékem, plníme povidly (já měla domácí jablečné, vůbec se neroztékají) a posypeme drobenkou: v mixéru pomeleme ovesné vločky, slunečnicová a lněná semínka, vmícháme špaldový nebo jiný sirup a trochu oleje z vlašských ořechů. Necháme 15 minut na plechu dokynout a pečeme na 220 stupňů 20 – 30 minut.

více ZDE

JABLEČNÝ DORTÍK S KAROBOVOU POLEVOU

100% vegan.
Výtečný šťavnatý jablečný dortíček, takové mám ráda.
V jedné míse smícháme 120 g celozrnné špaldové mouky, 130 g hrubé bílé mouky, 2 lžíce kypřicího prášku a 100 g hnědého cukru. Do druhé mísy nastrouháme na hrubém struhadle 750 g jablek, vmícháme 200 g najemno nastrouhaného přírodního tofu a dvě lžíce špaldového sirupu. Jablečnou směs přidáme k mouce a promícháme. Dortovou formu o průměru 20 cm vymastíme a těsto do ní navrstvíme a uhladíme. Pečeme na 170 stupňů hodinu. V malém kastrůlku rozšleháme metličkou 150 ml rýžového mléka, polévkovou lžíci bramborového škrobu, dvě lžíce hnědého cukru a lžíci karobu. Přivedeme k varu a uvaříme na hustou kaši. Odstavíme a vmícháme tři až čtyři lžíce kokosového oleje. Rozetřeme na dortík a posypeme nahrubo sekanými mandlemi. Necháme zchladnout.

více ZDE

FAZOLKOVÁ POLÉVKA S RAJČATY

V hrnci rozehřejeme dvě lžíce másla ghí a osmahneme na něm pokrájenou cibuli a dva stroužky česneku. Tři větší rajčata křížem nařízneme, zalijeme vroucí vodou a necháme deset minut stát. Vodu vylijeme, rajčata zchladíme studenou vodou, slupku sloupneme a rajčata nakrájíme nadrobno. Přidáme je k cibuli, poprášíme třemi lžícemi celozrnné špaldové mouky, okořeníme domácí bylinkovou solí a polévkovým kořením. Dobře rozmícháme, zalijeme 1 l vody, přidáme 300 g zelených fazolek a vaříme, dokud nejsou fazolky měkké. Polévku zjemníme 150 ml smetany, prohřejeme, ale nevaříme. Případně dosolíme.

více ZDE

MAKOVNÍK Z NEMLETÉHO MÁKU

Tenhle skvělý recept mi poslal jeden z vás, fanoušků Kuchařky. Na polovinu jsem snížila množství cukru, vynechala olej, který původní recept obsahoval, protože mák je přirozeně plný oleje a mák na noc namočila do mléka – tím pádem jsem mohla ubrat i mouku, z původního množství 600 g stačilo jen 400 g. Trochu jsem se bála, že nemletý mák nebude v moučníku dobrý, ale chutnal nám! Takže děkuju za recept
Večer předem namočíme 250 g nemletého máku do 250 ml mléka a necháme přes noc nabobtnat. Do máku vmícháme dvě celá vejce, 500 ml bílého jogurtu, 120 g tmavého cukru, 400 g polohrubé mouky a polévkovou lžíci a půl kypřicího prášku. Dobře rozmícháme, rozetřeme na vymaštěný a hrubou moukou vysypaný plech a pečeme v troubě předehřáté na 200 stupňů 30 minut.

více ZDE

DUBEN V PŮL SEDMÉ RÁNO

Ranní nabíječka, baterka vydrží celý den.

více ZDE

CIZRNOVÉ KARÍ S BROKOLICÍ

100% vegan.
Den předem namočíme do vody 250 g cizrny, druhý den vodu vyměníme a cizrnu uvaříme doměkka. 
Jednu brokolici rozebereme na růžičky a pět minut ji povaříme v páře. V hluboké pánvi rozpálíme 2 lžíce arašídového oleje a osmahneme na něm velkou červenou pokrájenou cibuli, dvě naťové cibulky, tři utřené stroužky česneku a pěkný kousek nastrouhaného zázvoru. Restujeme asi pět minut a přidáme koření: 1 lžíci garam masaly, lžičku kurkumy, lžičku karí a lžíci bylinkové soli. Mícháme, dokud nezačne koření výrazně vonět a zalijeme lžící sojové omáčky a 400 ml kokosového mléka. Dobře promícháme, přidáme uvařenou cizrnu a brokolici a krátce společně podusíme, jen tak, aby zůstala brokolice křupavá. Podáváme s jasmínovou rýží.

více ZDE

VEGANSKÝ MAZANEC Z KVÁSKOVÉHO TĚSTA

Přemýšlela jsem, jestli by šel udělat velikonoční mazanec, ale veganský a ještě k tomu kváskový. Tak jsem to zkusila a představte si, že je výtečný! Má úžasně křupavou kůrku a troufnu si říct, že v mnohém ohledu předčí ten klasický s máslem a vejci.
Večer předem smícháme v míse 400 g hladké bílé mouky, 100 g celozrnné špaldové mouky, špetku soli, 100 g třtinového cukru, 100 g hrubě nasekaných lískových oříšků nebo mandlí, 100 g pokrájených sušených meruněk, 50 g hrozinek, 50 g sušených brusinek, 2 lžíce jablečného pyré, 100 ml slunečnicového oleje a 2 vrchovaté lžíce pomletých lněných semínek rozmíchaných ve vodě nebo rostlinném mléce. Pomletý len vytvoří během půl hodiny mazlavou hustou kaši, která dokáže v těstě nahradit vejce. Všechny uvedené suroviny dobře promícháme na drobivé těsto, nejlépe nám to půjde rukou, jedině tak budou hezky rovnoměrně rozložené. 35 g pšeničného kvásku rozmícháme s 300 ml vlažného rostlinného mléka (já použila rýžové) a vmícháme do těsta. Zakryjeme fólií nebo pokličkou a necháme 12 hodin kynout v teplé místnosti.
Druhý den těsto vyklopíme na pomoučený vál, několikrát přeložíme a necháme 15 minut na vále odpočívat. Z těsta vytvarujeme bochánek a dáme ho do vymaštěné a fólií zakryté zapékací misky půl hodiny kynout. Potřeme rostlinným mlékem a dáme péct do trouby rozpálené na 220 stupňů, pečeme 30 minut s pokličkou a 15 - 20 minut bez ní.
Místo medu pokapeme třeba datlovým sirupem, k tomuhle mazanci je jako dělaný.

více ZDE

BYLINKOVÁ SŮL S JARNÍMI BYLINKAMI

Jsou věci, které kupovat opravdu nemusíme!
Velký svazek libečku, dobromysli, šanty, tymiánu a popence usušíme, odrhneme ze stonků, v prstech rozmělníme a smícháme s dobrou přírodní solí v objemovém poměru 1 : 1. Používáme na dochucení polévek, pomazánek, domácího sýra, do chleba nebo třeba na chleba s máslem.

více ZDE

ZELNÝ SALÁT S UZENÝM TOFU

100% vegan.
Do 100 ml vody zašleháme metličkou 25 g hladké mouky a na mírném plameni uvaříme na hustou kaši. Odstavíme a do částečně zchladlé kaše postupně zašleháme 2 lžíce panenského olivového oleje a 50 ml rýžového mléka. Osolíme bylinkovou solí, okořeníme čerstvě tlučeným pepřem, špetkou kurkumy, osladíme lžičkou cukru a okyselíme šťávou z půlky citrónu. Vyrobili jsme si tak veganskou verzi majonézy.
Půlku zelné hlávky nakrájíme na nudličky, vložíme do hrnce, maličko podlijeme vodou a vaříme deset minut do poloměkka. Necháme vychladnout a vmícháme najemno nakrájený pórek a 200 g nahrubo nastrouhaného uzeného tofu. Nakonec spojíme rostlinnou majonézou, případně dosolíme nebo dokyselíme a dobře promícháme.

více salátů najdete ZDE

VELIKONOČNÍ ZELENÁ POLÉVKA

Na Zelený čtvrtek jedině zelená polévka 
V hrnci rozpálíme tři lžíce slunečnicového oleje nebo másla, osmahneme na něm dvě naťové cibulky, přidáme misku pokrájených jarních bylinek: bršlici, kopřivu, jitrocel, jahodník, libeček, divokou pažitku, popenec, šťovík, dobromysl, řeřichu, špenát, hlávkový salát, rukolu, atd. a krátce opečeme. Zasypeme 5 lžícemi celozrnné špaldové mouky a osmahneme dorůžova. Zalijeme 1 litrem vody, okořeníme domácím polévkovým kořením a bylinkovou solí (album ostatní pokusy) a vaříme 5 – 10 minut. Nakonec necháme v polévce srazit 4 rozkvedlaná vajíčka.

více ZDE

JIDÁŠE Z KVÁSKOVÉHO TĚSTA

Jidáše známe všichni jako tradiční velikonoční pečivo. Já je zkusila z kvásku.
Večer smícháme v míse 300 g hladké bílé mouky, 200 g celozrnné špaldové mouky, špetku soli a 60 g moučkového cukru. 35 g pšeničného kvásku promícháme v odměrce s jedním vejcem, 90 g nahřátého jogurtu, 50 g rozpuštěného másla a doplníme vlažným mlékem do 500 ml. Dobře rozšleháme metličkou a vmícháme do mouky. Zakryjeme pokličkou nebo vložíme do mikrotenové tašky a necháme v teple 15 hodin kynout. Druhý den na pomoučeném vále dobře prohněteme a podle potřeby zapracujeme mouku, vytvarujeme do bochánku, přiklopíme mísou a necháme půl hodiny odpočívat. Těsto rozdělíme na díly a z nich vyválíme hady, které tvarujeme do spirál, esíček a uzlů. Necháme na plechu vyloženém pečicím papírem půl hodiny kynout, potřeme žloutkem rozšlehaným s rumem a skořicí a pečeme na 220 stupňů dvacet minut až půl hodiny. Jíme teplé, přelité medem.

více ZDE

FAZOLE S BULGUREM A BYLINKAMI

100% vegan
250 g bílých fazolí namočíme přes noc do studené vody a druhý den je v čisté vodě uvaříme doměkka. 100 g bulguru vsypeme do 500 ml vroucí osolené vody a vaříme doměkka, trvá to asi 15 minut. Přebytečnou vodu slijeme a bulgur vmícháme k uvařeným fazolím. V hrnci rozehřejeme dvě lžíce olivového oleje a osmahneme na něm pokrájenou cibuli a dva stroužky česneku, přidáme dvě lžíce celozrnné špaldové mouky a chvíli mícháme a restujeme. Zalijeme 200 ml rýžového mléka, umícháme omáčku, do které vložíme fazole a bulgur a chvilku povaříme do zhoustnutí. Je důležité dobře tohle jídlo okořenit, tak to neodflákněte. Nejlepší je větší množství čerstvých bylinek a domácí bylinková sůl. Já natrhala pěknou misku popence, dobromysli, šalvěje a libečku. Bylinky nasekáme a přidáme do hrnce. Dobře prohřejeme, ochutíme šťávou z půlky citrónu a na talíři hojně posypeme sekanou petrželkou a pažitkou. V jídle by měla převažovat zelená barva.

více ZDE

TOFU S ANANASOVOU OMÁČKOU

Podle knihy 500 veganských receptů, samozřejmě je to tedy 100% vegan.
400 g přírodního tofu nakrájíme na menší kousky a obalíme je v 70 g celozrnné špaldové mouky smíchané se solí a čerstvě mletým pepřem. Necháme alespoň půl hodiny odležet, aby mouka zvlhla a tofu bylo dobře obalené.
Smícháme 200 ml ananasové šťávy bez přídavku cukru, 2 lžíce rýžového octa, 2 lžíce třtinového cukru, 2 lžíce domácího nebo bio kečupu, 2 lžíce sojové omáčky, sůl a lžičku mleté papriky. Povaříme na mírném ohni několik minut a vmícháme lžíci kukuřičného škrobu rozmíchaného v 60 ml vody. Necháme projít varem a uchováme v teple.
Rozpálíme dvě lžíce arašídového oleje a tofu na něm osmahneme dozlatova ze všech stran.
Na talíři opečené tofu poléváme omáčkou a podáváme s jasmínovou rýží.

více ZDE

SUROVINY

Několik lidí se na mě obrátilo s dotazem na moje kuchyňské zásoby, tak jsem to zkusila dát dohromady, jestli vám to k něčemu bude, je jiná otázka :)

Vždycky dbám na to, abych doma měla dostatečnou zásobu mouky: žitné, celozrnné špaldové nebo pšeničné a hladké bílé. Tyhle tři nakupuju po 10 kilech, protože denně peču chleba, nesmí mi nečekaně dojít. Žitnou a celozrnnou nakupuju přes net v e-shopu Bio Vavřinec.

Rýži nakupuju v pětikilovém balení u místních Vietnamců, prodávají skvělou jasmínovou rýži. Stejně tak u nich kupuju kilový balík zeleného čaje z Vietnamu.
Mám taky slušnou zásobu luštěnin a obilovin: cizrnu, hrách žlutý i zelený, různé fazole a čočku – hnědou i červenou. Dále kroupy, jáhly, pohanku, kuskus, mák a strouhaný kokos.
Do zásoby kupuju i oleje, slunečnicový Slunka a panenský olivový, ten podle momentální finanční situace, snažím se kupovat ten nejlepší, ale na ten nejsou vždycky peníze :)
Ovesné vločky jdou u nás taky na dračku, takže mám v zásobě vždycky 5 nebo 6 sáčků.
Ve sklepě máme pokaždé zásobu medu, 5 – 10 sklenic a průběžně je doplňujeme, kde to lze, nahrazuji jím cukr, který ovšem taky kupuju, ale raději než bílý používám třtinový, už kvůli jeho barvě a výrazné vůni. Mám také pár sklenic a lahví alternativních sladidel, agávového, špaldového, javorového, datlového a švestkového sirupu.
Zásoba semínek je taky nutnost, slunečnicových, sezamových, dýňových a lněných, ty seženu v místní Zelenině, pro nějaká exotičtější si musím dojet do Jičína do zdravé výživy nebo si je objednat přes net. Ve velkých sklenicích mám také hrozinky a sušené brusinky, spotřebuju jich obrovské množství.
Když narazím na sůl bez přidaného jódu, nakoupím taky dvě tři balení.
Nějakou zeleninu a ovoce ze zahrady mám vždycky v mrazáku, jak se ale blíží jaro, zásoby se ztenčují. Na zimu si také nasuším velké množství našich jablek, abych měla ovoce z vlastních zdrojů. Stejně tak vlašské ořechy, ty máme taky svoje. Lískové ořechy nám bohužel vždycky sežerou nosatci. Na zimu taky suším byliny, nejen na čaj, ale i na kořenění jídel. Pokud máte možnost, zasaďte si do zahrady libeček, nejen listy, ale i sušená semínka jsou velmi aromatická a výtečně poslouží jako koření. Ve sklepě máme vždycky zásobu jablek, brambor a cibule, bez toho se nedá vařit :) V létě a na podzim se také snažíme zpracovat co největší část úrody na zavařeniny, kompoty, šťávy a různé protlaky.
Máslo nakupujeme u místního farmáře a velkou část uchovávám ve zmrazeném stavu, také máslo přepouštím, vždy kilo másla – vydrží dlouho ve spíži ve sklenicích. Ve spíži mám taky několik balíčků semolinových těstovin, konzervovaných rajčat a protlaku, cizrny a fazolí.
Mnoho věcí si vyrábím sama, nenakupuju je, například různá ochucovadla jako je polévkové koření a bylinková sůl, vyrábím také sýry z tvarohu a z mléka nebo třeba různá bylinná pesta a ořechová másla. Nenakupuju vůbec pečivo, všechno peču doma.
Snad jsem na nic podstatného nezapomněla, kdyžtak se ptejte, jestli vás to zajímá. 

více ZDE